Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Proč nepoužívat IPM na mor v.p.?

12. srpna 2009 v 8:17 | Eman |  BEE-L
Na konferenci BEE-L se objevila pro nás na první pohled nejapná otázka,

která je v názvu článku a položil ji Allen Dick :

Proč nefunguje metoda IPM i na mor, když to funguje na jiné škůdce?

(Moje poznámka: Někdo někde řekl, že nejhloupější je ta otázka, která nebyla položena.)

Vůbec nechci zpochybňovat naše české metody boje s morem, ale hlubší pohled na názory VČELAŘÚ může být zajímavý, rozšířit naše obzory a upevnit naše názory. Znám některé české včelaře, kteří s naší metodou pálení ne zcela souhlasí a od myšlenky není daleko k činům.

Allen Dick ke své otázce dodává toto:
Každý ví co je to IPM (česky integrovaný boj se škůdci). Je to nová metoda, jak zvládnout škůdce a nemoci.
Základní koncepce spočívá v tom, že nemusíme pravděpodobně vyhladit všechny škůdce, protože když jsou jejich úrovně nízké a náklady na boj převáží výhody, tak navíc riskujeme, že vyšlechtíme superškůdce vybitím slabších exemplářů a ponecháním těch nejsilnějších k dalšímu rozmnožování.

Existují úrovně přítomnosti škůdce, kde náklady pokud je tolerujeme, jsou menší, než náklady na pokusy je zničit, tak bychom měli pozorovat jejich rozvoj a zasáhnout jen tehdy, když náklady na zásah budou menší, než v případě, kdybychom věci nechali být osudu.

Většina našich řešení proti škůdcům nás buď stojí peníze, nebo čas a úsilí, v souběžných škodách, nebo v kontaminaci našich produktů a poškození včel, a tak musíme přemýšlet než zasáhneme a jednat jenom tehdy, když musíme, abychom zachránili investice a zisk.

Koncepty IPM dosáhly velmi dobré reputace, s výjimkou jak se zdá moru včelího plodu, kde zákony a standardní rady vyžadují přístup "všechno nebo nic". Nejenom to popírá logiku, ale vytváří to situaci, kde otevřenost a čest může být pro dotyčného včelaře kontraproduktivní.

Když jsem psal kurz, který obsahoval část o IPM, musel jsem se rýpat v principech a podrobně na rozebrat všechny škůdce, převzít přístup v zvládání všech škůdců a zahrnout i mor v.p.

Zřejmě se myšlení založeno na IPM ještě v průmyslu nerozšířilo a byl jsem poněkud překvapen zjištěním, že poměrně dost lidí lpí na myšlence, že jediná cesta jak zvládnout mor je spálit úly, obsah a včely (a možná pro úplnost i včelaře).

Co se stalo, a to mi dalo ránu, bylo na setkání, kde jsem se odvážil říci, že mor by již neměl být problém. Nemyslel jsem si že jsem byl polemický, když jsem se odvážil k názoru, že jestli by včelaři zahlédli nějakou náhodnou buňku nebo dvě moru, pak mají špatné včely. Musí změnit chovaný kmen.

Dále jsem si troufnul tvrdit, že kdybych viděl několik buněk v jednom kmeni včel co mám, nedělám si starosti. Vím, že když se vrátím, bude to pryč. Na druhou stranu u jiného kmene toho bude o hodně víc a lépe je jednat.

Tedy to vyvolalo silnou reakci od některých inspektorů v davu.

"Říkáte že necháváte buňky moru ve svých úlech", byl jsem dotázán.

"Ehm, tedy,… ano, odpověděl jsem", trochu omráčen tónem. Zdálo se mi normální, že z toho co jsem řekl, že musím ignorovat několik buněk moru, jestli je uvidím. Zapamatuji si kde a potom to zkontroluji.

Víte, byl jsem včelařský inspektor dávno předtím, a mám dost dobrou znalost moru. Ve skutečnosti podle Phillipsovy rady, po zraléúvaze jsem koupil vybavení se sporami a vyčistil ho. Bylo to levné a často skoro nové. S řádným léčením po několika letech, to bylo tak čisté jako komerční vybavení v regionu.

To bylo předtím než jsme měli "rezistentní včely" dostupné komerčně z mnoha zdrojů a včely potřebovaly antibiotickou podporu v jejich čistící práci.

Ovšem že jsou spory po vyčištění, ale včely je vykryjí, zapouzdří je voskem a propolisem, vynesou je ven a navíc spory ztrácí nakažlivost časem. Kromě toho musí být hodně nakažlivých spor na správném místě a ve správný okamžik, aby vznikla náhodná buňka v dobrých včelách, a dobré včely ji vyhodí ven dřív než by způsobila více škody.

Tudíž beru za zaručené, že můžeme tolerovat trochu moru, jestliže monitorujeme a ujistíme se že nám to neuteče z rukou. Máme nástroje k zvládnutí problému. Dobré včely, léky příležitostně, a gamma paprsky.

Allen Dick


Na tuto úvodní otázku přišla řada reakcí, ale vyjímám odpověď Randyho Olivera, ve které zastává opačný názor, ale se zkušenostmi obojího postupu. Fascinuje mě také atmosféra takové celosvětové diskuze, v kontrastu když občas sleduji buranské a neurvalé reakce na některé zvídavé otázky našich včelařů a včelaříků na české konferenci. Včelaříci, co zápasí s desítkou včelstev a přečetli si pár ročníků českého časopisu Včelařství.


Randy Oliver:

Dobrá otázka, Allene

Já nemám nějaký silný názor, ale mám zatraceně hodně zkušeností s morem, a musel jsem spálit velké množství včelstev v jisté době, abych to dostal pod kontrolu (bylo to předtím než byl Tylosin legální).

Na odpověď na tvou otázku, je jedna charakteristika moru, která ho odděluje od ostatních patogenů - extrémně dlouhá životnost infekčních spor, které se poměrně snadno šíří driftováním, loupením, a přenosem plástů. To znamená, že rezervoár neviditelné infekce se může šířit a vyvíjet bez vědomí včelaře, snadno explodovat při prvním výskytu výživové nouze.

Chov rezistentního kmene proti moru je ovšem nejlepší strategie. Nejsnadnější druh testu rezistence je test schopnosti odvíčkování a odstranění. To může být testováno testem zmražením plodu (všimněte si že to je pouze několik mechanismů rezistence). Prodával jsem takové matky v začátcích 80-tých let, a pozoroval jsem ta včelstva jak kompletně a snadno vyčistí silnou infekci moru.

Avšak se současnou chovnou selekcí na rezistenci na roztoče a nosemu, může být nesnadné vždy udržet hygienu.

Zda tolerance spor moru ve vašem provozu je přijatelná také záleží na tom, zda prodáváte včely nebo plásty jiným. Jednou jsem koupil zpátky náklad oddělků od kupce, navíc zaplatil za jeho nově kontaminované plásty, když jsem neúmyslně mu prodal náklad oddělků, která vyloupil jedno uhynule včelstvo na mor, a padnul jsem na mor po prodeji. Potom jsem byl přísný na uchování provozu čistého, což vyžaduje pálení kontaminovaných plástů.

Pár let předtím jsem zkoušel experimetn, a vytvořil testovací včelnici ze včelstev, které měly jednu až několik infikovaných larev, abych viděl, jestli by vyčistili nemoc spontánně (včely nebyly selektovány na hygienické chování, a nebyla dávána antibiotika). Ony to ale nezvládly - nemoc se rozrostla. To samé s odstraňováním infikovaných plástů.

Používal jsem preventivně léčení s antibiotickými plackami (také jsem používal prášení, sirup, roličky s voskovým papírem, atd). Co jsem zjistil v mém Kalifornském provozu, bylo že to bylo efektivnější s ohledem na náklady (co se týká nákladů na Crisco, cukr, OTC_antibiotikum, práci) jednoduše spálit infikované plásty a ušetřit dospělé včely pomocí "setřesení a a vypálení! s dávkou Tylosinu na setřesený roj.

Současně se vyhýbám profylaktickému léčení, jelikož chci vymýtit jakékoli infikované včelsvo, takže nešířím spory, ani neprodávám kontaminované oddělky.

Po prostudování dat z Nového Zélandu a Anglie, kde je praktikováno pálení, jsem velmi ovlivněn tím, jak může být mor potlačen do stavu vzácné nemoci.

Moc dobře vím, jak hodně komerčních provozů v USA nyní rutinně krmí Tylosinem (který má poločas rozpadu měřený v měsících) v sirupu každý podzim. Tato praxe, ačkoli je ilegální, určitě udrží mor pod kontrolou, alespoň na čas. Avšak, správně nebo špatně, mnoho zákazníků žádá med, která nemá ani nejmenší stopu antibiotik.

Jsem zvědav na Bobovu reakci. Velké provozy jednoduše léčíte nebo se pálí?

Bohužel, v mé oblasti nejsou ozařovací zařízení snadno dostupné. Mnoho australských včelařů rutinně ozařují použité vybavení, a jak poznamenává Allen, sterilizace obrovského počtu patogenů ve starých plástech má za výsledek obnovené zdraví plodu. Pro včelaře, kteří mají přístup k ozařovacím zařízením, by to bylo pravděpodobně efektivnější než pálení. Kdybyste to spočítali - 10 nových sestavených rámků s mezistěnou mě stojí asi $16.00, a nemusím vozit úly tam a zpátky do zařízení. Pro jedno nebo dvě včelstva je to levnější spálit je.

Když jsem na opylování mandlí, s tisíci z ostatních včelstvy uvnitř doletové vzdálenosti, a často včelnice s uhynulými, jsem pochopitelně zvědavý na obsah spor moru ze všech uhynulých a vyloupených včesltev! Takže strategie boje s morem u ostatních včelařů mě přímo zasahuje. Cítil bych se mnohem lépe, kdybych věděl, že mají mor pod kontrolou!

Takže IPM na mor je individuální rozhodnutí (kde je to legální), ale vaše rozhodnutí může ovlivnit sousední včelaře. Jestliže jste izolovaní a nejezdíte se včelami, experimentujte podle libosti. Jestliže je váš provoz potenciál k infikování jiných, potom by se měla vzít do úvahy zodpovědnost.

Randy Oliver

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karel Karel | 12. srpna 2009 v 19:46 | Reagovat

10 nových sestavených rámků s mezistěnou mě stojí asi $16.00
----
sestavený rámek s mezistěnou za 30Kč v přepočtu.
To je to pálení opravdu moc nebolí. Na jaké výšce rámku včelaří?

2 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 13. srpna 2009 v 7:09 | Reagovat

Ano je to tak, začínáme být světu pro smích. Jsme neustále schováni do té své ulity a chválíme se. Téměř 100 %ní organizovanost nedokážeme využít jinak než k plošnému ošetřování proti V.d. a u MVP nedokážeme zajistit několikaleté informace kde byl, aby si včelaři dávali pozor na koupi plástů a pomůcek z této oblasti. Prostě aby byli sami k sobě i ostatním zodpovědní. Pokud jde o IPM, šlechtění na varroatoleranci a diskuzi na nedávno proběhlé na hlavní konferenci, darmo mluvit, nestálo to ani za přečtení. S tak mělkými názory jsem skutečně po těch létech nepočítal. Zdá se, že někteří rádo by odborníci si myslí, že když si něco přečtou na internetu, mohou do této problematiky mluvit a druzí jen tupě opakují druhé držitele včel nebo jen teoretiky. Je asi národní vlastností, že raději než bychom se někým, kdo má výsledky motivolali k další práci, raději se ho snažíme zesměšnit. Tekže Emane pozor! Přesto ale tvrdím, kdo má cca 50 včelstev
je pravděpodobné, že mezi nimi najde takové, které určitou schopnost odoláváat V.d. do určité úrovně má. Jen je třeba umět se dívat a pak rozchovávat. Nesdílám názor včelařských toretiků (keří vlastně ani neumějí tyto vlastnoti popsat, protože je na vlastní oči neviděli a vlastně ani vidět nemohou), že jsou velice špatně dědivé.
Už jen negativní výběr a potlačování v našich chovech včelstev tzv. varroasenzitivních (VS) má velký význam. Bohužel náš systém chovu naopak šíření VS materiálu přímo podporuje.
K V.d přistupuji rozhodně s velkou pokorou a ostražitostí, ale už dávno ne se strachem.

3 Eman Eman | E-mail | 13. srpna 2009 v 7:39 | Reagovat

[2]: Když ono je šlechtění na mírnost a medovou produktivitu je tak transparentní a snadné. Šlechtit na čistící pud je spojeno s větší pracností. Kolik jen včelařů si stěžuje na problémy s vápenatým plodem. Hledají různé metody, dávají formidol, čistí podložky... Nebo problémy s nosemou. A kolik % včelařů koupí nějakou šlechtěnou matku s dobrou hygienou do včelnice? Aplikuje se tady většinou humorná metoda s jakou se naučil Švejk německy:  "Sám od sebe." Myslím, že bez likvidace nevhodných kmenů a nákupu vhodných vyšlechtěných linií se nic radikálně nezmění. Začátečnické krůčky, které dokáže každý pochopit: Najdu-li v podmetu pár vápenatých buněk, včelstvo (matka) to má definitivně spočítané. Ihned zlikviduji trubčí plod, včelí plod rozházím do oddělků k perspektivním matkám. A podobně. Žít a nechat zemřít. Další krok je cílený výběr. Nejvíc včelařů je s počtem včelstev 5-10, to pak se opatruje každý mrzáček - ono všechno souvisí se vším.

4 G.Pazderka G.Pazderka | 13. srpna 2009 v 8:01 | Reagovat

[3]: Eman:>Myslím, že bez likvidace nevhodných kmenů a nákupu vhodných vyšlechtěných linií se nic radikálně nezmění.<
........
Nejsem přeci tak najivní, abych obrazně v roli úředníka neřekl: "Vemte si zákon 285/2007 Sb. a podívejte se kolik peněz jde do matek za ten který rok. A to se Vám zdá včelaři málo? Kde je tedy chyba"

5 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 13. srpna 2009 v 8:58 | Reagovat

[4]: Chyba je mmj. v tom, že dotaci dostane každý, komu matka položí první vajíčko. CHovatelé nejsou sami k sobě nároční. Proč taky? Neni poptávka po jiném způsobu chovu, úhlu pohledu. Podívejme se na hodnocení. Ono totiž včelařit na tzv. med, umí dnes cvičená opice, totéž se týká chovu matek. Chov se zaměňuje s množením. Stejně tak jako u zvápenatění lze postupat u V.d. není na tom nic těžkého, jen se umět dívat.Zdaleka nejde jen o čistící pud. Jen to budete dělat na vlastní náklady.Peníze dostanou ti lichotníci a šiřitelé neživotaschopných genů. U V.d. nejde podle mne jen o problém chovu,ale i způsobu ošetřování. Využítí plodového rytmu při léčení? No to je na mě každý kouká, co, že jsem si to zase vymyslel.
A nakonec i to je cesta při selekci, která V.d. velmi omezuje. Těch pohledů je prostě více a teoretik to není schopen postihnout a uvěřit pokud to před ním další teoretik již nepopsal. Letos jsem např. na včelách viděl věci, které podle mne nebyly nikdy doposud popsány. Jako by se včely učily s V.d. bojovat po svém, vyvíjely nové metdy. Žel bohu to prozatím nestačí. Zatím nejsou včely rezistentní na V.d., tolerantní ale ano. Vždyť přeci potřeba léčení za 14-16 měsíců již něco znamená, zvláště když jde o generaci F5.

6 G.Pazderka G.Pazderka | 13. srpna 2009 v 9:48 | Reagovat

[5]: No a když bych to měl dál rozvést jako co nato ten úředník. Podívá se na předsedu neb tajemníka ČSV a zvolá, ... "Co mi k tomu můžete říci"  No a sebejistým hlasem se ozve.

"My máme jako jediná zájmová včelařská organizace chovatelský řád pro chovatele matek! Ten je psán největšími odborníky u nás z oblasti chovu matek a schválen jako závazkek pro oficiální produkci chovaného materiálu u nás. Matky tu také máme šlechtěné i na čistící vlastnosti! Nejde zase o nějaký nejapný útok na ČSV a pamflet?"

7 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 13. srpna 2009 v 11:46 | Reagovat

[6]: Úředník by měl znát také situaci ve světě nebo brát informace z více zdrojů. každý rozumný člověk to tak dělá. To je ale pro něho složité, musí rozhodovat. To ale nechce a nechá to na politicích. Politici odcházejí a přicházejí, úředníci zůstávají. Kdo nám tedy vládne?

8 Eman Eman | E-mail | 13. srpna 2009 v 11:58 | Reagovat

[6]: Situaci může změnit propagace hygienických matek, jejich dobré vlastnosti a zkušenosti včelařů s nimi a trh. Každý se může svobodně rozhodnout, co bude chovat a jakými metodami. Co dělá zlou krev mezi lidmi jsou dotace a tendenční rozhodování těch vyvolených o nich. Až zmizí, bude větší klid. Stačilo by, kdyby někdo začal vyhodnocovat jejich efekt na opylování, množství, kvalitu a cenu medu a srovnávat to s dobou před dotacemi.

9 K. Čermák K. Čermák | E-mail | Web | 13. srpna 2009 v 22:23 | Reagovat

[6]: Náš chovatelský řád je stavěn pro rozmnožování matek a je charakteru deklarativního, namísto pomůcky pro aktivní chovatelský systém.  Zde žádný pokrok nečekejme, je to dlouhá léta fakticky neměnný dokument, a systém chovu v praxi rovněž. Teď bychom potřebovali ještě šlechtitelský řád :-) a hlavně jeho realizaci.

10 Eman Eman | E-mail | Web | 16. srpna 2009 v 11:32 | Reagovat

[9]: V praxi víc než usilovné šlechtění na vysokou míru hygienického chování je důležitější odstraňovat včelstva "nehygienická". Zabíjí se tak dvě mouchy jednou ranou, špatné geny a potenciální zdroje nákazy.

11 K. Čermák K. Čermák | E-mail | Web | 17. srpna 2009 v 18:28 | Reagovat

[10]: Souhlasím za předpokladu, že by to dělalo hodně včelařů. Ale jaká je realita? Je jich mizivé procento...
O dost lepší je to, pokud takto uvažujeme u nějakém početnějším chovu včestev.

12 apkgames4u.com apkgames4u.com | E-mail | Web | 28. června 2016 v 7:00 | Reagovat

Great info! I recently came across your blog and have been reading along. I thought I would leave my first comment. I don’t know what to say except that I have. http://apkgames4u.com/popcorn-time-apk-download-popcorn-movies/

13 Dolomedes Dolomedes | Web | 9. září 2016 v 7:22 | Reagovat

půjčka bez registrů do výplaty :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama