Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Podstata problémů s používáním kyseliny mravenčí

21. února 2009 v 18:58 | Eman |  Nemoci včel - Veterinární záležitosti - léčení
Rozbor situace v používání kyseliny mravenčí v USA v roce 2003 od Dr. Sanforda vysvětluje také některé problémy s registrací odpařovačů a používáním kyseliny u nás.

V dubnu 2003 ve vydání Bee Culture, editor Kim Flottum říká, že nedokáže pochopit situaci obklopující použití kyseliny mravenčí pro regulaci roztočů. Ačkoli včelaři dělají hodně věcí, které jsou potenciálně nebezpečné pro jejich zdraví, použití celkem příznivé substance, jako je kyselina mravenčí, se zdá že je vybraná regulátory jako zvláštní případ. Jeden z důvodů je to, že není zvláštní registrace, standard, který regulační úředníci používají, když registrují použití pesticidu. Podle předpisů na pesticid, nyní jako Titul 7 zákona USA, jakákoli chemikálie, určená k regulaci škůdců je předem považovaná za pesticid. Podle Billa Růžičky, "Používání kyseliny mravenčí je podobné jako používání Boraxu nebo prášku do pečiva k zabíjení mravenců; žádný není registrovaný jako pesticid. Je to vaše právo a vaše rozhodnutí použít kyselinu. Radit někomu jinému, aby používal neregistrovaný pesticid je nezákonné na půdě USA." 1 Mimoto říká, že pokud Americká včelařská federace, nebo některá jiná entita neregistruje generické použití kapalné kyseliny mravenčí, včelař USA nebude pravděpodobně nikdy vidět její registraci.

"Jemná chemikálie" kyselina mravenčí je v přítomné době používána několika zeměmi v Evropě 2 a také v Kanadě 3 a Novém Zélandu, 4 pokračujícím boji s roztoči ve včelstvech. Kyselina mravenčí se ukazuje jako dobrý kandidát, protože je poměrně malá sloučenina s molekulární váhou 46.03, a může proniknout plodová víčka a zabít roztoče zavřené v buňce (Bill Růžička říká že vlastně musí být natřena na víčka, aby byla účinná). Nalézá se také přirozeně v mnoha, ale ne ve všech, druzích medu. Nakonec, kyselina mravenčí je známá v regulaci populaci tracheálních roztočíků (Acarapis woodi) a externích exotických asijských roztočů, Varroa destructor. Většina chemikálií v současnosti je účinná proti pouze jednomu nebo jiným včelím parazitům a neumí zabít roztoče, kteří jsou chráněni uvnitř zavíčkovaných buněk.

Existuje několik důvodů pro to, že není registrace kyseliny mravenčí, včetně toho, že se neočekává, že nějaká komerční entita podnikne nezbytné rozsáhlé testování, aby uvedla materiál na trh. Kapalina samotná nemůže být patentována a je již vyráběná a dostupná pro řadu použití. 5 Tudíž výlučná výroba a marketing přísně pro včelařské použití má omezenou přitažlivost pro podnikatele. Recepty, které zahrnují kapalinu do aplikačních pomůcek jsou v regulačním potrubí v USA a mohly by být v budoucnosti schváleny. Toto je považováno za nadřazené kapalné kyselině, protože by to bylo snadnější a bezpečnější k projednání, ale výroba těchto pomůcek by byla zatížena problémy a jistě by byly mnohem dražší než samotné použití kapaliny.

Kyselina mravenčí je využívána jako fumigant a tedy musí zasáhnout všechny včely ve stavu par. Navíc, protože dobře zasahuje tracheální roztoče, molekuly musí být také dopraveny do včelího dýchacího systému. Aplikace chemikálií odpařováním do včelích úlů je mnohem méně spolehlivá než molekuly dodávané na plastových páscích.

Důvod pro toto je ten, že kapalina musí být nejdřív odpařena (proces závislý na teplotě) než se stane účinnou. Ideální teplota prostředí pro dopravu kapalné kyseliny mravenčí je mezi 16°C a 27 °C. Jelikož včely aktivně regulují teplotu v úlu, to představuje komplikovanou proměnnou. Uvolňování materiálu odpařováním je také, s ohledem na dávkování, méně spolehlivé než používání plastových pásků. Je snadné udělat chyby. Nakonec, pro plnou účinnost, ošetření kyselinou musí být často opakováno několikrát v dosti krátkých intervalech, zatímco většina tvrdých chemikálií může být aplikována méně často.

Další důvod pro nedostatek zájmu o registraci kyseliny je, že nemůže soutěžit s takzvanými "tvrdými chemikáliemi" současně registrovanými pro regulaci populací roztočů. Jak syntetické pyrethroidy, fluvalinát (Apistan®) a flumethrin (Bayvarol®), a organophospate coumaphos (CheckMite®) údajně eliminují až 90% roztočů Varroa, tento nejškodlivější organismus ve včelstvech, zatímco kyselina mravenčí zabíjí kolem 70 procent. Stejné je pravda pro chemikálie amitraz, triazapentadiene, který reguluje jak Varroa tak tracheální roztoče, ale nemá registraci ve Spojených Státech (prodávaný jako Miticure® krátkou dobu než to bylo přerušeno) ačkoli v Evropě je prodáván jako Apivar®. Tyto tvrdé chemikálie se také snadněji aplikují. Jsou upraveny na plastových páskách a zabíjejí kontaktem; molekuly roznáší včely po styku s pásky.

Důležitá úvaha je že kdyby byla kyselina mravenčí registrována a legální, je riziko že tyto ostatní tvrdé chemické prostředky nyní registrované a legální by nemusely být dále podporovány, a mohly by být snadno staženy z trhu regulačními orgány, a tak by nadále nebyly k dispozici včelařům.
Bližší průzkum situace odhaluje že relativní výhoda kterou mají nyní tvrdé chemikálie se stává časem menší. Po deseti letech používání pyrethroidu (Apistan®) a Bayvarol®), Roztoči Varroa se stávají rezistentní k této třídě chemikálií ve většině částí světa. Více problematické je to, že pro relativně nový organophosphate, coumaphos (CheckMite+®), je čas k dosažení rezistence mnohem kratší (tři až pět let). A není jisté, zda rotace těchto přípravků, klasická strategie proti rezistenci v zemědělství k zachování smrtících účinků, bude účinná. Alternativní tvrdé chemikálie pro tyto již používané pesticidy není známá v současné době. Jestli se nějaký najde, pravděpodobnost že by byl schválen je malá, a přinejmenším proces žádosti aby byl produkt registrován, vezme hodně času a peněz.

Ačkoli jsou pyrethroidy považovány za celkem neškodné pro systémy savců, je obava že se tyto materiály budou akumulovat ve vosku. Navíc je důkaz že dlouhodobé používání fluvalinátu má subletální (nesmrtící) účinky na včelstva a mohou ovlivňovat jejich produktivitu. Mnohem více je problematický organophosphat nazývaný coumaphos. Mnozí věří že předčasné ztráty (náhrady) mnoha komerčních matek v USA může být obviněna z kontaminace včelstva touto látkou.

Agentura pro ochranu životního prostředí (U.S. Environmental Protection Agency (EPA)) si vzala za cíl třídu organophosphatů pesticidů aby byla vyloučena v blízké budoucnosti pod zákonem Ochrany potravin (Food Quality Protection Act (FQPA)).6 Chemikálie v této třídě jsou silné nervové jedy a jejich dlouhodobé použití je riskantní nejen pro komunitu aplikátorů, ale také pro konzumenty potravin. Naštěstí jak fluvalinát tak coumaphos mají povolená rezidua v medu a vosku, které se nepřesáhnou když se používají materiály podle návodu. Oba mají kapacitu se akumulovat ve vosku během doby, nastavují stupeň kontaminace vosku, který je rutinně recyklován ve včelařských provozech. Zvyšující se množství vosku je již podezřelé, a není vhodný pro další použití v kosmetickém využití nebo dát ho zpátky do včel jako mezistěny na výstavbu plástů. Med se považuje za celkem bezpečný co se týká reziduí , protože přísady jsou rozpustné v tucích ale ne ve vodě.

Residua a rizika, nejsou všechno u výšeuvedených registrovaných chemikálií. Bohužel je velký počet nahodilých důkazů že mnoho včelařů používá aktivní přísady fluvalinát, amitraz a coumaphos v neregistrovaných a nezákonných recepturách navzdory informaci že tato činnost může vyústit v dlouhodobě nepřijatelných reziduích, "kouřové pistole" pro regulátory a spotřebitele (tisk). Známky toho je fakt že roztoči Varroa v USA se stávají rezistentní na amitraz, materiál, který s výjimkou krátké doby nemá registraci. Kdyby byly tyto chemikálie nalezeny v medu, je reálná možnost že budou ztraceny pro včelařské použití.

Nedávný příklad rizik jaké mají včelaři při používání neregistrovaných látek je zamítnutí vstupu v přístavech pro velké množství čínského medu kontaminovaného antibiotikem chloramphenicol. Ten by poprvé odhalen ve Spojeném království a potom Kanadskou inspekcí potravin (Canadian Food Inspection Agency (CFIA)). To vytvořilo rozruch u regulátorů a bylo to částečně odpovědné za světový nedostatek medu, a způsobilo to výkyv cen.

Rezidua mohou být problém u jakékoli chemikálie vkládané do úlu. Kyselina mravenčí, však je přirozeně se vyskytující v mnoha (i když ne všech) medech. Protože má jednoduchou molekulu, nebude se akumulovat trvale ve vosku a medu. Časem vyprchá z těchto materiálů, spíše než chemicky vázané tvrdé chemikálie. Kyselina mravenčí je také vyjmuta z požadavků na tolerance v medu a vosku u federálních regulátorů. 7 Všechny tyto charakteristiky činí z použití kyseliny mravenčí příznivou alternativu pro ekologickou produkci medu. Zda se roztoči mohou stát rezistentní není jasné. Technicky je to proveditelné, ale doposud tam kde se kyselina používala po mnoho let, nezdá se to že by to byl problém.

Jak bylo zmíněno dříve, je vážné riziko v zacházení s kyselinou jak pro včely tak pro včelaře. 8 Nesmí se brát na lehkou váhu, ale zkušenost ukazuje že se může bezpečně aplikovat při zachování příslušných opatření.

Většina výzkumu s kyselinou mravenčí se prováděla v mírných klimatech, kde se ukázala jako relativně účinná. Velké množství pokusů je potřeba k určení její účinnosti v subtropických a tropických klimatech. V konečné analýze, musí být vyvinuty aplikační parametry u každého včelaře, používající materiál za lokálních a specifických podmínek. Ztráty matky a dělnic jsou běžné když není látka aplikována správně. 9 Účinná aplikace tedy vyžaduje různé uspořádání než použití předchozích materiálů, kde registrace dává podrobné zákonné instrukce pro použití v mnoha prostředích. To také by mohlo učinit formální registraci kyseliny mravenčí v USA mnohem složitější.

Na použití kyseliny mravenčí se může dívat jako na způsob přenášení rizika aplikace z konzumentské veřejnosti na včelaře. Kompromis je v tom, že včelaři budou více riskovat poškození své a včelstev nevhodnou aplikací, zatímco potenciální kontaminace produktu, představující riziko zákazníkům, je minimalizováno. Kyselina mravenčí může být snadno a legálně prodávána v několika koncentracích; 85 procent je běžná. Koncentrace 60-65 procent je obecně doporučována pro použití ve včelařství a tak bude nezbytné pro uživatele požadovat dostatečné vzdělání a zkušenost rozředit materiál na správnou úroveň.
Byla vyvinuta řada zařízení k odpařování kyseliny mravenčí ve včelstvech.10 Odpařovač Nassenheider, dostupný komerčně, přijal hodně expozic.11 Doma vyrobené odpařovače se mohou také vyrábět.12
V Americe Kanaďané vyvinuli některé účinné pomůcky. Ontarijská asociace včelařů vyrobila systém používající materiál nazvaný Homsote (Tentest deska v Ziplock® plastikových sáčcích.13 Mr. Bill Ruzicka také vyvinul produkt používající specifické destičky odpařovače. Jeho MiteGone® system je "překvapivě jednoduchý," a cena je velmi nízká. Hledá spolupracovníky a má již mezinárodní seznam společníků publikovaných na jeho webové stránce, kteří distribuují instruktážní materiály v různých formátech.14

Kanadský včelař Allen Dick na své instruktivní webové stránce diskutuje velké podrobné zkušenosti s kyselinou mravenčí.15 Uzavírá: "Tento článek je pokus předložit informace bez nároku na původce. Jeden z nejsilnějších argumentů je nepřítomnost škodlivých reziduí v medu a ve vosku. Její hlavní nevýhoda je to, že ošetření kyselinou zahrnuje zacházení s nebezpečnou substancí." Na horizontu pan Dick také vidí další přírodní substanci, kyselinu šťavelovou, jako silnou možnost v budoucnu pro regulaci roztočů ve včelstvech .16


Reference:
1. Mitegone World Wide Web site, accessed April 18, 2003
2. Apiservices Mega World Wide Web site, accessed April 11, 2003<
3. Allen Dick's World Wide Web Site, accessed April 11, 2003
4. New ZealandBeekeepers Association World Wide Web Page, accessed April 11, 2003
5. Louisiana State University World Wide Web Page, accessed April 11, 2003
6. Food Quality Protection Act implementation World Wide Web Page, accessed April 11, 2003
7. Environmental Protection Agency Web Page, accessed April 11, 2003
8. Occupational and SafetyHazard Agency World Wide Web Page, accessed April 11, 2003
9. Canadian Honey CouncilWorld Wide Web Page, accessed April 11, 2003
10. Swienty Corporation World Wide Web Page, accessed April 11, 2003
11. Dave Cushman' s World Wide Web Page, accessed April 11, 2003
12. Dave Cushman's World Wide Web Page, accessed April 11, 2003
13. Allen Dick 's World Wide Web Page, accessed April 11, 2003
14. Mitegone World Wide Web Page, accessed April 11, 2003
15. Allen Dick's World Wide Web Page, accessed April 11, 2003
16. Allen Dick's World Wide Web Page, accessed April 11, 2003


Používání kapalné kyseliny mavenčí pro regulaci roztočů - Bee Culture (June 2003), Vol. 131 (6): 17-19 Dr. Malcolm T. Sanford
"Using Liquid Formic Acid for Mite Control"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 DavisPetra26 DavisPetra26 | E-mail | Web | 20. září 2011 v 7:52 | Reagovat

According to my monitoring, thousands of persons on our planet receive the <a href="http://bestfinance-blog.com/topics/credit-loans">credit loans</a> from various banks. Thence, there's good chances to get a small business loan in every country.

2 personal loans personal loans | E-mail | Web | 28. prosince 2011 v 10:59 | Reagovat

Have no enough money to buy a house? Worry no more, just because it is possible to get the mortgage loans to solve all the problems. Therefore take a small business loan to buy all you need.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama