Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Má Varroa taky pozitivní stránky?

13. prosince 2008 v 14:44 | Eman |  Varoáza
Na včelařské konferenci BEE-L se objevil zajímavý příspěvek od včelaře z Austrálie, kde doposud kleštíka Varroa nemají.

U protinožců (v Austrálii), hodně mluvíme o nepuštění varroa do země. Mnoho toho však neděláme. Někteří říkají, že varroa má i pozitivní stránky. Když se varroa rozšíří po celé zemi, potom divoká včelstva a méně dobře ošetřovaná včelstva amatérů budou trvale zničena a tito "volní opylovatelé" nebudou více sloužit sadařům. To bude zisk pro včelaře s dobře ošetřovanými včelstvy. Rád bych měl k tomu komentáře od těch co s varroa žijí.

Jsou divoká včelstva vyhubena?
Je po opylovacích službách velká poptávka?

Bob Buntine
Avenel Honey Farm
Australia

-----------------------------------------------------------------------------------------
Ahoj Bobe,
Jako všechno ve včelařství, vše je specifické k místu ( a zemi).

Tedy naše zkušenost…..
Varroa byl objeven na Novém Zélandu v březnu 2000.
Stále se šíří po South Island (40% produkce medu).
5 let průměrná sklizeň před Varroa byla 8,781 tun
5 let průměrná sklizeň potom a včetně 2008 je 10,208 tun

Zábavné svědectví je, že včelaři produkují více medu na včelstvo až 30% více běžně. Důvody jsou spekulativně redukovaný počet hobby včelařů, snížená konkurence divokých včelstev, možnost pylových roztočů zabitých V. léky a tudíž lepší výživa v úlu, včelaři co jsou včelaři spíš než majitelé včel (majitelé včel nepřežijí Varroa), lepší řízení včelích rodokmenů vyhubením divokých včelstev (většina A.m.m. na NZ)
Varroa vytvořil okamžité zvýšení ceny za opylování většiny plodin ale nejdůležitější kiwi ovocee (kolem 30% včelstev v zemi jdou na opylování kiwi. Cena této plodiny šla nahoru NZ$50 na úl na 80 - 100. Ceny jsou nyní v rozmezí NZ$130 - 200. Tento skok byl způsoben strachem pěstitele obklopeného odchodem včelařů od V.

V Austrálii, významná výhoda by byla eliminace divokých včelstev. Jak já tomu rozumím, tvrzení je že divoká včelstva osídlí dostupné hnízdící místa a soutěží s Australskými nativními živočichy, ptáky atdy a tudíž rozvrátí přirozený řád věcí. Je hypotéza že tyto stejné divoké přednostně opylují některé druhy na úkor jiných a převrací přirozený pořádek… Toto je klíč (jestli ne bod programu) v environmentalistickém argumentu, který je k vyhnání Australských včelstev z Národních parků, oblastí lesů a divočiny.
Varroa vymýtí tato divoká včelstva (a jejich náhradníky z komerčních včelnic) a toto může negovat environmentální argument, který tam působí tolik obav.

Srdečně zdraví,
Peter Bray
Airborne Honey Ltd., Pennington St, PO Box 28, Leeston,
New Zealand Fax 64-3-324-3236, Phone 64-3-324-3569
http://www.airborne.co.nz peter@airborne.co.nz

__________________________________________________________
Peter de Bruyn Kops
Jestliže je plodina v květu a pěstitel nevidí včely na květech, bude motivován. Jestliže by měl špatnou úrodu kvůli špatnému opylování, je motivován. Někteří pěstitelé se učí rychleji než jiní.

Varroa vyhubí divoká včelstva kdekoli hustota včel je nad jistým nízkým prahem. Divoké včely se potom vrátí zpátky, pravděpodobně lépe adaptované na boj s varroa. Věřím že divoká mohou být vymýcena znovu přeplněním oblasti včelstvy, které dosáhnou v pozdním létě vysoké zátěže Varroa a zhroutí se.
----------------------------------------------------------------------------------------------
Mike McDonald
Jsou divoká včelstva vyhubena?

Ne, nevěřím že jsou divoká včelstva vyhubena. Je to 20 let od objevení Varroa v USA a stále jsou divoká včelstva kolem. Předpokládalo se že snad tato divoká včelstva vymírají každý rok s tím že včelí stromy jsou znovu osídley novými roji z ošetřovaných včelstev, ale není žádný důkaz který toto tvrzení podporuje. Tady na Mid South, vidíme zvýšení divokých včelstev, jak se zmínila Jennifer Berry v této prezentaci:


--------------------------------------------------------------------------------------
Peter Borst:
Odpověď na to závisí na skutečném příspěvku přírodních a zdivočelých opylovatelů. Jestli jste obhájce přírodních včel, je to hodně. Jestli jste včelař je to málo. Pouze fakta, prosím!

Otázka dlouhodobého přežívání zdivočelých včelstev je sporná. Dokonce před varroa, jsem zpochybňoval jak dlouho by mohlo včelstvo přečkat v určitém místě.
Slyšíte lidi říkat "tenhle strom má včely uvnitř po 20 let" nebo tak nějak. Ale ve skutečnosti neví jestli je to stejné včelstvo nebo tam periodicky umírá a znovu se osídlí.

Ta i když zdivočelé včely vymírají rychleji kvůli varroa, stále budete mít roje vylétávající z ošetřovaných včelstev a znovu osídlovat místa předtím obsazená, protože roje jsou k těmto hnízdišťům přitahovány.
Avšak je hodně důkazů, že zdivočelé populace začínají se oživovat po počátečném vyhubení. Zda to je kvůli vývoji rezistentních vlastností nebo vývojem rovnováhy hostitele a hosta, to já nevím.

------------------------------------------------------------------------------------------------------

>Věřím že divoká mohou být vymýcena znovu přeplněním oblasti včelstvy které
>dosáhnou vysoké zátěže Varroa v pozdním létě a zhroutí se.

Tohle odpovídá také mým pozorováním.

>5 let průměrná sklizeň před Varroa byla 8,781 tun
>5 let průměrná sklizeň potom a včetně 2008 je 10,208 tun

V USA bylo snadné včelaření několik let po objevením varroa, protože první runda akaricidů fungovala. Od té doby už to není taková legrace.
Randy Oliver

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

> Jsou divoká včelstva vyhubena?

Ne. Zatímco bude vždy potenciální debata o původu divokých včelstev (některé předtím existující genetické skupiny versus včelařské roje), moje aktivita s odstraňováním divokých včel roste každý rok. Některé z nich mají co dělat s rostoucí reputací ("Můj zeť říkal že jste mu dobře odstranil včely. Mohl byste přijít a odstranit včely u mě?") ale všímám si značného množství včel na divokých květech kdekoli jdu v mojí oblasti.
S pokrytím CCD od médií, je větší zájem o hobby včelaření ale ja si myslím že divoké populace rostou a začínají se v menších oblastech stabilizovat. Říkám to proto že mohu rozdělit moji oblast na menší regiony podle toho jaký druh včelstev jsem tam sebral. Některé regiony mají velmi zdravé divoké včely. Jiné mají včelstva co sotva visí, delta křídla na dospělých včelách, mladé včely na plástech se scvrklými křídly atd.)
Divoké populace neexistují ve skleníku. Divoké matky se páří s trubci z ošetřovaných včelsteva a také s divokými. Jestliže včelsři používají rezistentní matky, jejich genetika vstupuje do množiny divokých a přirozená selekce pracuje bez léčení. Příroda by měla být lepší výběrčí pro přežití než jakýkoli včelař protože "kritéria ošetřování a subjektivního výběru" nevstupují do hry. To může být asi v ceně produkce medu (klíčové kritérium selekce pro včelaře).


> Je po opylovacích službách velká poptávka?

Nemohu říci. Někteří majitelé budou za opylení platit. Jiní řeknou "mám nějakých 10 akrů dýní a můžeš si chovat včely na kraji mého pole zadarmo". Jsem daleko od opylování. Viděl jsem příliš mnoho včelstev slábnoucích od pobytu příliš blízko k zemědělským insekticidům.

Také si nejsem jistý jestli dýně mají prospěch z dalších úlů protože místní farmáři prodávají dýně většinou k podzimní výzdobě. Dýně se prodávají na kusy, ne na váhu. Máme zdravou populaci čmeláků a vždycky vidím včely v květech.
Také pěstuji nějaké dýně pro rodinou potřebu (jak maso tak semena) a myslím že lepší opylování (například včelami) prospívá velikosti ovoce a počtu semen.

Dívám se na varroa blíže po dvacet let, ale nemohu vidět žádnou pozitivní stránku.
Jestli nakonec přijdeme se včelami, co si poradí lépe s varroa vlivem zvýšeného hygienického chování nebo lepší imunitní odezvy k přenášeným patogenům, toto by mohlo pomoci s morem atd. To bychom velmi přivítali ale za jakou cenu v selekci a šlechtění.
Waldemar

______________________________________________________________________________

> Divoké populace neexistují ve skleníku.

Tady v Austrálii se zdá že tohle právě dělají. Práce prováděná IIRC Dr Ben Oldroyd ukázala že divoké populace se samy trvale udržují.
V Austrálii alespoň to všechno není překvapující. Typicky včelař přesune včely koncem zimy a začátkem jara k vystavení podmínek na zemědělské půdě. Zde se včely skutečně rojí, ale jsou omezená místa samozřejmě. Včelař se přesune do dřevařské krajiny pro med. Téměř žádné rojení za snůškou medu mělo by to selhat, jistě žádné rojení. Potom budou doufejme pár přesunů na jiné medové snůšky před vrácením zpátky do stavební krajiny.
V Austrálii jsou příležitostně výjimky z tohoto vzorce, ale je stále pravda říci že většina včelařů, většinu roků sledují tento scénář.
Jinými slovy jsou omezené příležitosti pro ošetřovaná včelstva k příspěvku k velké divoké populaci. Divoká populace má tendenci pouze dosáhnout síly k rojení po ošetřovaných včelstvech, zvláště v zalesněných oblastech.
Požadavky na divoká a ošetřovaná včelstva jsou ovšem také různé. Divoké včelstvo potřebuje srovnatelně menší dutinu, a musí žít celý rok na jakémkoli květovém zdroji co je v blízkosti. A ošetřované včelstvo na druhou stranu se bude brát tam kde je hodně pylu a nektaru během stejných dvanácti měsících. Včelař bude také praktikovat jisté hospodaření a pomáhat včelám v dosažení velké populace potřebné k donesení velkého množství nektaru pro farmářský podnik.
__________________________________________________________________________________

Randy Oliver:

Je celkem dost jasné že divoké populace mohou udržet nezávislou genetickou identitu navzdory přílivu ošetřovaných včelstev. Důvod je jednoduchý: příroda vybírá nemilosrdně proti allelám neadaptivním na místní počasí, sezony, floru, a parazity, a na druhou stranu zahrnuje bez jednostranosti jakékoli nové adaptivní allely.

Konečný výsledek je ten, že jakmile se divoká populace usadí (pamatujte že včely medonosné jsou invazivní druh v USA), začne se okamžitě vyvíjet aby byla nejúspěšnější za lokálních podmínek. Kalifornská studie zjistila že genotypy v různých klimatech v Kalifornii se podobají genotypům včel nalezených v podobných klimatech v jejich domorodé Evropě - není divu!


Včelí populace rychle zahrnou jakékoli nové alely které přidají k jejich úspěchu, a ztratí ty které nebudou užitečné, jak je dokázano přechodem genů z evropských kmenů na africké v Novém Světě a naopak.

Roje, které vyletí z ošetřovaných včelstev mají malou šanci na přežití v prostředí které má již zdravou populaci divokých včel, a tudíž by bylo nepravděpodobné že další sezonu vypustí jak roje tak trubce. Jakékoli neadaptivní geny které jsou zabudovány do divoké populace by byly vyselektovány do dalších několika generací.

Tudíž když varroa vyhubí divokou populaci, příliv rojů z ošetřovaných včel může velmi zpomalit přirozenou selekci na rezistenci nové populace. To je protože uniklé ošetřované včely čelí malé konkurenci v těchto dočasných podmínkách prostředí ochuzeného o včely, a může přežít dokud varroa nevybuduje úrovně které způsobí kolaps včelstva (jelikož většina ošetřovaných včel nemá dost rezistence k varroa). V tomto okamžiku jsou mimořádně zhoubné k objeveným divokým populacím, protože přispějí velkou zátěží roztočů jelikož je divoké včely vyloupí.

Tato situace byla vyloučena v experimentu na Gottland Island, jelikož včelstva napadená roztoči uhynula během mrznoucího počasí, které zabilo roztoče předtím než mohli být vyloupeni.

Stručně řečeno, shledávám že argument že divoké populace jsou jednoduše ošetřovaná včelstva, která se přesunula do stromů, jako nepřesvědčivý a nepodporující data, která jsem viděl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 13. prosince 2008 v 22:12 | Reagovat

Nic pozitivního od varroázy nelze čekat. Zapomíná se v horlivých diskuzích, že varroa má také nějaký genetický vývoj a umí se geneticky adaptovat na včele spou s ní. Zcela určitě první úspěchy v boji proti varroáze vůbec nedospěly k celkovému vítězství. Bohužel včela je ta ovce co je živnou půdou. Roztoč je ten problém, ne nějaké roje co prý snižují výnos medu. Roztoči se vždy bude více dařit na koncentorovaných včelích stanovištích, než při nahodilých umístění divokých rojů. Právě ta nahodilost u včely medonosné je jedním jejím umem přežít. Každá ukončená včelí existence kvůli roztoči je škodou. Ať si protřou  v Austrálii zrak, když to nepomůže, ať nechají předepsat a nasadí někteří povinně brýle.

2 Eman Eman | E-mail | 14. prosince 2008 v 8:34 | Reagovat

Možná se v Austrálii jen psychologicky připravují, aby to nebyl takový šok, až se tam V. D. objeví. Jak je vidět i na N.Z. tak roztoč selektuje nejen včelstva, ale také včelaře, jak se taky ukázalo letos u nás.

3 Zdeněk Klíma Zdeněk Klíma | 17. prosince 2008 v 8:39 | Reagovat

reakce na (2). ...myslím, že tato selekce ja hlavní přínos roztoče Varroa pro naše včelařství. Dá se říct, že je to poměrně mladý parazit (myšleno dobu vztahu s včelou medonosnou) a většina mladých parazitů je jak říkají parazitologové nevyřáděná...svého hostitele dokáží zabít...pokud takové včelstvo není vyloupeno a takové agrasivní geny se v populaci roztočů dále nešíří je to v uvozovkách dobrá cesta. Parazitické druhy, které jsou evolučně déle spjati si většinou zvolí cestu svého hostitele a tím i sami sebe nezabíjet, ale naopak nechat žít a tak se dále mnohem elegantněji šířit. Snad má roztoč do budoucna podobnou strategii a včelaři, kteří ctí přírodní zákony mu v tom nebudou bránit a naopak půjdou této strategii naproti ....selekcí včelstev a vlastně i linií roztočů :-).

4 Radek Krušina Radek Krušina | E-mail | 17. prosince 2008 v 12:35 | Reagovat

(3)Myslím, že odborníci dovedou zareagovat lépe než já.

Ale tak to asi nebude. Roztoč nemůže mít žádnou strategii, protože nemá svobodnou vůli. Víme, že existuje proces, který nazýváme přírodní výběr, a díky tomuto procesu se jednotlivé druhy umí přizpůsobovat změněným podmínkám. Buď se to podaří, nebo vyhynou. Jediný známý druh, který umí mít nějakou strategii, (a vnáší do toho zmatek :)), je člověk. Já to vnímám tak, že odborníci v oboru se vzhledem k roztočům dělí na dvě skupiny: Jedna věří, že včely by se uměly přizpůsobit roztoči, a snaží se podle toho jednat, hledat a nechat žít ty linie včely, které jsou co nejvíce varroatolerantní, druhá skupina nevěří že to jde, snaží se co nejvíce potírat roztoče (a tím je šlechtí), a čeká na zázrak.

5 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 17. prosince 2008 v 17:09 | Reagovat

Zdá se, že máte všichni pravdu. Včela (včelstvo) i když není v pravém smyslu hospodářské zvíře je tu v nepřirozeném množství, než které by odpovídalo přírozenému zavčelení. Potom také nemůžeme pouze pozorovat symbiozu včela-kleštík a čekat co to "udělá". To převčelení nahráva kleštíkovi a my musíme zasahovat - ale ne tak, že budeme šlechtit odolnějšího kleštíka. Tu nevýhodu hustého zavčelení musíme využít ve snažším hledání varroatolerentních včelstev a následném cíleném chovu.

6 Zdeněk Klíma Zdeněk Klíma | 19. prosince 2008 v 9:42 | Reagovat

(4) máte samozřejmě pravdu...ale každý živý organismus na této planetě má svoji evoluční strategii...tu řídí Matka příroda. A rozotč svobodnou vůli má....a jakou panečku :-)..neznáme jeho přirozeného nepřítele, kromě člověka...tolik svobodných organismů byste nenašel :-) Vše dobré do nového roku přeji.

7 Radek Krušina Radek Krušina | E-mail | 22. prosince 2008 v 8:48 | Reagovat

Taky přeji krásné Vánoce a v novém roce vše dobré.

Ale s tou strategií se neshodneme. :)

V přírodních vědách buď platí přírodní zákony, nebo už nejsme v přírodních vědách. Takže buď objevíme zákonitost, nebo jsme mimo přírodní vědy (např. v oblasti filosofie nebo náboženství).

A kde je zákonitost, neexistuje svoboda ani strategie (leda bychom těmto pojmům rozuměli různě).

Ani matka příroda nemá svobodnou vůli, tedy nemůže svobodně vytvářet žádnou strategii.

Tak se mějte. :)

Radek Krušina

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama