Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Má "Varroamonitoring System" (VMS) budoucnost?

25. ledna 2009 v 18:22 | Eman |  Varoáza
Blíží se termíny povinného odevzdávání zimní měli k rozborům úrovně varroázy a někde také k hledání spor moru včelího plodu.

Mám o takovém tradičním vyšetření vzorků na roztoče jisté pochybnosti podepřené zkušenostmi a testy. Roztoči, kteří přijdou do styku s medem nevyplavou na hladinu při flotačním způsobu počítání. Naopak desítky napočítaných roztočů ve vzorku mohou signalizovat budoucí problém a také by měli vést k zamyšlení nad příčinami. Může to být vlivem úlu s několika nástavky, kde rámečky nejsou nad sebou v zákrytu a roztoči v době fumigací napadají na horní loučky a jsou potom v lednu shozeni na podložku. Každopádně při větším počtu spadlých roztočů může doporučovaný nátěr zavíčkovaného plodu emulzí M-1 (fluvalinát) včelstvu do začátku sezony pomoci.

Já sám i mí někteří kolegové si před časem testovali věrohodnost počítání přidáním několika roztočů do vzorků a výsledky byly i NULA. Někde se při počítání stala chyba. Z toho důvodu jsme také kdysi přestali důvěřovat jedné krajské veterinární správě. Výsledky chodící z Dolu jsou několik let horší než jsem byl zvyklý.
Navíc výsledky v únoru snad mohou o něčem vypovídat, ale v žádném případě uspokojivé jarní výsledky nevyloučí velkou nákazu varroa v létě, jak se také ukázalo v roce 2007. Je to závislé na průběhu počasí, situaci v okolí, na zalétávání včel, loupežích atd.

Systém zavedený u nás má bohužel schopnost uspávat pozornost včelařů, kteří se nechají ukolíbat dobrými jarními výsledky a nejsou vůbec připraveni na možné "rozjetí" nákazy v sezoně. Mezi některými včelaři se dokonce rozvíjí nezdravá až zvrácená rivalita, kdo bude mít čistou nulu a na včelaře s několika desítkami roztočů se někteří dívají křivě.

Nicméně mi nedělá problém každoročně sesypat měsíční spad za leden ze včel, odstranit mrtvé včely, vysušit ho, označit kelímek a předat k rozboru. Je kolem toho dost organizační práce a tak jsme jenom přivítali, že nemusíme za vyšetření ještě vybírat peníze.

Nový vytvořený systém sledování varroázy VMS, který nebyl zatím oficielně uznán, ale přesto má řadu výhod. Pokud by se jeho principy do praxe zavedly, i bez účasti internetové aplikace, měli by z něj včelaři užitek. Chápu ale dobře důvody proč se náš nejvyšší svazový orgán ČSV nevyjádřil k novému systému. Uvedu jen některé důvody, co mě napadly a další může doplnit kterýkoli člen ÚV. Například:
1. povinnost monitorovat varroázu je zakotvena v řadě vyhlášek KVS (ne-li ve všech). Viz článek (Fakta a úvahy o "Oficiálním Varroamonitoringu"). Přiznání neúčinnosti takových nařízení a neschopnost tato nařízení vynutit by asi nevypadalo dobře.
2. dlouhou řadu let se zde sbírá zimní měl a tento systém je ve všeobecném povědomí včelařů vydáván za samospásný.
3. Drtivá většina našich současných aktivních včelařů (průměrný věk >60 let) si nebude nikdy s internetem a počítači rozumět. Výjimky potvrzují pravidlo. V tomto bodě vidím hlavní důvod.
4. Na systém VMS přišla skupina předních aktivních včelařů, kteří také koketují s kritikou zbytečné kontaminace včelích produktů našimi syntetickými léčivy. To je samozřejmě trnem v oku našich odpovědných včelařských představitelů. Ti se naopak někdy snaží problémy bagatelizovat a náš způsob boje s varroázou neobjektivně vychvalovat. Navzdory názorům světových včelařských expertů. O tom, že naše včelařství je světově bezvýznamný segment není třeba nikoho na světě příliš přesvědčovat. Pokud se však informace o "chemických bojových manévrech" v našich včelstvech dostanou do povědomí široké veřejnosti, u zákazníků to jistě sníží kredit kvality vychvalovaného Českého medu.

Ačkoli řada našich větších včelařů již rutinně léčí varroázu kyselinou mravenčí, která je z hlediska nulových kontaminačních reziduí uznávaným ekologickým prostředkem, u nás je registrován na této bázi jediný lék: Formidol, s minimálním množstvím kyseliny - 40 g. Pro tento nízký obsah aktivního činidla je jasné, že nemůže stačit k celoročnímu potírání varroázy. Z důvodů bezpečnostních rizik, pochopitelného zájmu na dalším odbytu specifických českých léčiv, není velké nadšení nad možností registrace zahraničních odpařovačů kyseliny mravenčí (např. německého systému Nassenheider, nebo Mite-Away a snad jiných osvědčených léčiv například na bázi thymolu). Podobně je tomu s kyselinou šťavelovou.

Nyní uvedu některé nevýhody a výhody VMS, které vidím jako podstatné pro další udržování systému VMS v chodu.

Nevýhody VMS:
1. Mohou z něj něco získávat hlavně včelaři mající přístup k internetu.
2. Informace o stanovišti v blízkosti (1 km) mi nezaručuje stejnou situaci u mých včel a naopak.
3. Data o přesných polohách a počtu včelstev lze teoreticky zneužít.
4. Správnost dat je závislá pouze na prohlášení včelaře, není zde možná kontrola.

Výhody VMS:
1. Z celkového přehledu může získávat SVS, v případě prvního rychlého varování si může situaci jednorázovým odebráním vzorku ověřit.
Bez VMS spoléhala na ojedinělé zprávy z terénu. Nevím o nikom v mém okolí, kdo by v kritickém roce 2007 podával o varovné situaci o Varroa na SVS zprávy.

2. Systém sdružuje aktivní včelaře, kteří mají další altruistický motiv k pravidelnému sledování spadu.

3. Výměna relevantních informací a hlubší zájem o zákonitosti biologie a šíření varroa dává včelařům větší sebedůvěru a pocit sounáležitosti. Databáze těchto včelařů umožňuje sledování i jiných zákonitostí života včelstev.

4. Výšeuvedené přínosy a výměna zkušeností mohou napomáhat ve snaze o šlechtění varroatolerantních včel, o které se ve světě pokouší přední šlechtitelé.

5. Adekvátní zásahy do včel včas a šetrnými postupy snižují náklady na včelařství menší spotřebou syntetických léčiv. Nynější finanční dotování léčiv z veřejných prostředků a celkově nízká cena chemických přípravků není vůbec důvod k plýtvání a zbytečné kontaminaci úlového prostoru a včelích produktů.

Tak vidím VMS já v současnosti a předkládám toto téma k diskuzi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 25. ledna 2009 v 22:41 | Reagovat

Dnes jsem měl přednášku v jedné malé ZO. Část přednášky byla věnovaná VMS (byl patrný zájem). Před přenáškou byla výroční schůze, kde se m.j. řešilo zdokonalení aerosolových aplikací pro všechny členy, protože v ZO měli v roce 2007 velké úhyny a jako spásné východisko vidí dokonalé podletní léčení - takto je prezentována oficiální doktrína boje proti v.d.

Byl patrný souhlas se vším co jsem v přednášce prezentoval, ale myslím si, že k procitnutí, že je třeba znát on-line invazi v sezóně u svých včelstev, bude třeba ještě dlouhá cesta.

2 Eman Eman | E-mail | 26. ledna 2009 v 5:38 | Reagovat

Dlouhá cesta pro někoho. Já doufám, že jsem už "vyšel" správným směrem. VMS je každopádně v souladu se smyslem veterin. nařízení - jakási přidaná hodnota, zajímavý systém přehledu. To, že není jasná podpora z UV ČSV nevypovídá ani tak o VMS, ale o UV. Usnesení UV například ve smyslu: "Doporučuje organizačním složkám ČSV a včelařům, aby, pokud mají možnost, se účastnili a využívali internetového VMS." by českému včelařství určitě prospělo.

Zavedené vyšetřování zimních vzorků v únoru by se mělo zachovat a rozšiřovat ho podle potřeby o vyšetřování na mor v.p. Výsledky zimního vyšetření by se do VMS mohly také promítnout a tyto systémy tak propojit.

Taky by se do VMS mohly občas doplnit výsledky z jednorázových detekcí úrovně zamoření metodou cukru, nebo omytí lihem - v %. Metody jsou na blogu popsány a vyhovují pro včelaře, kteří nemají pravidelný přístup ke včelám.

Zobrazení jmen včelařů u monitorovacích stanic VMS bych potlačil a údaj zobrazoval pro katastrální území, se kterými "hraje" SVS.

3 Vít Marada Vít Marada | E-mail | 26. ledna 2009 v 20:50 | Reagovat

V roce 2005 jsem si spočítal varoázu ve směsnných vzorcích měli, které jsem posílal do laboratoře MVDr. Šotoly v Kroměříži.

                                                sčítáno mnou    laboratoří

včelař 1. stan. a)  20 včelstev           181                95  

           1. stan b)    2  včelstva           168              122

rok 2006  laboratoř MVDr. Šotola

včelař 1   stan a)   10 včelstev          10                  2

           1          b)     20                        2                  0

           1          c)     20                         9                 0

           2          a)     17                        34                0

           3          a)       2                         4                 0

rok 2007 laboratoř VÚVč Žeravice

včelař 1  stan. a)     10 včelstev          15                14

Doufám, že se to přenese ve srozumitelné formě, jinak to prosím Emane smaž.

4 Eman Eman | E-mail | 26. ledna 2009 v 21:20 | Reagovat

Jestli jsem to pochopil správně, tak u VUVč Žeravice se obě počítání téměř shodují a v Kroměříži se značně liší.

5 Vít Marada Vít Marada | E-mail | 26. ledna 2009 v 21:40 | Reagovat

Přesně tak, ale v roce 2008 se neshodují ani v Žeravicích. Našli asi jen 50% samiček varoa. Přesné čísla mám v jiném sešitě.

6 F.Kašpar F.Kašpar | E-mail | 27. ledna 2009 v 8:56 | Reagovat

Mám nově tříleté zkušenosti s pečlivým sledováním přirozeného spadu roztočů od počátku června a následným spadem po gabonech PA92 u 80 a více včelstev. Kontrola účinnosti gabonu proběhla následnou fumigací amitrazem. Intenzita zamoření je v řádu stovek roztočů. Prozatímní výsledek- vypovídací hodnota přirozeného spadu je velmi omezená. Spadem nejsem schopen postihnout enormní nárůst populace roztočů v některých včelstvech v podletí. Na dynamiku populace roztočů působí mnoho vlivů, o kterých víme jen málo. V časopise Včelařství vyšel článek na toto téma od Dr.Kriega. Pod jeho výsledky bych se podepsal. Varroamonitoring má zřejmě význam pouze doplňkové metody.

7 Eman Eman | E-mail | Web | 27. ledna 2009 v 9:22 | Reagovat

(6) Vaše výsledky by byly určitě zajímavé a v MV by to mohl být článek - trhák. VMS má šanci zaintegrovat všechny metody monitoringu a popsat jejich výpovědní hodnotu.

Kdysi na internetu někdo naznačoval fatální neúčinnost gabonu PA92 na jihu Moravy. Rád bych věděl co je na tom pravdy.

8 Bronislav Gruna Bronislav Gruna | 27. ledna 2009 v 11:32 | Reagovat

(6)(7) Problém bude ve zpoždění přirozeného spadu vůči nárůstu populace reinvazí. Je to slabé místo monitoringu přirozeného spadu - není zcela "on-line". Týká se to ovšem jen skokového nárůstu počtu roztočů u některých včelstev. Věřím, že to v dohledné době vyřeší prošlechtění populace včel na schopnost odstraňovat dospělé roztoče na včelách. To by zajistilo, že významná část nově získaných roztočů se "on-line" dostane na podložku. Myslím, že VMS je perspektivní cesta, ale souhlasím, že jsme teprve na počátku. Souhlasím s p. Kašparem, že na dynamiku populace roztočů působí mnoho vlivů. Přimlouvám se za článek p. Kašpara pro Moderního včelaře, i kdyby nevyzněl pro Varroamonitoring dobře. Posune nás to dál.

Broněk Gruna

9 Petr Texl Petr Texl | 27. ledna 2009 v 11:39 | Reagovat

(6) Díky za info. Na setkání  VMS v Brně zaznělo hodně podnětů co zkresluje monitoring přirozeného spadu a jak vše vylepšit. Dále samozřejmě denní spad v.d. neodráží po celou sezónu se stejným koeficientem vlastní invazi. Zjistit tyto závislosti včelaři očekávali právě od Vás výzkumníků. Díky FN vídíme, že ve světě se těmito problémy výzkum intezivně zabývá. U nás se zvolila určitá práškovací doktrína, která jede pořád, možná po roce 2007 ještě razantněji. Dokonce i mluvčí SVS troubí ke konzumentům jak to tam do včelstev pereme hlava nehlava. Ať žije český med.

10 Jiří Danihlík Jiří Danihlík | 27. ledna 2009 v 13:45 | Reagovat

Ještě malá poznámka k tomuto bodu - u nevýhod VMS

4. Správnost dat je závislá pouze na prohlášení včelaře, není zde možná kontrola.

Zajímalo by mě, jak se spolehlivost dat liší od směsného zimního vzorku. Pokud bude včelař chtít, tak si roztoče vybere i ze vzorku zimní měli, osobně si myslím, že vzorky zimní měli budou více zkreslené z několika důvodů

- je povinný

- na základě nevyhovujícího výsledku rozboru bude muset včelař léčit na jaře - potenciální ostuda?

- o vysokém spadu se dozví i ostatní včelaři v ZO, může být potom brán za špatného včelaře s velkám spadem, co neumí léčit

- spady do VMS dává každý dobrovolně, což může být jakési vodítko poctivosti a správnosti hodnot

- pokud někdo bude mít strach z pomluv, že je špatný včelař, tak  nejspíš hodnoty neuveřejní

- z jednoho diskusního příspěvku ze sjezdu VMS v Brně, jsem měl pocit, že hlavní nevýhodou VMS je to, že roztoče mohou vynáčet mravenci. Ano je to nevýhoda a problém při sledování spadu V.d.. Ale jak moc "velká" je tato nevýhoda, oproti problému s roztoči namočenými v kapičkách medu na podložkách a jejich nevyplavání při flotaci? - viz přednáška ing. Dvorského?? Co je větší zkreslené výsledků?

11 Petr Texl Petr Texl | 27. ledna 2009 v 14:10 | Reagovat

Nemá cenu polemizovat, která metoda je zkreslená více nebo méně. Je třeba zvolit strategický postup (směr) a ten zavádět, zdokonalovat, vyhodnocovat a korigovat podle posledních poznatků oboru (ale objektivně z celého světa). Dodnes většina včelařů má dojem, že jsme ve včelařině (včetně potírání nemocí) nejlepší na světě.

Myslím, že si snámi matka příroda zatím hraje - viz rok 2007.

12 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 27. ledna 2009 v 20:01 | Reagovat

k (6) nelze to paušalizovat, nejvíce spad zkreslují mravenci, ukázaly mi to víceleté údaje v Zubří, když tam v přirozeném spadu za cca 3 měsíce až do podzimních fumigací bylo vždy jen pár roztočů a pak po fumigacích někde málo, někde moc - spad mně neupozornil téměř na nic; na mé včelnici je úplně jiná situace - mravenci se o roztoče na podložkách nezajímají, protože ve srovnání s následnými počty po fumigacích jich v létě zachytím relativně hodně a proto pro mě můj vlastní varroamonitoring má velký význam a už i určitou přesnost, resp. méně zkreslení.

13 Vít Marada Vít Marada | E-mail | 27. ledna 2009 v 21:11 | Reagovat

V sobotu byl u nás prolet a většina včelařů má nízké podmety, takže kdo z nich neměl odebranou měl tak bude mít výsledky bez roztoče i měli. Když k tomu připočítám včelaře, kteří roztoče vyberou a ještě v laboratoři najdou v průměru jen 50%, tak jsme vlastně bez varoázy. Pardon ještě jsem zapoměl na včelaře, kteří zapoměli po ošetřeních omést podložky, tak ti to trochu vylepší ve prospěch varoázy.

14 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 27. ledna 2009 v 22:56 | Reagovat

K (6) a dalším. Myslím si, že to je již  notoricky známé, ale přesto to připomenu. Sledování "zimního spadu" měli má  tolik možných zkreslení, že výsledky bývají často naprosto neobjetivní. Nejsou dokonce ani spolehlivou diagnostikou účinnosti léčiv.  Jsou to prostě z velké části vyhozené peníze do vzduchu. Ale dobře, používáme to, něco to může říci, lépe něco než nic, je tady jistá historie.....  Jenže např. hodnocení spadů po podzimním léčení má daleko větší vypovídací schopnost. To co je naprosto stěžejní je to, že tato diagnostika nedává vůbec žádná východiska ve vztahu k hledání a dnes již vlastně hodnocení sklonů včelstev k tzv. varroatoleranci a dalšímu šlechtění. To je to, co VMS mmj. nabízí, byť je to, podle mne, jen jedna z více možností a  je třeba sledovat více stop. V tom se obě metody naprosto odlišují.  Dále odhadovat z velice problematických výsledků "zimní měli"  to, jak se bude populace V.d. vyvíjet během roku, je přinejmenším hodně velká odvaha. Již pouhé sledování počasí dává východiska přesnější, např. rok 2005 to ukázal naprosto jednoznačně. Právě tady ten náš loňský a předloňský problém začal. To, že současný VMS má své slabiny, jsem kritizoval v také v Brně. Rozdíl je ale v tom, že zde se problémy řeší a nezametají pod koberec.

Když už jsem se ozval nemohu si odpustit reakci na článek ing. Titěry v posledním čísle Včelařství. Musím říci, že něco tak tendenčního jsem již dlouho nečetl. Hlavně, ten obrat k všeobecné vitalitě včel mi přijde jako neskutečné pokrytectví. VÚD je právě ten, který tento pohled u nás nejvíce potlačuje svými přístupy k nemocem a šlechtění.  Jen tak mimochodem, např. opomíjení hodnocení  stavbního pudu, je z hlediska  posuzovní vitality včelstev chybné. Stavba je právě jakýmsi integrálem několika vlastností, které o všeobecné vitalitě včelstva vypovídají. Myslím, že byla snaha hodnocení stavby vůbec vynechat z PPP, pokud se tak již nestalo. Je to ale také jen jeden úhel pohledu. Je třeba si toto jako chlapi vyříkat a začít pracovat, ne jen práci předstírat. Jenže ono se lépe poslouchá pochlebování od dotovaných množitelů matek než otevřená, ale dobře mířená slova, která jsou navíc podpořená fakty a výsledky z praxe.I tady je patrný rozdíl. Lidé kolem VMS již vykročili, zatím co jiní jen zoufale přešlapují na místě.  Kdyby se totiž lidstvo ve své historii řídilo  filozofií nastíněné v tomto článku, zůstali bychom dodnes u pazourku. Byl bych rád, aby př. Kašpar toto nebral osobně. Sice s ním z části nesouhlasím, ale to neznamená, že si ho nevážím.

15 kamil kůla-čochtan kamil kůla-čochtan | E-mail | 27. ledna 2009 v 23:16 | Reagovat

podle mne má VMS přínos hlavně pro samotného včelaře-donutí se sledovat spad u vlastních včelstev a pak se rozhodnout pro další postup jeho tlumení.Před časem měl u naší ZO přednášku Ivan Č. o mravencovce a vlastním monitoringu VD a následném postupu tlumení nákazy.Bohužel věřím tomu,že někteří členové dodnes nepochopili význam tohoto monitoringu.Jako zdravotník ZO budu asi ještě muset hodně vysvětlovat a vysvětlovat.

16 Evžen Babík Evžen Babík | 28. ledna 2009 v 9:00 | Reagovat

k(6) mám víceleté zkušenosti s přirozeným spadem a s křížovými pokusy s Gabonem v podletí u 10-25 včelstev.

Přirozený spad hodně ukazuje na velikost populace kleštíka na mém stanovišti.

V roce 2007 srazila roztoče až kontrolní fumigace(třetí druh chémie) koncem srpna, kdy 2 druhy Gabonu po dobu 30 dní měly poloviční( 2 včelstva) a pětinovou účinnost(2 včelstva- stovkové spady).

Moje vlastní zkušenost. Proto hledám a pomáhám novým myšlenkám, které chtějí posunout chov včel dál. VMS má tento potenciál.

17 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 28. ledna 2009 v 18:03 | Reagovat

Pro včelaře by měl být monitoring V.d. ve včelstvu totéž, jako základní hygienické návyky kultivovaného člověka. Jak víme, u každého dítěte se to rodí s obtížemi. V dospělosti je na každém z nás, kam se zařadí. Současný unifikovaný přístup k potírání závažných chorob ve včelařství nevychová a dokonce odmítá vychovávat k vlastní zodpovědnosti. Mohou přece vedle sebe fungovat bez problému dva přístupy. Ten kultivovaný a ten metodou holič a petrola.

18 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 28. ledna 2009 v 19:39 | Reagovat

Jen tak na okraj:

Vážení, dnes PSNV dostala vyjádření od MZe o poskytnutí dotace pro rok 2009 (nejedná se o tzv. evropské dotace - jsou to finance formou projektů pro neziskovky, kde např. CSV dostává ročně 25 mil. resp. 19 mil Kč - na varr. 2 mil, plemen.práce 1,5 mil, spol.prosp.a vzděl.činnost 21,5 mil):

(jen stručný výtah – projekt a zdůvodnění v žádosti, včetně referencí je na několik stran)

Název projektu:

Monitoring varroózy – pozorovací stanice

Cíl projektu:

Projekt je určen pro největší skupinu včelařů v ČR, tj. včelařé, kteří obhospodařují 1 až 30 včelstev. Těchto včelařů je v ČR téměř 94 %. Tito včelaři většinu své produkce upotřebí ve své domácnosti a přebytky realizují výhradně prodejem tzv. ze dvora.

    Předkládaný projekt na základě hlásné služby zamezí hromadným úhynům včelstev u těchto včelařů. U aktivně zapojených včelařů do monitoringu varroózy umožní navíc pouze cílené používání léčiv proti varroóze – tzn. včelí produkty budou s menší zátěží reziduí po léčení varoózy.

Na základě těchto nových poznatků bude také koncipována nová Vyhláška SVS k opatření zdolávání varroózy.  

Celkový rozpočet projektu     4.085.000 Kč

Požadována dotace od MZe:    860.000 Kč (tj. 21,1 %)

Potvrzená dotace od MZe:    100.000 Kč (tj. 2,45 %)

Poznámka: Na dotaci není právní nárok      - bez komentáře -

19 F.Kašpar F.Kašpar | E-mail | 29. ledna 2009 v 8:14 | Reagovat

Nesdílím skepsi k vyšetřování zimní měli. Svůj názor opírám o údaje získané za mnoho let na okrese Šumperk, kdy výsledky z tohoto vyšetření citlivě reagovaly na absenci podletního ošetření (čísla viz stránka pvpekarov.cz). Síla metodiky je v plošné aplikaci a především v možnosti meziročního srovnání- tedy v postihnutí tendencí k zlepšení či zhoršení situace (nikoliv ve znalosti přesných čísel). Celorepublikové výsledky ze vzorků zimní měli od roku 2003 ukazovaly na trvalou tendenci k plošnému zhoršování situace.

20 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 29. ledna 2009 v 17:57 | Reagovat

K (19)  s tím já souhlasím. Obávám se, že to je však možná  její jediná přednost. Konečné sumy něco vyjadřují a váhu to bezesporu má.  Tato metodika měla svů největší význam v době, když se roztoč teprve začínal šířit, ale dnes  když s ním musíme žít celý rok?

Budu se opírat o stejné období jako vy.

1) Od roku 2003 jsem neměl ani jednou výsledky rozborů zimní měli shodný s mými (abych byl přesný od r. 2000). Rozdíly byly v řádech. Podobnou zkušenost má min. polovina členů naší ZO a pokud vím skoro všichni v okrese, které považuji za pečlivé včelaře.

2) Jestliže včelař dá do vzorků 12-ti včelstev např. skoro plnou kabičku roztočů (tedy tisíce!!!) a výsledek vyšetření je 0. Tak mu můžu vysvětlovat již co chci a nikdy této diagnostice věřite nebude. Zaznamenal i případy opačné. Nejsem předseda, který sedí na zadku, ale včelaři již ví, že se u jejich včel zastavím nebo přijdu za nimi. Byla to právě  nedůvěryhodnost této metodiky, která se také někde podílela na úhynech. Včelaři prostě nevěřili. Bylo hodně pod pás, když někteří na svých přednáškách začínali slovy: "Včelaři opět selhali". Jsou-li úhyny plošné, je naproto absurdní tvrdit, že systém je v pořádku. To se může stát jen u nás. Jinde by s takovým ihned vyběhli.

Neodpustím si ještě jenu poznámku a uvedu příklad př. J. Vazače. Podle výsledků měli z VÚD měli být jeho včelstva v roce 2007 již mrtvá. Přál bych vám ty včely vidět, prostě nádhera a jeden z jeho nejlepších včelařských roků. Pravda ovšem je, že u nich celá organizace přešla v tom roce na ošeřování Nassenheidery a KM.

3) Dnes se říká, že loni nebyl kleštík proto, že všichni na jaře ošetřili nátěrem. Omyl,velký omyl! Neměli ho ani ti, co neošetřili vůbec a přitom by měli (jen se prostě již spoléhají na sebe). To  jen dokumentuje, jak málo známe o biologii V.d.(proto mmj. také VMS vznikl, alespoň u nás v MB) Naopak loni měli úhyny i ti, kteří měli výsledek vyšetření O.

4) Tato metodika vůbec nevyhovuje včelaření (zimování) ve více vrstvách nástavků. Může být docela přesná při zimování v 1 nástavků nebo ve 2 při použití varroaden (ach zase ta varroadna a odborníci, kteří se chlubí na přednáškách tím, že se zasloužili o to, že nebyla zařazena do dotačních titulů). U vícenástavkového je to o ničem. Způsob ošetřování by měl vyhovovat zootechnice ošetřování včelstev. Pro nástavkové včelaře to moc není.

5) Těch slabin je více (z pohledu mé metodiky ošetřování), některé jsem naznačil ve svém předchozím příspěvku, nebudu to tedy dále rozebírat. Už tedy jen poslední kapku. Tento systém neumožňuje vůbec individuelní přístup. Právě ze zkušeností posledních 4 let (tedy z doby, kdy jsem přestal stávající metodiku a způsob léčení používat) mohu dát kolmukoliv písemně, že u mě na každém stanovišti jsou jakýmisi nositeli kleštíka jen jednotlivá včelstva v určitou dobu. U mně třeba loni z 20-ti tak 3-4 včelstva.. To když se podchytí, máme polovičku práce ušetřenu a bojové látky nejsou třeba do včelstev prát.

Dnes jsem mluvil se včelařem ,který měl před týdnem částečný prolet včelstev. Dna čistila i ta ve více nástavcích. Jakou asi budou mít výsledky vypovídací hodnotu u něho?

Já bych nejraději viděl, kdybychom měli jarní ošetření proti kleštíkovi DOPORUČENÉ (ne nařízené)PLOŠNĚ  KM. Kdo by jej neprovedl a měl úhyny, neměl by nárok na dotaci. To by podle mne bylo docela dobré systémové opatření s velkým dopadem a jsme to schopni zabezpečit. Dál již by bylo ošetřování v jednotlivých oblastech různé, podle potřeb.

Za největší slabinu ale považuji, že tato metodika nedává vůbec žádná východiska a vlastně ani podnět k šlechtění na přirozenou odolnost včelstev, tedy i na varroatoleranci. Působí jako sekačka na trávu, ostříhá vše na velice nízkou úroveň. To dobré i to špatné.

Z tohoto pohledu je pro mě naprosto zbytečná.

Já nepopírám, že uplatňování této metodiky je motivováno dobrými úmysly, ale prostě se již přežila.

Její další uplatňvání mi tak připomíná slova soudruha G. Husáka. Ten také říkal: "Súdruhovia, v globále máme takmer všetko. Len ten sortiment nám akosi chýba." Měl pravu !

Prostě tehdy nebyly potřebné věci na potřebném místě v potřebnou dobu. I proto také ten systém zkrachoval.S touto metodikou zimní měli je to podobné. Já se nechci spoléhat na rady a metodiky nevčelařů. Já chci včelařit a spoléhat se na vlastní síly a přitom nechci nikomu škodit. Myslím si, že to také dělám.

21 Radek Krušina Radek Krušina | E-mail | 29. ledna 2009 v 21:56 | Reagovat

K vyšetření zimní měli.

Zkusím i pár plusů:

-  zvládnou to všichni. Poskytuje to nejen globální výsledky, ale i místní výsledky pro jednotlivé organizace (či katastry). Je jisté, že tyto informace se nějak zužitkovat dají, ale je dobré mít informaci nejen o výsledcích, ale i o kvalitě vzorků jak je včelaři odevzdávají. Člověk může předpokládat při místní zavčelenosti území, jaká zhruba bude rainvaze. Zkreslení podle zimy se dá cca odhadnout. Jiné plošné vyšetření nemáme.

- u nás na Břeclavsku máme už několikrát po sobě vyšetřování přítomnosti na původce moru z měli. Letos to je nad v celém Jihomoravském kraji díky krajské dotaci (vyšetření společné na varroázu a původce moru). Myslím, že by nebylo špatné, kdyby se podařilo alespoň na několik let zavést toto plošné dotované společné vyšetření pro celou republiku a třeba o to pokrátit dotace "za opylování". Potom by možná vyšetřování měli bylo i více přínosné než jen na varroázu.

Docela mě zaujala myšlenka centrálně posuzovat spad např po první fumigaci. Těžko si dokážu představit, že by to bylo formou vyšetření měli, co ale třeba povinné hlášení (třeba rodělit včelstva na stanovišti do nějakých smyluplných skupin se spadem do 20, 200, do 1000, do 2000, no víc by asi včelstvo nepřežilo), kterým by se podmínila třeba výplata dotací? Jeden formulář navíc by asi funkcionáře nezabil, a další použitelná informace o tom, kolik roztočů přežilo letní chemii by byla na světě. :)

22 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 29. ledna 2009 v 22:33 | Reagovat

k 21

Věřím, že to myslíte dobře, ale vyzkoušejte pár sezón letní monitoring spadu. Získáte zkušenosti a možná poopravíte názor. Zde každý hovoří o tom, kolik vlivů způsobuje nepřesnosti v letním monitoringu, jiní zase o zimním. Kdyby to bylo tak jednoduché - 20, 200 ....

Varroa je záludnější než záludný. Proto ti, kdo tu zastávají VMS už ví o čem mluví. Je to o poznávání roztoče stejně, jako začátečník poznává včelu.

Dělat závazné závěry pouze ze zimních spadů je z mého pohledu nezodpovědné. Je to jako bych se do včel díval jenom o vánocích.

23 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 29. ledna 2009 v 22:55 | Reagovat

A ještě k těm příspěvkům na opylování:

Podle mého názoru patří tomu, kdo dovede do sezóny včelstvo. K čemu zainvestované včelstvo, co se jara nedožije a ještě za něj dostanu náhradu. Tady chybí osobní zainteresovanost. Prostě  to je celé na hlavu postavené.

24 Eman Eman | E-mail | 30. ledna 2009 v 7:31 | Reagovat

K (23): Nepopírám to, ale s podobnou logikou mohu říci, K čemu včelstvo, které dožije jara, ale je nosematické a slabé, někdy prolezlé morem, a na začátku nebo v sezoně padne?

Celý systém dotací na zazimované včelstvo je v podstatě skrytou formou další podpory občanského sdružení, které se zabývá bohulibou činností prospěšnou pro celou společnost. Jaká jsou kritéria a pravidla podpory není tolik podstatné. Vše je ale vtipně vymyšleno tak, aby se z podpory hned zaplatily příspěvky a tolik nebolela ruka při lovení peněz v kapse. Navíc je to naše tradice. Umím si snadno představit pohodové včelaření bez jakékoli podpory a bez organizace, ale pro někoho to může být problém.  Existence našeho systému vysvětluje proč je v Evropě převaha větších a profesionálních včelařů. Ti hobby včelaři tam musí být aktivnější a nikdo je nevodí za ručičku. Možná nám náš systém závidí, nevím.

Nejsem vůbec proti nynějšímu odběru zimní měli, přes jeho nedostatky a rizika, lepší něco než nic. I ta možnost rozboru na mor je dobrá.

25 Radek Krušina Radek Krušina | E-mail | 30. ledna 2009 v 8:29 | Reagovat

k 22

Já taky věřím, že to myslím dobře. :)

A proto to píšu, že pokud je to hloupost, abych byl vyveden z omylu.

Ale myslím, že z toho, co jsem napsal, nijak nevyplývá, že to vidím nějak jednoduše.

Ani z toho nevyplývá, že mám něco proti sledování stavu roztočů během sezóny.

Můj příspěvek se týkal pouze vyšetření vzorků zimní měli.

A protože tu vidím i některá pozitiva, která tu dosud nepadla, píšu. :)

Nevidím situaci s roztočem nijak jednoduše, a právě proto jsem vděčný za každou informaci nejen o mých včelách, ale i o okolí.

I proto mě zaujal příspěvek přítele Dvorského o smysluponosti sledování spadu po podzimním ošetření.

Částečně jsem tu poznámku napsal proto, že každého uvnitř zahřeje, když se me zase trochu víc rozbřeskne, a částečně proto, že to možná vyprovokuje přítele Dvorského tuto myšlenku víc rozvinout. :)

Je tu totiž možnost, že jsem ji pochopil špatně.

Pochopil jsem to tak, že tu zatím není žádná možnost, jak objevit včelstva, která dlouhodobě vykazují tendence k varroatolerantnosti. Pokud se vyhodnocuje zimní měl, už by tam nemělo být nic, takže není co porovnávat.

U první fumigace to tak není. Tam to většinou (ne letos) padá dost, a rozdíly jdou vysledovat. Možná větší význam než pro plošné sledování účinnosti letního léčení, by to mělo pro jednotlivé včelaře, kteří by byli tak trochu dokopáni k tomu zjištovat, jaké rozdíly jsou v tolerantnosti vlastních včel. A pak už je jen krůček k tomu, ty s nejvíce roztoči dál nerozchovávat.

Vím dobře jak to bylo s používáním podložky přes zimu. Až vyšetřování zimní měli mě naučilo ji pravidelně sledovat, a dnes už si nedovadu představit, že bych informace z podložky neměl. Tady by to mohlo být něco podobného.

Ale už s teoretizováním končím,

Třeba to přítel Dvorský rozvine, tak jak to bylo myšleno.

26 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 30. ledna 2009 v 17:54 | Reagovat

K (25) V příštím čísle MV toho bude dost k přemýšlení a najdete tam i moje odpovědi.

27 Radek Krušina Radek Krušina | E-mail | 30. ledna 2009 v 19:20 | Reagovat

Díky.

Přečtu si.

Radek Krušina

28 F.Kašpar F.Kašpar | E-mail | 31. ledna 2009 v 12:17 | Reagovat

K (20) V devadesátých letech jsem se zúčastnil s ing.Veselým pokusů u profesionálního včelaře na Javornicku. Tam jsme zdokumentovali situaci, kdy námi  právě ošetřená včelstva (v polovině července), která začala rabovat na polské straně hranic včelstva hynoucí na varroázu, si za jediný den přinesla 500-1500 roztočů. To zcela zásadně ovlivnilo můj postoj k léčení této nemoci. Vyšetření zimní měli chápu jako informaci o tom, zda v některé lokalitě nedochází k velkému přemnožení roztoče, které pak jde potlačit nátěrem plodu nebo později plošným ošetřením kys.mravenčí nebo gabonem. Z osobní zkušenosti vím, že vzorky měli reprezentují každoročně ve stejném poměru včelaře poctivě měl sbírající, měl falšující, vybírající, testující či zcela odběr ignorující. Výsledky jsou meziročně srovnatelné, tedy poskytují informaci. Jsem zastánce plošného (nikoliv individuálního) ošetřování v podletí, pokud to situace vyžaduje ( monitoring přirozeného spadu roztočů u nejsilnějších včelstev považuji za samozřejmost). Při zavčelení ČR  je totiž opravdu téměř jedno, zda máte v zimní měli nula nebo padesát roztočů. Pokud máte v okolí po snůšce hynoucí včelstva na varroázu, vaše silná včelstva roztoče nakoupí u sousedů a v přirozeném spadu to zjistíte až po jejich řádném namnožení. To je jeden z mechanismů plošných úhynů. Nemám důvod včelařům ve svém okolí důvěřovat, oni totiž mohou o svá včelstva přijít, já však nikoliv.

29 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 31. ledna 2009 v 13:30 | Reagovat

Hm. falšování vzorků, to je něco s čím se nějak nemůžu ztotožnit. Jak tomu ale zabránit? Asi to chce lepší práci finkcionářů a větší vzdělávání. Nařizováním se to nezvládne. I já uznávám, že je třeba mít jakýsi přehled o celoročním výskytu,jen si myslím, že ten současný není nejšťastnější, zarhnuje totiž 1-2 měsíce velkých možností zkreslení. Když už je ale  jedno zda je v měli 0 nebo 50 samiček, pak mi to přijde už vůbec zbytečné. Pak by bylo na místě to mnou DOPORUČENÉ JANÍ OŠETŘENÍ.  U nás v Pojizeří je hustota zavčelení veliká a přesto individuelní přístup je mnohem ekonomičtější a účinnější než paušální přístup.Odráží se to v kvalitě medu. Zase to mohu doložit osobní zkušeností. Já prostě nevím, zda je správné stavět celý systém na těch nejhorších včelařích. Z hlediska šlechtění to určitě dobré není. Reinvaze, šíření virů přes zásoby...to znám dost dobře a právě tady mi pomáhá monitorig. Já provádím ještě jiný, ale to není zatím na zveřejnění. Prostě dnes informace rozhodují o všem. Ty aktuální jsou nejpotřebnější, nejvíce využitelné.Např. loňský monitoring naprosto jasně ukázal, že drtivá většina těch, kteří ze strachu vložili do včelstev v létě Gabon, tak udělali naprosto zbytečně. Tohle je pro mne také velice důležité a myslím, že pro velkou část včelařů.

30 Ivan Černý Ivan Černý | 1. února 2009 v 0:05 | Reagovat

Dr. Kašpar napsal "Nemám důvod včelařům ve svém okolí důvěřovat, oni totiž mohou o svá včelstva přijít, já však nikoliv".

Myslím, že přesně o tom to je. Svoje včelstva si musím umět ochránit sám, je k tomu dnes k dispozici dostatečný arzenál prostředků i vědomostí. Potom už nehraje takovou roli, zda zdrojem nákazy jsou lajdáci sousedé, jiná metodika za hranicemi, kočovník apod. Hraje ale velkou roli informovanost o aktuální situaci (= nějaký způsob monitoringu vhodný pro můj provoz) a připravenost okamžitě zasáhnout v případě potřeby. To se mi zdá být pravý opak plošného ošetřování.

31 Eman Eman | E-mail | Web | 1. února 2009 v 7:00 | Reagovat

K 30:   Shrnul bych to okřídlenou větou:  Důvěřuj ale prověřuj.

Opak plošného ošetřování je metoda IPM. Tato metoda, mimo jiné výhody, dokáže snížit finanční a časové náklady na ošetření za současného udržení přijatelných výnosů. Jenže u 90% našich včelařů nejde o žádnou ekonomii provozu, k tomu léky mají téměř zadarmo (za peníze EU) a času v důchodu habaděj. Navíc se naplánované "kobercové nálety" na včely a roztoče nechají dobře organizovat, kontrolovat a materiálně zajistit. Zatím to má vše většinu roků výsledky a pokud se zbagatelizují rezidua v medu a vosku, nemá to velkou chybu. K tomu pokud uvěříme tvrzení literatury a plakátů, že 95% užitku včel je z opylování rostlin a plodin (většinou rostoucích na pozemcích které mi nepatří), pak naše oficiální česká strategie boje s VD je společensky optimální. Nechci to obhajovat, ale jen si to vysvětlit a pochopit.

32 Ivan Černý Ivan Černý | 1. února 2009 v 8:52 | Reagovat

Společensky optimální... Hmmm. Pro někoho asi optimální je, pro jiného není. Existuje spousta hledisek a spousta definic toho, co je to "optimální" a co je to "společensky". To by asi stálo za větší úvahu, než se vejde sem do  komentářů.

33 Vít Marada Vít Marada | E-mail | 1. února 2009 v 9:46 | Reagovat

Byl jsem na schůzi OV ČSV. Vystoupil jsem s tím, že mě mrzí přístup svazu k varoamonitoringu a že by bylo dobré aby se zapojilo větší % včelařů do celoročního hlídání spadu. Na to reagoval člen ÚV, že tato metoda je k ničemu, protože se ověřilo, že přirozený spad vůbec nekoresponduje se spadem po ošetření. A nemůžeme vyhazovat tolik peněz. Protože PSNV slíbila každému monitorujícímu včelaři 20 000kč a víte co je na té mapě bodů? Tento člověk není zlý ani si to nevymyslel, prostě ho s tím někdo musel nakrmit.

    Varoamonitoring budoucnost má, vždyť to že si máme počítat přirozený spad roztoče říkal už ing. Veselý a Titěra na přednáškách už před pěti lety. Tak teť nechápu proč je svaz proti. Myslím si, že představitelé svazu tam jsou kvůli nám včelařům. Zatím, ale mám dojem že na svazu velí p. Prokeš.

34 Gustimilián Pazderka Gustimilián Pazderka | E-mail | Web | 1. února 2009 v 10:41 | Reagovat

[33] Proti infiltraci do svazových aktivit, byť by byly prospěšný pro včelařství, se bojuje tak jako proti nepříteli. Nedivte se. Zajímalo by mne být na schůzi takového OV ČSV, kde jsou takové odborné informace ze zasedání ÚV písemně. Mluvit je totiž něco jiného, než černé na bílém a podepsaný. Takový "poslanec" za OV by se měl zamyslet, jestli to co říká, má i písemně podloženo zvrchu. A může být dobrý, ale ne hloupý když neumí rozlišovat kuloární řeč a fakta. Takže ať si vyžádá oficiální stanovisko z Předsednictva ČSV a potom na okrese oslňuje. Pochopí, až se mu nedostane logicky vysvětlující odpovědi, pokud vůbec nějaká dojde. Pokud dojde písemně a podepsaná nějakým doktorem, existoval by důkaz otom, že PÚV ČSV podporuje pasivní přístup a porušuje tím vůbec smysl a principy boje proti varoáze. To by si na PÚV ČSV ministr myslím pěkně smlsl. ;-) Monitoring je již přeci podporován na krajských úrovních.

35 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 1. února 2009 v 15:34 | Reagovat

(33) Je to zajímavé, jak někdo může škodit budto, že je hloupý nebo záludný. Schválený Grant VMS od MZe (ale v podstatě neschválený, protože místo 860 tisíc Kč dostaneme pouze 100 tisíc Kč - viz příspěvěk (18)) přepokládal zaplatit 200 včelařům za celoroční monitoring na pozorovacích stanicích po 2000 Kč. (viděli jsme zde paralelu, kdy 2000 Kč dostávají včelaři, kteří dělají křižový test léčiva pro VUD - nedá se pracnost VMS srovnávat - ale budiž). Zaráží mě jiná věc (nedá se ověřit),  že předloženáý Grant na MZe se dostne až do PUV, potažmo do VUD, a pak tím někdo krmí styčné zástupce z OV. (vysvětlení: Včelařství na MZe řídí bokem jeden myslivec a jedna rybářka. A dále - balík peněz pro včelařství je konečný. Takže dát na VMS znamená ubrat jiným).

36 Karel Karel | 1. února 2009 v 22:29 | Reagovat

20 000 každému puntíku ve VMs. Tato zpráva by se rozhodně neměla dementovat. Jen aby ji dobře šířili.

Jak se to bude zdaňovat:-) To je víc jak 500 na včelstvo :-)

37 Vít Marada Vít Marada | E-mail | 1. února 2009 v 23:19 | Reagovat

Prostě na OV mi mou agitaci zkazil, ale když jsem prosazoval před 5 lety plošné vyšetření měli na mor, tak také byl proti a nakonec neuspěl. Je třeba to vysvětlovat tym správným lidem. Momentalně monitorujeme na okrese tři, uvidíme kolik nás tam bude za rok?

38 kamil kůla-čochtan kamil kůla-čochtan | E-mail | 1. února 2009 v 23:54 | Reagovat

mezi námi-VMS nám všem včelařům, i těm bez puntíku dal jedinečný způsob monitoringu,ať už prezentovaný,nebo ne,nakonec každý včelař sám zodpovídá za zdravotní stav svých včelstev a je jen na něm,jak se získanými výsledky naloží.Spoléhat na nějaké nařízení shora a když nevyjde,svalovat vinu na počasí nebo jiné vlivy,není ta pravá cesta.Je to jako s podnikáním.Buď se snažím a chci-pak mám,nebo ne.Ostatní jsou jen výmluvy na vlastní neschopnost,nebo lenost.Ona i určitá selekce v řadách včelařů nebude k zahození.

39 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 2. února 2009 v 0:03 | Reagovat

(36) Je vidět, kam až to může dospět: Když dotace tak všem: 20 000 x 50 tisíc včelařů = 1 mld. Kč. To ve včelařství v ČR ještě nebylo.

Jinak imaginární 1 mld.Kč představuje v ČR:

- hodnotu roční produkce medu (20 kg/vč. po 100 Kč až 40 kg/vč. po 50 Kč/kg) při 10 000 t/rok;

- cenu nových úlů pro všechna včelstva ( 500 000 úlů po 2 000 Kč/úl)

40 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 2. února 2009 v 0:39 | Reagovat

(33) CSV oficiálně není pro ani proti monitoringu. Jinak by se oficiálně postavil k Vyhlášce SVS, kde je monitoring nařízený již 2 roky. O spolupráci s VMS mohl rozhodnout orgán nejvyšší mezi sjezdy a to je UV ČSV. Na listopadový UV si mne pozvali, jak bylo dopředu dohodnuto. Já představil VMS, za PSNV nabídl spolupráci v monitoringu.- A výsledek - Podívejte se do zápisu z UV:

Jsou tam kapitoly: UV Schvaluje, Neschvaluje, Bere na vědomí, Ukládá.

UV to ani nevzal na vědomí, přitom všichni poslouchali a diskutovali a slyšeli několikrát nabídku spolupráce od PSNV.

Poslední řádek v zápisu zní: V průběhu jednání proběhl seminář Ing. Petra Texla na téma Varroamonitoring.cz .

Takto elegantně smést z jednání nabídku spolupráce PSNV. Bral bych čestné "UV Neschvaluje". Ale takto nabídku PSNV na spolupráci přetransformovat na výstup soukromé osoby je zarážející. Inu pod zápisem je podepsaná právnička ČSV a ta určitě ví co se smí  a co ne.

41 Eman Eman | E-mail | 2. února 2009 v 6:51 | Reagovat

Já bych to odhadoval na obyčejnou úřednickou chybu, překlep. Pokud to bylo úmyslné, pak větší diskreditaci kompetence UV ČSV si umím těžko představit. Budu žádat UV o vysvětlení tohoto incidentu. "Nebrat na vědomí" takovouto evidentní věc je nepochopitelné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama