Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Vymýcení moru včelího plodu z Nového Zélandu

30. března 2009 v 18:07 | Eman |  Nemoci včel - Veterinární záležitosti - léčení
Důvody, proč uvádím překlad tohoto dokumentu, bude zřejmý ze zpráv, které pravděpodobně vyjdou najevo za několik dní. Zůstaňte naladěni, ačkoli to někoho rozladí.

Novozélandští včelaři se právě snaží vymýtit mor v.p. - zákeřnou nemoc včel. Ačkoli je to něco, co se žádná jiná významná země nezkoušela udělat, Nový Zéland má vymýcení nemocí v historii.

Zajímavé je, že myšlenka "vyčištění" moru není pro novozélandské včelaře nová.

Tento citát je ze svazku 1 z "Novozélandského Včelaře z roku 1939".
Nemoc může a měla by být odstraněna kompletně. V současném systému, který se mnoho let pokoušel o eliminaci nemoci ze všech včelnic na Novém Zélandu, se dá být jistě právě nyní ten pravý a nejvyšší čas, aby se proti tomu udělalo něco jednoznačného.'

Proč je cíl eradikace moru z Nového Zélandu žádoucí?

1. Jakmile se mor vymýtí, není nutno investovat do kontroly moru.
2. Hledáním moru a pálením infikovaných včelstev mají včelaři Nového Zélandu politiku eradikace pro jejich vlastní úly a včelstva. To dává smysl pro N.Z. včelařský průmysl, aby měl stejnou strategii.
3. Krmení včelstev antibiotiky ke kontrole moru není dlouhodobě udržitelné. Mnoho zemí nyní zjišťuje, že mor se stává k používaným antibiotikům rezistentní.

Proč je eradikace možná?

1. Mor v. p. se obtížně šíří. Abychom vyvolali infekci, je nutné krmit včelstvo vysokým počtem bakterií (500 milionů spor / litr). Není nezbytné vymýtit samotnou bakterii, což je asi nemožné, ale pouze snížit počet bakterií na úroveň, kdy je nepravděpodobné, že se nová včelstva infikují.

2. Mnoho včelařů vymýtilo mor ze svého vybavení. Jestliže to mohli udělat někteří včelaři, potom je možné, aby to udělali všichni.

3. Jeden problém eradikace je v tom, že divoká včelstva nelze prohlížet na mor. Avšak každý mráček má stříbrné žilky. Díky varroáze jsou divoká včelstva vyhubena.

4. Další prospěch varroa je v tom, že mění včelařské praktiky. Ti včelaři, kteří se skutečně nezajímají o chov včel, ztratí nebo prodají svá včelstva. Také mnoho včelařů ošetřuje velký počet včelstev za stejný čas a snižuje počty včelstev, aby lépe kontrolovali varroázu a to znamená, že mají více času na kontrolu moru v.p.

5. Nový Zéland je ostrov, a tak není ohrožen další reinvazí jakmile bude mor eradikován.

6. Většina moru je šířena včelaři, tak změny ve způsobech jakým včelaři ošetřují včelstva může dramaticky ovlivnit úroveň moru v.p.

Jak je možné docílit eradikace?

Eradikace lze dosáhnout kombinací dvou přístupů.
1. První je tradiční přístup nalézt a spálit včelstva s morem rychleji než tito včelaři mohou infikovat nová včelstva. Přijatý přístup je provést inspekci každý rok všechny úly těmi, kdo jsou schopni rozpoznat mor. Toho se docílí kombinací výcviku včelařů, provádění inspekcí schválenými včelaři a nucenými inspekcemi. Zajištěním inspekcí každý rok ve vhodný čas roku by mohlo samotné vyústit eradikací.

2. Druhý přístup je vzdělávat včelaře a snížit rychlost infekce nových včelstev.
Pokud se nalezne více včelstev s morem než se infikuje každý rok, vymýcení moru bude úspěšné, otázka je pouze jak rychle. Trik je v tom, získat správnou rovnováhu mezi hledáním a ničením a prevencí infekce.

Je řada hrozeb v eradikaci moru.

1. Pokud lze určit, nemáme na Novém Zélandu hnilobu plodu (European foulbrood (EFB)). Jestliže dostaneme EFB budeme potřebovat krmit antibiotiky, abychom tuto chorobu kontrolovali. Použití antibiotik může časem zkomplikovat diagnostiku moru včelího plodu..

2. Politika je také hrozba. Kdyby každý byl částí stejné včelařské organizace, ať chce nebo ne, bylo by málo pohnutek používat Eradikační program pro politický zisk. Avšak nyní, kdy je včelařský průmysl rozdělen do řady organizací soutěžících o členy včelaře, je větší riziko, že program bude poškozovat včelaře bojující o politické výhody.

3. Pokud nebude Eradikační program dobře řízen a nedosáhne se cílů programu, včelaři ztratí nadšení pro provádění programu.

4. Jestliže účastníci v eradikačním programu zapomenou, že zpomalení šíření moru je nejméně tak důležité jako nacházení infikovaných včelstev, eradikace se nedocílí.

Konečné vymýcení může být důležité. Bude jistě potřebovat nový přístup. Jakmile by byl mor izolovaný na malé oblasti, strategie jako extensivní inspekce a vyšetřování pohybů včelstev může být použito k vystopování posledních infikovaných včelstev.
Nakonce může být konečné eradikace dosaženo pouze pomocí včelařů, jak komerčních tak i hobby. Většina moru je nacházena a ničena včelaři a většina moru je šířena včelaři. Žádná externí agentura to nemůže pro včelaře udělat, může pouze pomáhat. Z tohoto důvodu je eradikace moru o změně chování včelařů.

Mark Goodwin
HortResearch
Mgoodwin@hortresearch.co.nz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 30. března 2009 v 21:43 | Reagovat

Spôsoby eradikácie MVP na Novom Zélande, si môžete pozrieť na linku:

vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=115&mode=&order=0&thold=0

Veľa našich včelárov s ich metódou (pálenie včelstiev) nebude súhlasiť, ale i moje skúsenosti hovoria o tom, že to je to jediný spôsob ako rýchlo zasiahnuť a zodpovednosť školením včelárov preniesť na majiteľov včiel! 90 rokov štát prispieval na likvidáciu chorých včelstiev, pre 15 rokmi, to skončilo, dojnú kravu štát odstránil.

2 Eman Eman | E-mail | 31. března 2009 v 6:53 | Reagovat

Díky Antone za ten link. Sbírám rozumy před velkou bitvou. Dobrá zpravodajská příprava je předpoklad úspěchu.

Vrtá mi hlavou jaká jsou pravé příčiny takové rozsáhlé epidemie před kterou nyní stojíme.

======================================

V Nemecku eradikácia moru včelieho plodu, t.j. zamedzenie klinických prejavov choroby, ale nie likvidácia pôvodcu tejto choroby, má už niekoľko rokov významné miesto. Metóda, o ktorej budem referovať sa v Nemecku úspešne používa a dosahujú sa uspokojivé výsledky. Stojí za to, aby sa aj u nás začalo uvažovať o jej zavedení, k čomu v mnohých prípadoch by boli vhodné podmienky a preto dávam túto možnosť Štátnej veterinárnej a potravinovej správe SR na zváženie a prípadne pripraviť novelu smernice o more včelieho plodu.

Dôvodom okrem iného môže byť aj to, že toho času sa za likvidované včelstva neposkytuje žiadna finančná náhrada.

Pred necelými dvomi rokmi som sa zúčastnil včelárskej nedele v Rakúskom Ried an Riedmark, na ktorú ma pozvali rakúski včelári, na ktorej s prednáškou o zdolávaní moru včelieho plodu v Nemecku vystúpil Dr. Pohl z Bréhm. Je to uznávaný odborník na mor včelieho plodu. V roku 1999 napísal monografiu Die Faulbrut - mor včelieho plodu. V nej vychádzal aj z vlastných skúseností, nakoľko sám na vlastnej včelnici zažil, čo je to mor včelieho plodu, a úspešne ozdravil svoje včelstva metódami, ktoré popísal vo svoje knihe. Zvlášť výrazne dokumentuje, že mor včelieho plodu sa dá zdolať aj bez použitia antibiotík, čo v súčasnej dobe je zvlášť dôležité.

Plod postihnutý morom

Mor včelieho plodu môže postihnúť každé včelstvo nezávisle od skúseností alebo veku včelára, pretože rabovka - lúpež, ako najčastejšia príčina rozširovania choroby patri k prirodzenej vlastnosti včely tak, ako jej typická usilovnosť v zbere.

Na rozdiel od doterajších domnienok i tvrdení sa pôvodca moru včelieho plodu - Paenibacillus larvae subsp. larvae (ďalej len Paenibacillus larvae) nenachádza v každom včelstve. Tento poznatok vyplýva z tisícok analýz z medných vencov včelstiev. Táto metóda umožňuje objaviť spóry pôvodcu choroby v medných zásobách, a tak umožňuje nahliadnuť do zdravotného stavu včelstva ešte pred prepuknutím choroby do klinickej formy. Metódu vypracoval Hansen v r. 1984 a v Nemecku bola zavedená v r. 1993.

Treba povedať, že si ju osvojili aj naše veterinárne laboratóriá.

3 Radek K. Radek K. | E-mail | 31. března 2009 v 17:13 | Reagovat

Pro angličtináře dávám odkaz na web programu na vymícení AFB na Novém Zélandu (autor taktéž Mark Goodwin).

Viz http://afb.org.nz/

Jen dvě poznámky - N. Zéland je ostrovní stát, lépe se mu kontrolují hranice (i když také obtížně - viz zavlečení varroázy na Jižní ostrov před pár lety). Na druhou stranu jsou u některých biologických vetřelců úspěšní - to je motivuje! :-)

Pro včelaře je to ale odlišný svět od  ČR - tam nečekají na veterinu, ale včelaři si svou odpovědnost uvědomují a jednaní. Druhak tam včelařinu (i sdružování) rozjeli před cca sto lety především farmáři - nemohou si nechat zkolabovat svoje živobytí. Až v posledních letech se výrazně zvyšuje počet hobby včelařů.

Při své návštěvě NZ v roce 2006 jsem navštívil Arataki Honey Co. (cca 20 000 včelstev na 3 centrech). Ptal sem se i na mor vč.pl. (AFB) - mají ho, když ho najdou, pálí plásty i se včelama, někdy i úl.  Jindy úl "vyvaří" v parafinu. Především ale jako normální majitel uvedl, že se snaží, aby každý nástavek byl minimálně jednou za 5 let desinfikován v parafínové lázni (a ještě do zasychajícího vosku pak nastříkávají barvu - odstíh dle roku, a po zaschnutí přidají druhou vrstvu emailu - lépe se pak identifikuje "stáří" desinfekce).

Snad bych i našel fotku toho kotle na parafinování.

4 Eman Eman | E-mail | Web | 31. března 2009 v 18:35 | Reagovat

To je zajímavé téma. Přímo od pramene. Je jasné, že podmínky u nás a na NZ jsou jiné, ale může z jejich zkušeností vzejít nějaký nový nápad pro řešení našeho problému s morem.

NZ je producentem unikátního Manuka medu, který se výtečně prodává za unikátní ceny.

5 R.Linhart R.Linhart | E-mail | 15. dubna 2009 v 19:24 | Reagovat

Vážení kolegové,
Se zájmem jsem si přečetl tento článek a jsem jím částečně potěšen.

1. Konečně se někde odhodlali k likvidaci nemoci a nikoli pouze k jejímu tlumení. Hurááá.
2. Konečně je zde jasně řečeno že- cituji:  
Žádná externí agentura to nemůže pro včelaře udělat, může pouze pomáhat. Z tohoto důvodu je eradikace moru o změně chování včelařů.
3. Konečně je jasně napsáno, že mor včelího plodu je otázkou hygieny (čeho jiného pokud ne v prvé řadě díla?) a také to, že původce sám je v přírodě nezničitelný. Nemá tedy ani cenu ho v měli hledat. Stejně mají tyto detekční metody svůj práh citlivosti a pokud je tam spor méně, nenajdou je, ale nemohou nikdy vyloučit. Také je zde jasně řečeno, že je třeba vysokých infekčních dávek spor na vyvolání nemoci. Těch nemůže být v novém díle nikdy dosaženo, pokud si je včely nedonesou od souseda. Proto je plošná jednorázová výměna díla vyloženě žádoucí. Vše toto lze vyčíst z podtextu této věty z textu:  

Mor v. p. se obtížně šíří. Abychom vyvolali infekci, je nutné krmit včelstvo vysokým počtem bakterií (500 milionů spor / litr). Není nezbytné vymýtit samotnou bakterii, což je asi nemožné, ale pouze snížit počet bakterií na úroveň, kdy je nepravděpodobné, že se nová včelstva infikují.
Tím ale mé nadšení končí. Navazuje tato pasáž:

Konečné vymýcení může být důležité. Bude jistě potřebovat nový přístup. Jakmile by byl mor izolovaný na malé oblasti, strategie jako extensivní inspekce a vyšetřování pohybů včelstev může být použito k vystopování posledních infikovaných včelstev.

Už to vypadalo, že pisatel pochopil, že spálením nemocných včelstev zničíme sice jejich akutní nemoc, ale nikoli původce moru v populaci včel daného státu. Mor si po spálení včelstev kde je přemnožen prostě jen počká až se v jiných včelách někdo vykašle na hygienu díla a bude to zase to samé. Nemoc znovu jinde vzplane. Není zde doporučena žádná nová konkrétní metodika včelaření, bránící znovuobjevení moru. Takto se ho nikdy nikde nezbaví. To proto, že včelaři se po spálení včelstev zase vrátí ke staré metodice práce-pokud jim nikdo jinou nedá. A nic se nezmění.  

Pohádka, kde úly jsou stodolou a spory moru myši:
Jeden sedlák měl stodolu a v ní mezi pšenicí 50 myší. To bylo na tak velkou stodolu velmi málo. Sedlák chodil v okolí zapalovat jiné stodoly, kde žily desetitisíce myší u jiných nepořádných sedláků. To proto, aby se k němu nenastěhovaly. Ve své stodole ale deratizaci dostatečně nedělal (paralela malé obnovy díla). Jeho 50 myší se tedy rozmnožilo na tisíce a o úrodu přišel. Pak k němu přišel jiný sedlák a stodolu mu spálil. Protože našemu sedlákovi nikdo neřekl jak myši průběžně hubit, postavil novou stodolu a 50 myšek pod podlahou si nevšímal. Zase hledal příčiny u sousedů-a za několik let…?
S morem je to stejné. Můžeme sousedovi spálit včely s morem. Pokud ale nebudeme sami správně hospodařit se včelím dílem dle přírodního vzoru!!!, vzplane nám mor z vlastních malých a všudypřítomných zdrojů. Stejně, jako může pouhých 50 myší a jejich potomků sežrat celou úrodu ve stodole.   S pozdravem R.L

  

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama