Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Mor včelího plodu v Africe zřejmě není

16. června 2009 v 8:13 | Eman |  Nemoci včel - Veterinární záležitosti - léčení
Mor včelího plodu a Africké včely (Hymenoptera: Apidae)

Abstrakt studie

Odebrali jsme vzorky medu od jednotlivých včelařů (N = 64), a od domácích (N = 35) a dovezený med (N = 15) prodávaný v supermarketech v několika subsaharských zemích a kultivovali tyto vzorky na Paenibacillus larvae subsp. larvae Heyndrickx et al., bakterii způsobující mor včelího plodu. Výsledky jsou srovnány se vzorky podobného profilu sbírané ve Švédsku (N = 35). V medu produkovaném v Africe na jih od Sahary nebyly nalezeny spory P. larvae subsp. larvae ačkoli med dovezený do tohoto regionu často obsahuje patogen. Švédský med často obsahuje spory P. larvae subsp. larvae ačkoli obecná úroveň viditelně infikovaných včelstev je nízká (zhruba 0.5%). Tyto výsledky naznačují, že velká část Afriky je patrně bez moru včelího plodu. Behaviorální studie (hygienické chování) o Apis mellifera subsp. scutellata Lepeletier v Zimbabwe ukazují, že hygienické chování Afrických včel by mohlo ovlivnit zjevně nízkou úroveň, nebo dokonce nepřítomnost moru včelího plodu ve velké části Afriky.


Moje Poznámka:
Všeobecně se ví, že Africké včely, které byly příčinou vzniku agresivního hybridu včel šířících se z Brazílie přes Mexiko do USA.

Mám osobní zkušenost s prvními šlechtěnými hygienickými včelami, které mě překvapily svou živostí a obranným chováním. Po srovnávání různých včelích linií bych dokázal pohledem na dno určit včely se horším hygienickým chováním. Typické jsou ponechané ležící vápenaté kukly a jiný nepořádek na dně.
Ideálem některých včelařů jsou zvláště mírné včely, se kterými se nechá pracovat v trenýrkách. Lezou krotce po plástech jako mravenci a včelaře si nevšímají. Je pravděpodobné, že na tuto vlastnost u nás včelaři rádi šlechtí - "hodně medu a hodné včely". Otázka je, zda je tento směr šlechtění prozíravý. Jestli chováme včely aby měly med a byly odolné a zdravé, nebo jestli si s nimi chceme hrát a chlubit jak je máme hodné.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jiří Jiří | E-mail | 21. června 2009 v 16:48 | Reagovat

Ano to je skutečně Ideálem né některých včelařů ale snad všech (mírné včely, se kterými se nechá pracovat v trenýrkách. Lezou krotce po plástech jako mravenci a včelaře si nevšímají - "hodně medu, hodné včely a odolné!!!!". Snad přeci nechcete příteli tvrdit to, že bodavky jsou více odolné nemocem. Pokud někdo šlechtí jistou linii, tak pochopitelně i sleduje čistící pud, který mnohdy prozradí vše (osobní zkušenost - pokud mají včeličky dno jako ze skla - jsou všechny pořadované výkonnostní požadavky O.K. a nezáleží na tom zda jsou to mírné a hodné včeličky a  nebo "sršáni", kteří létají žihadly dopředu. A ta vaše poslední poslední věta "Jestli chováme včely aby měly med a byly odolné a zdravé, nebo jestli si s nimi chceme hrát a chlubit jak je máme hodné" snad nemůže být ani od včelaře myšlena vážně.

2 Eman Eman | E-mail | 21. června 2009 v 20:10 | Reagovat

[1]: Domnívám se, že živější (bodavější) včely mají větší odolnost proti nemocem. Nemohu to dokázat, ale kdo mi dokáže opak. Vy si zase myslíte něco jiného. Viděl jsem hodně morových včelstev a včeličky v nich byly nápadně krotké. Možná to s ničím nesouvisí. Myslím si také, že šlechtit na všechny špičkové vlastnosti je nemožné.

3 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | Web | 22. června 2009 v 9:23 | Reagovat

(1) Pojem "čistící pud" je oficiálně chápán jako odstranování uměle napíchnutých buněk.
Podstata chování geneticky odolnějších linií vůči moru asi tkví nejen v odstranování mrtvých kukel s miliardami spor. Odstranování mrtvol a hygiena bunky není totéž. Hraje tu roli a možná významnější třeba obrana česna, vyšší odolnost larviček a to, kam a do čeho je ochotna matka klást.
Co takhle jít s kůží na trh a ověřovat linie v morových pásmech.
Co takhle dělat statistiku (mimo jiných úplně zbytečných) "spálených šlechtitelů" (myslím tím produktů - matek šlechtitelů).
Šlechtitelé nemají motivaci, nic na ně netlačí, jen cena. A včelař, dokud není spálen, si rád libuje v trenkách.

4 Eman Eman | E-mail | 22. června 2009 v 12:49 | Reagovat

[3]: ...geneticky odolnějších linií vůči moru asi tkví nejen v odstranování mrtvých kukel s miliardami spor

Odolnost proti moru je myslím komplexní vlastnost včel zahrnující tvoření antibakteriálních látek v larvách i čistící pud, spolu s dobrou detekcí hynoucí larvy. Je škoda, že v morových pásmech se ta kalamita nevyužívá k získání a ověření kmenů odolných moru. Jenže to by vyžadovalo nějaké investice a vědecky řízený proces s cílem vyšlechtění odolnějších kmenů. To však tady nikoho nenapadne a ani s těmi našimi několika jinak zaměstnanými vědci na takový úkol prostě odborně nemáme. A potom kdo by ty eventuálně vyšlechtěné včely kupoval? Většině našich včelařů stačí množit a udržovat včely z rojů.

Navíc nechat spálit cizí včely je tak prosté a dává pocit jistoty. Jak znám úroveň většiny průměrných včelařů, tak je pálení nejlepší a nejbezpečnější postup, jak se s morem vypořádat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama