Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Včely dělají "mexické vlny" a tím zaplaší

1. ledna 2009 v 8:42 | Eman |  Biologie a šlechtění včel
možného vetřelce. Předvádí tak známou fotbalovou "mexickou vlnu".



Včely zlaté (Apis dorsata) hnízdí v otevřené přírodě a vyvinuly si hodně obranných chování. Proti dravým vosám, včetně sršňů, předvádí vysoce koordinovanou kaskádovitou akci podobnou "Mexickým vlnám" jak je známe z fotbalových stadionů. Nazývá se to "Shimmering" - a asi by se to mohlo přeložit jako blýskavé mihotání tělíček. Začne to na určitém místě na povrchu hnízda a potom se to šíří přes celé hnízdo a v několika vteřinách stovky včely otáčí bříška nahoru. Avšak doposud není známo zda oběť a dravec na sebe vzájemně působí a jestli má mihotání význam proti dravci. Článek informuje o složitých prostorových a časových vzorcích vzájemného působení mezi včelou zlatou a sršní doložených ve 450 filmovaných příbězích dvou včelstev A. dorsata a sršňů (Vespa sp.). Detailní analýza snímek po snímku ukázala že mihotání vyvolá reakci sršňů ukazující na silnou časovou korelaci s časovým průběhem mihotání. Naopak síla a rychlost včelích vln jsou modulovány rychlostí letu a blízkostí sršně. Zjištění ukazuje, že mihotání vytváří ochrannou zónu asi 50 cm která brání dravým vosám útočit na včely přímo z povrchu hnízda. Zdá se, že mihotání je klíčová obranná strategie, která pomáhá včelám zlatým vést život v otevřené přírodě.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 7. ledna 2009 v 23:15 | Reagovat

Aj naša včela sa vie brániť proti sršňom, pri prvých náletoch sršňov nad včely sediace na letáčovej päťke strážkyne nereagujú. Sršeň poletuje nad včelami a odváži sa zaútočiť na včelu, uchytí ju do predných nôh a odnáša ju na blízku vetvu, kde zakvačený za jednu zadnú nohu bleskovo opracuje o nohy, krídla, bruško a hlavu, odnáša len hruď - svalovinu do hniezda.

Včely chytro vycítia nebezpečenstvo od sršňov a postupne sa zoraďujú na letáči do skupiny 200-300 včiel (ak by to robili ako včela zlatá, nepomohlo by im to) a čakaj na votrelca. Kým to jedinci sršňa pochopia,  včely ich po útoku okamžite napadnú, zovrú do klbka, ubodajú, ale hlavne sršňa zovrú do klbka (aj 20-30 včiel, pričom vyvinú vysokú teplotu a sršňa udusia, až na koniec padá klbko včiel s mŕtvym sršňom pred letáč do trávy, odkiaľ včely postupne odlietajú ďalej strážiť.

V tomto momente včelia taktika prebrala iniciatívu a včely myjú "navrch". No aj sršne sú učenlivé a zmenia taktiku, sršeň priletí pred úľ asi 40-50 cm nad strážiacimi včelami, otočia sa čelom ku prilietavajúcim včelám do úľa, musia znížiť rýchlosť letu a vtedy sršeň vyštartuje proti včele, uchytí ju a odlieta na blízky konár. tu včela nemá šancu sa ubrániť a sršeň sa stáva pánom situácie. včely súce pozorujú čo sa robí, aj reagujú na dej približne ako ázijské sršne, vytvárajú mexické vlny, vztýčia sa viditeľne na nohy, čo sa nedá nevšimnúť si. Strážiace včely reagujú aj na pohybujúcu sa ruku alebo predmet, ak sa pohybuje 40-50 cm nad nimi.

Je zaujímavé, ako sršeň útočí na včely, ale i väčšie muchy, ovady, poletujúce po skupinách kvetov. Zistil som, že útočiace sršne nevnímajú čo lovia, ale sa bezhlavo vrhajú na tmavú farbu hmyzu, čo som zistil pri ich pozorovaní lovu, keď sa bezhlavo vrhali aj na odkvitnuté suché hlávky kvetov.

Toto moje možno aj subjektívne pozorovanie loviacich sršňov včely, je veľmi podobné indickým včelám a to isté platí aj pri Vespa garbo. Sú vhodné roky, dobré úkryty pre hniezda sršňov, teplo a dostatok potravy do nebývalých rozmerov a vtedy dochádza aj k takýmto javom ako som ja pozoroval.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama