Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Morová epidemie v okolí jednoho města

13. dubna 2009 v 8:10 | Eman |  Nemoci včel - Veterinární záležitosti - léčení
Jedná se samozřejmě o včely ...

Ve včelařské diskuzi OPTIMAL se objevil příspěvek " Včelí nemoci x průkaznost výsledků SVS".
Pěkné jaro přátelé, cca 3 týdny jsem ztratil o včely zcela zájem, ale teď už se "vracím" ( a tedy začínám sledovat konferenci). Z výsledků měli jsem se totiž dozvěděl, že mám v měli spory MVP. Na SVS je mladý veterinář, který prohlásil, že v zájmu potlačení choroby se budou likvidovat nejen včelstva s klinikou, ale i tam, kdy bude sebemenší potvrzení laboratoří. Tak a co teď - i když klinika nebude, věříte laboratoři? U v.d. alespoň toho brouka vidím a mohu z jistotou říci, že laboratoř není objektivní, ale co s morem. K této otázce mne vede rozčílení dvou přátel ze ZO, kteří byli rovněž pozit. na MVP, ale sebrali všechnu měl dohromady a až když si uvědomili, že max. počet včelstev ve vzorku smí být 15, potom vzali odpovídající počet krabiček a do nich měl "po patnácti" nasypali. A teď - 1 vzorek pozitvní, další vzorky negativní - a to je ten důvod jejich rozčílení, protože sedláckým rozumem si myslím i já, že asi těžko spóry "zůstaly u dna" a přesypaly se jen do jednoho vzorku. Kdybych to neslyšel, tak bych snad byl klidnější, že laboratoř pracuje (je průkazná) tak jak má, ale "včíl mudruj". Nevím jaké včely chovat, slabé je špatné, ale silné asi taky, protože ty si zvládly ten mor z loňského ohniska 4 km donést. A ještě tu zopakuji 2 roky starou odpověď Dr. Kamlera na moji otázku, proč když parafín byl laboratorně ověřen jako dezinfekční postup - tedy likvidace spor MVP- není zařazen do postupů likvidace ohniska SVS - tedy místo pálení úlů a rámků jejich dezinfekce v parafínu, tak jak železo aj. se dají dezinfikovat. Řekl mi proč se o to zajímám, když všechno dostanu zaplaceno, že o "prosazování" těchto postupů neuvažují. Tehdy jsem se ptal za ostatní, teď mám odpověď i pro sebe. Ale proč by VÚD dělal něco pro ostatní?? Mějte se fajn, nějak to dopadne.

Moje reakce:
Protože mám dosud v živé paměti klinické prohlídky podezřelých včelstev (lab. pozitivní vzorky), rád bych tady zveřejnil svou reakci a některé poznatky.
__________________________________________

Cesty a osudy spor jsou asi nevypočitatelné...

Jména včelařů a název měst a vesnic nejsou pro článek podstatné, a vážný zájemce si je může vyčíst nyní i v budoucnu z úředních desek SVS. V pátek jsme s kolegou skončili klinické prohlídky. Bylo to na území, kde před 7 lety byl jeden případ moru, následné plošné lab. vyšetření bylo 100% negativní, před 5 lety byl asi 3 km od předchozího další 1 případ moru, a zase následující celoplošné lab. vyšetření negativní.

Vloni nastal první velký "výbuch" moru. Likvidace 7 pozit. stanovišť. Letos v zimě bylo na území ochranného pásma pozitivních 26 vzorků z 21 stanovišť. Některé z nich mohly být následky loňských ohnisek, ale některé z nich mohly být i skrytou příčinou. Usuzuji tak podle diametrálně rozdílného stavu jednotlivých stanovišť a nálezů. Počty spor ve vzorcích spadu ze včel byly v rozptylu od 100 do 100000 v 1 g. Mor se klinicky potvrdil u 12 včelařů z 21. U dalších 2 negativních se prohlídky budou pravděpodobně opakovat. (nejistota, protesty včelaře)

Pro ilustraci pár paradoxů:

1 - Včelař se 2 včelstvy, 100000 spor ve vzorku. Výsledek "kliniky" proti očekávání byl negativní. Jedno z těch dvou včelstev nemělo vůbec náznak plodu, hodně včel, čisté plásty. Tento jev jsem viděl ještě 4x tam, kde byla klinika negativní. Bezmatečné včelstvo. Nebo včelař přiznal, že tam bezmatečné vč. spojil. Nemusí to mít příčinnou souvislost, ale je to jen postřeh.

2 - Ve vzorku ze 4 vč. bylo pouze 100 spor, a přitom 2 vč. byla chycena morem v celých plochách.

3 - 2 Vzorky 2 stanovišť jednoho včelaře... v 1 vzorku 100000 ve 9 vč. (přitom "klinika" negativní), ve 2. vzorku 100 spor v 14 vč. (klinika pozitivní). Včelař se zapřísahal, že vzorky určitě nezaměnil.

4 - 29 včelstev na stanovišti, vzorky odebral včelař do jednoho kbelíku, potom vše podle množství rozděleno na polovinu. Výsledek: 10000 spor v každém vzorku. Klinická prohlídka: 28 vč. v pořádku, ve 1 slabším včelstvu po 2 buňky s počínajícím morem.




5 - nikdy jsem nenašel zasaženou morem trubčí buňku

Vůbec nesouhlasím s tím mladým veterinářem, že povinná likvidace včel ihned po labor. potvrzení by vedla k potlačení choroby. Je to naivní názor. Takovým aktivistům by se měl připomenout platný metod. pokyn a vyhlášky. Samočisticí schopnost některých včelstev, by se takto bohužel zlikvidovala. Ve hře je také řada neznámých (Nezaručené vzorky u těch co mohou být falešně negativní. Zdroje moru mohou být mimo kontrolovaná včelstva.) Postup lab. vyšetření, prohlídek a metod. pokyn, úhrada nákladů atd.. tvoří jistý optimalizovaný systém potlačování choroby. Včelaření jistou dobu v dosahu několika živých ohnisek moru je dost frustrující a demotivující. Člověka napadají i antibiotické metody prevence.

Můj návrh několika změn v systému (k diskuzi):

1. Vkládání a odběr standardních síťovaných podložek pomocí důvěrníků. (přitom rychlá kontrola stavu úlů, včelstev a vybavení - poházené plesnivé plásty, otevřené prázdné úly a další nepořádky)

2. Po negativní klinické prohlídce nařízené opakování lab.vyšetření za půl roku (možná na náklady včelaře).

3. Mělo by se uvažovat o zvýšení odměny za prohlédnuté včelstvo pro prohlížitele včelstev. Nynějších 25 Kč nepokryje organizační náklady (dopravu, komunikace, ztracený čas). Získané zážitky a zkušenosti mi do konce života stačily. Děkuji za ně a "sbohem a šáteček".

4. Ve sporném případě klin. nálezu nařídit další lab. vyšetření podezřelých plástů. V případě, že včelař s pozitivním výsledkem klinické prohlídky nesouhlasí, mít možnost potvrzovacího lab. vyšetření, které by si při opětovném pozitivním výsledku zaplatil.

5. V případech s pozit. lab. vyšetřením a negat. klinikou další rok včelstva znovu vyšetřit.

6. Je-li chov v dobrém stavu a klin. nález v rozsahu několika buněk u 10% včelstev, pak spálit jen tato pozitivní včelstva a další včelstva pozorovat. Cílem je likvidace jen těch včelstev, které si se sporami moru nedokáží poradit. Bakterie moru P.L.L. je součástí přírody jako dalších tisíce patogenních bakterií u zvířat a lidí. Odolná včelstva by se měla zachovat a dále rozmnožovat.

7. Klinické prohlídky by měly mít definovaný průběh a zásady, protokol by měl být jednotný a lépe a prakticky strukturovaný. Například zásah do plástu - odklopení víčka - by mělo být pod kontrolou mezi 4 očima (pokud se nález znovu laboratorně nepotvrzuje).

8. Ve veterinárním zákoně, nebo v nařízení SVS by měla být uvedena povinnost alespoň jednoznačně očíslovat úly (včelstva) kvůli orientaci.

9. Na chov včel by se měl zavést licenční systém. Nováček by měl mít přiděleného patrona, který by ho 2 roky kontroloval a do jisté míry za něj odpovídal. "Nepřizpůsobivým včelařům" by se měla pravidelně kontrolovat včelstva.

10. Veterinární Správa by měla mít za povinnost vést historii nakažlivých chorob na svěřeném území (ohnisek, počty včelstev, výsledky vyšetření atd.) v uplynulých 10 letech. K tomu by mohl sloužit registr chovatelů, kde by byly zaznamenány i zrušené chovy se vším všudy. Zatím mi databáze ČMSCH připomíná polomrtvou matriku, kam se nahlédne jen při ztrátě rodného listu nebo po úmrtí. Údaje tam nejsou ověřovány, nejsou aktuální a na nesrovnalosti se přichází jen náhodou.

Závěrem bych doporučil včelařům, aby nebyli líní a zaregistrovali si více stanovišť, pokud rozmístění včelstev tomu odpovídá. K tomu pro ilustraci dvě extrémní situace z praxe.

A - Dva včelaři u hranice parcel. Oba mají svá včelstva těsně u této hranice a vzdálenost mezi stanovišti a jejich úly je 6 metrů. Jeden má bakter. i klinicky pozitivní včelstvo. Druhý obojí negativní.

B - Jeden včelař s vlastním pozemkem na několika parcelách, dvě skupiny včelstev vzdálené od sebe 100 metrů, (včelín a druhý konec zahrady). Toto seskupení je nelogicky registrováno jako jedno stanoviště a v případě moru bude nyní likvidováno jako celek. Logiku by měla likvidace pozitivního stanoviště a veškerého společného dřevěného příslušenství.

A na závěr jedna relikvie, která brzo nebude k vidění

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | Web | 13. dubna 2009 v 11:34 | Reagovat

Na slušného bič, na lumpa bezmoc. Tak to chodí. Angažovaný individuální a transparentní přístup jednotlivců včelařů bychom si měli hýčkat. Zastánce nekompromisních vyhláškových postupů bez účasti rozumu bych poslal na stáž tam, kde jsou neorganizovaní majitelé včel. Tyto majitele budou napřed půl roku hledat, aby nakonec byli úspěšně a peprně odporoučeni.

2 Eman Eman | E-mail | 13. dubna 2009 v 11:53 | Reagovat

Jsou to všechno složité souvislosti. I ty tvrdé vyhlášky s ohledem na průměrnou stava a úroveň většiny malovčelařů mají své odůvodnění. Nechat to na posouzení případ od případu veterinářem dává prostor k různému nadržování a korupci. Takhle je to bez diskuze.

Taky povinné pálení pozitivních stanovišť a preventivní používání antibiotik se vzájemně vylučují. Proto se ta antibiotika v USA užívají, protože jinak by se v určitých oblastech nedalo včelařit.

3 Marada Vít Marada Vít | E-mail | 13. dubna 2009 v 13:19 | Reagovat

Zdravím, přátelé. U nás na okrese se nám podařilo po 6 letech mor vymýtit. Všechny vyšetření nám dělal VÚVč v Dole a nezjistil jsem žádné rozpory ve výsledcích měli a kliniky. Věřte hlavně sami sobě. Bez komisionelních odběrů skušenými prohlížiteli budete s morem bojovat dlouho.

Je nesmysl pálit stanoviště kde je výsledek z měli 10 na druhou a klinika není nalezena. Většinou stačí obměna díla a spory jsou pryč. Pokud se najde klinika, je třeba ohně.

Pokud je 10 na čtvrtou a pátou musíte najít kliniku, protože tam musí být. Nebo v některém včelstvu už byla a včelař před vaším příchodem udělal s tímto včelstvem už pořádek sám. Mně se podařilo kliniku najít vždy,i když to bylo jen 10 na třetí - většinou jen ojedinělé buňky.

Je pravda, že loni jsme měli případ 10 na pátou. Provedli jsme prohlídku a našli ukázkovou kliniku. SVS odeslala vzorky do Olomoucké laboratoře a výsledek přišel negativní. Odebrali jsme vzorky znovu. Vzal jsem sousední plást předešlého vzorku a poslali do VÚVč Dol výsledek přišel pozitivní.

Mám spoustu skušeností s MVP a hodlám je zveřejnit v časopise včelařství, ale případné dotazy vám zodpovím hned, protože je nejvyšší čas provést efektivní prohlídky včelstev.  

4 Eman Eman | E-mail | 13. dubna 2009 v 19:50 | Reagovat

Pokud je 10 na čtvrtou a pátou musíte

najít kliniku, protože tam musí být.

Nemusí. Klinika nebyla u jednoho vzorku s výsledkem 10 na 5. Samozřejmě ani příškvary. Ale bylo tam včelstvo zcela bez plodu. Budeme to ještě sledovat. Hodilo by se asi poslat plásty na bakter. vyšetření. Všechny vzorky odebírali pouze samotní včelaři.

5 Marada Vít Marada Vít | E-mail | 13. dubna 2009 v 21:31 | Reagovat

K 4 Neznamená, že když jste ji nenašli, tak tam není. Nebo to už někdo uklidil než jste tam přišli.
  Pokud vzorky kliniky odebírali jen samotní včelaři bez SVS, nebude to průkazné pro likvidaci. Ledaže by veterina napsala, že u odběru byla.

Taky se nám stalo, že ve včelstvu nebyl plod, ale z měli to bylo na čtvrtou nebo na pátou. Prostě jsem odebral plást ze středu úla a napsali jsme, že je tam podezření na kliniku. Většinou nám to laboratoř potvrdila. Já osobně bych 10 na čtvrtou a pátou pálil bez hledání kliniky. Snížili bychom riziko přenosu nákazy v průměru o tři týdny.

Jednou jsme měli ze zimní měli 10 na druhou. Jednalo se o 2 včelstva a prohlídku jsme šli dělat až v dubnu. Byly to krásné včely. V plodových plástech nebyla snad jediná buňka mezerovitosti. Sám jsem byl přesvědčen, že kliniku nemůžem najít. Přesto jsem jen tak ze zvyku píchnul zápalkou do jediné buňky, která měla možná trochu nepatrně jinou barvu víčka. Zůstali jsme jak opaření, když zápalka vytáhla dlouhé vlákno hlenovité hmoty. Veterináři začali intenzivně píchat do dalších buněk, ale už s negativním výsledkem. O 200metrů dál bylo také pozitivní stanoviště, kde už byla včelstva uhynulá na mor a byla snadnou kořistí těchto dvou včelstev. Která pokračovala v loupení mezi odběrem měli a klinickou prohlídkou. Jinak 10 na druhou je fakt jen na obměnu díla. Ale po obměně díla je třeba znovu vyšetřit měl.

6 Eman Eman | E-mail | 14. dubna 2009 v 5:46 | Reagovat

"....Neznamená, že když jste ji nenašli, tak tam není. Nebo to už někdo uklidil než jste tam přišli. "

Ano, je to možné, ale právě proto jsem postrádal jednoznačná pravidla pro postup prohlídky. Měl bych asi odebrat 1-2 podezřelé plásty na vyšetření. Vyšetřit bych si je mohl dát na vlastní náklady.

"Přesto jsem jen tak ze zvyku píchnul zápalkou do jediné buňky, která měla možná trochu nepatrně jinou barvu"

Takhle to v principu dělat nelze. Musí se opatrně odchlípnout víčko, aniž se zasáhne do larvy, a teprve když je evidentně v buňce poloviční obsah (hnědý "krém"), pak teprve vytáhnout sirkou vlákno. Ale možná jsou klinické projevy moru místně mírně odlišné.

7 Petr Petr | E-mail | 14. dubna 2009 v 7:41 | Reagovat

Vážení pánové včelaři,vím, že spousta těch, co do tohoto blogu pravidelně píše své komentáře,bude tvrdit, že je nesmysl to co teď napíšu. Ale je mi to naprosto fuk,protože jsem přesvědčen,že většina rozumných včelařů by se měla podle toho zařídit, jinak jim hrozí, že o svá včelstva přijdou vzhledem k zákonům v naší zemi. Je to zcela jednoduché. Pokud by všichni vedli svá včelstva stejně jako přítel Rndr.Linhart, který každý rok nechá včelstva 100% díla obnovit, nebo aspoň jako přítel Bernátek, který obnovuje 50%,a udržovali by své úly v čistotě, nebyl by s morem žádný problém. A pravděpodobně by nebyl problém ani s ostatními nemocemi, protože jak je známo když je čisto, není nákaza. Neboli čistota půl zdraví a tu druhou půlku si včely zajistí bez problémů. Ale když valná většina včelařů nutí včely plodovat ve starých zaneřáděných plástech, není se se čemu divit. Vím o čem mluvím, protože jsem s oběma pány mluvil a jejich včelstva jsem viděl i zevnitř a garantuji vám, že to stojí za to. Myslím, že hodně lidem se o takových včelách může jen zdát. Konkrétně u přítele Linharta jsem byl tento víkend a je to pohádka už vzhledem k tomu, že je v centru morového území a včely jsou více než ok.

8 Eman Eman | E-mail | 14. dubna 2009 v 8:50 | Reagovat

K (7)
To co píšete není nesmysl, ale pouze část pravdy. P. Linhart, kdyby se prosadily podobné názory jako má výšeuvedený veterinář, to jest pálit včelstva při pozitivním nálezu spor ve vzorcích, tak by byl v brzké době zcela bez včel. Klinický nález měl naštěstí  negativní a tak je vše O.K. A já mu to ze srdce přeji. Ale co kdyby se tam našla v té spoustě včel jedna buňka? Nemuselo to být vyloučeno, jako se to stalo ve včelíně na obrázku ve článku.

Sebečistější včely mohou v krátké době nouze doplatit na svou genetickou vlohu sebezáchovy a vyloupit klinicky nakažené  včelstvo a nezachrání je ani svěcená voda, natož nějaké nové dílo a včelařova čistotnost.

Já zase věřím na "hygienické" včely .

9 Petr Petr | E-mail | 14. dubna 2009 v 9:29 | Reagovat

To je sice pěkné, ale podle toho,jak to vidím já,tak mohou být sebehygieničtější,ale pokud jsou nuceny žít ve sračkách, tak jsou náchylnější na jakoukoliv nákazu. Ještě jsem neslyšel o morovém včelstvu na panenském díle, pokud ovšem už ten mor neměly před tím, než se na to p. dílo dostaly. Myslím tím,že je včelař přemete na mezistěny až když mor zjistí na starých plástech.

10 Petr Petr | E-mail | 14. dubna 2009 v 9:41 | Reagovat

A mimo jiné onen komentář jsem napsal proto,že vím,že tyto názory bohužel veterináři vzhledem k zákonům mají a pokud by tak jak přítel Linhart vželařili všichni,nikomu by to nevadilo,protože mor by jednoduše vymizel.

11 R. Linhart R. Linhart | E-mail | 14. dubna 2009 v 10:19 | Reagovat

Vážení přátelé,
rád bych se přítele Petra zastal v jednom ohledu. Víte, já chovám nyní asi 45 včelstv ve vesnici, kde je jedno stanoviště s otevřeným morem asi 150 metrů daleko od mých včel. Přítel Klukas Vám rád potvrdí to, co přítel Petr. V okolních vesnicích je mor skoro všude.Odhaduji,že v doletu mých včel chovám asi 70% včelí populace. Zbylých 30% je v péči jiných chovatelů. Je proto téměř nemožné, aby bylo 70% populace v mé péči naprosto zdravých-dle prohližitelů až podezřele zdravých a 30% bylo morem positiženo. To náhoda být nemůže. Pokud bude 70% lidí jist k večeři rybu a ostatní květák, přičemž druhý den bude těch 30% po květáku mrtvých, tak také nebudeme hovořit o náhodě! Nechci své názory nikomu vnucovat. Jsem ale rád, že přítel Petr našel správnou cestu a děkuji mu za tuto propagaci. Pěkné jaro Vám všem R.L  

12 R. Linhart R. Linhart | E-mail | 14. dubna 2009 v 10:25 | Reagovat

A ještě si dovolím malý dodatek. Přítel Eman tvrdí, že i včely na panenském díle se mohou nakazit od včel nakažených morem. To je jistě pravda. Jenže vtip je v tom, že tyto morové včely jsou nemocné právě díky malé hygieně díla. Je to tedy naopak důvod k tomu, aby se zimování na panenských plástech stalo plošně rozšířenou metodu. Pak zmizí každé jaro všechny staré plásty a s nimi také zdroje moru pro okolní včelstva. Ideální by bylo, pokud by se tento požadavek stal součástí oficiálního veterinárního doporučení zdolávání této nákazy. Kdo ví....snad jednou R.L  

13 R. Linhart R. Linhart | E-mail | 14. dubna 2009 v 10:39 | Reagovat

A úplně poslední postřeh ze článku přítele Emana. Víte proč jste pravděpodobně neviděl nikdy mor na trubčím plodu? Protože se desítky let včelaři učí po skončení sezóny stavební rámek s trubčinou vyřezat. Proto je každý rok vystavěn znovu a dílo v něm je tedy zdravé. Já Vás ujišťuji, že jsem na Olomoucku mor v tmavé trubčině při komisionálním pálení u kamaráda viděl. Není to tedy odolností trubčích larev-ale asi tím co tvrdím. Tedy vysokou hygienou každoročně vyřezávaných a obnovovaných trubčích plástů.  

14 Marada Vít Marada Vít | E-mail | 19. dubna 2009 v 21:51 | Reagovat

Samozřejmě, že nejvíce spor, řekl bych že drtivá většína je na včelím díle. Radikální výměnou díla je vlastně i klinické včelstvo od  moru zbaveno. Bohužel je to pracné a nemusí to fungovat na 100%.

15 Eman Eman | E-mail | 20. dubna 2009 v 11:42 | Reagovat

Mor jsem viděl na nově postavených mezistěnách i na černých plástech. To není podstatné. Larva se nakazí do 2 dnů stáří (51 hodin), nejnebezpečnější je pro ni právě to, čím ji včely krmí: med, pyl. To ostatní nevylučuji, ale hraje to mnohem menší roli.

Novozélandská metoda:  Pečlivé prohlížení a okamžité pálení jenom napadeného úlu, nikoli celého stanoviště, je asi ekonomicky výhodnější  než to co se dělá tady.

Pravidelné a velké obnovování díla je samozřejmě správné, ale je to jako kdybych si myslel, že se vyhnu salmoneloze, když budeme mít vždy v kuchyni perfektně čisto. Stačí si koupit jeden nakažený majonézový salát, nebo zmrzlinu a nepomohou mi sebelepší myčky nádobí.

16 R. Linhart R. Linhart | E-mail | 20. dubna 2009 v 12:07 | Reagovat

Oba máte přátelé pravdu. Je to ale asi takto: Včelstvo každý rok prochází takzvaným hrdlem láhve. Tedy každý rok má vývojovou fázi, kdy je málo početné. Proto k zimnímu přechodu na nové dílo ze 100% stačí zakrmit do 8 rámků panenského díla. Právě na takovéto ploše se včely koncem března nacházejí a plodují (v mých úlech na míře Čechoslováku). Pokud zbytek nástavku doplníte později mezistěnami, máte v daném roce po problému s hygienou díla -tedy ani drahé či náročné. No a spory v potravě? Dospělé včely je primárně neobsahují (mimo malého druhotně získaného množství) a nektar také ne. Pokud se nevylouhují z tmavého díla do medu, či krmné kaše, není jich na usmrcení larvy dost. Čistící pud je dobrý, ale sám Dr. čermák uvádí, že ochrání včelstva s malou infekční zátěží. Tato moje metoda zimního přechodu na nové dílo ale snižuje infekční tlak spolehlivě, radikálně a u všech včelstev-tedy i nehygienickcých. Tím může z krajiny zmizet vážný zdroj infekce a do roka může být mor vzpomínkou... Jen chtít to aplikovat. To prosím uvažte R.L      

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama