Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Monitorování rojových zvuků v úlech pro včasnou detekci rojení

9. prosince 2008 v 19:58 | Eman |  Biologie a šlechtění včel
Včelařství, známo jako jedna z nejstarších forem zemědělství, ve své složitosti vyžaduje kontrolu produkce medu s tím co moderní technologie může nabídnout.

Med je zařazován do zvířecí produkce což znamená že farmáři mají zájem na velké produkci podle nejlepší doby kvetení, přítomnosti parazitů, genetických kmenů včel a rojení (matka a její dělnice opouští úl). Tento poslední fakt má velkou ekonomickou důležitost pro včelaře, protože rojení znamená ztrátu medu, který včely začnou zadržovat pro migraci. Tady jako metoda umožňující předpovědět rojení se vyžaduje k zabránění matce opustit úl. V tomto experimentu je navržena akustická metoda založená na označení zvuků předpovídajících fázi rojení. Tři včelstva byla monitorována po dobu 270 hodin. Mikrofony byly umístěny uvnitř úlů spolu se senzory teploty a vlhkosti. Zvuky se zaznamenávaly vzorkovacím kmitočtem 2kHz, a anlayzovaly pomocí Mtlab a Cool Edit Pro. Během této periody nastalo 9 rojových aktivit. Rojení je označeno zvýšením výkonové spektrální hustoty na asi 110 Hz; přibližováním k rojení se zvuk zesiloval v amplitudě a frekvenci do 300 Hz, příležitostně nastala rychlá změna z 150 Hz na 500 Hz. Další zjištění naznačila začátek rojové periody zvýšením teploty z 33 na 35 oC až do skutečného času rojení kdy teplota začala klesat na 32 oC. S větší aktivitou, nastala ventilace včelími křídly a pokles teploty. Méně informace pochází od souvislosti mezi zvukem a vlhkostí protože tento parametr je více ovlivněn externími podmínkami a nebyla žádná významná změna v souvislosti s rojením. Toto zvýšení teploty spolu se změnami akustických vlastností zaznamenaných zvuků v úlu může být použito jako předzvěst rojení včel a tím k zabránění ztráty medu.

Reference


Camazine and Visscher, 1999.
House haunting by honey bee swarms: collective decisions and individual behaviour. Insects Soc. v46. 348-360.

Demuth, 1921.
Demuth, G.S., 1921. Swarm Control. Farmers bulletin. U.S Department of Agriculture 1198, pp. 1-28.

Esch, 1967.
The sounds produced by swarming honey bees. Z. Vergl. Physiol. v56. 408-441.

Lensky and Slabezki, 1981.
The inhibiting effect of queen bee (apis mellifera) foot print pherormone on the construction of swarming queen cups. J. Insect Physiol. v66. 185-193.

Lewis and Schneider, 2000.
The modulation of worker behavior by the vibration signal during house hunting in swarms of the honeybee, Apis mellifera. Behav. Ecol. Sociobiol. v48 i2. 154-164.

Lindauer, 1955.
Schwarmbienen auf Wohnungssuehe. Z. Vergl. Physiol. v37 i203. 324

Morland, 1930.
On the causes of swarming in the honeybee: an examination of brood food theory. Ann. Appl. Biol. v17. 137-147.

Seeley and Heinrich, 1980.
Regulation of the temperature in the nests of social insects. John Wiley, New York.

Seeley and Tautz, 2001.
Worker piping in honey bee swarms and its role in preparing for liftoff. J. Comp. Physiol. A. v187. 667-676.

Simpson, 1958.
The factors which cause colonies of Apis Mellifera to swarm. Insects Soc. v5. 77-95.

Wenner, 1962.
Sound production during the waggle dance of the honeybee. Anim. Behav. v10. 79-95.

Winston, 1987.
The Biology of the Honey Bee. Harvard University Press.

Winston et al., 1980.
Swarming, colony growth patterns, and bee management. Am. Bee J. v120. 826-830.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama