Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Expedice Kuba

14. února 2009 v 19:14 | Mirča
Hlásí se expedice Kuba. Posilám pár zážitků, poznatků a dojmů...

1. Generelně

VŠEOBECNÉ INFORMACE:
Klima, flora a životní tempo je tu podobné jako v Tanzanii (palmy, banánovníky, teplo, pohoda, nikdo nikam nespěchá), jen tu nejsou samí černoši:-).

KUBÁNSKÁ MĚNA:

Tak jako u nas za dob drivejsich, i zde na Kube maji dvoji menu: kubanske peso (1 CUP = 1 Kc) a konvertibilni peso (1 CUC = 22 Kc = 24 CUP). Kubanci vydelavaji mesicne ca. 300-400 CUP, tedy tak 15 CUC, tedy tak 300-400 Kc. Kubanska pesa jsou pro Kubance, konvertibilni pro cizince... podle toho jsou i ceny... v kubanskych obchodech nic neni a poznaji se snadno, jelikoz v nich nic neni a pokud tam neco je, je tam priserna nekolikatihodinova fronta... potraviny nakupuji za potravinove listky na pridel, bydleni a vzdelani maji vicemene zadarmo a jen diky tomu si s temi penezi mohou vyjit. Vice penez si mohou vydelat jen ti, co pracuji v turismu, jelikoz jim turiste davaji dyska ve tvrde konvertibilni mene... nebo ti, kteri pracuji ve vlade... jen tak pro zajimavost... pro kubance stoji autobus ca. 1 Kc, jidlo na ulici 1-10 Kc... pro cizince stoji jidlo v restauraci ca. 5-10 CUC, tedy krat 22 Kc, ubytovani na pokoj na 2 osoby na noc v soukromi, tedy levneji, jak bydlime my, ca. 20 CUC na noc, tedy krat 22 Kc. I my se obcas svezeme za 1 Kc ci najime za 1 Kc, ale to velmi vyjimecne za vyjimecnych okolnosti... jinak platime tvrde... podobne ceny jako v Cechach ci draze... obchody pro cizince ci restaurace ci bydleni se vyznacuji tim, ze tam neco i lze koupit... Med stal na Kube - ve sklenickach o 300 g kolem 1,15 CUC = 26 CZK. (86 Kč/kg)

ROZDĚLENÍ ÚLOH:

Kazdy Kubanec musi mit praci... jelikoz za to ale dostane par penez, tak vetsinou moc nepracuje... a kdyz pracuje, tak jich pracuje na miste pro 2 lidi tak 10.... napriklad prijdete do obchodu a tam sedi par Kubancu a kazdy ma svoji vyhranenou roli. Jeden stoji napriklad za pultem na cokolady, no a kdyz chcete cokoladu, ale tenhle Kubanec sel zrovna na obed, tak holt musite pockat pulhodinku, nez se vrati, protoze ho nikdo nemuze zastoupit... jiny Kubanec je treba na vody, jiny na doplnovani zasob, jiny na placeni a pani u dveri ma za ukol davat igelitove tasky tem, kteri je chteji..pokud tedy nejake tasky jsou...
Tak maji rozdeleni i role v domacnosti pro nas ubytovane: muz od nas bere pasy a registruje, zena vari a rozhoduje o cene jidla. Obsluhuje nekdy muz nekdy zena. Kdyz se tedy domlouvame na casu snidane ci cene jidla s muzem, rekne moment a vola zenu. Pokud neni doma, musime pockat, az prijde domu...

2. Cesta


Proběhla v pořádku a byla příjemná. Snad jen na první část letu, kdy jsme do Paříže měly přes hodinu zpoždění a tudíž absolvovaly sprint přes celé letiště v Paříži, a tím zřejmě zaběhly světový rekord v překážkovém běhu letištěm - překážkami byl check-in a rentgen, kde jsme bravurně předběhly frontu, abychom pak zjistily, že má náš let do Havany zpoždění a tudíž běh nebyl třeba...

V letadle nám pouštěli Mamma Mia - asi je to hitem i u aerolinek (když to pouštěla i Iberia pro T&M na letu do Mexika), u nás to pouštěla Air France ve francouzštině či španělštině. Takže to bylo první jazykovou lekcí. V Havaně jsme přistály kolem sedmé, ale z letiště vylezly až v devět... hodina fronta na imigračním (kde si každého i fotili... už jsme v záznamech) a hodina fronty na zavazadla - dorazila! Čekala na nás Helena, asi 50ti letá paní, dcera naší ubytovatelky Heleny, a dovezla nás domu. U nich jsme se měly jako v bavlnce - Helenina maminka je asi 70ti letá paní, která má moc sympatického manžela Kubánce a žije tu s ním už 46 let. Celá jejich rodina nám poskytla moc cenné informace pro naši cestu.



3. Jednotlivá místa

VÝLET DO VIŇALES

Helena mladší nás vzala do Vinales, krajiny borovic a tabáku ca. 200 km západně od Havany. Bylo to moc krásné... teplo cca. 28 stupňů, tabák, banánovníky, palmy, cukrová třtina, vápencové jeskyně, dobré jídlo v restauraci... jely jsme tam po dálnici.. max. rychlost 100 km/hod, přičemž nechápu, jak v takové

rychlosti dokážou Kubánci tak rychle reagovat... na dálnici občas přechází kuře, pes či Kubánec pěšky, na kole či koni silnici, jezdí občas auta v protisměru a když to zjisti, tak přejedou prostředni travnatý pas do opačného směru... na nájezdu na dálnici uprostřed silnici stoji Kubánci u zastaveného auta... no legrace... nicméně je to mnohem bezpečnější, protože jezdi všichni pomalu! Také nás už poprvé stavěla policie...



HAVANA

Ráno paráda.. klid, slunce, teplo, pohoda. Později už trochu smrad z výfuku aut a roje lidi. Ajajaj, musím už rychle, za chvíli mi konci limit na

internet, tak o Havaně příště (nechala jsem si povídaní o Havaně na závěr, a teď to nestíhám psát...), budeme tam i na konci 3 dny.




VARADERO

Dnes ráno jsme vyrazily do Varadera, turistického letoviska ca. 140 km od Havany, kde je 16 km dlouhá plaz a asi 50 hotelu. To je to misto, kam leti většina turistů na zájezd all inclusive (pro P&P: to je to misto, o kterem vykladala Conny a ptala se, jestli tam jedem). O Kube to ale tolik nevypovida. Bus nam jel rano v osm, ale na autobusaku jsme musely byt uz v 7... abychom si stihly vystat hodinovou frontu na listek. Predem se samozrejme koupit neda, musi se jen zarezervovat, aby se pak zakoupil hodinu pred odjezdem... zadny dalsi listek jsme koupit nemohly, takze podobnou proceduru budeme absolvovat pred kazdym dalsim premistenim:-). Na autobusak nas dovezl Caesar, manzel Heleny, takovym asi 30 let starym zigulikem, ktery nemel ani bezpecnostni pasy a pri startovani smrdel benzin na sto honu, nasi technickou by neprosel:-). Bus byl suprovy moderni pohodlny a za 3 hodky nas dovezl do Varadera. Neni zde zadne ubytovani v soukromi, jen hotely. Nas hotel je ten z levnejsich, ale pekny, ma bazen a taky trezor na doklady, to se hodi. Plaz a mestecko vypada hezky, neni tu moc lidi, coz nas prekvapilo... a predstavte si, ze se to pred par hodinami spustila silena prutrz mracen, vichr z hor a sileny lijak! A to pry v prosinci na Kube jen vyjimecne prsi... tak to asi mame ted za sebou s tim destem.... sedim tu tedy cela navlhla v internetove kavarne, Jita uz sla do hotelu. I kdyz lilo a my zmokly, je vcelku teplo, protoze vzduch je teply. Zustaneme tu jeste zitra a pozitri, musime si odpocinout pred nasim presunem pres celou Kubu do Santiaga de Cuba a vystupem na nejvyssi horu Kuby Pico Turquino (skoro 2000 m.n.m).


Mame se tedy dobre a nic nas netrapi (snad jen krome toho, ze jsme se porad jeste neprenastavily do kubanskeho casoveho pasma, a tim padem se budime uz pred sestou rano a v osm vecer uz usiname...)

Peta se ptala, jaka je tu vanocni vyzdoba - vicemene zadna:-). Obcas narazime na nejaky ten kycovite ozdobeny umely vanocni stromek, ale moc ne. Nebo treba v hotelu mame ted pred bazenem nafukovaciho Santu Clause:-), vyfotila jsem ho, tak Vam ho pak ukazu:-).

Ve Varaderu jsme si uzily plaz, more (vice koukani nez plavani, byly vlny a vitr a zakaz koupani, ale my se stejne smocily), dobre jidlo a spoustu koktejlu, kubanskou diskoteku... vse moc mile, ale na 2,5 dne nam to stacilo a vydaly jsem se vstric opravdove Kube...



SANTIAGO DE CUBA

Po 15ti hodinove ceste v ca. 16ti stupnich klimatizovanym autobusem (na "lednicku" v autobuse jsou Kubanci opravdu specialisti... nastesti jsme byli dopredu pouceny a vzaly do busu vsechny bundy, ktere jsme mely) jsme vystoupily v Santiagu. I kdyz jsme dukladne procetly pruvodce a skutecnost presne odpovidala popsane situaci, prekvapilo nas to... ne, sokovalo nas to... Vystoupily jsme z autobusu a vrhlo se na nas asi 10 Kubancu... obkrouzili nas a nabizeli nam taxi, ubytovani, pruvodce, prohlidku

mesta a vsechno, co se jen da turistovi nabidnout. I pres nase odmitani nas jeste dalsich par minut par z nich doprovazelo, nez jsme se jich zbavily... je tezke se jich zbavit, kdyz nevite, kudy v novem meste jit a vydate se nejprve naprosto opacnym smerem... Santiago je temito "nahaneci" proslavene... chteji zpropitne a kdyz Vam neco dohodi, zaplatite jim spropitne i Vy i ti, komu Vas dohodili... No byly jsme rady, kdyz jsme po meste mohly chodit bez batohu... myslely jsme, ze to bude lepsi... bylo, ale ne o mnoho... vecer jsme se sly projit a kdykoliv jsme se nekde posadily, byly u nas... tak jsme sly na veceri do mistni restaurace, sedely venku a ... i tam chodily... pak se najedly a do prazdneho talire jsem hodila muj naprosto posmrknany papirovy kapesnik.... cisnik nam vzal talir a kde se vzal tu se vzal cerny muzicek "Pan Ubrousek", ktery priskocil k cisnikovi a vzal z nej tenhle muj bajecny kapesnik a bleskurychle ho strcil do pusy a snedl... mnam... tolik k Santiagu... bezpecne misto, ale spousta obtezujicih "nahanecu"...




VÝSTUP NA PICO TURQUINO, 1974 m.n.m.

Dalsi den rano jsme se vydali busem do 2 hodiny vzdaleneho Bayama (v Santiagu jsme si nechaly vetsinu veci, abychom meli na vystup na nejvyssi horu Kuby co nejlehci batohy), ktere se nam zalibilo.

Nasim ukolem v Bayamu bylo prohlednout si mesto, nakoupit nejake jidlo a spoustu vody a najit si taxi do asi 50 km vzdalene vesnice Villa Santo Domingo, ktera je v kopci a je vstupni branou do narodniho parku Pico Turquino a pocatkem naseho vystupu na nejvyssi horu Kuby. Podarilo se nam vsechno perfektne, dokonce jsme se naobedvaly poprve v paladaru, soukrome restauraci, kterou lze poznat jen podle adresy, pak proste vlezete do dveri, kde mate pocit, ze jdete k nekomu domu, taky ze jo, jen on ten nekdo tam ma pak nadvori, kde ma par stolu a treba i bar a rika se tomu restaurace. Ve Ville Santo Domingo nas taxikari (soukromi, vezli nas samozrejme na cerno, to oni totiz nesmi vozit Kubanci cizince..) vylozili a dovedli do krasneho ubytovani v lese - museli jsme prejit po kamenech pres reku, abychom se tam dostaly, mosty nevedou... Kazdopadne jsme sly jeste ten den ke vstupni brane parku, kde bylo asi 7 podnapilych chlapiku, coz byli pruvodci do parku. Byli moc mili a vlastne to byli prvni Kubanci, ktere jsme potkaly a mluvily plynule anglicky (ostatni doposavad trvdili, ze mluvi trochu anglicky, coz obvykle znamenalo hure anglicky nez my spanelsky). S jednim pruvodcem jsme se dohodly na dalsi den rano na vyslap. Pruvodce Miguel byl moc fajn, byl rad, ze si pokeca anglicky a tak nam prvni den vystupu do kempu Pico Joaguin, ca. 1375 m.n.m. utekla rychle, Miguel nam jako pohadku vypravel o revoluci na Kube. Znal to do posledniho detailu, snad den po dni, co se pred 50 lety stalo. Neuveritelne, jak se Ti Kubanci o revoluci ve skole uci........ Vecer jsme oslavili spolu s dalsim pruvodcem a parem Nemcu Miguelovi narozeniny. Zato dalsi den byl ponekud narocnejsi.... 3 hodiny vystup na Pico Turquino 1974 m.n.m, asi 5 hodin sestup do vesnicky Las Cuevas (sestup z 1974 m.n.m. do 0 m.n.m, auau, jeste ted nas boli lytka), krasna priroda, krasne pocasi, paradicka, opravdu super... jen pak od 15. hodiny odpoledni po sestupu ke Karibiku nam zacalo dobrodruzstvi... jak se dopravit ca. 120 km cesty do Santiaga z Las Cuevas, vesnicky, kde v nasem smeru projede za den prumerne NULA aut... opravdu NULA... jel tam jen nakladak, ktery nas nakonec vzal... ale nebylo to jednoduche... odkladal odjezd nekolik hodin a pak vyjel, nakladal a vykladal zvirata, projel rekou, silnice mela vic der nez asfaltu, nakladak cestou varil vodu... az jsme asi po 4 hodinach ujely 80 km a mohly prestoupit na bus na dalsich 40 km... dalsi hodina, az jsme pred pulnoci dorazily do naseho ubytovani v Santiagu.....



TRINIDAD

Sem jsme prijely dneska... spolu s dvema Cechy, Karlem a Petrem, ktere jsme potkaly uz minuly tyden v Havane a kteri s nami chteli jit na horsky prechod, ale nejak si to rozmysleli, a tak jsme je znovu potkaly az vcera v Santiagu. (mimochodem v buse jeli i dalsi 2 Cesi, takze tvorila asi 50% obsazenost busu ceska narodnost...) Trinidad je prijemne mestecko u Karibiku... konecne ta slavna karibska plaz... mame moc krasne ubytovani u prijemnych lidi, spanelsky uz budeme umet brzy plynule a den jsme stravili vicemene na plazi... ja ted dopisuju posledni radky, protoze za chvili musim letet na veceri... objednali jsme si u domacich langustu:-), s jejich kubanskou ryzi s fazolemi, salatem, ovocem a asi kafem, a taky mame nakoupeny rum, takze o zabavu bude postarano... take jsme si dnes koupili doutniky, chceme si slavnostne vykourit doutnik na vanoce...., tak uz jsme pripraveni.... take jsme se s Jitou dohodly, ze si dame kazda darecek do max. hodnoty 1 CUC (22 Kc), uz pro ni mam magnetek s Che Guevarou, pan Che je tu spolu s jinymi revolucionari totiz vsude....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | Web | 8. srpna 2013 v 9:27 | Reagovat

Je dobře, že se stále ještě najdou lidé, kteří jsou schopni tvořivě psát a jejich poublikační činnost nespočívá pouze v kopírování a vykrádání textů z Wikipedie a podobných webů na téma, o kterém se právě rozhodli "psát".

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama