Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Prohlídky včelstev na mor včelího plodu

16. května 2009 v 9:59 | Eman |  Nemoci včel - Veterinární záležitosti - léčení
Článek Dr. Mark Goodwina z Apicultural Research Unit - HortResearch, Nový Zéland.

Toto je první článek v sérii,která byla napsána pro Správní agenturu na strategii zvládání moru v.p. Tyto měsíční články budou pokrývat rozsah hledisek boje s morem v.p., včetně toho jak prohlížet a identifikovat nemocná včelstva, ošetřování včelstev k předcházení moru a včelařovy právní závazky s ohledem na mor v.p.

Nejběžnější důvod proč včelaři mají problém s morem včelího plodu je v tom, že oni, nebo jejich personál, používají nesprávné techniky prohlídky podezřelých včelstev. Tento článek se zabývá tím, jak prohlížet včelstva.

Bez ohledu na spolehlivost diagnostické metody, buďte zvláště podezíraví k jakémukoli včelstvu, které neprosperuje tak jako jiná včelstva na včelnici. Jejich špatný výkon může být kvůli jedné nebo řadě jiných příčin, ale může být kvůli velkému počtu larev zabitých morem včelího plodu.

Když se prohlíží včelstvo na mor, je důležité, aby použitá metoda byla schopná detekovat jednotlivou infikovanou larvu nebo kuklu, pokud je přítomna. Přítomnost jediné nemocné larvy ve včelstvu znamená, že včelstvo je infikováno morem a ze zákona musí být zničeno.
Správní agentura musí být informována během 7 dní. Důležitější je, že nemocná larva obsahuje dostatek spor k infekci až 500 jiných včelstev. Z tohoto důvodu je důležité kontrolovat každou plodovou buňku v úlu. Riziko selhání v nalezení nemoci tím, že prohlížíme několik buněk plodu v úlu se nechá odhadnout snadno. Předpokládáme že úl má 10 rámků s plodem a jednu nemocnou larvu, inspekce jednoho rámku znamená, že je 90% pravděpodobnost pominutí nemocné larvy a nerozpoznání, že včelstvo je infikováno. Inspekce 3 rámků znamená stále že je 70% šance vynechání nemocné larvy.

Když se prohlíží úly, tak prohlížet každý plodový rámek

Většina včelařů nezkoumá všechny rámky při provádění inspekce nemoci. Někteří prohlíží pouze jeden rámek a mnoho pouze tři plodové rámky. Efekt nekompletní inspekce závisí na tom, kdy je inspekce prováděna a na stavu nemoci v úlech patřícím včelaři. Jestliže se inspekce provádí v době, kdy minutí úlu s morem je nepravděpodobné že vyústí do šíření nemoci, to je když bude další inspekce předtím než je nějaké zařízení přesunuto z úlu, potom neúplná inspekce bude mít málo následků. Podobně, jestliže včelařské vybavení nemá mor, potom nekompletní inspekce, dokonce i tehdy, když je zařízení vyměněno mezi úly, bude mít málo následků. Avšak mnoho včelařů kteří hlásí nemocné úly každý rok odebírají rámky z úlů a vyměňují ji mezi sebou, mezi včelstvy s neúplnými kontrolami plodu.
Toto je hlavní důvod proč mají pokračující problémy s nemocí. Obvykle je důvod proč se neprovádí kompletní inspekce rámků v tom, že je potřeba na to více času. Toto je pravděpodobně falešná ekonomie, jelikož je levnější provádět kompletní inspekci rámků, než spálit úly kvůli vypuknutí moru. Změna k úplné inspekci plodových rámků může být bolestná na začátku, jelikož se často najde více morových včelstev. Avšak, je mnoho příkladů kdy včelaři udělali významné zlepšení ve stavu nemoci změnou postupu na inspekci všech rámků.

Abychom provedli kompletní inspekci rámků, musí být každý rámek obsahující plod vyjmut z úlu a včely setřeseny. Rámek musí být prohlížen na sežvýkaná a pokleslá víčka a larvy nebo kukly se symptomy nemoci. Izolované a zdravě vypadající buňky se také musí prohlížet, protože některá včelstva mohou mít významné počty nemocných larev ale žádné viditelné příznaky moru. Viděl jsem několik včelstev s mírou infekce plodu přesahující 80%, kde nebyla evidentně vidět žádná nemocná larva nebo propadlé víčka, ale zdánlivě zdravé buňky obsahovaly nemocné kukly. Ale byl přítomen mezerovitý vzorec plodu a včelstva začínala slábnout. Z tohoto důvodu je vždy důležité odvíčkovat některé buňky ve zdravých rámcích.

Jestliže se provádí méně než úplná inspekce, je důležité kontrolovat rámky v obou plodových nástavcích. Viděl jsem úl, kde plod v horním nástavku neměl očividné symptomy moru. Avšak včely co opustily spodní nástavek, který měl 80% infekci plodu.

Prohlížení mrtvých včelstev na mor je mnohem obtížnější než živá včelstva, zvláště jestliže včelstvo bylo mrtvé nějaký čas. Ačkoli trénovaný pozorovatel by měl být schopen detekovat příškvar po moru (vyschlé zbytky nemocné larvy), stav plástu to často komplikuje. Mnoho včelařů také postrádají nezbytnou zkušenost, když často nepřicházejí s příškvary do styku. Mrtvá včelstva, která uhynula z jiných příčin než morem, ale byla infikována morem nejsou často diagnostikována správně. Následky chybného potvrzení toho, že příčina smrti včelstva byla mor v.p. je mnohem závažnější, jestliže medníky, dna a víka se skladují v přístřešku a zařízení se rozděluje mezi mnoho včelstev následující jaro. Byly jisté katastrofální výskyty kde prázdné rámky samotné se rozdělily mezi mnoho včelstev a výsledek bylo rozsáhlý výskyt nemoci. Nejlepší možnost pro včelaře s problémy moru je být zvláště horlivý a ujistit se že včelstva nehynou. Kde včelstva uhynula a příčina nebyla potvrzena jako mor, nejlepší akce je dát kolem úlu pás a nevybírat vybavení dokonce i když mají na sobě medníky. Úl může být skladován až potom co je znovu osazen. Jestliže včelstvo získá mor, potom může být i s vybavení zničeno. Pouze včelstvo samotné je ztraceno, protože zařízení by bylo zničeno v každém případě. Ztráta jednoho včelstva je lepší než co by se stalo, kdyby zařízení z mrtvého včelstvo bylo rozděleno mezi řadu jiných včelstev.

Mrtvá včelstva by měla být vymetena a znovu osazena jako celek, než šířit zařízení mezi úly

Časování prohlídek je také velmi důležité. Prohlídky by se měly časovat předtím než se provádí takové aktivity ošetřování, které mohou šířit nemoc.

Problémy moru také se mohou vyskytnout tam, kde se provádí prohlídky více různými lidmi. Personál musí být dobře cvičen a dozorován, je to problém pojednaný v dalším článku. Udržet motivaci k provádění adekvátních kontrol moru, dobrý přístup je vydat každému, kdo provádí prohlídky plstěné pero a přimět je psát své iniciály a datum na víko každého úlu, který prohlíží.

Zdroj článku na internetu

________________________________________________________________________

O celé metodě eradikace moru na Novém Zélandu píše MVDr. Hovorka zde

Poznámka:
Tento článek není určen pro pracovníky veterinární správy, ale je užitečný hlavně pro včelaře. Kdyby byl každý včelař kvalifikovaný a pečlivý inspektor moru, dodržoval hygienické zásady chovu, které brání rozšiřování moru, tak zlikviduje počínající mor v zárodku a není co řešit.
Bohužel situace mezi našimi mnohonásobně přeškolenými včelaři za pomoci tisíců přednášek s podporou mnoha milionů dotací EU je tristní. Problémy s nemocemi se spíš zhoršují. A co je důležitější ve včelařství než zdravé včely. Zdravé včely nanosí nadbytek medu ze své přirozenosti a podle situace v přírodě a včelař na tom dokáže málo kdy co pokazit. A kvůli medu včely hlavně chováme.
Nedávná exploze varroázy, nyní epidemie moru na některých územích. Kde jsou pravé příčiny tohoto špatného stavu našeho včelařství? Podle mého názoru je to špatná veterinární legislativa, zvyšující se průměrný věk včelařů, a vrozenými špatnými lidskými vlastnostmi obyvatelstva (závist, zlomyslnost, lajdáctví, šlendriánství, nezájem atd.).
Nechci se tady vytahovat a někoho poučovat, svých chyb mám dost, ale bez otevřené identifikace pravých příčin není cesta k nápravě.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 esterka esterka | Web | 16. května 2009 v 13:53 | Reagovat

Hm, na pardubicku to prý řádí docela dost...:-(

2 Radek Krušina Radek Krušina | E-mail | 18. května 2009 v 16:29 | Reagovat

Můj typ je ten, že na rozšíření moru se může podílet opětné zavčelení po úhynech na varroázu.
Pokud není na původce moru vyšetřeno celé území, potom při zavčelování může dojít k rozšíření z nepodchycených obhnisek.
Hlavně když oddělky jsou tak cenné :)
A pokud nedojde ke změně přístupu k roztoči varroa, vyšlechtíme si ho odolnějšího, a potom budeme zase zavčelovat a tak furt.
A nakonec budeme mít mor všude.
A za všechno budou moct včelaři ve starých úlech, na které se všechno svede, kteří ale při svém šetření nikdy oddělky odjinud nekoupí.

No uvidíme, třeba jen maluji čerta na zeď.

3 Eman Eman | E-mail | 18. května 2009 v 19:13 | Reagovat

[2]: Může to být jeden ze zdrojů. Já si myslím, že mor tu byl skrytý před včelaři, kteří ho pořádně neznali a ani nehledali. Na rozdíl od varroázy, která se stále řeší bezhlavým a časovaným chemickým útokem se mor může objevit jen pečlivým prohlížením poučeným a motivovaným včelařem. A v tom je problém. Toho je schopen sám od sebe tak 1 z deseti. Jako ve hře chodí pešek okolo, nedívej se na něho. Kdo se na něj koukne, toho pešek bouchne. Až to někoho bouchlo, tak se rozjela kalamita a nestačili jsme se divit. Včelaři se většinou nezmění, tak si musíme na mor zvyknout jako na varroa. Měli by se preventivně varovat dědicové včelařství a při převzetí včelstev povinně vyšetřit na mor. To by se dalo uhlídat přes registr včelstev. Nová registrace = povinné vyšetření. Jinak  postih.

4 Marada Vít Marada Vít | E-mail | 30. května 2009 v 6:56 | Reagovat

Včera jsem byl na semináři v Brně o moru. Přednášel ing. Titěra a MVDr. Pantůček. Bylo to pro celý jihomoravský kraj. Byli pozváni zástupci všech okresů jmk. Bylo tam asi 100 lidí. Z okresu Břeclav tam nebyl ani jeden. Když ukázali tabulku ohnisek moru po jednotlivých okresech, tak letos se likvidovalo v jmk asi 20 ohnisek z toho na Břeclavsku 12. Břeclavští funkcionáři nemají o řešení moru žádný zájem. Nemají ani zájem o dotace z kraje protože nikdo nepřišel ani na schůzku, která se konala o hodinu dřív. A jestli to někdo z Břeclaváků čte, tak by si měli udělat pořádek. Štve mě, že svým laxním přístupem ohrožují i sousední okres Hodonín. Například tři (ze sedmi)oblasti moru z roku 2005 na Hodonínsku pocházeli z Břeclavska.

5 Eman Eman | E-mail | 30. května 2009 v 7:46 | Reagovat

[4]: Seminář mohl být zajímavý. Nechcete ho shrnout a napsat sem krátký článek? Něco, co tu ještě není napsáno a poučilo nás to.

6 Radek Krušina Radek Krušina | E-mail | 1. června 2009 v 14:31 | Reagovat

Zájem o dotace z kraje na vyšetření moru by zřejmě určitě byl.
Z okresu Břeclav to určitě čtu já (Hustopeče).
U nás jsme měli možná štěstí, protože šíření moru se zastavilo u hranic naší ZO.
Loni už se v měli něprokázal původce ani v sousedních ZO.
Kdyby se podařilo zajistit dotace na zimní vyšetření měli, bylo by to výborné, ale pokud vím, dotace šly tuto sezonu přes veterinu, a ne přes včelaře.
Vyplynulo ze setkání pro další sezonu něco jiného?

Radek Krušina

7 Marada Vít Marada Vít | E-mail | 2. června 2009 v 22:47 | Reagovat

Jsou tam i jiné dotace než na vyšetření měli, ale štve mně nezájem vedení OV ČSV Břeclav o vypořádání se s morem. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč má okres Břeclav po 8 letech boje s morem ještě letos 12 ohnisek. Vím, že ze začátku MVDr Trumpeš byl slabý hráč, ale bez zájmu včelařů to veterina nevyřeší.

8 G.Pazderka G.Pazderka | 7. června 2009 v 17:43 | Reagovat

[7]: Víte, jak dlouho se s mory potýkalo Hodonínsko? Chce to ještě nějaký čas a bude zde také od morů pokoj.

9 G.Pazderka G.Pazderka | 7. června 2009 v 17:49 | Reagovat

[6]: Radku to je doménou pana Pavlíčka z Brněnska a jeho krajská aktivita. Kontakt na něj by neměl být problém sehnat. Doufám, že takových dotací kvůli vyšetření moru bude potřeba čím dál méně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama