Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Jak matky a dělnice ovlivňují výměnu matky ve včelstvech?

17. července 2009 v 8:39 | Eman |  Biologie a šlechtění včel
Když včelí matka (Apis mellifera) umírá, dělnice vychovají řadu potenciálních náhradnic panenských matek), které se vyloučí ve vzájemných soubojích až zůstane pouze jedna;

Tato co přežívá se stává nová kladoucí matka. Činitelům určujícím výsledek takovýchto soubojů ne zcela rozumíme, ačkoliv zjevně boj mezi matkami hraje bezpochyby hlavní roli. Individuální může úspěch boje panenské matky záviset na řadě vlastností, včetně její velikosti a váhy, feromonálních signálů, a používání "pípajících signálů" (charakteristických zvuků, které dělá matka a mohly by působit jako ohlašování schopnosti bojovat a potlačuje líhnutí soupeřek). Panenské matky jsou také ve výhodě jestliže se vylíhnou dříve, protože mají příležitost vyřadit mladší soupeřky , které jsou ještě ve vývinu. (Scheinder et al 2001).

Nepotismus a role dělnic

Boj na život a smrt mezi soupeřkami bojujícími o právo se rozmnožovat je v přírodě běžný. Co dělá souboje mezi matkami společenského hmyzu zvláště zajímavé je to, že to nejsou jednoduché bitvy mezi jednotlivci. Dělnice včelstva mohou také ovlivnit výsledek souboje, a bude pod selekčním tlakem to dělat způsoby, které maximalizují také kondici - i jaký rozsah jejich genů přecházejí na další generaci (Schneider et al 2001). Dělnice by to mohly dělat zvýhodňováním matke, které jsou jim více příbuzné (nepotismus = nadržování a protekce příbuzných), nebo zvýhodňováním matek "vyšší kvality" s větším reprodukčním potenciálem.
Ačkoli dělnice zdá se ukazují "malý, jestli nějaký, nepotismus" (Tarpy et al 2000) během chovu larev v matečnících, studie ukázaly, že příbuznost matek dělnicím neovlivňuje výsledek etapy "redukce mnohoženství" procesu náhrady matek (eliminace bojujích matek). Toto ukazuje, že dělnice opravdu mají nějaký vliv na výměnu matek, a tak nastává jistý nepotismus (Tarpy et al 2000).
Mechanismus kterým by dělnice mohly ovlivnit výsledek souboje mezi líhnoucími se matkami není známý. Zajímavé chování, které by mohlo hrát roli je "vibrační signál", kterým dělnice drží panenskou matku a rychle třesou jejím tělem po jednu nebo dvě vteřiny. Schneider et al (2001) zjistil vztah mezi rychlostí kterou jsou líhnoucí matky třeseny a jejich šance na konečný úspěch nad soupeřkami (ačkoli rozdíly v rychlosti kterou byly matečníky třeseny před líhnutím neměla žádný měřitelný efekt na budoucí úspěch matek). Toto vytváří možnost že vibrační signál by mohl působit jako prostředek, kterým dělnice ovlivňují výsledek souboje mezi matkami, ačkoli přesný mechanismus kterým by vibrační signály mohly ovlivnit úspěch souboje není známý. Avšak Schneider et al dokázal vztah příčiny a účinku - může být že pozorované rozdíly mezi vibracemi dělnic byla reakce na rozdíly ve schopnosti matek bojovat spíše než jejich příčina.

'Kvalita matky'

Ačkoli nepotismus dělnic během výměny matky se snadno demonstruje a sotva překvapuje, potom zjištění zda "kvalita matky" ovlivňuje výsledek náhrady matky je komplikovanější.
Navíc k evolučnímu tlaku vybrat vysoce plodnou matku, má včelstvo další prioritu: Instalovat novou matku tak rychle jak je možné, aby se minimalizovalo přerušení výchovy plodu včelstva. I když mladší matky mohou mít vyšší reprodukční potenciál (Tarpy et al 2000), avšak starší budou zrát dříve a tudíž zmenší dobu ve které je včelstvo bez matky, konflikt vzniká mezi těmito dvěma prioritami.
Z jejich experimentálních manipulací na včelstvech, Tarpy et al (2000) vyvodil že věk hraje roli - starší larvální matky jsou dělnicemi chovány přednostně - ale že kvalita matky není důležitýn faktor v náhradě matky. (Ovšem používaná ohodnocení kvality matky byly založena na nepřímých měřeních plodnosti jako je velikost vaječníků, a je celkem možné že včely dělnice posuzovaly matky na základě vlastností, které experiment nevzal do úvahy.) Toto ukazuje že rychlost náhrady matky je důležitější pro včelstvo než plodnost nové matky. Jestliže se vezme do úvahy jejich schopnost eliminovat mladší soupeřky již v jejich buňkách, výhoda využívaná staršími matkami může být dokonce větší než se tato studie domnívá.
V kontrolovaných experimentech prováděných Tarpy et al (2000), starší matky také využívaly výhodu během redukce mnohoženství, jsou u nich pravděpodobnější vítězné boje s mladšími matkami. Avšak výsledky získané od Scheinder et al (2001) tomu odporují: Ukazují že není žádný vztah mezi pořadím ve kterém se matky líhnou a jejich konečné šance na přežití.

Závěr

Výměna matky je proces takové důležitosti k dlouhodobému úspěchu a přežití včelstva, že musí se vytvořit silný selekční tlak ne jenom na nastávající matky samotné (k maximalizaci jejich indiviuálních šancí na úspěch) ale na dělnice ve včelstvu (k maximalizaci jejich vnitřní zdravotní kondice pomocí povzbuzování úspěchu "nejvyšší kvality" nebo nejvíce příbuzné matky). Ukazuje se že dělnice vybrali minimalizaci doby, kdy je včelstvo bez matky pomocí upřednostňování starších matek během larválního chovu (a možná také během redukce mnohoženství). Dělnice také zvětšují jejich vnitřní kondici pomocí nepotistického zvýhodňování více příbuzných soupeřek v souboji mezi panenskými matkami. Mechanismus kterým dělnice ovlivňují výsledek těchto soubojů je nejasný, ačkoli "vibrační signály" dávané dělnicemi panenským matkám mohou hrát roli.

Reference

Tarpy D R, Hatch S and Fletcher D J (2000). The influence of queen age and quality during queen replacement in honey bee colonies. Animal Behaviour 59, 97-101.

Schneider S S, Paint-Kurt S and Degrandi-Hoffman G (2001). The role of the vibration signal during queen competition in colonies of the honeybee Apis mellifera. Animal Behaviour 61, 1173-1180

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Turčáni Turčáni | E-mail | 17. července 2009 v 23:24 | Reagovat

Myslím si, že včelám prisudzujeme aj vlastnosti, o ktorých sa im ani nesníva, no sníva sa to rôznym autorom.

Schéma v normálnom včelstve, ktorú pozorujem už yše 50 rokov:
-výmena M rojením, za normálnych okolností včely pripravia matke materské kolísky, do ktorých "musí" položiť M vajíčko a takto to prebieha až do posledného dňa odletu starej M, tj. na 11 deň.
- prvá matka sa liahne na 5 deň a 4 dni má na to aby spevnela. Ak je včelstvo v pohode poroj odlieta na 9 deň, do tohoto dňa včely (bez asistencii včelára) sú včelami strážené v MB a nedovolia im z nich vyjsť, kým určená prvá M neodlieta s včelami. Žiadne boje, medzi sebou, aký by to malo zmysel, ak by boli obidve poškodené, k súboju prichádza len vtedy, keď človek nepdôvodneným zásahom do včletsva poruší rovnováhu včelstva.

Faktom ostáva, že prvá mladá M (po odlete starej M) má prednostné právo vyletieť s porojom, čo vždy dáva najavo svojím spevom títaním a neustálym pobehovaním po plástoch, aby spevom upozornila osadenstvo, že kým neodletí, musí v úli platiť status qvo.

- ak ej včelstvo natoľko silné, potom tento proces znovu prebieha, znovu sa spevom ozýva vyvolená M na odlet s rojom i keď menším. Ak na rojenie neostali včely, rojový proces sa zastaví, a včely určia jednu M, ktorá ostane v úli a sa oplodní a ostatné M majú smolu, včely ich odstránia a tie čo sa nestačili vyliahnuť, včely vyhryzú.
A súboje, môžu sa vyskytnúť, ale len vtedy, keď do tohoto procesu vstúpi človek, so svojimi nevhodnýmizásahmi.

Taktoto vidím ja a či mám pravdu? Myslím, že áno.

2 Eman Eman | E-mail | 18. července 2009 v 11:05 | Reagovat

Určitě máš svou pravdu. Nepředpokládám, že bys něco popisoval, co jsi neviděl a nepoznal.

Já však za svou kariéru viděl jen jednou poroj. Jinak se mi vyrojí včely (1-2 roje na 20 včelstev), a roj sejmu a nehledám včelstvo, ze kterého roj je, a je to moje chyba, ale jsem lenoch a nechávám to na přírodě. Poroje žádné nejsou (až na jediný případ) a za měsíc je ve všech úlech vše v pořádku.
Letos se včely moc nerojily. Měl jsem 1 roj.
Případy, které se někde popisují, kdy se včely vyrojí a pak odlétají poroje až se úl takřka vyprázdní od dělnic, tak ty neznám. Netvrdím že nejsou, ale podle mne jsou vzácné a tak se jimi nezabývám.

3 Turčáni Turčáni | E-mail | 18. července 2009 v 14:55 | Reagovat

Už tretí rok pozorujem voľne osadené včelstvo na včelnici, ktoré môže cez sklo pozorovať ale nie kontrolovať, až na trojnásobnú fumigáciu Tactikom a doplnenie zásob. Scenár rozvoj včelstva a joho porojový vývoja sa apakuje.
Dobrý jarný rozvoj, včelstvo využije jarnú znášku, prechod z jarnej a repkovej do agátovej je bezprostredný, po obnidva roky však agát včelstvo nevyužilo, lebo sa rojilo a možnosť stavať dielo (od pol kláta dole bez diela), čím malo kde ukladať zásoby. Cieľom voľne žijúceho včelstva nie je asi priniesť čo najviac medu, ale sa za každú cenu rozmnožiť. Stavbu diela si robí po svojom, trúdich buniek je viac ako dosť, jeho cieľom je ale rozmnožiť sa, nie ako radí p. Linhard, daj možnosť stavať včelám dielo, prestane mať záujem o rozmnožovanie.
Po prvoroji o 9 dní vylietal poroj (aj som ho zachytil), to mu nebolo dosť a odletel aj ďalší poroj, ale už na 6 deň od druháka. Klát ostal skoro bez včiel, teraz je už v plnej sile a pripravuje sa do zimy (znáška je beznádejne "vypredaná").
Ak chcem aby včelstvo sa dožilo jari, musím mu doplniť zásoby, tak ako po dve predchádzajúce zimy. Je možné, že zásoby  by mu aj vadržali, ale nechcem oň prísť. Je to zaujímavé pozorovanie.
Rezumé: v tomto prípade asi neplatí "poučka",  daj včelstvu priestor a ono sa Ti odplatí nevyrojením. Figu borovú, ako často počuť odpovedať deti, ak sa medzi sebou nepohodnú.

4 Turčáni Turčáni | E-mail | 18. července 2009 v 15:05 | Reagovat

Ešte raz sa vraciam k Tvojej poznámke "mal som 1 roj", ja zas zo 70-tich včelstiev sa mi nevyrojilo 4-6, ale mal som 100% rojov,bol to perný rok.  Napriek tomu som naplnil sudy v množstve 0,8 t jarného a 1,4 t. agátového medu, tento princ slovenských medov je nádherný. Vlani to však bolo lepšie. Môj otec včelár, hovorieval, pánboh zaplať.

5 Pitrs Pitrs | 18. července 2009 v 18:37 | Reagovat

Letos se mi vyplatilo nadvakrát včelstva oslabit (během řepky a pár i po řepce) a udělat 4 velice silné oddělky, které už využily lípu a daly 2-3 rámky medu.
Na produkci si myslím to nemělo vliv, průměr je cca 55 kg na včelstvo, asi tak o 10% nižší než předchozí, na počasí mnohem příznivější roky.
Jestli se ale nevyrojily jen díky tomu, čert ví, do včely nevidíš:-) Asi je spousta jiných důvodů, ale to budete spíš vědět vy, já jsem jen malovčelař s krátkou praxí...
Teda abych řekl celou pravdu, 1 včelstvo se vyrojilo, ale to přičítám zimnímu šoku, kdy jim nějaké hovado sundalo víko a polovina jich pomrzla, jejich touha po množení byla zřejmě větší po této nepříjemné zkušenosti, taky jsem je samozřejmě neoslaboval:-)
Pitrs, 12(16) včelstev, 4 roky praxe

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama