Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Jak je to s registrací kyseliny mravenčí ve včelách?

3. února 2009 v 9:15 | Eman |  Nemoci včel - Veterinární záležitosti - léčení
Poslal jsem dotaz do Výzkumného ústavu včelařského, abych si vyjasnil registraci používání kyseliny mravenčí.

Můj dotaz:

Rád bych si s Vaší pomocí teoreticky vyjasnil otázky kolem notoricky používané kys. mravenčí, ve kterých jsem se dostal do sporu s některými kolegy včelaři.

Podle mého názoru je samotná kyselina mravenčí pro použití jako léčebný přípravek ve včelách neregistrovaná a různé metody jejího použití (odpařovač Nassenheider, Mitegone apod) jsou v podstatě nelegální. (ve smyslu vyhlášky 288/2004 - kterou se stanoví podrobnosti o registraci léčivých přípravků).

Vím samozřejmě že KM se hodně používá a také se někdy zdůrazňuje lepší účinnost jiné aplikace (než Formidol), z důvodů většího množství a delšího působení v úlu. U jiných aplikací KM mě chybí specifikace čistoty KM, podrobný návod k použití, bezpečnostní pokyny (dokumentace) v češtině a nějaká záruka od schvalovatele.

Další otázka je na odpařovač Nassenheider, který je zřejmě veterinárně schválený v Německu a my jako země EU bychom jeho registraci mohli převzít.

Jaký je na to všechno váš názor? Nebudu se nikde ohánět odkazováním na vaše vyjádření, vím že nejste právní specialisté a žádné závazné stanovisko mi dát nemůžete, ale v zákonech a vyhláškách týkajících se včelařství máte dobrou orientaci. Mě jde o skutečný právní stav této věci.

S pozdravem

E. Veselý

Odpověď z VU Dol


Vážený příteli,


zdravím Vás v Novém roce a přeji vše dobré.


K dotazům ohledně kyseliny mravenčí sděluji:


1. Co se týká registrace máte pravdu. K.M. může být uváděna v seznamech EU (annexech) jako účinná nebo léčivá látka, ale registrován

musí být a také může být jen přípravek, u kterého se posuzuje koncentrace , způsob aplikace, dávkovámí a mnoho dalších věcí.

Příkladem může být Německo, kde dlouho byly registrovány s kyselinou mravenčí jen Illertissenské desky, konečně ani všechny odpařovače nejsou shváleny.


2. Použití registrovaného v Německu odpařovače:

Musím předeslat: V EU existují tři druhy registrací:

¨ - centralizovaná - takto registrovaný přípravek s smí používat v celé Unii

- vzájemné uznávání - rigistrováno v některých státech dle registrační dohody

- národní - platí jen v v jednom státě, podle jehož předpisů registrace proběhla


A nyní , co je velmi důležité. Žádný přípravek proti varroáze v EU není registrován centralizovaně, ani ve vzájemném uznávání. Všechny jsou jen národní a proto ani Nassheider dispensor není u nás automaticky schválen.

Registrovaný přípravek v jiném státě EU se ale přece jen může výjimečně použít, a to na základě povolení národní autority , tj. u nás Ústav státní kontroly veterinárních léčiv v Brně. Žádat ale musí výkonný veterinář , a to pro konkrétní případ. Pro včelaře je to také nevhodné.Je to procedura.


3. Registrace je velice náročný a zdlouhavý proces a proto není divu, že ve světě i v EU se používá spousta přípravků illegálně. Sama komise EU vybízí k větší flexibilitě v hodnocení léčiv.

Omlouvám se za zpoždění, na mailování mi opravdu nezbývá čas.

V. Veselý, VÚVč Dol
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 3. února 2009 v 10:55 | Reagovat

Registrace schvalování atp. je ale pro výrobce uvádějící veterinární léčený prostředek do oběhu. Já jako včelař nesmím mít v medu  účinnou látku, která jako lék není schválená pro EU nebo ČR. Kyseliny schválené a registrované jsou. Šťavelová je u EMEA a mravenčí je v seznamu na http://www.uskvbl.cz.

Nejsou u používaných kyselin limitní hodnoty v medu. Nic tedy nemohu zkazit, jestli je budu kupovat a používat jako dezinfekční prostředek. To už  ale nemá nic společného s veterinárním léčivem.  ;-)

2 Eman Eman | E-mail | Web | 3. února 2009 v 12:03 | Reagovat

Za této situace můžete u nás legálně používat kyselinu mravenčí jen ve formě FormiDol,se 40 g  účinné látky. Toto množství na celoroční udržení varoázy nestačí. Ve formě Mite-Away, nebo Nassenheider, případně Mitegone, které jsou registrovány ve vyspělých včelařských zemích i EU, kde je v přípravku 200 g kyseliny a má to dlouhodobý účinek, tak ty vlastně používat legálně nemůžete. To je ta výhoda členství v EU.

3 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 3. února 2009 v 17:06 | Reagovat

Založme v ČSV Sekci mírného pokroku v mezích zákona.

Je to opravdu kocourkov. Většinou se nelegálně používají věci, které mají vedlejší účinky, škodí jiným živočichům, zanechávají rezidua, není přesně znám vliv na lidský organismus.

V případě dlouhodobých odpařovačů KM se nelegálním používáním dopuštíte produkci méně zatížených včelích produktů, méně vyzýváte parazita k rezistenci atd.

Nyní vážmě: Je tu možnost iniciativy členů CSV, aby požádali nákazovou komisi UV, aby ta podala žádost o registraci u  Ústavu st. kontroly vet. léčiv v Brně (registrace stojí  cca 50 000 Kč). Tento ústav jako neznalý v této věci určitě osloví Referenční laboratoř pro nákazy včel, kterou je VUD. Možná se ledy pohnou. Nikdo to nezkusil a tak nenadávejme, nekritizujme a jednejme.

4 Eman Eman | E-mail | Web | 3. února 2009 v 18:21 | Reagovat

Problém vidím v tom, že s žádostí o registraci je spojeno jisté množství odborné práce a tu musí někdo umět a udělat za peníze nebo na tom mít opravdový zájem. Proč například nevyšla registrace Apiguardu (thymol?), to by asi věděl pan Loeffelman (nemám o tom informace). Mitegone měl problém s tou zelenou porézní hmotou, co pocházela z číny a také bezpečnostní rizika při zacházení s otevřenou kyselinou mrav. Máme tu specializovaný institut, který má své zájmy, ale žádnou konkurenci. SVS, ČSV a VU hrají s námi durcha v našem zájmu a není nikoho, kdo by měl sílu a schopnosti to prorazit. Protože používání jiných odpařovačů KM snižuje poptávku po registrovaných lécích a tak to není žádoucí. Jakmile by se to umožnilo (např. Nassenheider), pak první úraz s poleptáním a nárocích na svépomocný fond ČSV by spustil pokřik a protesty. Sám jsem spíš nešikovný a první seznamovací kontakty s KM mi poněkud "obnovily kůži" na prstech. U někoho jiného by to mohlo dopadnout hůř.

5 Gustimilián Pazderka Gustimilián Pazderka | E-mail | Web | 3. února 2009 v 19:12 | Reagovat

1. Co se týká registrace máte pravdu. K.M. může být uváděna v seznamech EU (annexech) jako účinná nebo léčivá látka, ale registrován

musí být a také může být jen přípravek, u kterého se posuzuje koncentrace , způsob aplikace, dávkovámí a mnoho dalších věcí.<

...........

Víte toto se mi nezdá. Jestli může být kyselina mravenčí nebo šťavelová v lékopisech jinde v EU,(resp. vím, že Velká Británie je tam na 100% má) jaká ruka úřední je tam dostala? Kdo napsal ten lékopis za včelaře a kdo to prosadil aby se lékopisy s návody a specifikacemi jak KM a KŠ dávkovat? Pochybuji, že to byl výrobce nebo prodejce kyselin. Já myslím, že toby měl mít na paškál nějaký tým veterinárních a včelařských praktických odborníků. Jde o úřední práci, protože odborné a výzkumné pozouzení, někde na EMEA webu určitě je, pro rozhodný orgán - Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv Brno.

6 Eman Eman | E-mail | 8. února 2009 v 7:58 | Reagovat

(5) ....Já myslím, že toby měl mít na paškál nějaký tým veterinárních a včelařských praktických odborníků.

Mě se zase zdá přirozené, aby to iniciovali a zaplatili obchodníci, kteří chtějí nějaký lék či přípravek prodávat. V tom je asi náš problém. Monopol na chemii, co se dává do včel, tu měl vždy VU Vč. Dol s.r.o. (ručení omezené), ale to přeci není v zákoně. A to že tu není 20 let po totalitě víc než 2 aktivní odborníci na nemoci a léčiva včel je jenom obrázek našeho včelařství, školství a celé společnosti.

Bohužel většina českých včelařů si zvykla na léčiva téměř zadarmo asi tak jako si zvykají naše včely a roztoči na účinky syntetické chemie. Vyšlechtit jiný druh včelařů a včel nelze za 2 roky. Všude na světě jsou nějaké problémy.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama