Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Menší buňky plástu proti varroa zřejmě nefungují

13. března 2009 v 10:49 | Eman |  Varoáza
Ellis, Hayes, a Ellis se zabývali mýtem malých buněk a zjistili, že je to nedostatečná metoda proti varroáze.

Vzhledem k pokračujícímu přechodu na minimální používání chemikálií ve včelstvech, zkoumali jsme možnost použití mezistěn s malými buňkami jako metodu kontroly varroázy (4.9 mm proti 5.4 mm). Na základě nahodilých zpráv podporujících malé buňky jako účinný nástroj potlačování varroa, jsme předpokládali, že včelstva usazená na mezistěnách s malými buňkami by mohla mít nižší populace varroa a větší populaci dospělých včel a více cm2 plodu. Shrneme-li naše výsledky, zjistili jsme že používání mezistěn s malými buňkami neovlivňovali dospělou včelí populaci po dva vzorkovací měsíce. Úrovně varroa byly podobné ve všech včelstvech po dobu celé studie. Nezjistili jsme důkaz, že mezistěna s malými buňkami byla prospěšná pro kontrolu varroa v testovacích podmínkach na Floridě.

V dubnu 2007 jsme založili 15 velkých včelstev v Langstroth pro obojí ošetřování (celkem 30 včelstev). Všechna včelstva začala s matkami sestrami a 1 kg oddělkem včel na nových mezistěnách. Včelstva s malými buňkami přijali včely připravené z existujících včelstev s malými buňkami, zatímco standardní včelstva přijali včely připravené ze standardních včelstev. Všechny včely byly míchaná Evropská rasa. Umístili jsme všechna včelstva na stejnou výzkumnou farmu, ale v oddělených včelnicích asi 0.68 km.

Testovali jsme účinky typu mezistěn (standardních nebo s malými buňkami) na dospělou včelí populaci, cm2 celkového plodu, celkový počet roztočů v včelstvu, počet roztočů na buňku plodu, a roztoče na dospělé včele. Navzdory nahodilé podpoře mezistěn s malými buňkami a s pozitivními daty naznačujícími, že by menší buňky mohly hrát roli ve volbě varroa, nepotvrdili jsme důkaz, že to je účinná kontrola varroa v testovacích podmínkách na Floridě. Nemůžeme doporučit jejich použití jako nástroj v programu integrovaného boje se škůdci cílenému na kontrolu varroa.

The efficacy of small cell foundation as a varroa mite (Varroa destructor) control A. M. Ellis - G. W. Hayes - J. D. Ellis Exp Appl Acarol (2009) 47:311-316


Pokus s plastovými mezistěnami s malými buňkami (Randy Oliver)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 13. března 2009 v 13:57 | Reagovat

S metódou boja proti Vd som sa zoznámil z poľských prameňov asi pred štyrmi rokmi. Technologický postup  len na základe získal empirických skúseností som neprijal, neveril som mu.

Teraz po preverovaní použitia malých buniek (4,9mm)  takú možnosť pripúšťam. V roku 1988  bola moja včelnica postihnutá premnožením Vd a následný kolaps včelstiev, to isté sa znovu opakovalo v r. 1991.  Vtedy som používal MS z výrobne, ktorá vďaka nedokonalej technológie vyrábala MS s počtom buniek 760ks/dm2 obojstranne, mali aj inú zlú vlastnosť, že sa silno vlnili a včely na vypuklých často stavali trúdie bunky (TB), preto včelstvo chovalo strašne veľa trúdov. K tomu prispievali aj robot. bunky, ktoré mali vypočítaný aj meraný priemer buniek 5,4 ks/dm2, to isté som zisťoval na Ms od iného výrobcu, kde sa nachádza na dm2 až 836 ks, čo je množstvo totožné s počtom buniek na prírodnej stavbe ničím obmedzovaný.

Už vtedy som pripisoval silné rozmnoženie  Vd a úhyn včelstiev vplyvom VD práve veľkému počtu TB, pretože tie poskytujú vďaka väčšiemu priemeru a predĺženia pobytu, väčšie možnosti rozmnožovaniu Vd v TB, k čomu prispieva i dlhší pobyt o  3 dni v zaviečkovanej bunke, teraz si myslím, že tak mohlo byť i vďaka i RB s priemerom 5,4mm. Už v roku 1992 som prešiel na Ms z inej výrobne, ktorá produkuje Ms s priemerom buniek 4,9-5,0 mm, teda malé bunky, na základe čoho teraz argumentujú výskumníci nízkym zamorením včelstiev vďaka malým rozmerom buniek a tým menej miesta pre väčšiu jednorazovú populáciu v bunke.

Odvtedy som na včelnici nezaznamenal taký enormný výskyt Vd vo včelstvách, ktorý sa drží na nižších počtov. Či je to vďaka tomu čo som tu uviedol, nemôžem potvrdiť, chýbajú mi zrovnávajúce pokusy, možno aj preto, že som sa k tomu vrátil len v tomto roku, keď som študoval staré záznamy o kalmitách v roku 1988 a 1991.

Nuž, nech je to ako chce, aj keď to nezabráni celkom výskytu Vd vo včelstvách, mohlo by to byť dobré aj keď by to bola len polovica.

2 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 16. března 2009 v 6:31 | Reagovat

K /1/. K tomu prispievali aj robot. bunky, ktoré mali vypočítaný aj meraný priemer buniek 5,4 ks/dm2,

Až teraz som si všimol chybný údaj , ktorý mohol čitateľa zmiasť.

Správne má byť  "K tomu prispievali aj robot. bunky, ktoré mali vypočítaný aj meraný priemer buniek 5,4 mm.

Mám prosbu k ing. K. Čermákovi, ako to vidí on a či sa s tým nezaoberal.

3 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 30. března 2009 v 16:53 | Reagovat

Škoda, že sme sa "nezmocnili" tejto témy a neprebrali jej možnosti, v boji proti Vd. Túto metódu preverovali vo Švédsku a Nórsku, hodne sa o tom písalo v Poľsku, Stále mi vŕta v hlave myšlienka, či to nebolo možné využiť, na princípe malých robot. buniek. Ak vychádzam z prírodného množstva buniek na pláste je ich m2 830 ks, sú minimálne menšie, ako na väčšine vyrábaných Ms, Ak to zoberiem sedliackym-selským rozumom, do 100ml nádobky sa sprace viac vody ako do 90 ml. Môže to platiť aj v tomto prípade, v menšej bunke (aj keď nezabráni ich vývoju), v menšej bunke ich bude menej. Neviem o koľko by v menších bunkách sa mohlo vyvíjať, ale bolo by ich istotne menej a to by bola pomoc pre každé včelstvo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama