Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Co dělat a co nedělat proti moru včelího plodu¨

17. dubna 2009 v 17:37 | Eman |  Nemoci včel - Veterinární záležitosti - léčení

Rady z novozélandské stránky Strategie postupu proti moru včelího plodu.

Co dělat

Prohlížet včelstva na mor alespoň dvakrát za rok
Prohlížet včelstva před stěhováním včel, medu nebo vybavení.
Prohlížet všechny rámky s plodem
Setřást včely z rámků před prohlížením
Školit sebe a personál v technice rozpoznání a eliminace moru
Hlásit mor agentuře během 7 dní
Spálit infikovaná včelstva
Krmit raději pylovými náhražkami než pylem
Krmit cukrovým syrupem spíš než rámky s medem
Používat karantény úlů a včelnic
Používat pouze schválené metody sterilizace
Používat teploměr a časovač při namáčení (nástavků) do roztaveného vosku (10 min při 160 oC)
Ošetřit včelstva a zbavit je syndromu parazitního roztoče před kontrolou na mor.
Stát se školeným včelařem
Podezřelé vzorky mor posílat na laboratorní test

Co nedělat

Nekrmit léky ke kontrole moru
Neopalovat nástavky pro jejich sterilizaci
Nesnažit se řešit mor odstraňováním nemocných rámků
Netočit med z infikovaných včelstev
Nekrmit včelstva sesbíraným pylem včelami
Nekrmit včely vytočeným medem
Nenechat včelstva loupit
Nesetřásat roje (toto je někde populární metoda řešení moru) (Shook swarming)
Nenechat loupit zásoby na úlech
Nepoužívat parní komoru ke sterilizaci infikovaného nářadí
Neroznášet vybavení z mrtvých včelstev mezi další úly
Nedovolit aby včelstva uhynula na varroa nebo jiné příčiny

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marada Vít Marada Vít | E-mail | 19. dubna 2009 v 21:55 | Reagovat

Myslím, si že za pomoci metody vyšetřování měli a alespoň určité snahy včelařů a veteriny se dá s morem úspěšně bojovat.

2 Eman Eman | E-mail | Web | 20. dubna 2009 v 11:27 | Reagovat

Metodu bakteriolog. vyšetřování měli bych navrhnul na včelařskou nobelovu cenu. Problém totiž je v tom, že ve svých včelách mohu dělat cokoli, ale nemohu dělat něco proti někomu v okruhu 1-2 km, který nebyl roky v plodišti a potichu mu tam odchází včely na mor. Pak  je jenom věcí náhody, kdy si to sebelepší včely donesou. Takto lze počínající nebezpečí odhalit a předejít větší zkáze.
Neškodilo by kdyby SVS nakoupila rychlotestery moru  (viz Web nad komentářem), kterými by se potvrdil klinický nález, aby nevznikaly řeči a pochybnosti. Už jsem se s tím po prohlídce setkal a není to příjemné.

3 R. Linhart R. Linhart | E-mail | 21. dubna 2009 v 9:57 | Reagovat

Vážený příteli Emane, četl jsem ten seznam doporučení a souhlasím. Ale stále tu není ani zmínka o ometení včel na nové dílo či přechodu na něj -proč? Němci i klinicky nemocná včelstva ometají na mezistěny a nástavky dezinfikují parafíbnem. A ono to spolehlivě funguje. R.L    

4 Eman Eman | E-mail | 21. dubna 2009 v 11:45 | Reagovat

O ometení včely na nové dílo tu zmínka je :-) : "Nesetřásat roje (toto je někde populární metoda řešení moru) (Shook swarming)"

Tato metoda je někde běžná a doporučuje se (Např. Německo i jinde). Na NZ je však zakázána. Sám v tom nemám jasno. Myslel jsem, že klinicky napadené včely se pálí každopádně, ale asi to někdo řeší tím setřesením včel na nové mezistěny.

Ale vy máte na mysli metodu "Norské zimování". Tu bych určitě vřele doporučil hlavně těm, co měli pozitivní bakter. vyšetř. a negativní "kliniku". Ale ono to dá nějakou práci a čím starší včelař, tím méně sil.

5 R. Linhart R. Linhart | E-mail | 21. dubna 2009 v 13:36 | Reagovat

Asi jsem nepozorný, ale v tomto článku v sekci : Co dělat při moru skutečně nevidím radu ohledně převodu na nové dílo.  Nicméně jsem rád, že se ohledně norského zimování shodneme. Pracné, ale velmi účinné. Pro velkovčelaře je proto lepší do těchto panenských plástů v podletí zakrmit-pak není ometání třeba.  Přeji pěkný den R.L  

6 Marada Vít Marada Vít | E-mail | 21. dubna 2009 v 16:49 | Reagovat

Samozřejmě ometání včel na mezistěny proti moru funguje, ale to si můžem dovolit jen u včelařů na určité úrovni. Ale mezi tak zvanými ,,držiteli včel" funguje jen oheň a důsledná kontrola.

7 G.Pazderka G.Pazderka | 21. dubna 2009 v 16:57 | Reagovat

[5]: Jenže německá metoda má částí několik a to u velkovčelařů moc nehraje proto, aby je dělali. Tam je jednoduší varianta vybrána přednostně. A pálit jednotlivá klinicky pozitivní včelstva je jednodušší. K té německé metodě, zjištění, setřesení a zajištění formou přeletáku do nevybaveného rojáku (bez díla, co zbylo vyvařit, dezinfikovat nebo spálit), po strávení medných volátek provést ještě jednou to samé na mezistěny, provést odběr uložených zásob a zaslat je na kultivaci na mor. Po negativním nálezu by mělo být včelstvo zbaveno moru.

8 R.Linhart R.Linhart | E-mail | 21. dubna 2009 v 17:13 | Reagovat

Vážený příteli Marado,ano také s Vámi souhlasím. A také si navíc přisadím v tom, že na oheň by spíše patřil včelař týrající včely, než včely samotné. Palme tedy klinicky nemocná včelstva. U nich je stejně na záchranu pozdě. Jasně ale definujme pravidla zdolávání moru v oblasti a kontrolujme je. To tak, aby byla minimalizována šance jeho vzniku. Nebo jinak: Veterina běžně navštěvuje profesionální a zájmové chovy- zejména vzácných a ohrožených druhů. Sleduje jejich úroveň. U druhů z kategorie vzláště nebezpečných (velcí hadi, šelmy atd.)je dokonce povinna tak jednou ročně učinit. Proč tomu tak není u včel? Není snad tento druh důležitý? Proč se nehlídá stáří a výkon matek,kvalita díla, množství zásob atd? Přítel Klukas mi ukázal fotografie díla včelstev s morem-černé jako bota. Včely prý mnohdy hladové a matky nevýkonné. Kdyby si toto někdo dovolil u obratlovců, šlo by o týrání zvířat a to je již trestný čin. Myslím, že je celá kauza moru o jediném-veterina nestanovila žádné zásady správné včelařské praxe. Není dosud vydán závazný metodický pokyn co do kvality metodiky včelaření a není vykonávána inspekční činnost se sankcemi. Pálení toho nejhoršího je zoufale málo. Je třeba celkově pozvednout úroveň chovu. Lépe polovina zdravých včelstev a dobrých včelařů, než hlad, špína a nemoci. R.L

9 Marada Vít Marada Vít | E-mail | 21. dubna 2009 v 22:09 | Reagovat

Nedovedu si představit, kdy by náš jeden epizotolog provedl kontrolu u 700 včelařů na okrese.

Prostě moci chovat včely by mělo být minimálně tak těžké jako získat řidičské oprávnění. Pak by se včelaři nemohli vymnlouvat, že mor nepoznali, ačkoliv jim již tři roky hynula včelstva na mor. Místo sankce pak dostali náhradu za zlikvidované úly, protože včely tam už nebyly, ale muselo se napsat, že byly jinak se to nemohlo spálit a vyhlásit za ohnisko.

10 R. Linhart R. Linhart | E-mail | 22. dubna 2009 v 7:55 | Reagovat

Nejde o 700 včelstev, policie také nekontroluje statisíce vozů. Jde o to na včelnici vůbec občas přijít a namátkou si 5 úlů prohlédnout. Ihned by vše bylo jinak. A s tím řidičákem souhlasím. R.L

11 Eman Eman | E-mail | 22. dubna 2009 v 9:30 | Reagovat

K (3): Ještě něco tam chybí, a to chov zásadně silnějších včel a brakování slabochů. Možná je to tam samozřejmost, ale u nás hlavně malovčelaři s 3-5 včelstvy hýčkají každého mrzáčka. "Žít a nechat zemřít" - možná že mor je právě ten regulátor, který vymyslela matka Příroda (nebo Bůh).

K  (7): Německá metoda je příznačný název. To co může fungovat v Německu, nebude fungovat u nás. Němci do puntíku dodrží psaný postup. U nás v Česku nedokážou úřady ani postup pořádně napsat (viz metodický pokyn k moru v.p.), natož aby to pak řadový včelař (chytráček, improvizátor, zlepšovatel, šmudla a bordelář)  pochopit a dodržet. Tak jsem oba národy poznal já. Sebe z toho nevyjímám.

12 R. Linhart R. Linhart | E-mail | 22. dubna 2009 v 11:52 | Reagovat

Bohužel s Vámi musím souhlasit....co ale s tím? Stav známe, jak ho ale vylepšit? Není na čase jako u varroamonitoringu vypracovat metodiku včelaření proti moru? To takovou, aby včelaře sice bezpečně nechránila před infekcí z okolí, ale zamezila vzniku z vlastních zdrojů a toto pak nechat schválit veterinou? Kdo to za nás udělá, když ne my? Veterina zájem nemá-jí jde jen o to, aby učinia zadost zákonu a požadavku unie. A při vší úctě k našemu výzkumu si myslím, že jim také nejde o vyhubení moru více, než zubařům o vymícení zubního kazu-živí je to. Lze to tedy z jejich strany pochopit. Takže je to na nás-když to neudělají pro druhé  úspěšní včelaři z morových oblastí, tak to neudělá nikdo. Co takhle začít smysluplně jednat v tomto směru namísto planého dohadování se? V metodice by mohl bez jajkéhokoli střetu figurovat jak požadavek na zimování v panenských plástech, tak doporučení chovu čistotných včel. Kdyby se naše organizace k tomuto odhodlala a uspěla, pak by se bylo o co opřít a mor by se dal zničit plošně. Zatím ale věc vidím tak, že dnešní stav mnoha lidem vyhovuje.... Vás tím samozřejmě nemyslím. Myslím výzkum beroucí peníze za rozbory vzorků, výrobce úlů a prodejce včelařských potřeb. R.L      

13 Eman Eman | E-mail | 22. dubna 2009 v 14:22 | Reagovat

Objednal jsem si hygienické Vigorky a zkusím převod na nové dílo, ačkoli to tady kolem je už teoreticky čisté od moru.
Neškodila by taky co nejdřív přednáška na toto aktuální téma.
Nemyslím si, že dnešní stav lidem vyhovuje, ale každý dělá to, k čemu je nějak motivován. Náš "protimorový expert č.1" ing. Titěra dělá hodně to co stačí. Bez rozborů vzorků bychom sem tam něco zlikvidovali a pořád bychom na tom byli v podobné situaci, jako je nemocné včelstvo,... bez šancí. Proč je v USA legální a doporučované antibiotikum? Američani přeci nejsou pitomci, ale v některých oblastech by se tam bez terramycinu nedalo vůbec včelařit.

Nezbývá než testovat, prohlížet, pálit a dokola až se to vyčistí.

14 R. Linhart R. Linhart | E-mail | 22. dubna 2009 v 15:32 | Reagovat

Ono se to vyčistí-toho se nebojím. Ti nepořádní budou bez včel a ti ostatní se ubrání hygienou. Svou vlastní (pravidelně nové dílo) a také hygienou jejich včel. Jen si říkám, kolik nás zbude. Vše dobré a děkuji za Vaše stránky-plní rozhodně dobře svůj účel.  R.L

15 Petr Petr | E-mail | 23. dubna 2009 v 5:03 | Reagovat

Já na nic nečekám, moje včelky už nové dílo úspěšně budují :-)

16 Turčáni Turčáni | E-mail | 23. dubna 2009 v 7:20 | Reagovat

[14]: Pán Linhart, nechcel by som Vám zobrať vašu vieru a presvedčenie, ktoré v dobrej viere predkladáte. Nikdy som nebol a nie som proti pravidelnej obmene diela (13 rokov som rok čo rok robil obmenu  plodiska za nové plásty, až som prestal), no MVP vyskytol aj v takýchto včelstvách a tú vieru vo všemocnosť som stratil.

Opíšem jeden skutočný prípad v blízkom Maďarsku. Navštívil som spolu s poľskými priateľmi jednu včelnicu, s počtom 200 včelstiev, obhospodarované úplne v nových úľoch a na novom diele, s priemerným výnosom 120 kg. Úle boli nízkonadstavkové 420x180, jednostenné.
Po dvoch rokoch, na včelnici bol zistený  MVP a včelnica zlikvidovaná ohňom. Včelár znovu vybudoval novú včelnicu. Niekdy sú cesty šírenia MVP nepredvídané  a nevysvetliteľné a prichádza vtedy keď to najmenej čakáme.
Dôvodiť prírodnými včelstvami, ktoré si dielo často menia rojením, sa celkom nedá. Veď práve tieto v prírode žijúce včelstvá nám MVP preniesli až do dôb, keď ich včelár začal chovať v blízkosti  bydlísk pod jeho dohľadom, čo značí, že si mor preniesli aj do nových domovov.
Istotne nemáme čakať so založenými rukami a myslieť si, že sa to samé vyrieši, človek musí hľadať cestu, ako chorobu brzdiť.
Stále si myslím, že cesta udržania rovnováhy v chove včiel, je okamžitá  likvidácii klinicky postihnutého včelstva pomocou ohňa, bez čakania na nejaké rozhodnutie úradov. Identifikovať chorobu MVP musí dokázať každý včelár sám, pretože sa nedá zameniť s inou chorobou, inak nech včely nechová. Rýchlosť likvidácie včelstva postihnutého MVP, je zárukou jeho šírenia na ďalšie včelstvá.

17 R. Linhart R. Linhart | E-mail | 24. dubna 2009 v 14:20 | Reagovat

Vážený příteli Turčáni, mohlo by se zdát, že máme odlišné názory-tak tomu ale není. Také já říkám, že včely na novém díle mohou dostat mor-pokud si patogena při loupeži donesou od silně napadených včel jiných včelařů. Jenže tu se rozcházíme. Já říkám, že loupež mezi dvěma včelstvi na novém díle je z hlediska moru neškodná. Jestliže včely někde vyberou jeho čisté plásty, sotva se nakazí. To co škodí je vybrání špilavých plástů na mor umírajících včel souseda s miliardami spor. Je tedy naprosto vhodné vhodné plošné zavedení přechodu na čisté dílo u všech včelařů. Dnes veci znalí veterináři tvrdí, že volně žijící včely mor nemají. Pokud je to pravda, pak něco jistě děláme špatně že ho máme. Příklad který uvádíte je zajímavý. Ten včelař ale mor dostal po dvou letech tradičního zimování na žemlovém a tmavém díle. Jistě ne po zimování na paneských plástech. Máte pravdu, že původce hostí i volně žijící včely -také to v článku uvádím a podrobvně rozvádím. Je ale rozdíl mít původce chřipky a nevědět o něm a nebo chřipku!!! Palme tedy nemocná včelstva, ale zodpovězme si v duchu následující otázku: Má nám metoda toho podivína Linharta co nabídnout? Je náhodné že včelaří s 45 včelstvy úspěšně tam, kde v okolí několika set metrů do jeho včel hoří včelnice? Je jeho metoda nebezpečná a nebo není? Může nám její zavedení ublížit a nebo jen pomoci? Na to si ale musí každý odpovědět sám. Víte, rozdíl mezi včelami špatnými a normálními je někdy stejně velký, jako mezi včelami běžnými a vynikajícími. Přítel Klukas neřekl (při prohlídce na možnost moru) že jsou mé včely pouze zdravé. Řekl, že jsou nejlepší které kdy při prohlídkách u včelařů viděl a rád to potvrdí. Je to náhoda? Více říkat není myslím nutno.

18 Eman Eman | 24. dubna 2009 v 14:47 | Reagovat

S dovolením jsem ten váš komentář (17) přehodil sem na správné místo.

Jen pár poznámek k malé dvojstranné diskuzi s p.Turčánim:

1. Být na místě R.L. tak bych moc nedráždil včelího pánaboha pyšným sebeuspokojením z negativního výsledku prohlídky. Ještě není dobojováno a nejsem si jist, že je tamní okolí čisté. Další rok ukáže.

2. Včely si z 99% mor donesou loupeží, nebo ho dostanou vložením nakaženého plástu nebo ze zásob. Pokud se ve včelstvu neobjeví klinická buňka, pak staré dílo není tak morově nebezpečné.

3. Co největší obnova díla je dobrá metoda zejména kvůli Nosemě. Vůbec nic proti ní nemám, naopak, ale proti moru je málo účinná. Stačí aby si z nového díla včelky někam zalétly pro přilepšení na zimu. Imunita vězí ve včelách nikoli v plástech.

4. Vašich 45 včelstev na jediném stanovišti je další vaše pokoušení ďábla. Na vašem místě bych se je pokusil rozdělit na 2-3 stanoviště třebas 50 - 100 m od sebe, aby při nějaké náhodné smůle vám zůstalo aspoň část naživu.

Závěrem:  
Vaše metoda obnovy není špatná, ale v situaci v jaké jste, je nedostatečná. Mor zatím nemáte díky síle a životaschopnosti vašich včel (která není absolutní a věčná), a nikoli kvůli novému dílu. Doufám, že to tak vydrží i do budoucna. Přeji vám to spolu s větší skromností a pokorou před matkou Přírodou.

19 R.Linhart R.Linhart | E-mail | 24. dubna 2009 v 22:32 | Reagovat

Vážený příteli Emane, vidím že oba vyznáváme jiné způsoby uctívání včelařského boha. Vy se pasivně modlíte aby Vás morem nepostihl a věříte lidem, kteří z této nemoci profytují. Já se spoléhám na vlastní výzkum a modlím se nikoli slovy, nýbrž prací. Konkrétně asi 1 000 nových rámků ročně. Ale jinak máte pravdu, že mé sebeuspokojení je dosti značné -mám totiž výsledky a stále více nadšených učedníků. Metoda se šíří a na Slovensku bude publikována i v tisku. Tam totiž vládne jiný včelařský bůh a tomu to na rozdíl od toho našeho nevadí:-) A to mě skutečně těší. Ke dnešnímu dni mají všechny mé včely vystavěno 6 mezistěn. Dvě v medníku a 4 v plodišti. Co mezistěna, to modlitba. A věřte že vyslyšena bude. Zdraví včel není náhoda a nezávisí na kvalitě včel sousedů-to považuji za pouhou výmluvu. Je výsledkem pochopení a poctivé práce. Každý včelař bordelář totiž rád tvrdí že ne on, ale soused může za nemoci v okolí. Tak nikdo nakonec nedělá nic a všichni se jen modlí, aby si bozi z výzkumáku nevyrali jeho včely k rituálnímu upálení. Touto pasivní cestou já nikdy nepůjdu. A na závěr se zamyslete, kdo z nás je pyšnější. Vy-pokud věříte včelařským technologiím které nemají předobraz v přírodě a včely účelově znásilňují, nebo já, který se učím od přírody a snažím se jí kopírovat? Vaši odpověď už nyní tuším. Nicméně v rámci náboženské snášenlivosti toto téma uzavírám. Ať se každý modlí jak umí. I písmo svaté praví: Můžeš vola přivést k řece, napít se ale musí sám. To nevztahuji k Vám-nic ve zlém. Každý si ale musí vybrat po jaké cestě půjde. Na stole jsou alternativy dvě-ta oficiální (úžasná) kterou používají všichni roky a mor se šíří jako stepní požár díky její plné funkčnosti a ta moje (dle Vás nedostatečná), která mi umožňuje včelařit v oblasti plné spálených úlů. Tak šťastnou volbu Všem R.L

20 R.Linhart R.Linhart | E-mail | 24. dubna 2009 v 22:52 | Reagovat

A na úplný závěr ještě poslední dodatek: Převodem na panenské dílo se v Německu včely léčí od akutního moru. Je tedy logické, že musí být tato operace o to účinnější v roli prevence při jejím nasazení u dosud zdravých včl. To je nepopiratelné. Jestliže má nějaký faktor schopnost silně rozvinutou nemoc vyléčit, pak má také jistě potenciál její rozvoj vůbec nedovolit. To je logické a obecně platné, tedy nevyvratitelné. Mé včely nejsou zdravé proto, že nemají původce, nýbrž proto, že umím ovlivnit jeho infekční tlak. Toť vše. R.L    

21 R.Linhart R.Linhart | E-mail | 25. dubna 2009 v 16:29 | Reagovat

Abych se skutečně naprosto naposledy (a můžete mě vzít za slovo) pokusil Vás přesvědčit, předkládám logický rozbor, ve vztahu k prevenci moru Rašovskou metodou :
Otázka:
Je jednorázový převod včel na panenské dílo skutečně schopen snížit infekční tlak v plástech natolik, aby patogen v úlu zbytkově přítomný nemohl v daném roce včelstvo zničit?
Odpověď:
Vosk je vylučován voskotvornými žlázami včel a neobsahuje tedy žádného původce moru. Nové dílo je proto z hlediska výskytu tohoto patogena absolutně sterilní. Ano, jednorázový převod na čisté dílo je jistým způsobem jak včely ozdravit od jejich vlastního zdroje infekce. Tedy milionů spor původce chorob plodu v tmavých a žemlových plástech. Proto mé včely nezají ani jiné choroby plodu, kterými dříve trpívala-nosema a zvápenatění. Připomínám, že také přítel Eman v negativní reakci na mé názory uvádí, že obnova díla je dobrá proti nosemě. Účinnost proti moru ale popírá. Zapomíná však, že si tím protiřečí. Nosema se totiž množí mnohem rychleji než mor, kterému po vniknutí do včelstva i v dosti vysokých dávkách trvá 2-3 roky, než začne larvy zabíjet-tento údaj je z literatury. Publikoval ho v jedné z příloh Včelařství Ing. Hrabák, spolu s Ing. Titěrou a jinými odborníky, které přítel Eman uznává. Pokud je něco rychlejší než stíhačka, je to také logicky rychlejší než želva. Nosema je stíhačkou a mor želvou z hlediska rychlosti reprodukce. Obnova díla účinná na rychle se množící nosemu musí tedy nutně být více než dostačující vůči pomalu se množícímu moru. Každoroční únik včel na nové dílo je proto velmi spolehlivým obranným mechanismem, proti infekci z vlastních zdrojů. Několikrát přesahuje invazní schopnost patogenu-původce moru.
    Dílčí závěr: Máme účinnou metodu jak zabránit vzplanutí moru z vlastních zdrojů v rámci jakéhokoli dosud zdravého včelstva. Málokdo si uvědomuje, že tím je problém moru definitivně vyřešen!!!!!!!!
To proto, že jestliže máme metodu, kterou můžeme s jistotou zabránit vzniku moru v jakémkoli jednom včelstvu z jeho vlastních zdrojů, je velmi jednoduché zamezit vzniku nových ohnisek převodem všech včelstev v celém státě z moci úřední na nové dílo. Stačí ze zimování na panenském díle učinit závazný metodický pokyn veterinární správy a vyžadovat a kontrolovat jeho plnění. Neplnění sankcionovat. Rozvoj včel na panenském díle je v jarním období normální a není důvod tak nečinit. Tak by z krajiny trvale zmizely veškeré zdroje infekce, schopné nakazit naše správně chovaná včelstva. Pálení neřeší téměř nic. Nejde o trvalé koncepční řešení. Zmizí sice včely s akutním morem, ale včely s vysokou úrovní výskytu patogenu budou žít dál. A za rok či dva se morovými stanou. Monitoring původce a pálení klinicky zdravých včelstev je další nesmysl. Každé špatně chované včely jednou mor samy z vlastních zdrojů dostanou. Namísto pálení je prostě jen stačí ozdravit. A k čemu je monitorovat původce moru, pokud je všude? V článku o likvidaci moru na Novém Zélandu je jasně uvedeno, že původce vymítit jako druh nelze.  Monitorovat výskyt původce moru ve včelstvech je totéž, jako monitorovat výskyt kyslíku ve vzduchu. Také bude ve všech vzorcích. A pokud ne, je to omezenou citlivostí detekčních metod. Pokud si uvědomíme že rozdíl mezi včelami silně a slabě promořenými původcem moru je výhradně v metodice jejich chovu, je jedinou cestou trvalé nápravy úprava metodiky chovu včelstev. To dle přírodního vzoru s legislativní podporou ze strany  dřímajících veterinářů, kteří mnohdy pouze plní směrnice EU. A co v nich není, to pro ně neexistuje… Proto považuji za velmi důležité poskytnout veřejnosti funkční alternativu.    
    Komu nejsou jasné takto polopaticky podané informace a nestačí mu slyšet z úst veterinářů a člověka, který v morové oblasti obhospodařuje skutečně velkou včelnici, že volně žijící včely mor nemají, tomu přeji přízeň včelařského Boha. Nebo alespoň přízeň patrona vězňů, zemědělců, vozků a prý i včelařů -Svatého Linharta J Znám dvě metodiky včelaření. Včelaření dle přírodního vzoru a všechny ostatní. Konec, zvonec… R.L        

22 Ales Ales | 27. dubna 2009 v 9:58 | Reagovat

Malý včelař automaticky není bordelář a důrazně se ohrazuji proti stálému napadání ve stylu „má jen 5 včelstev, tak je to jasné“. Totéž je stálé poukazování na škodlivost chovu tzv. slabých včelstev. Malé včelstvo = nemocné včelstvo, velké = zdravé. Doufám, že je vidět, jaký je to nesmysl. Ano, malí včelaři a staří pánové v penzi mají čas ošetřovat i včelstva, která by pro velkovčelaře byla ztrátou času a peněz. Proto ale nejsou zločinci. Je jasné, že včelařští podnikatelé musejí mít svoje výrobní prostředky v pořádku, jinak ohrožují svůj zisk, ale to, že se chovem včel neživíte, neznamená, že je chovat neumíte.

Na místech, kde nejsou ideální klimatické podmínky je včel zoufalý nedostatek, podnikatelům se tam chov nevyplatí. Proto *potřebujeme*, aby zájmoví včelaři pokračovali. Jestliže jim k tomu nedostačují síly, nebo vědomosti (dříve prostě nic takového nebylo), je nutno jim pomoci. Je-li převod na nové dílo zcela dostačujícím opatřením, místní organizace, ve které jsou rozumní lidé, mohou s patřičným vysvětlením tuto věc u těch pár malých včelařů klidně fyzicky provést.

Pravda je ovšem taková, že příslušné autority nové dílo za všeřešící zjevně nepovažují, což je vyjádřeno tím, že dotují zazimovaná a mrtvá včelstva, nikoliv vyzimovaná, nákup mezistěn a tavidel. Je hezké, že také mohu dostat příspěvek na zařízení pro produkci medu, jenže to samo o sobě k lepšímu plošnému zdravotnímu stavu včel vůbec nijak nepřispěje.

Přitom se nedá říct, že ony autority, resp. jejich poradci, ještě neměly čas, aby si uvědomily, co je důležité. To, že je třeba dbát na maximální hygienu a obnovu díla najdete i v hodně starých učebnicích. Nikdo se nebude přít o to, jestli je lepší čistota nebo špína.

23 Marada Vít Marada Vít | E-mail | 27. dubna 2009 v 22:30 | Reagovat

Ano pane Linhart, je pravda, že se nám nepodařilo nikdy prokázat, že infekce moru pochází z nějakého divokého roje v dutém stromě. Vždy jsme našli zdroj někde u včelaře. Je to logické, že jedno včelstvo někde osamotě dostane mor s menší pravděpodobností než 20 včelstvový včelín. Které včelstvo má větší pravděpodobnost, že vyloupí zdroj? To jedno v dutém stromě, nebo jedno z dvaceti na včelíně?

24 R. Linhart R. Linhart | E-mail | 28. dubna 2009 v 15:15 | Reagovat

Vážení pánové,
předně si nejsem vědom toho, že bych kdy prohlásil malovčelaře za nutně špatné včelaře. Nejsem sám komerční včelař a tak ani nevím proč bych tak měl činit. Vím že chápete že je čistota lepší než špína. Ale když dva činí totéž, není to totéž. Volně žijící včely mají principieleně naprosto jiný systém obnovy díla než doporučuje literatura-nová i dnešní -o to tu jde. Není prostě dobré dát mezistěnu do plodiště, a když je špinavým plástem tak do ní v medníku nechat ukládat med. Tak to příroda nechce.  Argumenty přítele Marady jsou kouzelné ...Pokud tvrdíte že žijí nějaké včely v dutých stromech osamoceně bez styku s chovanou populací, pak vlatně tvrdíte, že existuje populace volně žijících včel, která nepochází z té chované- a to je jak jistě uznáte problematické tvrdit. Ona divoká včelstva bývají pravidelně v doletu včel chovaných, ze kterých pocházejí a mohou tedy navzájem vesele loupit-pokud budou chtít. Také přiznáváte, že mor pochází od včel domácích a že tedy máme sami (my-včelaři) na svědomí vznik jeho ohnisek. To si také myslím. Uvažte, že krajina je jedna jediná a její zdroje tytéž pro všechny včely bez rozdílu. V ní existují včely volně žijící a chované. Proč ty druhé morem trpí a ty druhé ne, pokud není příčiná v nás-lidech a metodice chovu? Pan MVDr. Hovorka na kterého náš článek odkazuje na mé přednášce v Bratislavě potvrdil (veřejně) že tuto informaci má od zahraničních kolegů, kteří nikdy nezaznamenali mor u volně žijících včel. Takových divokých rojů se tam ročně pálí stovky či tisíce a berou se vzorky na kultivaci. Kdyby tato včelstva morem trpěla, vědeli bychom to.... Ona ho ale nemají ani pokud žijí v ochranných pásmech. Proto tuto ověřenou informaci uvedl a není sám kdo si je toho z veterinářů vědom. S pozdravem R.L        

25 links of london bracelets links of london bracelets | 29. září 2010 v 5:48 | Reagovat

One thing that distinguishes Whisk's brunch is the pass-around items. Small dishes, with just a fewbites to tease the palate and stimu<strong><a href="http://www.elinksoflondonsale.com/">links of london bracelets</a></strong>
late the appetite, that the staff serve to the table, and it was with one of these that we began. Slow Cooked Egg with Iberico Ham was a charming coupling of the soft, custard-like egg contrasted by the chewiness of the salty ham. Almost straight after came Pan Fried Foie Gras with a Cranberry Reduction. For me it was good, but I have had better. My friend enjoyed it and was wanting more, which never came. I am a fan of these pass-around plates, but I did think that they stopped bringing them around a little too early as we only had one more offered to us, Baked Oyster with Parmesan and Spinach.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama