Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Vytvoření Varroa-tolerantních včel

30. listopadu 2008 v 15:32 | Eman |  Biologie a šlechtění včel
z místně adaptovaného kmene: (Recept z druhého konce světa).


Stručný obsah (abstract)
Náš předchozí výzkum ukázal, že je pro včelaře na jihozápadě Spojených Států relativně snadné vytvořit Varroa-tolerantní včelí populace pomocí místně adaptovaného kmene. Jediné požadavky jsou základní včelařské dovednosti, schopnost chovat matky a nová varroa-tolerantní včelstva, která jsou přítomna téměř na každé včelnici. Naše varroa-tolerantní populace byla vyvinuta v průběhu méně než 2 let a jde nyní do svého šestého roku. Snadno pochopitelný návod, který může kterýkoli včelař použít kdekoli podnikne podobné úsilí, aby potvrdil univerzálnost aplikace našich objevů.

Úvod

Od 1994 jsme se zabývali dlouhodobou studií abychom určili zda je možné místně adaptované varroa-tolerantní včelí populace vyvinout, udržet, a rozšířit selektivním šlechtěním a konvenčními včelařskými praktikami, a bez použití jiných strategií boje proti roztočům. Výsledky tohoto výzkumu již předtím zveřejněné (1 a 2) ukazují, že je relativně snadné najít Varroa-tolerantní včelstva v chovaných včelnicích, a použít je k vytvoření a udržení varroa-tolerantního druhů včel. Naše Varroa tolerantní populace přežila po téměř šest let vydržela nízkou průměrnou úroveň nákazy konstantní mezi 6 a 7 roztoči na 100 včel. Varroa-tolerantní včely jsou nezbytné pro vývoj jakéhokoli programu integrovaného boje proti varroáze. Varroa-tolerance v sobě zahrnuje skutečnost že včely a včelaři mohou žít s nízkou úrovní napadení Varroa tak jako žijí s nízkou úrovní nákazy tracheálním roztočem. Varroa-tolerance pravděpodobně zahrnuje kombinaci faktorů náležejících k biologiím jak včel tak roztočů. Nepokoušeli jsme se identifikovat faktory varroa-tolerance v našich počátečních studiích.

Zájem v našem přístupu k produkci a udržení varroa-tolerantních včel nás vedl k povzbuzení jiných včelařů, aby vyzkoušeli naši strategii. Kromě toho tato strategie musí být testována v jiných lokalitách. Tudíž vyložili jsme naše procedury krok za krokem jako recept tak, aby každý včelař mohl vytvořit vlastní varroa-tolerantní včely. Jediné požadavky jsou funkční znalost ošetřování včel a schopnost chovat a přirozeně oplodňovat matky. Jestli někdo nemá dovednosti v chovu matek, může se je naučit (není to tak těžké) nebo se spojit s kolegou včelařem, který to umí. Zvýšená Varroa-tolerance by se mohla dosáhnout za dva roky nebo méně a dále zlepšovat každý rok potom. Pamatujte vždy udržovat podrobný a úplný záznam o každém včelstvu. Úspěch na tom závisí.

Co dělat

1. Identifikovat Varroa-tolerantní včelstva ve včelnicích
Metody pro to jsou popsány v dalších částech. Naše zkušenost ukazuje že nejméně 3 a nejvíce 10 procent včelstev ve včelnici jsou nějak varroa-tolerantní. Včelaři by si měli být vědomi že tento poměr by se mohl měnit mezi zeměpisnými regiony. Varroa-tolerantní včelstva se přejdou bez povšimnutí když se všechna včelstva léčí akaricidy.
Začnete tedy s nejméně 10 varroa-tolerantními včelstvy celkem. Více je lépe. Varroa-tolerantní včely jsou zjištěny a izolovány; můžete pokračovat léčit ostatní včelstva dokud jim nejsou vyměněny matky programovým kmenem. Zajistěte udržení izolace vybraného kmene tak jak bude popsáno dále.

2. Přesuňte všechna včelstva identifikovaná jako Varroa tolerantní na jednu izolovanou testovací včelnici. Tato včelnice by měla být minimálně 4.8 až 6.4 km od léčených včelstev proti varroáze.
Nemáme vědecký důkaz, že trubci z Varroa-vnímavých včelstev, kteří se páří s varroa-tolerantními matkami, snižují varroa-toleranci. Avšak udržovali jsme přísnou izolaci pro páření a věříme, že tato izolace je nejdůležitější v úspěchu našeho výzkumného programu

3. Monitorujte Varroa úrovně ve vybraných včelstvech každé 3 měsíce.
Je několik způsobů jak to dělat. Viz další část.

4. Berte larvičky pro matky pouze z těch včelstev s nejnižší úrovní roztočů
Vyřaďte z testovací včelnice všechna včelstva s více jak 15 roztoči na 100 včel. Jak program postupuje, snižte tento vyřazovací limit na 10 roztočů nebo méně na 100 včel. Nikdy nepoužívejte včelstva se známými problémy jako je nemoc, slabá produktivita nebo nepřijatelné obranné chování bez ohledu na to jak se mohou jevit varroa-tolerantní.

5. Oplodňujte všechny matky v izolované testovací včelnici
Jakékoli tradiční oplodňovací metody s oddělky v tom fungují

6. Vyměňte matky u včelstev ve vašich ostatních včelnicích, když máte matky k dispozici.
Je nejlépe vyměnit matky všem včelstvům je-li to možné v jedné včelnici ve stejnou dobu. Jakmile mají vyměněnou matku jsou tato včelstva kandidáti pro budoucí selekce pro zlepšenou Varroa-toleranci, tudíž musíte si vést dobré záznamy.

Jak to provádět

1. Nalezení Varroa-tolerance
Varroa-tolerantní včelstva mohou být identifikována pomocí jedné nebo více následujících technik.

A) Použijte včelstva, která přežila. Někdy včelstva nebo celé včelnice se neošetří neúmyslně, nebo mohla být opuštěna (včelařem).

B) Před podzimním ošetřováním chemickými akaricidy, hledejte taková včelstva s malým počtem roztočů. Používejte včelstva co mají:
· Dobré plodové vzorce
· Absenci včelích larev v nezavíčkovaných buňkách
· Málo dělničích buněk s výkaly roztočů v nich
· Málo plodových trubčích buněk s roztoči
· Málo včel s deformovanými křídly
· Málo včel s roztoči na těle
· Málo mrtvých roztočů na podložkách na dnech

C) Ochotně přijměte / kupte včelstva, která přežila od včelařů co končí s chovem včel, pokud nebyla včelstva ošetřována proti roztočům předchozích 12 měsíců.

D) Jako poslední východisko můžete zatnout zuby a jednoduše zvolit vynechání opatření proti roztočům na některých včelnicích a nechat k roztočům vnímavá včelstva vymřít. Ta co přežijí mohou být použita jako část množiny k výběru. Je jasné, že někteří včelaři to budou považovat za ekonomicky nemožné. Avšak, jiní to budou považovat za prospěšné, zvláště jestli budou chtít snižovat počty.

2. Izolování včelstev
Nalezení místa izolovaného od ostatních ošetřovaných včelnic může být pro někoho obtížné, zvláště menších včelařských provozů. Nevzdávejte to. Izolovaná místa existují. V nejhorším případě pokud nemůžete taková izolovaná místa najít, jednoduše nasaďte mateří mřížky pod plodiště na ošetřovaná včelstva, aby se zabránilo trubcům ve výletu. Nebojte se divokých včelstev. Pokud existují, jsou pravděpodobně již Varroa-tolerantní.

3. Určení úrovní zamoření včelstev roztoči Varroa
Nalijte obyčejný alkohol na mazání do malé sklenice (jako sklenice pro dětskou výživu) do poloviny a znovu nasaďte víčko. Ve včelnici otevřete každé včelstvo a vyjměte rámek se včelami z plodiště. Opatrně se vyhněte matce, lehce setřete rámek otevřenou sklenicí nahoru po rámku. Včely nad sklenici spadnou dovnitř. Chytíte přibližně 100-120 včel. Nasaďte víčko a označte sklenici číslem úlu, abyste vždy jasně přiřadili sklenici ke včelstvu. Doma v kuchyni jemně zatřeste sklenicí a vylijte vzorek mrtvých včel a roztočů do síťového cedníku nad větší bílou mísou. Použijte stříkačku k pečlivého smytí roztočů ze včel v míse. Silný střik je nejlepší. Odstraňte vodu a opakujte proceduru vícekrát (většinou když nejsou roztoči smyti v prvním mytí). Potom spočítejte včely ve vzorku. Vypočítejte počet roztočů na 100 včel.


4. Přelarvení a chov matek
Vytvářejte matky ze včelstev s nejnižším počtem roztočů. Je několik přístupů které se mohou použít při přebarvování a chovu matek. Vybavení k jednoduchému chovu je dostupné u dodavatelů včelařského nářadí. Jako poslední východisko jednoduše vyjměte rámek s vajíčky a mladým plodem z vybraného včelstva a dejte rámek do bezmatečného včelstva s pouze zavíčkovaným plodem.
Včely vychovají několik matek. Budete muset vzít matečníky nebo použít klícky k izolaci matečníků den nebo dva před líhnutím první matky a inkubovat buňky před vylíhnutím. Omezení je počet matek které mohou být vytvořeny najednou, obtíže s vyříznutím nouzových matečníků, a určení stáří těchto matek při odhadnutí doby vylíhnutí.

5. Páření matek v izolaci
Protože jste udržovali přesné záznamy, a získali jste matečníky pomocí přebarvení, znáte přesně jak stará jsou kukly matky. Jeden až tři dny před vylíhnutím matek v inkubátoru, umístěte matečník do oplodňovacího oddělku mezi rámky plodu do plodiště do chomáče. Opatrně abyste nepoškodili buňku. Matky se vylíhnou a oplodní.

Alternativně můžete nechat matku vylíhnout v inkubátoru nebo umístit buňku do klícky do včelstva. Jestli zvolíte líhnutí matky v inkubátoru, umístěte každý matečník do zkumavky aby matka nespadla na dno když se líhne. Umístěte malou kuličku měkkého cukrového těsta na dno zkumavky. Zkumavka umožní snadno chytit matku a označit ji před oplodněním. Označené matky se snadno používají. Ujistěte se že matečníky vytvořené včelstve budou zničeny, jsou-li tam, před vložením matky. Opatrně ji uvolněte aby vběhla mezi rámky. Dejte pozor aby vám neulétla a neztratila se.
Zajistěte aby včelstva, která přežila měla hodně trubců. Jestli je počet trubců nízký, můžete zvětšit umístěním dvou rámků s trubčím plodem nebo mezistěn do těchto včelstev. (Poznámka: trubčí mezistěna se dá koupit v obchodu - v USA). To se muís udělat dopředu před chovem matek a načasovat tak aby zralí trubci byli k dispozici v době líhnutí matek. Rámky s trubčími plásty se mohou uchovat a znovu použít, místo použití mezistěn.

6. Výměna matky
Nejdříve musí být nalezena stará matka a odstraněna. Jakmile se to udělá, včelstvo se nechá bez matky 3 dny, s výjimkou když se pracuje se včelami, které nesou afrikanizované geny. V tomto druhém případě je přijetí nejvyšší jestli je nová matka vložena pomocí klícky okamžitě po odstranění matky staré.

Oplodněné matky se mohou instalovat do včelstev pomocí několika technik (4). Preferujeme vkládací klícky s medocukrovým těstem. Nejprve se matka v oplodňovacím úlku chytí a označí. Potom se matka vloží do vkládací klícky, která je zaklíněna mezi dva rámky do chomáče včel. Dělnice zkonzumují cukrové těsto blokující matku a matka se uvolní a brzy začne klást vajíčka. Klícka se odstraní při další kontrole kladení. Alternativně můžete použít klícky z pletiva nastrkovací na plást. Musíte si však na to vzpomenout a vrátit se a odstranit ji za 3-5 dní.

Nebo můžete spojit oplodňovací oddělek se včelstvem bez matky pomocí tradiční techniky jako je bariéra z novin.

Jakmile jste vyměnili matky u všech včelstev pomocí programových matek můžete čas od času najít včelstvo s nepřijatelně vysokou úrovní Varroa. Jednoduše ošetříte toto včelstvo a vyměníte mu matku z varroa-tolerantního kmene.

Shrnutí

Zjistili jsme, že produkce varroa-tolerantních matek je relativně jednoduchá a přímá. Nemusí to stejně dobře fungovat ve vaší oblasti,ale to by se mělo testovat. Naše pojetí je založeno na základních biologických principech a včelařských zásadách. Využití místně přizpůsobeného kmene zajístí že vaše včelstva budou nejplodnější a nejproduktivnější. Přelarvování a chov matek může být u některých včelařů kámen úrazu v produkci varroa-tolerantních včel. Avšak tyto techniky nejsou těžké a práce může být osobně vděčná pro chtivé včelaře. Jestli nechcete chovat matky, zkuste spolupracovat se včelařem co to umí. Včelařské kluby by měly uvažovat o vývoji projektů chovu varroa-tolerance ve svých okrscích. Varroa-tolerance je první krok směrem k programu IPM pro Varroa.

Pomocí matek z našeho selektivního šlechtitelského programu popsaného výše, vyměnili jsme doslova všechny matky z provozu 600 včelstev v průběhu posledních dvou let 1998 a 1999. Na podzim 1998, přes jednu čtvrtinu provozu nebyla ošetřena akaricidy, a bylo velmi málo ztrát přímo připsaných poškozením Varroa. Na podzim 1999, mělo pouze jedno včelstv z patnácti významné poškození Varroa, a jenom ta byla léčena. Těmto včelstvům byla také, nebo budou, vyměněny matky ihned jak bude více matek k dispozici na začátku 2000. V době kdy toto bylo psáno (Duben, 2000) většina včelstev ploduje na včelnici dobře a vykazují malé, pokud nějaké, nepříznivé účinky Varroa. Toto je navzdory stresům včel v létě (1999) z velmi nízkých srážek a slabého růstu rostlin, po suchém podzimu a zimě v zaznamenané historii.

Reference

1. Erickson, E.H., Atmowidjojo, A.H. and Hines, L.
Can we produce Varroa-tolerant honey bees in the United States?
Amer. Bee Jour. 828-832. 1998

2. Erickson, E.H., Atmowidjojo, A.H. and Hines, L.
Varroa-tolerant honey bees are a reality.
Amer. Bee Jour. 931-933. 1999

3. Erickson, E.H.
Fecal accumulations deposited by Varroa can be used as a simple
field diagnostic for infestations of this honey bee parasite.
Amer. Bee Jour. 63-64. 1996

4. Laidlaw, H.H. Jr., and Page, R.E. Jr.
Queen rearing and bee breeding.
Wicwas Press, Cheshire, CN. 224 pp. 1997

_________________________________________________-

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gusta Gusta | 1. prosince 2008 v 3:44 | Reagovat

postrádám objektivní výsledky tohoto návodu s dnešním datem,vše je koncipováno před rokem 2000

2 Eman Eman | E-mail | 1. prosince 2008 v 6:07 | Reagovat

Mě se ten návod jeví jako tak klasický a logický, že jeho aplikace kromě práce s monitoringem a evidencí, která je ale nutná při každém šlechtění, nemůže vůbec nic pokazit. Nebo ano?

Bohužel u nás je problém najít izolované území od včel. Mě se na tom líbila obhajoba divokých a zanedbaných včelstev a konstatování, že chemické léčení jde proti výchově varroatolerantního kmene. Ale to je nakonec taky logické.

3 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 1. prosince 2008 v 8:31 | Reagovat

To izolované stanoviště je jedna z nějvětších slabin tohoto článku. Dočasně soustřeďovat to nejlepší, ano. Izolovat, ne! To je slepá ulička, příbuzní roztoči mohou zdání tolerance způsobit. Naopak "vlohy" je nutné neustále ověřovat v běžných podmínkách. Laboratotní pokusy, pokusy o izolaci nevedou nikam. Samozejmě je třeba zajistit kontrolu páření. Měl jsem stanoviště 7 km vzduchem o nejbližší civilizace a včel. Dal jsem tam 6 včelstev, která rozhodně tolerantní nebyla, naopak. Měla ale jiné vlastnosti, pro které jsem je chtěl ještě uchovat. Za 19 měsíců jsem je léčil jen 1x KM. 22.4 2007 byla včelstva v 5-6 NN 448x159, pak mi je ukradli.

4 Gustimilián Pazderka Gustimilián Pazderka | E-mail | 1. prosince 2008 v 9:19 | Reagovat

Osobně vzhledem polyandrii u přirozeně spářených matek si myslím, že je pravděpodobnost úspěchu založená na tomto postupu pouze bez inseminace je mizivá. Něco jiného by bylo, kdyby na určitý počet včelstev byl oblastní inseminátor, ke kterým by měl bezvýhradní přístup ke všem včelstvům a selekcí se naplno zabýval coby něco jako pravá ruka inspektora SVS. Taková možnost plošných a organizovaných udržovačů prospěšných genů unás neexistuje. Osobně jsem nabízel svá včelstva k podobným činnostem. Klidně. Protože šlechtitelé co hodnotí prospěšné vlastnosti jsou už dávno u mne něco jako "bohové" včel.

5 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 1. prosince 2008 v 18:48 | Reagovat

"Varroa-tolerantní včelstva se přejdou bez povšimnutí když se všechna včelstva léčí akaricidy."

- To je klíčová zpráva! Ale jde to i u nás? Tedy neléčit. Legálně nikoliv...

6 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 1. prosince 2008 v 22:46 | Reagovat

ad (5) - legální je monitorovat (nařizuje vyhláška), ale už není řečeno, když monitoringem zjistím nulový stav v.d. - tady je třeba vyhlášku dotvořit.

- O víkendu jsem byl v NASA na semináři Sekce komerčních včelařů a ing. Titěra na začátku přednášky na téma nemoci včel a možnosti šlechtění včel upozornil na utopistické snahy (prý viz včela primorská) a zmínil také okolnost, že někteří včelaři jsou omámeni různými "blogy" atd. Víceméně nevědomky prozradil, že ve dvou lidech se tato problematika nedá postihnout. Anebo naopak, že všechny citované světové kapacity nerozumí chlapcům od Bobří řeky.

7 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 1. prosince 2008 v 23:12 | Reagovat

[6] a zmínil také okolnost, že někteří včelaři jsou omámeni různými "blogy" atd.

.........

Wordpress používaný nově na stránkách VÚD není webový blog systém?

Už se těším, kdy bude blog na VÚ obsazován opravdu autentickými články  z oboru aktuálního včelařského výzkumu a jeho zavádění do praxe. Blog, kde budou vidět výsledky toho českého odborného snažení za poslední dobu a bez nějakého mámení na hlavní straně VÚD s reklamou na léčiva nebo oplodňáčky, ale budou k přečtení kupř. solidní vědecké práce, porovnávání a poznatky o léčení v EU.  Jestli je na odborných místech obava s fascinace včelařů Fascinovaným včelařem, může jít o obavu oprávněnou. Jsem v dobrém velmi často fascinován co se děje. Myslím si, že nejsem v tomto sám, ale jestli by Dol neměl ty ceníky a kontakty, tak se ani neví, že nějaký český výzkumný ústav je, natož nějaká jeho veřejná oficiální vědecká prezentace.

8 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 2. prosince 2008 v 8:38 | Reagovat

Nechápu, proč se VÚD tak brání pustit kousek ze svého monopolu na rozhodování zastáncům alternativního přístupu ke šlechtění a léčení varroózy. Vždyť takto by mohl na území pod sférou jeho vlivu ukazovat prstem, jak beznadějné je to pachtění.

9 Karel Karel | 2. prosince 2008 v 8:39 | Reagovat

Blogem, kde se dozvím za měsíc víc informací než jinde za několik let jsem opravdu a rád omámen :-)))

A ještě ho dělá někdo zadarmo. Zřejmě amatér :-)

10 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 2. prosince 2008 v 9:09 | Reagovat

Eman Veselý je ten, kdo tak nepřímo zjistil, že ho čtou i Olympští českého včelařství.

11 Eman Eman | E-mail | 2. prosince 2008 v 9:10 | Reagovat

(6) ...omámeni různými "blogy"

Píšu sice blog, ale asi by se tato stránka měla jmenovat  "Veselé včelařské překlady". Mohl bych klidně psát pouze svoje veselé historky ze včelaření a svoje názory. Možná bych měl i větší návštěvnost. Zvolil jsem však přibližování včelařských textů z celého světa. Občas si napíšu co si o tom myslím.

Zásadně uvádím své zdroje, odděluji to co překládám a to co si myslím. Každý si to může konfrontovat podle svých znalostí cizích jazyků. Nikoho nechci omámit, jen se snažím objektivně informovat, sebe i ostatní, aby nikdo nebyl omámen ("oblbnut"), ale měl informace z různých světových stran.

Naopak si myslím, že právě jednostranná informovanost a papouškování moudrostí našich "učitelů včelařství", bez konfrontace se světem, může možná časem oblbovat.

Konec konců každý kdo má přístup na internet má možnost tady napsat, že je to všechno utopie a bludy a uvéstsvé argumenty. Ostatní čtenáři si ho zváží.

Docela se těším na nejnovější názory D. Titěry v sobotu a přinesu tady reportáž.

12 Bronislav Gruna Bronislav Gruna | 2. prosince 2008 v 9:27 | Reagovat

ad 5,6 Je třeba navrhnout změnu vyhlášky postavenou analogicky k léčení v biovčelařství. Také tu existoval podobný rozpor. Biovčelaři mají výjimku, smí léčit alternativně, přičemž musí sledovat zdravotní stav svých včelstev. Bude celkem logické rozšířit tuto výjimku na ostatní včelaře, kteří prokazatelně sledují intenzitu varoázy. V první řadě se to týká šlechtitelských chovů, které mají varoatoleranci jako chovatelský cíl.

13 Bronislav Gruna Bronislav Gruna | 2. prosince 2008 v 9:40 | Reagovat

Také jsem rád omámen tímto blogem. Plánoval jsem pro tým VMS podobné informace sbírat. V trilogii je odpověď na většinu otázek, které jsem považoval za nutné řešit v příští sezóně. Mít tak Emana vedoucím odborného oddělení ČSV. Emane dík.

14 Gustimilián Pazderka Gustimilián Pazderka | E-mail | 2. prosince 2008 v 9:50 | Reagovat

[12] Ano, biovčelaři a snahy o takovou produkci jsou přirozeně a běžně zesměňovány protože není možné v těchto českých nařízení a podmínkách vůbec se o bioprodukci zajímat. Neutrpí tím včelařská česká prestiž a hlavně česká odbytiště, protože není možné vyrábět biomed kvůli nařízení SVS? Doufám, že český med nebude například na německém trhu brán něco jako "evropská Čína".

15 Tomas Tomas | 2. prosince 2008 v 10:13 | Reagovat

K 12

uvedu zajimavost k jednomu chovateli.

Pred par dny jsem se  bavil s velkochovatelem matek (slechtitelsky chov - singer) a ten mi rekl, ze varoatolernci nelze vyslechtit.  Pri rozhovoru jsem polozil dotaz, zda vybira plemenivo i s ohledem na stupne zamoreni varoazou v sezone.

Osobne verim, ze to lze a zacinam na to klast duraz.  

I diky Emanovu blogu :-)    

Jenze pak clovek narazi - zepta se v organizaci  sledujete spad?  a odpoved zni ano, koncem ledna :-)  

Asi jsme opravdu omameni...

16 Pavel S. Pavel S. | E-mail | 2. prosince 2008 v 14:49 | Reagovat

Ve včelařství v článku o Simoně A. byla informace o zřízení "polní" inseminační stanice s Ing. Titěrou a bylo uvedeno, že se jedná o vyjímečný počin, protože většinou Ing. Titěra jezdí inseminovat do zahraničí. To musí mít VÚD příjmy. Nezávidím někomu peníze, ale marně přemýšlím, jak bylo uvedeno výše, co z výsledků VÚD získáme my, řadoví včelaři. Kdo slyšel přednášku Ing. Titěry předloni na mezinár. výstavě v Letňanech v Praze, možná se divil jako já, když p.Ing. napadl komerční včelaře, že nedůsledně léčí a ještě si asi 4x v přednášce protiřečil, že jsem nakonec nevěděl "za koho kope"......

Hlavně ale píši kvůli jedné věci - pokoušel jsem se vyhledat na NETu článek s metodikou ošetřování   KM a šťav., ale nikde, ani na soukromých stránkách typu "tak to dělám já" jsem nic nenašel. Nemohl by jste mne někdo nasměrovat?? Dostal jsem knížku Ekologické včelaření, kde autorka popisuje, jak aplikuje X ml KM na houbičku na nádobí, podle síly včelstva, to je vše. Má př. Leoš Dvorský vlastní www?

ad 15 - nezájem o nové poznatky mezi včelaři je enormní: v ZO Olomouc, sdružující cca 220 členů je každý rok navržen zájezd se včelařskou tématikou. Pro malý zájem se už několik let zájezd nekonal, vloni byl v plánu VUD a přes všechny výhrady si myslím, že něco zajímavého by se člověk dozvěděl. Opět pro malý zájem byl zájezd zrušen. Když jsem se v pondělí seznámil se včelařem s 25 vč.(cca 35 let), zeptal jsem se od koho má matky, tak mi řekl, že matky neřeší, že si to včely vyřeší samy. Spíše bych to čekal u dědouška s dvěmi včelstvy.

17 Ivan Ivan | 2. prosince 2008 v 17:05 | Reagovat

Zajímá-li vás polní inseminace, přijeďte se podívat na letní školu nástavkového včelaření. Tam se to běžně provádí s výkladem pro účastníky (a spousta dalšího).

O použití KM se lze dočíst třeba na www.varroamonitoring.cz v odkazu "Metodiky jednotlivých ošetření" a na konferenci (vcely.or.cz) se to každý rok probírá nahoru dolů.

Zajímavé včelařské zájezdy, přednášky apod. nepořádá pouze Svaz, takže aktivní včelaři si mohou najít, co je zajímá.

18 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 2. prosince 2008 v 19:05 | Reagovat

K (12) - bezva nápad, princip je prostý, jen aby to v příslušné kanceláři někdo uvedl v život (umožnil)...

K (12) - je to už bokem od tématu, ale kvůli přesnosti informace uvádím, že není pravda co je v článku od S. Adamcové tvrzeno (Včelařství č.11, str. 297), že inseminace na české farmě proběhla naposledy před 10 lety; např. vloni i letos ing. Titěra inseminoval matky v rozmnožovacím chovu A. Drdy ve Valašském Meziříčí...

A k (7) fatkická poznámka - Word Press je vytvořen pro blogovací systémy, ale stejně dobře se dá použít i na tworbu www prezentací - příklad je můj web vigorbee.cz , kde funkce blogu mám potlačeny - neměl bych na to čas, a navíc když p. E. Veselý to dělá tak perfektně, nebudu ho přece suplovat ... :-)

19 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 2. prosince 2008 v 19:07 | Reagovat

moje druhá info v (18) je k příspěvku č. 16

20 Hona R. Hona R. | E-mail | Web | 2. prosince 2008 v 21:05 | Reagovat

Ad 16,

Souhlas. Titěra je stejnej blbec jako všichni v Dole, moc kecá. Podnikáni v Dole jede na plnej plyn. Nic s svenku není třeba, s Varroa si poradíme sami, že jó blbečkové.

21 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 2. prosince 2008 v 21:32 | Reagovat

ad 12)

Při jednání na MZe a SVS bylo domluveno, že při tvorbě nové Vyhlášky na zdolávání varroózy budou pracovat také PSNV a MZLU a bude zakomponován VMS.

ad 13)

Eman je již vedoucím odborného oddělení PSNV

22 Pavel S. Pavel S. | E-mail | 2. prosince 2008 v 22:02 | Reagovat

Letní školu u př.Nerada jsem abs v r.2005 a s ní u př. Havlína jsem byl také. Škola mi hodně dala, ale spíš jsem měl na mysli to, že bylo poukázáno spíše na využití našich odborníků v cizině než u nás. Tento dojem ale př. Čermák v (18) uvádí na pravou míru. Pokud ještě mohu k VUD - někdy mne děsí věci jako “Kamlerův kočovný rudl”  stojící na výstavě cca 50m od př. Jindry. Prvním propagátorem parafínu  v ČR byl př. Přeslička, až za mnoho let se podařilo, aby VUD provedl lab testy na likvidaci spor MVP za urč podmínek. Potom jsem se Dr. Kamlera v Brně dotazoval, zda parafín bude použit nejen jako prevence, ale i jako “léčba” na  “úly napadené”  MVP, tedy zapracování  do veterinárních směrnic na základě prokázané učinnosti.  Řekl mi, že parafín bude vždy jen prevence  a proč se o to zajímám, když  dostanu vše zaplaceno  z fondu.  Tady je myslím úkol VUD - pokud lze zabránit u včelařů materiálním škodám, tak se na tom podílet. Uvidíme, jak to bude s prosazováním "ekoboje" proti VM (1 litr KM 35,-Kč a nemusíte si ho koupit v Dole = špatná informace).  

Poslední zajímavé články o KM jsou z listopadu v Konferenci Optimal klubu,  ale nelze je považovat za metodiku. Na vcely.or. jsou  články  od r.2003 do r.2006, praktický návod  dávají tři při různých osobních pohledech.  Čekám, že se něco objeví v MV.

23 Radek Krušina Radek Krušina | E-mail | 2. prosince 2008 v 22:34 | Reagovat

K (3)

To je právě taky paradox, nad kterým se občas zamýšlím.

Je možné, aby v prostředí, kde díky systému léčení nefunguje přírodní výběr, s takovým velkým zavčelením jako je u nás, se vůbec podařilo dlouhodobě žít s roztoči?

Vždyt povinné účinné léčení každý rok se snahou zabít co nejvíc roztočů vlastně šlechtí roztoče - pomalu se  z nich vyšlechťují ropáci odolní proti chemii (přežijí jen Ti nejodolnější a navíc postupně získávají rezistenci).

Pokud je pravda, že některá včelstva jsou odonější proti roztoči, tento systém je neumí vyhledat.

A při velkém zavčelení a současném systému léčení je zřejmě jediná naděje na zvýšení procenta odolnějších včelstev takový rok, jako byl třeba ten loňský, kdy i přes chemii se roztoči přemnoží tak, že ta nejméně odolná včelstva nepřežijí.

Další nadějí jsou možná také ti "lajdáci", kteří ustojí všechny komise, a léčí až fumigací. Co jim přežije léto - to očistí přes zimu pro další chov.

Tak mi pořád přijde, že trochu změnit smýšlení a připustit, že tak moc nevadí když uhyne nějaké to procento včelstev na varroázu, by možná vůbec nezaškodilo.

A co včechno by se muselo změnit, co by museli sledovat, na co se zaměřit chovatelé matek, aby se v našem prostředí začali vybírat pro rozmnožování a šlechtění včely co nejvíce varroatolerantní?

Někde jsem tu četl, že člověk by mohl urychlit vyšlechtění včelstev s žádanými vlastnostmi oproti přirozenému výběru. Ale myslím, že i úplnému lajkovi je jasné, že stávající systém naopak šlechtí roztoče a vyšlechtění varroatolerantních včel nejen nepomáhá, ale zřejmě účinně brání.

Zřejmě je to tím, že lidé, kteří tento systém vytvářejí, nevěří, že šlechtěním včely je možné varroatoleranci zvýšit.

Myslím, že pokud to tedy možné je, patří dík každému, komu se podaří postupně do systému dostat opatření, která by mohla podpořit šlechtění tímto směrem.

24 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 2. prosince 2008 v 23:52 | Reagovat

(23) "A při velkém zavčelení a současném systému léčení je zřejmě jediná naděje na zvýšení procenta odolnějších včelstev takový rok, jako byl třeba ten loňský, kdy i přes chemii se roztoči přemnoží tak, že ta nejméně odolná včelstva nepřežijí."

To je nekonečně malý krůček k  varroatoleranci, který hned coufne zpět. Selekční tlak, má-li změnit podstatně nějakou vlastnost v populaci, musí být trvalý. Když pomine (jeden rok je nic) a dále se léčí, populace se vrací do původného stavu (to je obecně platný jev). Tedy - stálý a silný tlak může působit buď jen v přírodě bez zásahu člověka, přitom s velkými oběťmi, anebo selekce řízená člověkem.

25 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 3. prosince 2008 v 15:29 | Reagovat

(23) Myslím si, že podpora pro nákup oddělků po katastrofě může teoreticky zase přinést další, místně inbreední populace roztoče získají s oddělky "novou krev". Takže faktem je asi to, že tu více šlechtíme roztoče, než včelu.

26 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 3. prosince 2008 v 16:27 | Reagovat

(16) Webovky nemám, hodně o léčení MK bylo na optimal konference. Zahledejte v archivu. Můžete mi napsat mějl nebo využít varroalinku (776 113 069).

27 Vít Marada Vít Marada | E-mail | 4. prosince 2008 v 18:41 | Reagovat

Je těžké se rozhodnout, jestli chovat včelstva slabá s malým medným výnosem, spíše bodavější a  odolnější na varoázu. Nebo včelstva silná s dobrým medným výnosem, mírná, ale nutným chemickým bojem s varoázou.

28 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 4. prosince 2008 v 23:41 | Reagovat

(27) - z čeho vyplývá, že jsou to neslučitelné varianty?

29 Vít Marada Vít Marada | E-mail | 5. prosince 2008 v 6:21 | Reagovat

(28) Včelstva slabší mají méně varoázy, ty budou tímhle výběrem přežívat. Nikdo tady neřekl zatím, že je třeba vybírat jen u včelstev s vyššími výnosy. S mírností a bodavostí to posuzuji podle toho, že většinou včelstva s čistícím pudem jsou agresivnější. Znám jednoho rakouského chovatele matek, který velmi aktivně počítal spad varoázy už před 10 lety. Až k němu pojedu tak se ho zeptám jestli to mělo nějaký výsledek. Zdá se mi že teť už varoázu nepočítá. Asi deset let dělá bio včelaření, varoáza mu někdy působila i ztráty na včelstvech a má minimum ostatních včelařů kolem sebe. Ideální podmínky, které tu popisujete na šlechtění varoatolerance.

30 Eman Eman | E-mail | 5. prosince 2008 v 6:27 | Reagovat

K (3) ,,,,jedna z nějvětších slabin tohoto článku. Dočasně soustřeďovat to nejlepší, ano. Izolovat, ne! To je slepá ulička, příbuzní roztoči mohou zdání tolerance způsobit. ....

Myslím že v článku je izolace míněna výhradně za účelem zvýšení pravděpodobnosti páření s vyselektovanými trubci.  Tam v izolaci už je 1. liga a roztoči nehrají takovou roli. Pak se matky přesunou na jiné (neizolované) včelnice a z nich se zase vybraná včelstva zase dají do "izolace" k plemenitbě. Nevidím v tom tedy slabinu.

K (27) a (28) -  systematickým a dlouhodobým chemickým přeléčováním ve stylu "celý rok proti varroáze", slepě hlava nehlava, bez ohledu na skutečnou situaci se mohly geny varroa-tolerance hodně vytratit z našeho území. Proto se asi nedá očekávat rychlý úspěch. Ve svědomitém léčení se většinou vyznamenávali právě pečliví chovatelé matek. V tom vidím náš menší specifický problém. Po prvním neúspěchu při vytváření varroatolerantních kmenů to může řadu chovatelů odradit a řeknou si, "ano, vyšlechtit varroatolerantní včelu je opravdu utopie" (říkají to naše největší kapacity) a znovu se vrátí k tvrdé chemoterapii.

Hlavní problémy u nás vidím v těchto bodech:

Rigidní vyhlášky VS zaměřené na pasivní a neinformované včelaře, nedostatek konkurence v akaricidech a metodách boje s varroa, jednostranné zvýhodňování jedné výrobní firmy dotacemi (něco v EU nevídaného a možná i nepřípustného), střet zájmů Výzkumu a výroby, izolacionismus v informacích i v povolených metodách léčení.

Povolovat (případně podporovat dotacemi) by se měly pouze používané chemikálie (zákaz coumaphosu atd) a nikoli jinde v EU zavedené a schválené metody (KM, KŠ, Thymol, nassenheider,....atd).

31 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 5. prosince 2008 v 7:48 | Reagovat

K (27) a (28). V srpnu nebo červenci tady vyšel článek "Dotace která má opravdu smysl". Je v něm odkaz na www stárnky města MB, film z mého stanoviště. To otevřené včelstvo bylo letos i loni ošetřeno jen 1x Formidolem.Je to linie MG. Myslíte, že je neduživé nebo příliš ostré?  Ono sledovat spad a pod. je něco hodně jiného, než umět ze sledovaného vyhodnocovat selektovat, šlechtit.................. Není vždy jen zlato, co se v zahraničí třpytí. Například  v EU jsou různá BIO sdružení, která mají jiná pravidla než jsou ta oficiální. Jsou skutečné o EKO. Sami členové si dodržování hlídají, protože  platné předpy tam (i u nás), může  obejít kdo chce. Jde zase o přístup.  Zda bereme EKO jako ždímačku  peněz nebo poslání. S varroatolerancí je to to samé.

32 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 5. prosince 2008 v 7:51 | Reagovat

K 31 vypadla mi tam písmenka. ..... protože platné předpisy tam .......... Omlouvám se.

33 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 5. prosince 2008 v 10:44 | Reagovat

(29) "Včelstva slabší mají méně varoázy, ty budou tímhle výběrem přežívat."

Ale to je jen doměnka ničím nepodložená. Vím z čeho vychází - z předpokladu, že slabá včelstva málo plodují. Ale to je hodně zjednodušené, protože méně plodná včelstva mohou být normálně silná, pokud mají geneticky dlouhověké včely (viz můj článek www.vigorbee.cz/files/letnivcely.pdf) a také zdravé včely - to není utopie, to mám ověřeno praxí a využil jsem to při selekci.

Ani to neplatí, že včely s výborným čistícím instinkterm jsou bodavější, tedy paušálně ne; ale zase to nesmí být buchty, které si nechají vše líbit, třeba se dát vyloupit...

Spad roztočů - v tom se sotva kdo vyzná, selekčně významná informace je tam řádně zamaskovaná!

34 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 5. prosince 2008 v 17:53 | Reagovat

K (30). Já jsem pochopil, že to soustřeďování je asi kvůli oplozování. Jenže pozor! Nejde jen o to aby se matky pářily takto odchovanými trubci, ale trubci prověřenými kleštíkem !!! Měl-li bych použít té sporotnví terminologie. Ne každý má na 1. ligu a když už v ní je, ne každý má na to hrát za vrcholový tým, kde jsou velké tlaky na úspěch. Jen při enormním tlaku (v našem případě selekčním) je možné oddělit kvalitu od toho, co se jen tak tváří. Jedině špičkový sportovec je schpen hrát všude.  No a o to nám jde. V článku popisováná cesta do 1. ligy je dost dlouhá  i když to vypadá velice jednoduše a metodicky správně. Je to něco podobného jako s počítáním přirozeného spadu  v (33).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama