Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Fascinující kyselina

16. února 2009 v 18:27 | Eman |  Nemoci včel - Veterinární záležitosti - léčení
Kyselinový univerzál - Kyselina mravenčí se již dlouho osvědčuje v mnoha aplikacích.

Sotva jsou nějaké meze použití kyseliny mravenčí: Včelaři a farmáři ji oceňují stejně jako to brzy budou dělat letištní operátoři a výrobci mobilních telefonů.

Silný účinek

Mravenci vytvářejí každý rok více této kyseliny, než všechny továrny světa dohromady. Každý zakusil její pálivé účinky - v kontaktu s kopřivami, medúzou nebo lesními mravenci. Střevlíci ji používají k útoku, některé housenky k obraně. Ale lidé, také, oceňují kyselinu mravenčí po staletí. Například, tato kyselina pomáhá udržet jisté potraviny čerstvé a bez salomonely, a odstranit nátěr a rez z kovových povrchů a kotelní kámen z hrnců a bojlerů. Pivovary a vinařství ji používají k dezinfekci sudů, soudků a soudečků; ve farmaceutice a průmyslu chránícím plodiny slouží jako regulátor pH, a v čistícím průmyslu je oceňována jako odstraňovač špíny a desinfekce. Ve všech těchto aplikacích, kyselina nabízí vítaný vedlejší efekt: je přírodně rozložitelná.

Výzkumníci začali dlouho předtím zkoumat kyselinové tajemství. John Ray, Anglický přírodovědec, byl první co získal kyselinu mravenční v roce 1671. Zahříval tělíčka mravenců a sbíral destilát. V polovině 19-tého století francouzský chemik Marcellin Berthollot dělal pokusy s kyselinou šťavelovou a glycerinem, a podařilo se mu: v baňce prskala vyhledávaná štiplavě páchnoucí kapalina.

Od té doby, se výrobní principy změnily téměř od základu. BASF, který se zabýval kyselinou mravenčí od začátku roku 1920, ji nyní vyrábí z oxidu uhelnatého. V kombinaci s methanolem, nejdříve vytvoří methyl-mravenčan. V druhém kroku, je pak rozštěpen na methanol a kyselinu mravenčí pomocí vody. Výhoda: Výrobek je velmi čistý a neobsahuje žádné vedlejší produkty.

Kyselina se v průmyslu zpracování kůže používá k odstraňování mazu a chlupů ve zbytcích z kůže; a používá se jako přísada v barvení.

Kyselina se také dobře prodává výrobcům gumy v plantážích v Jihovýchodní Asii. Latex vytéká jako mléčný roztok z řezů v kůře gumovníku (hevea brasiliensis). Jakmile se přidá kyselina mravenčí, tento roztok se sráží na formu "gumového" kaučuku. Toto je krok, který dává prodejnému výrobku, který je zpracován do žíněnek, například, ale také na peumatiky pro auta a nákladní automobily.

Vynikající Konzervátor

Zatímco v Asii, Jižní Americe, Turecku a jižních Evropských zemích, většina kyseliny je používána ve zpracování kůže, střední a severní Evropa vidí nejvíce z toho ve farmářství a krmení zvířat. V roce 2003, více jak 20 procent celkového prodeje bylo použito ke konzervování čerstvé trávy jako krmení dobytka.
Siláž, jako zkvačený a tudíž konzervovaná čerstvá tráva je stahována z trhu, bylo vyvinuto finským vědcem a laureátem Nobelovy ceny Artturi Ilmari Virtanen. Sklizňové plodiny jako tráva, kukuřice, jetel, vojtěška, koňský bob, oves a řepné listy jsou rozsekány a fermetovány v silech, nebo přikryty tenkým filmem a uloženy na poli. Zpracování trávy v siláži je zvláště populární v Severních zemích, protože vlhké klima způsobuje rychlé kažení trávy, když se ponechá neošetřená. Přidání kyseliny mravenčí podporuje růst cenných lactobacilů a brání tvoření butyrické kyseliny, která by zkazila krmivo. Jakmile udělá práci, kyselina mravenčí se rozloží na oxid uhličitý a vodu - což znamená, že je biologicky rozložena.

Všestranné mravenčany

Ale kyselina mravenčí umí dokonce víc. Právě jako kyselina mravenčí jako taková, dimravenčany - například dimravenčan draselný (potassium diformate) - mají antibakteriální účinky. Ve zvířecí výživě, mohou dokonce nahrazovat potravinová antibiotika, která budou v EU brzy zakázána. Dimravenčany jsou přirozené růstové podpůrné prostředky pro prasata, brání střevním nemocem a liší se od antibiotik a jiných léků v tom, že jsou zcela odbouratelné zvířaty - experti by řekli, že jsou metabolizovány.

Včelaři to již znají

Včelaři používají kyselinu mravenčí k boji proti roztočům Varroa, včelímu škůdci.

Na rozdíl od prasat, roztoči Varroa, včelí škůdce tráví kyselinu špatně. To je důvod, proč se včelaři spoléhají na kyselinu mravenčí. V mnoha případech pouhé nasáknutí houby do kyseliny a umístění blízko včelstva stačí, aby to vyhnalo smrtící vetřelce. Účinek zajisté žádaný, protože v roce 2003 bylo jenom v Německu zlikvidováno roztoči 800,000 včelstev.

Kyselina mravenčí je také dobrodiní pro letištní operátory: Led na dráze je noční můra každého pilota. Odledovací činidla obsahující mravenčany jsou vhodná pomoc a vysoce účinné v rozpouštění ledu a sněhu. Mravenčany se liší od glykolů, například v tom že jejich účinky trvají déle,
Sníh a led jsou roztaveny velmi účinně a zajišťují lépe přilnutí kol letadel k zemi během startu a přistávání. A důležitá výhoda pro složité přistávací ústrojí je fakt, že mravenčany nemají prakticky korozivní účinky - v ostrém kontrastu k obyčejné odledovací soli. A hlavně: kyselina je biologicky odbouratelná.


Jelikož je jejich hustota relativně vysoká, mravenčany jsou také důležité přísady do vrtacích kapalin, například když přijde na schlazování kapaliny a stabilizaci vrtných děr u přírodního plynu nebo olejových vrtacích zařízení.

40 procent papíru se vyrábí v Číně a dělá se ze slámy. Kyselina mravenčí by mohla nahradit prostředí škodlivý sulfit používaný v procesu. Kyselina je potřeba k rozložení buněčných stěn rostlin aby se získala celuloza v nich: To je skutečná surovina pro výrobu papíru. První zařízení pracující na tomto principu se očekává že začne produkci na konci tohoto roku. Výhoda kyseliny: může být recyklována a znovu použita, což je nemožné se sulfitem, a to také neškodí prostředí.

Ochrana prostředí je také myšlenka, která spustila použití kyseliny v uhelných elektrárnách. Podle svého původu, obsahuje uhlí až pět procent síry, která se uvolňuje jako oxid siřičitý v procesu spalování. Tento jedovatý plyn způsobuje kyselé deště, a jeho přítomnost v atmosféře je tudíž nežádoucí. Proces vyvinutý v USA odstraní tento plyn z odpadového vzduchu a používá to k výrobě sádry, stavebního materiálu. V tomto procesu kyselina působí jako regulátor kyselosti, zvyšuje výnos zachyceného oxidu síry z 83 na 95 procent.

V blízké budoucnosti, bude kyselina mravenčí působit jako zdroj energie pro mobilní telefony a další přenosné aplikace použitím v mikro palivových buňkách. Technologie kyselinových palivových buněk bude nabízet dvojnásobný pracovní čas běžných baterií, dovolí okamžité nabití, a vyloučí závislost na elektrických zásuvkách. Kyselina mravenčí, všestranný "chemický klasik", se dostala do světa vyspělé technologie. To znovu dosvědčuje co může vynalézavý talent dokázat....

Podklad k článku:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 19. února 2009 v 7:13 | Reagovat

Chtela bych Vas poprosit o radu, jakozto zacinajici blogar......mohl byste mi poradit jak jste nastavil, aby pri kliknuti na danou Rubriku se lidem zobrazily seznamy clanku s tim, ze napravo je pak na vyber bud Komentar nebo Cely clanek? At tam v nastaveni klikam jak chci, porad se mi ukazuji cele clanky. A co je Perex to netusim...:-)

Preji hezky den

Jana

2 Eman Eman | E-mail | Web | 19. února 2009 v 8:29 | Reagovat

Za úvodní text (upoutávku - perex) do každého článku je potřeba vložit oddělovací čáru - je v menu editoru uprostřed.

3 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 21. února 2009 v 10:29 | Reagovat

Na rozdíl od prasat, roztoči Varroa, včelí škůdce tráví kyselinu špatně. To je důvod, proč se včelaři spoléhají na kyselinu mravenčí.

Myslím si (čo ešte neznamená, že je aj pravdivé), že kyselina mravčia zabíja Vd cez trachey, dýchacie trubice a nie cez ústa, a nie ako to vyznieva z vety v porovaní prasiat a akarida. Predpokladám, že tak isto pôsobí na Vd fumigant spaľovaním amitrazu.

Pre mňa je však menšou záhadou prečo potom nezabíja odparená kyselina KM a fumigant amitrazu včely? Veď aj tie takisto dýchajú tracheami? . Istotne včela je nebochybne  telesnou váhou niekoľko desiatok krát väčšia a ťažšia.

Zaoberal sa niekto týmto javom, nech mi tovysvetlí. Eman Ty si toho preštudoval toľko, že možno vieš odpoveď . Skús to znhrnúť. Ďakujem

4 Eman Eman | E-mail | Web | 21. února 2009 v 14:48 | Reagovat

Nikde jsem nenašel popis mechanismu jak KM zabíjí V.D. nebo včely.

Ale potom co jsem si jí zlehka dýchnul, tak si to dokážu představit, jak roztočům kyselina uleptává ty jejich jemné orgánky. Včely ji mohou trochu odvětrat a stejně to nějaké včelky odskáčou.

Prý je KM dobrá na kuří oka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama