Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Včely "čističky" by mohly zachránit ohrožená včelstva

11. listopadu 2008 v 18:10 | Eman |  Nemoci včel - Veterinární záležitosti - léčení
Plán využít geneticky programované "hygienické" plemeno k potírání parazitů.

Britský vědec má naději na obrat v kritickém úbytku včel pomocí šlechtění "čistících včel" k ochraně včelstev před potenciálně devastujícími nemocemi.

Francis Ratnieks, jediný profesor včelařství ve Spojeném Království, podniká průkopnický výzkum založený na šlechtění dělnic geneticky programovaných k udržování čistých úlů. Takzvané "hygienické" včely odpovídají za odstraňování mrtvých kukel a larev z úlů, ale vyskytují se ve velmi malých počtech.

Akademik University Sussex věří tomu, že jestliže se jich bude moci více uměle šlechtit, budou chránit včelstva před parazity jako je varroa, který minulý rok zabil miliardu včel a zničil každé třetí včelstvo.

Jeho výzkum přichází teď, když včelaři minulý týden pochodovali na Whitehall a žádali o 8 milionů liber nouzového financování od Ministerstva životního prostředí, potravin a zemědělství (Defra) na zastavení včelích nemocí, které odhadem stojí ekonomiku £54 milionů jenom za minulých 12 měsíců. Jeho tříletý projekt je financován privátně, částečně pomocí Rowse Honey, který varoval před tím, že Británie by mohla být o vánocích bez domácího medu..

Role "hygienických" včel byla poprvé pozorována v letech 1930. Ale protože pouze asi 10 procent včelstev je "hygienických", a v nich pouze asi 10 procent dělnic mají hygienické geny, a je obtížné zjistit ze kterých včel šlechtit pro nejlepší výsledky.

V každém úlu matka může vyprodukovat až 2000 vajíček za den oplodněných až 10 samečky. Ratniekův výzkum se soustřeďuje na šlechtění matek ze stejné otcovské linie jako většina hygienických dělnic. Tyto matky budou potom dodány včelařům. Celkem by měl projekt trvat tři až čtyři roky.

'Hygienické včely mají silný sklon čistit věci, odstranit kukly a larvy jestliže jsou mrtvé nebo umírají,' řekl Ratnieks, který studoval včely, mravence a vosy po dobu 25 let. 'Tato hygiena může řešit jisté typy nemocí, zvláště nemoci plodu jako je zvápenatění, mor včelího plodu a roztoče varroa.

'V případě varroa roztočů, samička klade vajíčka na kuklu do buňky. Tato vajíčka se mění v mladé roztoče. Hygienické včely to dokáží detekovat a odstraní voskové víčko buňky a vyškubou kuklu ven. Tak ve skutečnosti nezabijí samičku varroa, ale zabrání ji v rozmnožování. To není dokonalé potírání varora, ale může to zpomalit růst, a tím pomoci včelařům udržet nemoc pod kontrolou.'

Stejně jako vyrábějí med, včely opylují plodiny v hodnotě £165 milionů ročně ve SK, a také divoké rostliny a zahradní květy. Asociace Včelařů farmářů podporuje projekt pomocí testování včelstev s hygienickými matkami ve 100 včelstvech po celé Británii, a sledují také jak jsou včely dobré v produkci medu.

Stuart Bailey, předseda Rowse Honey, slibuje £100,000 na projekt. 'Naše peníze to rozhýbou,' řekl, 'ale mnohem více je potřeba utratit na výzkum včel. Plně podporujeme kampaň spolku včelařů (British Beekeepers' Association) za krizové financování £8 milionů z Defra po příštích pět let.'


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vít Marada Vít Marada | E-mail | 13. listopadu 2008 v 23:15 | Reagovat

Vigorky mají také vyšlechtěný čistící pud. Pozoruje někdo vyšší varoatoleranci? Klidně bych to ověřil, mám 55 matek sklenárek a 50 sklenárek F1. Zamíchat mezi tyto včelstva 10 nebo 20 vigorek a počítat spady varoázy. Kdyby tam byl 5 nebo 10% rozdíl už by to byl úspěch. Ale nechce se mi věřit, že by to ještě VÚVč nezkoušel.

2 Eman Eman | E-mail | Web | 16. listopadu 2008 v 15:58 | Reagovat

Nejsem si jist, jestli to dobře chápu, ale myslím si, že varroatolerance nesouvisí přímo se spadem varroa. Tolerance je v tom, že ačkoli mají včely roztoče, tak se s ním dokáží nějak vypořádat bez léčení, nebo jen s minimem (KM). Roztoči se v nich tolik nemnoží, nebo je včely zakusují, nebo nedovolí zalétávat nakažené včely, nebo mají kyselou krev a roztoči se na nich otráví, nebo já nevím jak to dělají atd.  Jako blechy psa nezničí, jen ho otravují. A o to jde, o ekonomickou a ekologickou udržitelnost chovu. Každý přeci máme nějaké neduhy (záněty, plísně, alergie, nevolnosti...) a neužíváme pravidelně antibiotika,  antivirotika a jakž takž si spokojeně žijeme.

http://www.n-vcelari.cz/clanek-cemu-vcelari-veri-a-co-vcely-make.htm

Apropó... Prý pravidelné užívání Acylpirinu prospívá zdraví bez vedlejších účinků, a prodlužuje život. Já k tomu sem tam přidávám alkohol v malých dávkách... :-).

Na náhrobním kamenu bych pak mohl mít dodatek:....asi jsem se poněkud mýlil.

(Hypochondr tam prý má: "Já vám to celý život říkal" :-))

3 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 18. listopadu 2008 v 12:46 | Reagovat

O Vigorkách a o varroatoleranci toho bylo již napsáno tolik, že jít do větších podrobností již má smysl jen pro toho, kdo se tomu problému věnuje a to zde nelze.

O vyšší odolnosti Vigorek ale u nás svědčí to, že v roce 2002/3 u nás na Mladoboleslavsku přežilo prakticky jen  to co ve Vigorkách mělo alespoň nějaký základ. Od té doby členové ZO prakticky nic jiného nechtějí.  Naproti tomu třeba WURM měl ztráty téměř 100%. U nás v údolí Jizery vydrží bez léčení v sezoně 4-6 měsíců. Prostě bez letního ošetřené to vůbec nejde. U mně se tento materiál před časem bleskově vyřadil z chovu sám.  Některé linie Vigorek však V.d. vzdorují 1-2 roky .. Dalo by se říci, že tedy tolerance je asi 4xvyšší než u Wurmovek (což je v podstatě Peschetz) .U pana Marady by mě jen zajímalo odkud má ty Sklenarky.

4 Eman Eman | E-mail | 18. listopadu 2008 v 13:26 | Reagovat

Zajímavá informace o WURM. Zajímavé by také bylo sledovat, jak si Vigorky přenáší žádoucí vlastnosti do dalších generací. Ač to tak nebylo myšleno, tak některé komentáře jsou "skrytou reklamou". Tak proč v tom nepokračovat a nepropagovat i další chovatele, co nabízí Vigorky. Dobrá věc se stejně nakonec potvrdí sama. Já mám asi jakési pravěké Vigorky (Čermákovky). Jsou nekompromisní, ale už vím jak na ně a co se týká odolnosti a produktivity jsou super. Tak bych si rád objednal k oživení další krev.

5 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 18. listopadu 2008 v 14:00 | Reagovat

Skrytá reklama je všude. Jentže horší je, když je někde uvedena normální reklama, neplacená a není to zaobaleno třeba do článku. Tzn. je tam přesná adresa, firmy, zřejmá nabídka (produkty můžete objednat...), cena, vyjmenování produktů, kontakty. Tady nic takového nevidím. Problémy by měla jiná media a firmy.

6 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 19. listopadu 2008 v 22:24 | Reagovat

K [2] - pokud se hovoří o varroatoleranci (VT), je potřeba jednoznačně říci, zdali mám na mysli plnou VT (100%) tak jak existuje u A. cerana, tedy kdy si včely poradí bez léčení, anebo částečnou VT. Protože plnou VT u české populace včely dosud nemáme, musíme hledat alespoň částečnou VT, protože jen přes ni se můžeme dostat postupně, časem k plné VT (selekcí, kumulací příslušných genů). Včely s částečnou VT u nás máme. Je otázka, z kolika % jsou VT a jak to vlastně vyjádřit. Určitou možnost zmiňuje L. Dvorský v [3].  Už taková míra VT je prakticky významným přínosem, kdy včelstva nemusím v létě léčit např. Gabony, zatímco jiná v úplně stejných podmínkách by bez Gabonů uhynula...

K [2] - VT do určité míry se spadem rotočů skutečně souvisí. Jak, to není úplně jednoznačné a snadné k vysvětlení (a přece neprozradím vše co vím :-) ). A záměr p. Marady a způsob vyhodnocení jak uvádí v [1] může něco ukázat.

7 Roman Linhart Roman Linhart | E-mail | 15. prosince 2008 v 21:50 | Reagovat

Vážení přátelé, předně je třeba si uvědomit, že roztoč i jiné choroby budou na naše snahy reagovat. Čím vyššímu tlaku je vystavíme, tím odolnější formu získáme. Vzrůst čistotnosti včelstev tedy povede k odolnějším roztočům. Toť vše. Navíc včely budou mít vždy snahu o udržení Gausovy křivky v rozdělení četnosti znaku (čistotnosti) a tak je chov vysoce čistotných včelstev možný jen za soustavné práce šlechtitele.  Pokud by byla odolnost volně žijících včelstev proti nemocem dána mírou čistotnosti, dnes by po milionech let života druhu žádné nečistotné včely nebyly. Ale ony nejen jsou, dle uvedeného článku v populacích dominují a jen menšina včelstev je čistotných. To je pro zastánce čistícího pudu v roli ochranného faktoru včelstev před nemocemi zásadní otázka. Myslím že do značné míry tento pohled činí nevěrohodným. Nic proti Vigorkám a příteli Čermákovi, jen v tom nevidím logiku. Mám za to že šlechtit včely na odolnost proti nemocem po milionech let co je bez lidí zvládají je trochu podivné. Navíc je pravděpodobné že jsou obranné mechanismy včelstev nastaveny na jiném principu. Když jelena koušou komáři, vleze do bažiny. Umím si představit že budeme šlechtit jeleny kteří rádi polezou do bažin a komárům uniknou. Šlechtit jeleny rezistentní proti komárům na jiné bázi ale možné není. Co když včely vzdorují přirozeně roztočům omezením zimního plodování na panenském díle a nikoli jeich odstraňováním , jak tvrdíme na WWW.SZES.Chrudim.cz? Není potom odolnost volně žijících včelstev vlastností obecnou a nikoli vzácnou?

8 Eman Eman | E-mail | 17. prosince 2008 v 7:06 | Reagovat

(7) ....Mám za to že šlechtit včely na odolnost proti nemocem po milionech let co je bez lidí zvládají je trochu podivné.

------------------------------------------------------------------

Pro někoho podivné a pro řadu světově významných odborníků a šlechtitelů perspektivní cesta ke zlepšení přirozené obranyschopnosti včelstev.

Hygienické chování včel (to není čistotnost - čistotné jsou všechny včely odpradávna, ale to je komplex vlastností od velmi citlivého čichu, detekce, vykousání a vyklizení napadené buňky.

Rozdíly jsou mezi včelstvy tak obrovské, že co jedny včely dokáží za 12 hodin, jiné nedokáží za týden) je poměrně nově objevená vlastnost,

která byla dlouhá staletí, po která člověk chová včely, v chovu zanedbávaná. Člověk vždy hlavně preferoval včely s vysokou produktivitou medu a "hodné"(mírné) včely.

"Hygienické včely" jsou zavedený pojem.

A že se tato vlastnost včel dobře dědí a že souvisí s vyšší odolností včelstev proti chorobám (mor, zvápenatění..) jsou ověřená fakta, která nemá smysl tady více obhajovat.

Můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, pane Linharte, ale to je asi tak všechno co s tím můžete dělat.

Máme ale svobodu slova a každý si tady může psát co chce. Včelaři, kterým na včelách záleží, si sami zváží, čemu budou věřit a co sledovat a co naopak odloží jako bezvýznamné názorové kuriozity.

Praxe předních včelařů a výsledky objektivních vědeckých studií ukazují co má pro perspektivní včelařství význam.

Česko je v podstatě světově málo významná včelařská země. Proto bychom měli o to pečlivěji oddělovat zrna od plev.

9 Roman Linhart Roman Linhart | E-mail | 17. prosince 2008 v 20:50 | Reagovat

Vážený příteli Emane, rád vidím že jste v dobré formě a to mě těší. Také ostatní včelaři jistě vidí že já nejsem ten kdo kohokoli napadá-srovnáním našich článků je zřejmé v jakém duchu kdo hovoří. To nechť každý zhodnotí sám. Není také mým cílem protestovat-proč bych to dělal? Šlechtění na čistící pud není nic škodlivého a tak nic nenamítám. Poukazuji však zcela právem na to, že tu pár věcí nesedí. Pokud vím, stále více a více včelařů chová stále více ušlechtilých matek se silným čistícím pudem-je to dobře, jen tak dál!!! Ale proč tedy máme mnohem více moru než za minulého režimu? Proč mor neustupuje, ale prudce se šíří? Dále, -žádný včelař nikdy nečinil ostřejší selekci, než příroda sama. Nikdy žádný včelař ani šlechtitel nevybíral ty nejlepší včely z desítek milionů-příroda ano. To po miliony let! Pokud by měly geny pro čistící pud významnou selekční výhodu v boji s chorobami (jak tvrdíte Vy a výzkumníci), dnes po milionech let by jiné než čistotné včely neexistovaly. Teorie že se úspěšný gen postupně stává běžným v populaci a vytlačuje méně úspěšné konkurenční alely je nosnou myšlenkou evoluční biologie, není tedy na místě mi spílat. Tato otázka je naprosto zásadní a legitimní. Rozhodně není nijak extravagantní. Až mi dáte uspokojivou odpověď, přijmu ji. Dále nemohu souhlasit s tím, že je čistící pud dobře dědičný. Pokud vím, jde o polygenní vlastnost, kdy se musí spojit hned několik genů, aby vše dobře fungovalo. Včelstev s touto kombinací genů ale je (jak tvrdí článek) a vždy bude (jak dodávám já) menšina. To není jako šlechtit na barvu, kde je za ni odpovědný jediný gen a stačí vytvořit populaci homozygotů, aby vlastnost sdíleli všichni jedinci. Zde je to trochu složitější. Dále si prosím uvědomte, že rychlost evoluce včel je mnohokrát nižší než rychlost evoluce parazitů (moru a varoázy). Od matky v daném roce vychováte tak maximálně dceru, možná vnučku. Ale bacterie či varroa těch generací ročně zvádají mnohem více. Mají tedy vyšší míru adaptability, díky větší pravděpodobnosti vzniku výhodných mutací. Proto se sotva kdy podaří šlechtěním na jakoukoli vlastnost trvale dosahnout cíle. I když máte pravdu v tom, že se to u druhu Acarapis woody u jedné rasy včely podařilo. Nemám tedy nic proti jiným názorům. Pouze ve shodě s Vámi poukazuji na fakt, že je skutečně třeba oddělovat zrno od plev a zkoumat, zda v sobě nemají určité přístupy zabudován vnitřní rozpor. A také to, zda dnes užívané metody nesou ovoce. Já osobně považuji dnešní stav v oblasti nákaz za drtivou porážku koncepce čistícího pudu. Asi to vnímáte jinak, ale sám víte co se v okolí Padrubic a Přelouče děje. Pokud by byl uspořádán pokus, kdy by se dva vzorky včelstev infikovaly morem plodu a do jednoho by se vložily vysoce čistotné matky a u druhého se nasadila přirozená dynamika včelího díla, měli bychom brzy jasno o rozhodující úloze toho kterého opatření a naše rozhovory by byly nahrazeny jednoznačnými daty.  To by ale musela existovat organizace, mající zájem (skutečný zájem) na nalezení pravé podstaty ozdravných mechanismů volně žijících včel. Víte, v Německu se včely při výskytu moru běžně ozdravují převodem na panenské dílo. Tedy se kopírují přírodní mechanismy, které popisujeme a doporučujeme. Jsou snad zahraniční odborníci méně erudovaní než ti naši? Proč se tato včelstva neléčí přidáním vysoce čistotných matek? Není to náhodou tím, že je naše metoda převodu na panenské dílo lepší? Včely žijí s chorobami miliony let a holubi se sokoli také. Chtít škodlivé působení sokolů řešit šlechtěním holubů na rychlost letu je podobné, jako šlechtit včely na odolnost proti nemocem. Čím rychlejší holubi, tím rychlejší sokoli, toť vše. Čím čistotnější včely, tím agresivnější choroby. To prosím uvažte. Nebo ještě jinak-čím silnější antibiotika, tím časem rezistentnější a nebezpečnější mikrobi. To Vám potvrdí každý lékař. Vážně zde nevidíte paralelu? S pozdravem a přáním krásných svátků všem R.Linhart

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama