Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Varroatolerantní včely jsou realita

4. února 2009 v 20:35 | Eman |  Varoáza
V prosincovém vydání 1998 American Bee Journal (pp. 828-832) jsme oznámili výsledky za první dva roky snahy vyvinout Varroa- tolerantní populaci včel (Erickson et. al., 1998).

Ukázali jsme že je poměrně snadné najít Varroa-tolerantní včelstva mei těmi včelnicemi, a rozšířit a udržet Varroa-tolerantní včely bez jiných opatření proti roztočům. Také byly uvedeny potvrzující data ze souběžných studií, které jasně ukázaly, že někteří včelaři a šlechtitelé včel to v současnosti dělají. V tomto krátkém článku uvádíme akutální stav pokračujícího výzkumu. Naše metody zůstávají nezměněné od těch co jsme poprvé uváděli, s výjimkou toho že nyní testujeme včelstva méně často.

Našich 65 včelstev ve studii Varroa-tolerantních populací je složeno ze včelstev jak Evropského a Afrického původu a jejich hybridů (vlastně celá Arizona je osídlena afrikanizovanými včelami). Přesto, pan Hines pokračuje s vylučováním ze šlechtitelského programu každou matku, jejíž potomstvo má sklon k větší obraně, bez ohledu na jejich předky. Rovněž bychom měli tady poznamenat, že jsme neviděli důkaz toho, že Afrikanizované včely jsou trvale více Varroa tolerantní než Evropský kmen. Kromě toho naše první zdroje Varroa tolerantního kmene byly nejdřív identifikovány před příchodem afrikanizovaných včel do Arizony a tudíž byly Evropské.

Udržovali jsme nyní tuto varroa tolerantní včelí populaci od listopadu, 1994 selektivním šlechtěním, oplodněním matky v izolaci, a konvenčními včelařskými praktikami, bez použití jiné strategie boje s roztoči.

Všechna včelstva byla naposledy vyšetřena a otestována 27. července, 1999. Tři včelstva byla bez matky, a tři další měla známky přerušení v chovu plodu a nové matky nahrazené tichou výměnou. Dvě včelstva, ačkoli vitální, měla viditelný dkůaz nákazy Varroa. Všechna zbylá včelstva se zdála být bez Varroa. Byla početná a plná energie s rozsáhlými plodovými plochami, a produkovala nadbytek medu. Dříve v roce jedno ze včelstev vykazovalo známky poškození a byla mu vyměněna matka 8. července, programovou matkou: Když bylo kontrolováno, toto včelstvo nemělo známky Varroa.

Studovaná včelstva jsou poměrně rovnoměrně rozdělena mezi tři včelnice izolované od ostatních ošetřovaných včelstev, ale ne od divokých včesltev. Veškerý rodičovský kmen pocházel od ošetřovaných včelstev ve Střední a Jižní Arizoně. Včelstva (nebo matky od nich) přežilá v neošetřovaných včelnicích, nebo s pozoruhodně malou úrovní nákazy Varroa, zajišťovala náš počáteční kmen. Vyměnili jsme matku u od té doby téměř všech 700 včelstev Mr. Hines programovými matkami, tudíž tato včelstva nyní zajišťují další zdroj matek. Naše varroa tolerantní populace přežila po téměř pět let se střední roční úrovní nákazy (počet roztočů na 100 včel) mezi 6 a 7 procenty (obr 1).
Vzorky roztočů byly odebrány a odeslány k další identifikaci. Všechny vzorky byly identifikovány z "Ruského" genotypu (de Guzman et. al., 1999) , z nichž některé se ukázaly že mohou být více nakažlivé než Japonské typy. Nákazy tracheálním roztočem jsou také monitorovány a zůstávají nízké (obr 2).

Úrovně nákazy v našem varroa tolerantním kmenu zůstaly nízké jak během doby stresu tak i za hojných zdrojů potravy. Abnormálně nízké srážky během 1996-97 vedly k významné redukci v dostupnosti květových zdrojů. Byl sklízen malý přebytek medu nebo pylu a některá včelstva musel být krmena, aby se zajistilo přežití. Tudíž včelstva byla po tuto dobu vystavena značné úrovni stresu. Přesto bylo zajímavé sledovat že čas od času nebylo možné detekovat Varroa v některých včelstvech. 1998 byl rok El Nino a jako důsledek byly květové zdroje bohaté. Nákazy Varroa zůstaly nízké a produkce medu mezi třemi Varroa tolerantními včelnicemi byly stejné a průměrně 45 kg na včelstvo.

S výměnou matek téměř u všech včelstev Mr. Hines pomocí programových matek vznikla příležitost pozorovat ve větším rozsahu výkonnost a vliv těchto matek. Během roku 1997 a před touto úplnou výměnou matek, Mr. Hines si všimnul že "začal vidět vážné účinky varroa ( to jest vysoký počet roztočů, syndrom nemocného plodu, a mizení osazenstva úlů koncem července. V roce 1998 tyto symptomy byly vzácné až do konce září nebo začátku října a potom méně časté než předtím." Hlásí velmi malé výskyty až nulu poškození Varroa ve většině včelstev v červenci 1999. Bylo provedeno rozsáhlé testování celého jeho provozu tento podzim k určení celkové úrovně zamoření.

Rozšiřujeme nyní naši studii, abycho určili kde to je možné, ty faktory které přispívají k Varroa toleranci v naší populaci. Zpočátku budeme určovat rozsah kdy programová včelstva (1) vykazují hygienické chování, a (2) zda se čas líhnutí zmenšil pomocí naší selekce a šlechtění. Tyto výsledky by měly být k dispozici později tento podzim.

Carl Hayden Bee Research Center bylo nyní angažováno ve výzkumu aby vyvinulo IPM (Integrated Pest Management) program pro Varroa založený na strategiích, které vedly k vývoji našeho Varroa-tolerantního kmene. Naše cíle byly vyloučit pesticidy a udržet nákazu Varroa pod 5%. Jeden úhelný kámen tohoto programu byl splněn - a to dokázání faktu, že Varroa-tolerantní včelí populace může být vyvinuta z existujícího domácího kmene. Za druhé, studie k ohodnocení zásluhy použití plodových plástů s menším průměrem buněk jako strategie ošetřování včelstva pro další snížení nákazy Varroa je v jeho druhém roce studie a předběžně důkazy jsou povzbudivé. Třetí úhelný kámen IPM programu je použití přírodních produktů s miticidální aktivitou. Pět vysoce účinných přírodních produtů bylo identifikováno a ohodnoceno, a vývoj systémů doručení je na cestě.
Tyto produkty by byly používány občas podle potřeby, nebo k usnadnění přechodu od současného boje založeného na pesticidech na Varroa tolerantní populace včel. Rámec pro IPM program byl vytvořen. Plošná implementace tohoto programu byla přijata pro rok 2000 a dále.

Poděkování

Autoři zvláště děkují Mr. Joe Martin který nám vychoval řadu matek používaných v této studii. Také děkujeme Mr. Gilbert Mills za pomoc v provedení této studie a Dr. Dennis Andersonovi za identifikaci roztočů.

Reference

de Guzman, L. I., T. E. Rinderer, and J. A. Stelzer.

1999. Occurrence of two genotypes of Varroa jacobsoni Oud.

In North America. Apidologie 30:31-36.

Erickson, E. H., A. H. Atmowidjojo, and L. Hines.

1998. Can we produce Varroa-tolerant honey bees in the United States?

Amer. Bee Jour. 138:828-832.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 4. února 2009 v 23:11 | Reagovat

Začíname tedy o 10 let později. Ale alespoň začínáme. Heslo z 50-tých let. DOHNAT A PŘEDEHNAT.

2 Karel Karel | 5. února 2009 v 21:36 | Reagovat

Na konci osmdesátých jsme u nás ve výzkumáku říkali: HLAVNĚ NEZTRATIT STOPU :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama