Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Kolik přinese medu jedna včela?

27. května 2009 v 11:01 | Eman |  Med
Včely ve skutečnosti med z přírody nenosí, přináší si jen suroviny: nektar, medovici, pyl, pryskyřici k výrobě propolisu.

Jedna včela váží asi 120 mg. Unese až 50 mg nektaru nebo medovice. Nektar je sladká tekutina obsahující 50% vody, kterou vylučují květy. Nektar nebo medovice (sekret mšic, mer a červců) slouží jako základ medu, který obsahuje 18% vody. To znamená, že z jednoho výletu včela donese surovinu pro asi 30 mg medu. Za den včela vyletí 5 krát a takových dní v jejím životě může být 30. To znamená za život udělá 150 výletů za nektarem a medovicí a to je celkem 30 x 150 = 4.5 gramů medu. Jedna kávová lžička medu váží 5.6 gramů (polévková lžíce medu váží 21 gramů).

Jedna včela se tedy za svůj život zaslouží o necelou kávovou lžičku medu. Včelstvo má asi kolem 50,000 včel. Počet včel se neustále mění, mnoho včel umírá a mnoho včel se každým dnem rodí. Mezi včelami je dělba práce a předpokládejme, že 30000 létavek přinese za život 135 kg medu. Samozřejmě to je v případě, že je silná snůška (například v řepkovém poli) a včely mají co nosit a nemusí ho pracně hledat. Na zajištění provozu včelstva, jak se uvádí, je potřeba 80 kg medu. Tedy slušná úroda medu v sezoně u jednoho včelstva by mohla být 55 kg medu.
Jenže včelařtství je vždy lokální a jeho výsledky závisí na kondici a zdraví včelstva, genetických předpokladech, počasí, bohatosti květeny v okolí a nektarodárnosti rostlin. A samozřejmě vše může pokazit včelař.

Jsou to všechno výpočty přes palec, ale tak nějak to přibližně je. Mezi různými včelstvy i lidmi jsou obrovské rozdíly. Jeden se sám neuživí a jiný vydělá desítky miliard dolarů. U včel je to jednoduché: Neuživíš se, zahyneš a nebudeš již svými geny kontaminovat další generace. Pokud si včela splete úl a nemá možnost nabídnout strážkyni nektar, chybu zaplatí životem. City jdou stranou, žádný socialismus, nejdůležitější je ctít pravidla přírody a přežít. Neměli bychom se my lidi u včel poučit?

_________________________________________________________________________

Ilustrace ke komentáři č. 23

Moderní včelař 2007, č.2 strana 24

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Ales Ales | 28. května 2009 v 8:00 | Reagovat

S tím nabízením úplatků strážcům bych se raději moc nepoučoval.

Ale poukázal bych na to, že každá včela dělá něco, co přináší skutečný užitek. Ať budete hledat jakkoliv usilovně, nenajdete žádnou, že by radila druhým, co mají dělat. Žádná nevydává povolení, nekontroluje, necertifikuje, nekontroluje kontrolu. Za každou včelou zůstává hmatatelná práce.

Kdyby včely měly tak obrovský podíl členů, kteří nedělají vůbec nic, jako má jiné společenstvo nazývané obvykle lidstvo, dávno by jako druh vyhynuly.

Ale k věci: skutečně jen 5 výletů denně? To se mi zdá nějak málo.

2 Turčáni Turčáni | E-mail | 28. května 2009 v 14:15 | Reagovat

Ale k věci: skutečně jen 5 výletů denně? To se mi zdá nějak málo.

Škoda, že som si pred rokmi nepoznačil zdroj, ktorý chcem spoémenúť, ale istotne bol, možno OPV. Jedna výskumníčka si dakla za cieľ úlohu, zistiť koľkokrát včela lietavka urobí za jeden deň výletov z úľa bez ohľadu za akým cieľom (voda, peľ, nektár).
Jej záver bol približne takýto: včela cez deň vyletí maximálne 7 krát, potom sa venuje prácam v úli a oddychuje, jednoducho leňoší.
A my chceme aby sa pretrhla od roboty, ona má svoju normu a cez sezónu, či robí alebo nerobí hynie za 21 až 27 dní. Ak vychádzame z tohoto zistenia, tak potom je úplne zbytočné včelám robiť vysoké dno (silné vysedávanie na letáči), aby sa včela mohla ukryť pred slnkom, vetrom a dažďom, stačí jej a hlavne pre nás vysoký podmet od 2 do 4 cmm, s ohľadom na boj s klieštikom.

3 Ales Ales | 29. května 2009 v 7:51 | Reagovat

Maximálně 7 výletů denně: To je skutečně velmi zajímavé. Když člověk pozoruje provoz na česně ve slunečném jarním dni, zdálo by se, že každá létavka rychle složí náklad a obratem se vydává pro další.

Jak to asi mají zařízeno, aby vyletovaly rovnoměrně během celého dne? Vždyť by mohly všechny začít ráno, vyletět 5 - 7 krát a po zbytek dne by byl na česně klid.

Že by vyletovaly podle toho, kde se která nachází (např. první ty, co jsou nejblíže česnu a pak postupně několikrát dokola), nebo podle věku (první nejstarší) nebo podle něčeho jiného?

4 Mishul Mishul | 30. května 2009 v 10:44 | Reagovat

Tak málo?Jen 5 krát vyletí jedna všela denně?Tak to je dost málo já myslela že tak kolem 7 až 8 výletů denně.Opravdu?nespletl jste se?Jedna včela 5krát denně?

A ztoho včelsto 50.000 včel!Tak o teda je dost když jedna včela 5krát denně vyletí z ůlu tak to máme pěkný výdělek když je včel 50.000,no tak to máme nektaru pěkné množství!Jedna včela za život 150 výletů?To je celkem i málo no to se dožijí 3  nebo 30 let je to dost!Ale i tak jen 5 krát dennně je málo to jste se musel splést spíš kolem 7 výletů až možná osmi ne?A 4.5 gramů?To je málo ale přeci jen jsou to včeli!Je to zajímavé.Ale kam až pro ten nektar poletí?Co když poblíž úlů není žádné pole ži luk kde by byli květy?Tak kam pro ten nektar pak poleti?Ale jinak je to moc zajímavé!Děkuji za podrobnosti naschle!

5 Eman Eman | E-mail | 30. května 2009 v 11:09 | Reagovat

[4]: Neberte ta čísla doslova.  Různé prameny uvádí různá čísla. Určitě některé včely létají vícekrát. Záleží na tom jak daleko letí, jak jsou výkonné, jaké je počasí, teplota a vlhkost vzduchu atd atd. Je to složitá závislost. A včely létají daleko až 13 km, ale efektivní létání pro med se uvádí maximálně do 2-3 km. Je to rozdílné.

6 Turčáni Turčáni | E-mail | 30. května 2009 v 19:27 | Reagovat

K/5/ A včely létají daleko až 13 km,

Pepáč Eman, ale tento údaj môže byť scestný, píše sa, že trúdy pri lete na trúdie zhromaždištia údajne doleteli až 15 km. Včela, matka, trúd, potrebuje na svoj let mať zásobu potravy na svoj let a ten determinuje dĺžku letu za potravou a inými činnosťami a pritom musí mať zásobu aj na návrat, let po kvetoch, je to všetko na báze potravy. Môže sa oponovať, že včela môže použiť i nektár, za ktorým takú diaľku letela. Včela má svoju hodinovú rýchlosť (pritom musí počítať aj s protivetrom, chladnejším počasím atď) a na potrebuje ďalšiu potravu.

Párkrát som sa zameral aj na článok Ing. Čermáka, ktorý opisuje prípad so svojej včelnice v Závažnej Porube, kde podľa neho letela za zdrojom peľu až 7,2 km  (zistené na mape) a toľko i zpäť a to musela prekonávať aj chrbáty a doliny medzi nimi (stále neviem ako mohli včely zdroj nájsť), jednoducho to považujem za nemožné. Autor to zdôrazňoval tým, že nikde inde zdroj repky nebol, ale zabudol, koľko repky vyrastá pri cestách, ktorú vodiči z auta pri odvoze stratia.
To sú len moje úvahy a berte ich s rezervou.

Keď som urobil prepočet na základe priemernej rýchlosti včely za 1 hod., celý let by trval medzi 35-40 min a to za ideálnych podmienok a to množstvo potravy by na let dlhý 14,4 km nevystačil (veď mala náklad peľu, a to môže byť až tretinu váhy jej samej.

7 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 30. května 2009 v 22:07 | Reagovat

K (6) Ač většina reklam v TV je ubohá, tuto větičku z jedné z nich použiji, protože je výstižná pro reakci na Vaše úvahy: "Že něco neznáte, neznamená, že to neexistuje."
Pokud jde o dolet včel na řepku 7 km daleko, ujišťuji Vás, že jsem na nic nezapomněl. Včely skutečně létaly na řepku, hlavně na nektar, ne pro pyl. Nelétaly přes žádné chrbáty, jen údolím L. Mikuláše až k Lipt. Mare, byly to velmi příznivé dny (teplo, skoro bezvětří) a letělo tím směrem hodně včel. Žádná řepka z vytracených semínek u cest nebyla, protože se do té doby tam řepka ani nepěstovala. Dobu letu jste vypočítal správně, včela letí asi 20 km/hod. A umí si vzít ("vypočítat") na cestu tolik potravy, aby doletěla na místo sběru a příp. i zpět, pokud se musí nečekaně vrátit (při zhoršení počasí).
Pokud to považujete za nemožné, je to Váš problém, že nevěříte. Ví se poměrně hodně o schopnostech včel(stva) vyhledávat zdroje potravy a usměrňat na ty výhodnější let sběratelek, z řady důkladných výzkumů, navazujících na práce prof. Frische o včelí řeči, orientaci a letu za potravou. Je to hodné obdivu, co včely dokáží. Takže se ani nedivím, že mnozí tomu nevěří. Měl jsem o tom v časop. Včelár i nějaké články (viz přehled publikací na www.vigorbee.cz), sám jsem některá měření i dělal (obsah medných váčků aj.).
Pokud jde o počet výletů létavky za den, ten je velmi proměnlivý, jak i píše Eman v (5). Když je zdroj nektaru blízko úlu a je vydatný (např. akát), může to být i 25 letů za den.

8 Turčáni Turčáni | E-mail | 30. května 2009 v 22:39 | Reagovat

Pokud jde o dolet včel na řepku 7 km daleko, ujišťuji Vás, že jsem na nic nezapomněl. Včely skutečně létaly na řepku, hlavně na nektar, ne pro pyl.

P:Čermák, Ste odborník, ktorého kvality uznávam, ale tú lokalitu som spojil priamkou a včely, predpokladám letia ku zdroju priamo, sledujúc terén (údolie neprelietavajú v horizonte), preto pochybujem, že včely leteli okľukou, využívajúc údolie popri Váhu. Je niečo iné domnievať sa alebo to dokázať konkrétnymi pokusmi, myslím tým pozorovanie v lánoch repky značené včely, to by bol jasný dôkaz. pokiaľ to tak nie je, musíme pripustiť,že je to možné a to nie je dôkaz.

Potom i "vypočítanie" potravy na let je aj u včely realizovateľné len po určitú hranicu, limitované je jednak veľkosťou medového vačku a samozrejme veľkosťou samotnej včely. Aj možnosti včely sú obmedzené a prekročiť ich nemôže.

9 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 1. června 2009 v 22:45 | Reagovat

K (8) Oklikou včely jistě neletěly, ale v přímém směru nejsou velké překážky, normální převýšení, žádné vysoké kopce.
I pro tak dlouhý let včela spotřebuje nevelké množství potravy, tedy jen malý podíl z obsahu medného váčku - kolik, to bych dovedl z literatury zjistit, jsou to změřené údaje a zajímavé. Část pohotové energie na let má i v hemolymfě. Plyne z toho, že let včely pro potravu i na 7 km daleko je reálný a může být efektivní (ziskový), pokud tam bude dost nektaru o relativně vysoké koncentraci.

10 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 1. června 2009 v 23:44 | Reagovat

Ještě k (8) - nepsal jsem, že včely létaly dnem údolí; přece i Z. Poruba je v údolí mezi Tatrami. To pro ujasnění, není to podstatné. Znovu Vás ujišťuji, že nešlo o dohady, ty včely se skutečně vracely z řepky, samy se při sběru na květech řepky označí (pylem na hlavě), nemusím to dělat já a barvičkou označené včely velmi pracně sledovat - mám dost zkušeností na to, abych poznal včely vracející se do úlu z řepky! Takže prosím už nepochybujte o tak docela jasné věci.

11 Turčáni Turčáni | E-mail | 2. června 2009 v 7:02 | Reagovat

Ešte raz, aj včelie možnosti sú obmedzené, npr. často rozmýšľam, ako prvá včela nájde zdroj potravy, keď jej to iná včela nemôže naznaznačiť "tancom", neukáže a tanec jej v tom taktiež nepomôže. Toto ani Karl von Frisch nevysvetlil. Často som pozoroval včely, ktoré sa vracali nákladom (voda, peľ, nektár) z blízkeho okolia (do 500 m) a tesne pred letáčom padla na zem a už nedokázala vzlietnuť. Ja včelárim na viac menej rovine a na repku, ktorá bola  tohoto roku do 5km od včelnice a nelietali na ňu.... K poznačeniu včely peľom- nikdy som nevidel, aby včela bola označená repkovým peľom, ale videl som takéto včely, keď zbierali nektár na púpave - pampališke a v hlbokých kvetoch tekvice- dýně.

Chcel by som tomu všetkému veriť, ale nemôžem.

12 Eman Eman | E-mail | Web | 2. června 2009 v 8:06 | Reagovat

[6]: ale tento údaj môže byť scestný, V článku (viz Web) je uvedeno: "Gary poznamenává, že včely v poušti poletí až 13.7 km pro potravu, jestliže není žádná blíže úlu. Pro vzdálenost pastvy to je maximum zmíněné v literatuře." Spoustě věcem většina z nás musí věřit a já tomuto věřím. Důkaz o opaku, Antone, nejsi schopen podat.

13 Turčáni Turčáni | E-mail | 2. června 2009 v 13:30 | Reagovat

K /12/, Eman, ale prečo by mali v púšti kde nič nerastie a nič nekvitne malo byť nejaké včelstvo. Moje tvrdenie je tak isto založené na vlastných skúsenostiach, ako vraví "na vode", tvrdím, že moje včely nelietali na repku do vzdialenosti 5 km, je to isté ak niekto tvrdí bez priamych dôkazov, že lietajú ešte ďalej, ja tvrdím nepriamo, že moje nenosili med a peľ, pretože som v medníkoch nič nenašiel. Mám preto pravdu.
Ja som napr. nikdy nevidel, včelu obalenú peľom v repkovom poraste, to ešte neznamená, že to tak nemusí byť. (i keď repkový kvet s jeho stavba nedáva včele tú možnosť obaliť sa peľom).
Mal si odpovedať aj na otázku, ako sa dozvie prvá včela o zdroji nektáru, ktorý je vzdialený 7 km, keď len ona sama je schopná túto informáciu odovzdať včelám v úli?
Myslím, že napriek našej nezhode, je to zaujímavá diskusia.

14 Eman Eman | E-mail | 2. června 2009 v 13:46 | Reagovat

[13]: ako sa dozvie prvá včela o zdroji nektáru, ktorý je vzdialený 7 km, keď len ona sama je schopná túto informáciu odovzdať včelám v úli?

7 km, nebo 1 km, princip je stejný. Pátračky lítají všemi směry, najdou a přesvědčí ostatní. Já nejsem pátračka a tak tě asi nepřesvědčím :-). Problém je, že ty romu nevěříš, a já těm svědectvím věřím. Důkaz je nemožný, tak jako důkaz o neexistenci Boha.

15 G.Pazderka G.Pazderka | 2. června 2009 v 18:56 | Reagovat

Takové nálety a pozice stanovišť jsou zásadní pro výnosy. Říká se, že stanoviště dělá včely a je to tak. Předpokládám, že ze stanoviště pana Čermáka je jakkási přímá viditelnost na kulturu řepky, která je ještě asi pod sklopeným úhlem na stanoviště a tím pro včelu jasným orientačním bodem, ikdyž 7 km vzdáleně. Vylezte někdy na rozhlednu a pochopíte proč vzdálenost není rozhodující. Pokud vznikl za určitých podmínek při snůšce významný střádací efekt u včel a rostlina má dostatek silných aktraktantů, vidím ve vzdálenostech jen relativní pojem času a práce.  

16 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 2. června 2009 v 22:35 | Reagovat

(13) Včely sbírající nektar na řepce jsou skutečně označené pylem typicky pro řepku - vpředu na hlavičce. Pokud u vás nelétaly na řepku 5 km, znamená to, že se včelám nevyplatilo tam létat, špatně medovala nebo blíže bylo něco výhodnějšího. Ale tak to přece není vždy!!
Pokud jde o vypátrání zdrojů potravy, o tom se ví dost, včelstvo na to má specielní skupinku včel. A ty pátrají i za dobré snůšky. Víc nevím co k tomu dodat. Kdo nevěří, toho nepřesvědčím...

17 Karel Karel | 2. června 2009 v 22:53 | Reagovat

Toho roku co publikoval Ing.Čermák své pozorování jsem učinil podobné se svazenkou. Tehdy zde byla oseta velká plocha směsí svazenky a hořčice protože tehdy byl naposledy dotační titul uvádění půdy do klidu. Plocha přes kilometr čtvereční. Nikde jinde se tehdy svazenka u nás ještě nepěstovala. Část včel jsem tam odvezl. Bylo to 7km vzdušnou čarou. Domů se zřejmě některé včely zalétly a navedly na pole létavky. Modrý pyl se jen tak nepřehlédne a nesplete. :-) Zajímavé bylo, že včelaři, kteří byli o něco (2km) blíž modrý pyl nenacházeli. Přičítám to právě těm zalétlým domů, protože tak daleko by se normálně pátračky nepustily.

18 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 2. června 2009 v 23:19 | Reagovat

Pro GuPa (15): Nejde o popis situace na mém nynějším stanovišti, ale na Slovensku v Závažné Porubě, popsal jsem to ve článku v MV 2004, č. 2 (před tím totéž ve Včelárovi 2003, č. 7-8). Nynější moje včelnice v Petrušově je ve více členitém terénu než ta dřívější v Z. Porubě, takže včely se musejí vyznat i v takovém terénu, a daří se jim to znamenitě - např. na řepku letos létaly na několik stran, i přes kopce (Petrušov je v údolí).

19 G.Pazderka G.Pazderka | 3. června 2009 v 7:07 | Reagovat

[17]: Plocha přes kilometr čtvereční.
100 hektarů je obrovská plocha. Tomu odpovídá i to, že jej jako zdroj nepřehlédnou i přes vyšší vzdálenost.

20 Turčáni Turčáni | E-mail | 3. června 2009 v 7:42 | Reagovat

K K/16/ Takto môžeme diskutovať do nekonečna, lebo na argument sa vždy nájde protiargument, čo veci nerieši. Včelstvo som sledoval na úľovej váhe, preto veim, že tam nelietalo, pritom včelstvá od 5OO do 2000 m nektár z tohoto lánu prinášalo.
Ale myslím si, že aj včela musí konať racionálne a svoju potravu si musí zabezpečiť racionálne, jej možnosti sú predsa limitované potravou pre seba, ktorú si berie na cestu ta a na bezpečný návrat a to množstvo je obmedzené. Hranica doletu včely za potravou je reálna do max. do 3 km, na tom nikto nič nezmení. Všetko má svoje reálne hranice.

21 Eman Eman | E-mail | Web | 3. června 2009 v 10:06 | Reagovat

Přidal jsem k článku anketu "Jak daleko si myslíte, nebo víte, že může včela létat pro pastvu?". Je to takové referendum, kterému by se pak všichni měli podřídit :-).

22 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 3. června 2009 v 18:59 | Reagovat

(20) nemohu souhlasit - včela je schopna donést v medném váčku mnohonásobně více cukrů (energie) než spotřebuje na let tam a zpět,už jsem to přece psal.

23 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 3. června 2009 v 22:33 | Reagovat

A na závěr diskuse: Koho tyto věci zajímají více, může si přečíst můj článek - Včely sbírající energii. Moderní včelař 2007, č.2, s.22-24. Tam mj. v tabulkách je v posledním sloupci vyčísleno, kolikrát více jednotlivé včely donesly energie než jí spotřebovaly na celý let, ve třech různých snůškách.

24 G.Pazderka G.Pazderka | 4. června 2009 v 8:37 | Reagovat

[22]:Metabolismus včely při letu (letový metabolismus) a medný výnos je asi hodně závislý na množství zapojených létavek. Na množství létavek tvořící pachovou stopu letového koridoru, která urychluje let a samozřejmě na klimatických podmínkách. které jsou nejlepší při optimální fyziologické hladině včely. Samozřejmě že u medníého výnosu tvoří podstatný vliv i to, kolik dělnice spotřebuje zásob když zrovna odpočívá v úlu na rekonvalescenci, protože vyšší vzdálenosti by měly logicky podpořit při vyšším sběracím feromonálním poplachu i juvenoidy. Takže obsah volátek je jedna věc a kolik té smetánky zbyde pro včelaře je druhá. Celkem jasná věc, že více jí zbyde při nižší vzdálenosti při výborné sběrací kondici.

25 Turčáni Turčáni | E-mail | 5. června 2009 v 8:07 | Reagovat

Včely ve skutečnosti med z přírody nenosí, přináší si jen suroviny: nektar, medovici, pyl,

pryskyřici k výrobě propolisu.

Ešte sa vraciam k úvodnej vete zvlášť k jej záveru a dávam aj ostatným účastníkom otázku: ako je to vlastne s pôvodom propolisu a kde ho včely nachádzajú a prečo je to všetko skryté pred očami ľudí. Síce každý hovorí o zdroji na pukoch stromov a krov, ale puky v čase vegetácie nie sú, no včely propolis neustále prinášajú. Viem, že propolis je rastlinného pôvodu, len priamy dôkaz chýba (alebo nie?). Len kvôli tomuto som obstaral ďalekohľad, aby som pracujúcu včelu mal bližšie a videl aj na vyšší strom. Chcel som si dôkaz poistiť aj fotografiou. Pátral som  po indíciách na topoľoch, pagaštane konskom (ihličnany u nás nerastú) o ktorých niektorí autori s istotu tvrdia, že ich koncové puky sú obalené priskyricou, ktorá chemickým zložením sa podobá najviac získanému propolisu z včelích úľov.

Ani raz sa mi nepodarilo vidieť čo i len sadnúť včelu na puky týchto stromov. Často vidíme ako včela hryzadlami spracúva pevný propolis, ktorý sme zabudli na prístupnom mieste a ako ho ukladá na do košíčkou na zadnom páre nôh. Videl ako iná úľová včela po jeho zmäknutí v úľovom prostredí primiešaním enzýmu hryzadlami.

Viem, že toto je hlavným problémom v chove včiel, proste rád by som vedel ako to vlastne je. Raz dávno bola uverejnená správa, v ktorej sa ponúkala za nafotenie včely zbierajúcej propolis na pukoch  stromu alebo kra, finančná odmena.
Sú už v tomto čase známy výsledok dôkazu  vo včelárskej literatúre? Admino tohoto blogu sa preháňa na svetových stránkach
nestretol sa s vyriešeným problémom? Práca pre teba, Eman.

26 sharissa sharissa | Web | 8. září 2016 v 1:56 | Reagovat

sms pujcka 3000 :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama