Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

RT-PCR analýza viru deformovaných křídel u včel

21. prosince 2008 v 15:53 | Eman |  Nemoci včel - Veterinární záležitosti - léčení
RT-PCR analýza viru deformovaných křídel u včel (Apis mellifera) a roztočů (Varroa destructor)

Institute for Bee Research, Friedrich-Engels-Str. 32, D-16540 Hohen Neuendorf, Germany

ABSTRACT
Vir deformovaných křídel (Deformed wing virus (DWV)) je včelí virový patogen včely způsobující buď trvalou infekci bez klinických příznaků nebo projevující se deformací křídla. Výskyt deformace je spojen s přenosem DWV přes Varroa destructor během stádií kukly. Takové infekce s DWV zvyšují patologii V. destructor a hrají hlavní roli v nemoci hroucení včel během varroózy. Pomocí nedávno vyvinutého protokolu RT-PCR pro detekci DWV byly analyzovány jednotlivé včely a roztoči pocházející ze včelstev s různými úrovněmi napadení Varroa a výskytem znetvořených včel. Bylo zjištěno že 100 % jak znetvořených tak včel bez symptomů bylo pozitivní na DWV. Avšak mezi asymptomatickými a ochromenými včelami bylo možné demonstrovat významný rozdíl v prostorovém rozdělení DWV:

Když se analyzovala hlava hrudník a břicho znetvořených včel, všechny části těla byly vždy silně pozitivní na virové sekvence. Na rozdíl však u asymptomatických včel mohly být detekovány virové sekvence v RNA vytěžené z hrudníku a/nebo břicha, ale nikdy v RNA získané z hlavy. DWV replikace byly demonstrovány v téměř všech DWV pozitivních částech těla infikovaných včel. Analýzy jednotlivých roztočů na přítomnost DWV odhalily, že procento DWV pozitivních roztočů se lišilo mezi populacemi. Navíc se ukázalo, že DWV byl schopen se replikovat v některých, ale ne ve všech roztočích. Zajímavé je, že replikace viru v roztočích souvisela s deformitou křídel. DWV byl také detekován v potravě larev, z čehož vyplývá, že kromě přenosu pomocí V. destructor se DWV přenáší také krmením.

Animace ukazující jak se provádí RT-PCR (Reverse transcription polymerase chain reaction)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gustimilián Pazderka Gustimilián Pazderka | E-mail | Web | 21. prosince 2008 v 18:56 | Reagovat

DWV byl také detekován v potravě larev, z čehož vyplývá, že kromě přenosu pomocí V. destructor se DWV přenáší také krmením.

..............

Z toho lze usuzovat. Krmička v případě kolapsu má stejné zavinění na kolapsu vedle roztoče, který je jakýmsi "startérem kolapsu". Krmička vyhledává totiž části potravy jako voda, pyl, sladina, med ke své činnosti a jestli není jakkákoli položka v případě kolapsu dostatečném množství přítomna v úlu, přechází situace k přirozenému kanibalismu. Bohužel jestli již propukla replikace virů na vyšší úrovni (viditelné symptomy - deformovaná křídla)  je taková dělnice - krmička vlastně travičkou - roznašečem vysoko virulentní larvální potravy. To vysvětluje dále to, že u včelstev, která se podněcují nějakým krmivem, se může úplnný kolaps vyhnout. To proto, protože dojde ke snížení virulence krmiva pro larvy. Bude ale pravděpodobně také vyšší zimní spad mrtvolek. Může to také vysvětlit strmě padající křivku - stavu zavíčkovaného plodu místo postupného sestupu. Takže náhlá přestávka v plodování může být vedle jiných symptomů také předzvěstí kolapsu včelstva.

2 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 22. prosince 2008 v 18:24 | Reagovat

(1) To je dost nepřesné. Viry jsou skoro všude v postiženém včelstvu, a předává je i matka z vaječníků do kladených vajíček a tak do potomků! Velmi silně co do účinnosti se liší cesty šíření virů. Nejlépe se viry šíří přes poranění rovnou do hemolymfy včel - proto jsou kleštíci tak dobří pomocníci šíření virů a mají tak výraznou zásluhu na kolapsech včelstev. Šíření potravou je u mnoha virů podstatně méně efektivní, není to ale u všech druhů virů stejné. Uvedené bylo publikováno v článcích - výsledky analýz.

3 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 22. prosince 2008 v 18:52 | Reagovat

[2]To je dost nepřesné.

........

V čem je co nepřené? Virů je plno kolem dokola, ale tady jde právě o stavy u včelstev, které zapříčiní ztrátu včelstev. Zapříčiní matka tedy takovou ztrátu?

4 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 22. prosince 2008 v 22:35 | Reagovat

Když si přečtete Váš výklad a můj, přijdete na to - krmivem se virózy předávají s mnohem menší účinností než ranou (kousnutím) do hemolymfy, díky samičce V.d.... Takže bude dejme tomu 1000 krát účinnějšší věnovat se omezení této nebezpečnější cesty šíření, než filozofovat o potravě.

5 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 23. prosince 2008 v 0:14 | Reagovat

[4] Takže bude dejme tomu 1000 krát účinnějšší věnovat se omezení této nebezpečnější cesty šíření, než filozofovat o potravě.

............

Úl a včelí dílo je vlastně ochranou včelí potravy. I v tom nejsvětlejším díle se může najít klinický mor plodu. Z toho usuzuji, že tak podobně, ale za mnohem jiných specifických podmínek replikace virů, dochází i ke klinickým příznakům u virů. Kde se berou ty kvanta virů, co zapříčiní kolaps? Jak se objeví v roztoči a jeho slinách? Že by se infikovaly svou nebo včelí larvální potravou? Tak se technicky přenáší vir i na  potomky samičky V.d. v buňce? Jak? Že by znovu tou potravou?...

  Chci najít určitý logický výklad a zatím mi v tom nepomáháte, akorát mi říkáte svým způsobem: Zlikviduj roztoče, nebudeš mít virózu. To je ale blbost. I z byť jednoho klíštěte mohu být nadosmrti infikován, stejně jako moje krev a předpokládám stejně podobně i moje včely. Nebo se mýlím a ty viry u V.d. jsou nějakým stálým symbiontem odnepaměti? Nevím, proto jsem rád za každou logickou informaci o systému šíření virů deformovaných křídel nebo vysvětlení "nad rámec".

6 Jiří Danihlík Jiří Danihlík | E-mail | 23. prosince 2008 v 14:10 | Reagovat

Dnes je dokázáno, že včely se nejčastěji nakazí virovou chorobou (DWV), pokud jsou nakaženy i V.d.

...Zlikviduj roztoče, nebudeš mít virózu. To je ale blbost....

Obávám se, že to až taková blbost není, pokud zničíte roztoče opravdu se dost potlačí i virové choroby - "pošetříte včele imunitu na viry a nebude ji muset plýtvat na roztoči"

Nevím, jestli roztoči přenáší viry ve "slinách", hlavní příčina nakažení včely virem, je to, že roztoč prokousne kutikulu a virům tedy otevře cestu do včelího těla.

Viry se nacházejí všude kolem (ve vzduchu), ne jen v potravě, jejich případné zastoupení v potravě bude zanedbatelné oproti koncentrci virů ve vzduchu, ať už venku mimo úl nebo přímo v něm.

Zkuste si vyhledat článek Imunita včel v Moderním včelaři (léto/2008), snad Vám pomůže pochopit problém včelích nemocí :-)

7 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 23. prosince 2008 v 14:57 | Reagovat

Zkuste si vyhledat článek Imunita včel v Moderním včelaři (léto/2008), snad Vám pomůže pochopit problém včelích nemocí :-)

.........

Můžete mi poslat jednu kopii článku na mail? Děkuji

8 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 23. prosince 2008 v 15:01 | Reagovat

[6] Viry se nacházejí všude kolem (ve vzduchu), ne jen v potravě, jejich případné zastoupení v potravě bude zanedbatelné oproti koncentrci virů ve vzduchu, ať už venku mimo úl nebo přímo v něm.

.......

Ale přeci při krmení krmička - larva nejde jen o orální kontakt. Larva přeci v potravě plave.

9 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 23. prosince 2008 v 15:32 | Reagovat

Nechci se s nikým z vás přít, ale v roce 2006 jsem odléčil 1 včelstvo KOLABUJÍCÍ  na vir deformovaných křítel (DWV) a v roce 2007 5 včelstev tak, že jsem nasadil 2x po sobě odpařovače KM. Nedovedu si představit, že by KM působila jinak než na klešltíka. Podložky ho byly plné. Vyberte si z toho, co chcete, tohle je ale praxe.

10 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 23. prosince 2008 v 16:02 | Reagovat

[9] Já se nepřu, ale léčit příčinu není to samé jako léčit symptomy.  Pokud ale bych dokázal nějakým medikamentem omezit symptomy (viry) zapříčiněné příčinou zcela určitě není už roztoč takový problém jak se zprvu může zdát. Potom zbyde místo kolapsu problém s nekvalitní generací zimujících dělnic bez viróz.

11 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 23. prosince 2008 v 16:30 | Reagovat

Myslím, že  někde na tombo blolu byl uveden článek z Francie, ze kterého vyplývalo, že např.  DWV je v krvi zdravých včel obsažen více než v roztoči. Je to asi jako něco u člověka vir, který způsobuje opary (Herpes), má ho v sobě téměř každý člověk a nic se neděje, tedy krom těch oparů. Jenže když je oslaben imunitní systém může způsobit např. i zánět mozku.

12 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 23. prosince 2008 v 18:13 | Reagovat

Viry se běžně nacházejí i v tělech roztočů a v nich se i množí - prokázáno. U každé nemoci je rozhodující infekční tlak a přes roztoče je to nejsilnější cesta. Z toho je snad vše zřejmé bez dlouhého dalšího podrobného vysvětlování...?

Na druhé straně i včely mají mechanismy imunity proti virům, ale moc nejsou probádané. Vysvětluje to, proč tedy včelstva (někdy/mnohdy) na virózy neuhynou, zvl. když těch virů je tolik druhů.

13 Jiří Danihlík Jiří Danihlík | E-mail | 23. prosince 2008 v 19:29 | Reagovat

(10) Nemylslel jste to spíše naopak? Když se zbavíme roztoče, odpadnou problémy s viry. Roztoč je většinou totiž na začátku tohoto problému, ne virus. Viz. příspěvek ing. Dvorského.

14 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 23. prosince 2008 v 20:05 | Reagovat

[13]Nemylslel jste to spíše naopak?

...........

Rozmělňuji problém na menší části.Problém jedna: Jestli má roztoč vir, musí ho nějak získat. Jak? Problém dva: To samé je i s včelí larvou. Problém tři: To je známo, že už infikovaný roztoč je tím problémem - Shodíme ho ze včely.Problém čtyři: Ikdyž shodím ze včel a z larev roztoče, mám po klinické viróze nebo jeho náběhu? Problém pět. Je známo, že určitá antibiotika prostě nefungují na virózu. Kde beru tu jistotu, že všechny akaricidy mi vyřeší problém s kolapsy? Není potřeba sáhnout jestli se schyluje viditelně ke kolapsu po antivirotikách? Problém šest.Je jako širokospektrální antivirotikum jedním z nich kyselina mravenčí? Problém sedm. Nepoužívat při viditelných kolapsech vedle některých akaracidů i antivirotika v medikaci součastně? Problém osm. Jsou nějaká speciální orální antivirotika pro včely? Ano, ale všeobecně se onich neví. (produkt druhé generace = Endoglukin z Serratia marcescens resp. systém endonukleáz, ... "Komplex přípravků třetí generace je vyvíjen. Měly by se spojit antivirové vlastnosti, akaricid a protiplísňové účinky." http://www.ksu.ru/eng/science/microbio/19.htm )

15 Jiří Danihlík Jiří Danihlík | E-mail | 23. prosince 2008 v 23:44 | Reagovat

Pokusím se Vám odpovědět, vezmu to postupně:

1)    Může ho získat z prostředí, z nakažených včel, kukel. Virů je kolem nás i včel spousta, není vůbec problém se jím nakazit, to platí u včel, roztočů, lidí.

2)    Obdobné jako bod jedna, navíc může vir do těla včely proniknout „kousancem“ po roztoči. Roztoč vlastně takto viru otevře dveře do těla včely.

3)    Je známo, že roztoč je přenašečem virů, vždyť se to píše i ve výše uvedeném článku.

4)    Když se zbavíte roztočů, posílíte včelstvo, jednak větším počtem včel, které se budou líhnout zdravé a jednak snížíte stres, kterým roztoč na včelstvo jistě působí. Zbavíte se tedy problému s virózou. Jestliže včelstvo bez roztočů onemocní virózou, bude asi problém jinde – že by slabé včelstvo nebo nosematické nebo bezmatečné či jinak oslabené? Takové včelstvo bude ale asi lepší z chovu vyřadit, nemyslíte?

5)    Antibiotika jsou určeny proti bakteriím nikoli proti virům.

6)    Nevím jestli KM lze považovat za antivirotikum,každopádně je známo, že zvyšuje čistící pud včelstva. Včelstva s vyšším čistícím pudem budou tedy více uklízet a zbavovat se tak potenciálních semenišť virů, bakterií.

7)    Pokud dojde ke kolapsu vlivem roztoče, tak to antivirotika už nezachrání. Nebo zachrání, ale včelstvo už bude natolik zdecimované, že stejně dlouho nevydrží.

8)    Osobně o žádných antivirotikách nevím, citovaný Endonuklin neznám, radši si ani nechci představit cenu tohoto léčiva...

9)    K antivirotikům a jejich použití jsem skeptický. Jednak používat další léčivo bude nákladné a pracné. Jednak viry jsou všude kolem, jednodušší bude vyselektovat odolné jedince než zachraňovat mrzáky a stále proti něčemu léčit. Navíc viry rády mutují, takže antivirotikum může dnes fungovat, ale za 5 let už tomu tak být nemusí. Jedna z cest může být vyřešení problému, jak účinně na roztoče, protože se jeví, že on je na počátku potíží s některými včelími nemocemi.

16 Jiří Danihlík Jiří Danihlík | E-mail | 23. prosince 2008 v 23:47 | Reagovat

Ještě dodatek. Viry ať jsou klidně všude okolo, ale dokud budou včely zdravé a silné, virové onemocnění nebude mít možnost se projevit.

17 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 24. prosince 2008 v 8:21 | Reagovat

Právě loňský rok ukázal obrovské rozdíly mezi včelstvy  v odolnosti proti virům. Není to tak dávno, co jsem zde na blogu referoval o mém srovnání linie s pracovním názvem Andula a kmene Singer.

18 Gustimilián Pazderka Gustimilián Pazderka | E-mail | Web | 24. prosince 2008 v 9:26 | Reagovat

[17] Právě loňský rok ukázal obrovské rozdíly mezi včelstvy v odolnosti proti virům.

...........

Právě mi jde oto oddělovat při medikacích v obdobích kolapsů mezi akaracidy a .léky či postupy proti virům. Roztoč bývá jen částečným problémem při kolapsu a zaměřit se jen na tento problém může být v určitých případech chybou. Jestli totiž omezím infekční tlak roztoče nemusí to logicky znament, že jsem snížil infekční tlak vlivu viru, který vnáší další a další problémy do tohoto kolotoče ztrát včelstev. (myslím toho co dělá problém s úmrtností mlaďušek ne nějakého náhodně jiného)  Jestli jsou možné nalézt stopy po virech i v potravě, půjde asi už o dost pevnou strukturu. V krmné šťávě krmiček se jen máloco patogenního, co ublíží larvě udrží. Může jít o dost závažné zjištění kvůli dalšímu léčebnému postupu, protože z jiných pokusů s radioaktivním prvkem je známo o rychlosti šíření potravy. No a ta potrava může být dle mého názoru i klíčem k řešení problému s viry způsobující úhyn mlaďušek kvůli tělním zraněním od roztoče. Jde mi oto přímo v kolapsu nalést praktické východisko z tlaku nemocí. A v tu chvily nejde jen o roztoče.

Pěkné svátky všem.

19 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 24. prosince 2008 v 10:07 | Reagovat

Neni to zase tak komplikované - roztoč je prvotní problém. Samozřejmě že vnímavost včelstev k virům je rozdílná. To ostatní jsou v (18) dohady. Proč s viry nebyly skoro žádné problémy před příchodem vorroózy?

20 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 24. prosince 2008 v 10:13 | Reagovat

Proč s viry nebyly skoro žádné problémy před příchodem vorroózy?

..........

A co akarapidóza?

21 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 24. prosince 2008 v 12:54 | Reagovat

Roztočík včelí, Acarapis woodi (Rennie) je parazit, který žije ve vzdušnicích včely medonosné. V dvacátých létech min. stoletní např. způsobil úplnné vyhynuní původní anglické včely. Přežila jen včelstva kříženci matek Ligustica s původními trubci. Když jsem začínal včelařit byl to problém i u nás. Tehdy se léčilo BEFem, kde je také díl KM. Včely hynuly v zásadě stejně, ne jako nyní, kdy pouhým okem lze rozeznat (na včelách) spoluúčast 3 virů. Není vyloučeno, že i tehdy viry mohly spolupůsobit. Nelze to ale ani potvrdit. Pokud ale ano, jednalo by se, vzhledem k stejnému způsobu hynutí, asi jen o jeden vir. Myslím si ale, že rozhodující podíl na hynutí měl právě roztočík včelí, bylo to hodně rychlé a stále stejné. K úhynu včely došlo až při přemnožení roztočíka včelího, ponejvíce na jaře v květnu.

22 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 24. prosince 2008 v 13:20 | Reagovat

Není vyloučeno, že i tehdy viry mohly spolupůsobit. Nelze to ale ani potvrdit.

.........

Souvislosti s viry např. na:

http://www.apidologie.org/articles/apido/pdf/1991/03/Apidologie_0044-8435_1991_22_3_ART0005.pdf

23 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 24. prosince 2008 v 14:48 | Reagovat

Před varroózou včelaři běžně znali z viróz jen černou nemoc, což je chronická paralýza včel. Jistěže ve včelách i tenkrát byly další viry, jsou o tom články, ale zjevně nepůsobily tolik škod jako nyní. I když kdo ví - neduživost některých včelstev se sváděla normálně na nosemu.

Všem přeji hezké vánoce a více radosti ze včelaření!!

24 Jiří Danihlík Jiří Danihlík | E-mail | 25. prosince 2008 v 15:25 | Reagovat

(23) Viry určitě byly i dříve, jen se o nich buď nevědělo, nebo se dalo jen těžko určit, že šlo o virové onemocnění. Některé viry byly sice známy, ale nebyla dobře rozvinutá metodika jejich detekce. Myslím laboratorní detekce. Proto v dnešní době objevujeme nové viry a také "objevujeme", kolik škod vlastně viry dokážou napáchat. Jak říkáte, neduživost některých včel se sváděla na nosemu...

Myslím, že ještě pár nových virů objevíme. Je to spojeno s rozvojem nových laboratorních metod - v případě virů hlavně PCR, což je metoda, která se stále vylepšuje a zdokonaluje:-)

Diskusí ohledně virových onemocnění a jejich potenciální léčbě bude určitě přibývat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama