Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Komentáře

1 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 10. prosince 2008 v 17:20 | Reagovat

Práškový (moučkový) cukr musí být velice jemně mletý. Kdysi jsem četl článek, že komerčně prodávaný cukr byl ještě k tomuto účelu mletý v porcelánovém bubnovém mlýnku (uvnitř korundové koule, buben se otáčí na poháněných válečcích - v silikátovém poloprovozu se takto mlely glazury). Princip je jednoduchý - zalepit roztoči "senzory" a další citlivé orgány.

2 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 10. prosince 2008 v 20:03 | Reagovat

Podle toho popisu průběhu cukření se mi zdá, že to vyprovokuje včely k thermo-obraně a roztoči jsou vypuzeni horkem. Chtělo by to thermovizi.

Například tohle dokážou včely se sršněm.

http://www.youtube.com/watch?v=R5QxUR-mZVM

Tohle dokážou sršni se včelstvem, když se bránit neumí.

http://www.youtube.com/watch?v=kFVyqwdVx_M

3 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 10. prosince 2008 v 20:29 | Reagovat

Princip tohoto způsobu je v tom, že se roztoči zalepí cukrem jeho nohy, resp. přísavky. Nemůže se tak udržet na včele, padne na dno a pokud se mu nepodaří setřít cukr a dostat zpět na včelu, vlastně umře, vysílí se hlady.

Je to pro něj něco jako, když si černoch nabuje brusle, taky si rozbije........

4 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 10. prosince 2008 v 20:51 | Reagovat

Jak to je s těmi, co jsou zalezlí pod sternity a skoro nejsou vidět?, tam jich je většina. Že by je to likvidovalo tak rychle? nevím. Tohle je ale groteska http://www.youtube.com/watch?v=Y7C_pV9ig4c     jako v cukrárně.

5 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 10. prosince 2008 v 22:35 | Reagovat

Jak to je s těmi, co jsou zalezlí pod sternity a skoro nejsou vidět?

Nechcem Vám brať Vaše presvedčenie, ja som za 25 rokov tento úkaz na včele nevidel. Aby bolo bruško pohyblivé a mohlo pri nasatí nektárom zväčšiť svoj objem, sternity aj tergity sú spojené pružnou blankou ,cez ktorú akarid nepichuje ústnym otvorom telo včely. Ale, žeby sa tam mohol ukryť?  Myslím si, že ploché telo akarida bolo skôr formované priestorom bunky, kde sa rozmnožuje, ako potrebou sa skryť pred inou včelou.

Je tu priestor pre iných, možno ma opravia.

6 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 11. prosince 2008 v 18:08 | Reagovat

k (5) letos jsem takto ukrytých kleštíků bez problému několik našel a vyfotil - jeden snímek je na http://vigorbee.cz/autor/zajimavosti/ úplně ten poslední.

7 M. Václavek M. Václavek | E-mail | 11. prosince 2008 v 18:16 | Reagovat

Roztoč si ulepí nohy? ...vtipné! :-)

Netkví účinek této metody spíše ve vyprovokování včel k hromadnému důkladnému čištění?

//\/\\//

8 Sršeň Sršeň | E-mail | 11. prosince 2008 v 18:58 | Reagovat

Není to tak dlouho co jsem o práškování psal.Bylo to zavrhováno.Také si myslím,že včely svojí aktivitou při čištění zvýší teplotu a obojí pak má důkladnou očistu od kleštíka.Někde jsem četl že se začíná používat Api Jet ve spreji a postřik je shora po medobraní.

9 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 11. prosince 2008 v 20:29 | Reagovat

K 6. No ja som to šťastie nemal. Ale i tento obrázok potvrdzuje môj názor, Vd napichuje kutikulu včely v  mieste medzi tergitmi, ale žeby bol aj tento skrytý pred ľudským zrakom, sa nedá povedať.

10 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 11. prosince 2008 v 22:15 | Reagovat

Pane Turčáni, najít včelu, kde ti roztoči skoro nejsou vidět je téměř nemožné. Také jsem dlouho na včelách nic neviděl a až pan Čermák mi poradil, kde je mám hledat. Měl jsem to štěstí, kdy byl jeden volně na padlé, ještě živé včele a pak jsem náhodou objevil toho druhého pod tergitem. Je až úžasné, jak je jeho tělesná konstrukce přizpůsobena této pozici na včele. Mě by hlavně zajímalo, jak a kdy se tam roztoč dostane a zda to někdo zkoumal a publikoval.

11 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 12. prosince 2008 v 16:41 | Reagovat

K (7) Netkví účinek této metody spíše ve vyprovokování včel k hromadnému důkladnému čištění?

Skutečně ne. Hlavní účinek je to, co napsal P.Texl a já. Tím se samozřejmě vzýájemné čištění vevylučuje (ani by to neodpovídalo naturelu včel), ale není to zdaleka to hlavní.  Vyzkoušejte a uvidíte.Tato metoda není nic nového. Je stará 8-9 let a prvně to zkoušeli, tuším, Finové.  Čas skutečně letí. Asi před 6-ti lety jsem ji prvně zkoušel, bez velkého úspěchu. Můj známý L Svítek ji zkoušel důkladněji než já v téže době na několika stech včelstev, také bez velkého účinku. Měl dokonce udělán něco jako vyvíječ na vhánění cukru do včelstva. Při jakékoli metodě boje proti V.d. je třeba brát v úvahu i pracnost, tedy ekonomiku. To je nejvědší slabina naší současné metodiky. Myslím si, že se tato metoda  znovu objevila v souvislosti s diagnostikou populace V.d. Tady to za úvahu může stát.

Jsou ale i jiné metody poměrně dost relevantní.

12 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 12. prosince 2008 v 16:44 | Reagovat

K (9) Štěstí pomůže někdy, práce vždycky.

13 Eman Eman | E-mail | 12. prosince 2008 v 19:13 | Reagovat

Problém může být nejen nedostatečná jemnost prášku, ale vyšší vlhkost. Prášek ucpe roztoči "přísavky" (tarsal pads)  a ten pak spadne ze včely.

14 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 13. prosince 2008 v 7:30 | Reagovat

[11]Při jakékoli metodě boje proti V.d. je třeba brát v úvahu i pracnost, tedy ekonomiku.< Ekonomiku a pracnost bych neslučoval. Můžu mít velmi složiité úlové zařízení, ekonomicky - finančně náročné, ale pracnost bude malá a tím se může stát, že bude levnější než nějaké jiné konvenční metody - postupy boje s VD. Proto stojí zato stále vyhledávat a zkoušet. Dost se také potvrzuje pravidlo, že když dva a více dělají totéž výsledek nemusí být stejný.  Což se potvrzuje jako nějaký přírodní zákon i u stejného úkonu u jednoho ošetřovatele a jeho odchylkách při práci na "pásu". Myslím, že je důležitý také čas aplikace. (denní hodina, datum)  A podmínky, které zaznamenává  meteorologie. Vlhkost (úlová vlhkost) může také ovlivnit výsledek, ale ta by měla být brána v určité mezi jako konstanta, protože včelstvo si ji samozřejmě v plodovém období z velké části dobře udržuje. To jsem poznal při zkoušení topidel pro jarní rozvoj. Relativní sucho v úlu zpravidla není, řekl bych spíš naopak.

15 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 13. prosince 2008 v 9:11 | Reagovat

Je důležité nedělat věci bezhlavě, jen podle jakéhosi návodu. Napoprvé se nikdy nic nepovedlo, asi tak ,jako když poprvé přelarvuji. Souhlasím s (14), i když jsou tam terminologické nepřesnosti. Zkusit se musí všechno, do jara hodlám sehnat ten nejjemnější moučkový cukr, kdybyste někdo věděl, dejte typ :-)

16 Eman Eman | E-mail | 13. prosince 2008 v 11:56 | Reagovat

Díval jsem se na cukr moučka (Korunní cukr)

Ručním mikroskopem jsem našel většinu zrn asi 0.1 mm.

V popisu u cukrovaru jsem našel informaci:

......, který se vyrábí mletím krystalů cukru na velikost min 95% částic cukru menších než 0,4mm

British icing sugar

"With an average particle size of 24µm, "

(průměrná velikost částečky je tedy 0.024 mm)

17 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 13. prosince 2008 v 12:12 | Reagovat

[16]Ještě mají kategorii Celebration sugar 3 - 50µ a ještě jemnější Silk Sugar s garancí 8µ. Možná ale, že to nějaký cukrovar u nás také dokáže.

18 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 14. prosince 2008 v 9:52 | Reagovat

K (14). Množství vynaloženého času na jednotku produkce ovlivňuje náklady, výnosy, zisk tedy ekonomiku provozu.  Jsou to spojité nádoby. Při posuzování ekonomiky se často některé věci skutečně na první pohled jeví jinak, než ve skutečnosti jsou. Tak například i malá inovacie může mít příznivější efekt než velká investice. V konečném důsledku jde o dosažení vysoké rentabilitiy nákladů i tržeb, návratnosti investice. Nechci zde dělat nějaké školení z ekonomie, ale jakékoli opatření v prozu, se v konečném efektu firmy (zisku), včelaře vždy nějak projeví. Já měl na mysli to, že současný systém boje proti V.d. praktikovaný u nás, rozhodně  zvyšuje náklady provozu a snižuje konečný efekt (zisk). Je časově náročný, tedy drahý. Jsou jím vyvolané (a já tvrdím, že zbytečně) zvýšené režijní náklady např.  za PHM a další. To pomíjím nepříznivé dopady na ekologii, hygienu,  zdraví  včel i člověka. To se u nás nebere v úvahu. Jenže to se dále projeví v dalších zvýšených nákladech společnosti (třeba v nákladech na léky). Stávající sytém je nákladově náročný pro včelaře, hlavně ty komerčně orientované. Těm menším to tolik nevadí. Jenže i malí své náklady vnímají. Projevuje se to v ochotě prodat svůj produk za určitou cenu. Je jedno zda obchodníkovi nebo přímo spotřebiteli. Vyřešíme-li jeden problém a zároveň tím otevřeme 10 dalších, nedá se tvrdit, že naše chování je racionální a v konečném důsledku ekonomické. Ještě větší váhu to má z hlediska celosplečenského. V tom je problém současné metodiky. Tak daleko jsem ale jít nechtěl.

19 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 14. prosince 2008 v 17:10 | Reagovat

S tím názorem (18) musí každý souhlasit. Tyto úvahy myslím přijdou na přetřes, až se najde řešení. Tvrdá chemie tento problém řeší razantně spolehlivě a ekonomicky (těžko říci jak ještě dlouho). Pokud uvažujeme o alternativách, tak jednoznačné východisko myslím ještě nemáme, jsme ve fázi hledání. Až tu budou další spolehlivé metody, pak se začne s racionalizací a následně ekonomickým a ekologickým hodnocením. Na první pohled nerentabilní metodu lze zefektivnit. Agilních vynálezců v oboru je tu dost.

Například, když budu srovnávat KM a cukr. Kdyby se čirou náhodou podařilo obě metody vypiplat do srovnatelné účinnosti, bude tu hrát roli  hledisko přirozenosti použité látky a neomezené používání ve vztahu k medobraní. Rozdílný pohled na věc bude jistě u komerčního včelaře a u koníčkáře. Já (koníčkář) mám medu pro svou potřebu a přátele vždy dost a včely mě baví. 100% plus náklady na léčení mi stojí za to, abych měl čistý med a čas tu nehraje roli ale těžko, těžko se s takovým přístupem ztotožní OSVČ v oboru :-), cítím s nimi.

20 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 16. prosince 2008 v 13:59 | Reagovat

Mluvíme doufám o boji proti VD. Tam je to jednoduché. Určím si nějakou položku v Kč/ včelstvo na tento problém a tím mám tuto kategorii nákladů (roztoči) vyřešenou. Jestli bych měl tuto položku slučovat například s časem, který si sám sobě počítám na roky a ne na hodinu, potom se mi doopravdy jeví ekonomika a pracnost jako neslučitelné termíny při otázce v kategorii roztoč. Ekonomika provozu je totiž součtem všech kategoriií a ne jen jedné.

.........

K (14). Množství vynaloženého času na jednotku produkce ovlivňuje náklady, výnosy, zisk tedy ekonomiku provozu. Jsou to spojité nádoby.

21 Pelin Pelin | E-mail | 20. prosince 2008 v 22:29 | Reagovat

Nestačil by i namletej pyl? Výzkumníci do toho ,držím palec.

22 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 21. prosince 2008 v 17:40 | Reagovat

K (21)  " nestačil", stejně tak jako nestačí hladká mouka. Krom toho je pylu hodně velká škoda a dost zbytečně vynaložená práce na jeho získání. Měli bychom se vše naučit posuzovat z hlediska ekonomiky provozu. Tady  nejde o to vymýšlet si zbytečnou práci, ale o použitelnou diagnostiku.

23 Eman Eman | E-mail | 21. prosince 2008 v 18:58 | Reagovat

Stejně tak asi nebude vhodná škrobová moučka. Cukr je včelám stravitelný a nedělá problémy ho uklidit. Roztoči odpadnou a včely si smlsnou.

24 josef josef | E-mail | 26. října 2015 v 12:17 | Reagovat

opravdu jsem zkousel praskovy cukr normalní a včelstva po fumigaci jsou bez roztocu je to vyborne a nezatezujeme včelstva chemií coz zkousí i vcelmistr vuvc dol

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.