Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Včelařský protest kvůli umírání včel;

3. listopadu 2008 v 18:08 | Eman |  Nemoci včel - Veterinární záležitosti - léčení
Důvodem je naléhavá potřeba většího výzkumu.

Nebojte se čeští včelaři, nikam se nejde, my už to máme všechno vyřešeno. :-) Tento týden opozdilci mohou ještě vesele léčit (teploty budou nad +10 C), až se ze včel bude kouřit. U nás se nanejvýš chodí protestovat před "vládu" a do parlamentu za větší dotace pro zemědělce.

To jen včelaři v Londýně se "zbláznili" :-), oblečou se do svých "skafandrů" a s kuřačkami půjdou demonstrovat.

Demonstrace včelařů 5. listopadu ve 13 hodin . Sraz na Old Palace Yard, Westminster, London SW1P - Předání petice na Downing street. Vstup do Houses of Parliament vchodem pro návštěvníky. Lobby. Rozchod.

Použijí se zapálené "kuřačky", ale před vstupem do parlamentu se musí schovat do batohu.

Fakta

• Včely přispívají ekonomii zemědělství ročně £165 milionů
• Vláda vynakládá £200,000 ročně na výzkum zdraví včel.
• Roztoč varroa ničí včelstva a je rezistentní k většině schválených léčiv.
• Mor včelího plodu je stále přítomen a vyžaduje stálý monitoring a omezování.
• Očekávají se tu kdykoli nové hrozby jako je například lesknáček úlový .
• Nemoc hroucení včelstev v USA jako příčina masivních ztrát včelstev se může objevit i tady.
• Nevíme toho dost o zvládání nemocí včel a dostupné léky jsou nedostatečné.

Co chceme

• Aby vláda investovala £1.6 million ročně na výzkum a pomohlo se najít řešení.



"Dejte včelám šanci - zvyšte financování"

Všimněte si těch čistých obleků. Nevím jak to dělám, ale takhle čistý oblek bych možná udržel jen první cestu ke včelám. Jestli ono to nebude souviset s tím, že v Anglii uhynulo tolik včelstev že se ti včelaři neměli kde zmazat :-)


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 3. listopadu 2008 v 18:53 | Reagovat

U nás se financují úhyny a dinancovat budou. O víkendovém setkání učitelů včelařství Dr. Kamler prohlásil, že vyšelechtit varroatolerantní včelu je totéž jako vyšlechtit psa bez blech.  Hezké přirovnání,  že. Jenže úplně mimo mísu. Motivaci pro výzkum má VÚD s.r.o. jako hrom.

2 Eman Eman | E-mail | 3. listopadu 2008 v 19:24 | Reagovat

Nechci nikoho obhajovat, ale jestli ono to všechno nesouvisí s uzavřeností našeho včelařství a s monopolem na "výzkum" bez opravdové otevřené diskuze a konkurence.  Dokud to nějak bude fungovat a nebude opravdový malér, tak se nic nezmění. A když se na to financování úhynů podívám pozitivně, tak ty loňské úhyny byly vlastně jakési nechtěné šlechtění varroatolerance.

3 Vít Marada Vít Marada | E-mail | 6. listopadu 2008 v 6:39 | Reagovat

Nemyslím si, že i kdyby jsme měli dva výzkumné ústavy, že by to nějak urychlilo vyšlechtění varroatolerantní včely. Šlechtíme zatím odolnější varoázu, protože vždy přežijí ti odolnější roztoči. Jedině by někdo vymyslel látku, která by účinkovala jako bef na roztočíka.

   Jinak mě také štve, že se stále financují lajdáci a neschopní včelaři, kterým včelstva hynou a rozšiřují roztoče do svého okolí. U nás v organizaci jsme neměli žádné úhyny na varoázu. Stačilo jen dodržet metodiku léčení. Jako klíčové bylo jaro 2007, kdy jsme všichni v naší zo natřeli plod. Někdy v únoru 2007 jsem natáčel pro ČT Brno do spravodajství nátěr plodu. Reportáž začínala slovy. ,,Výzkumný ústav bije na poplach" Bohužel spousta včelařů dělala, že ten poplach neslyší. Uši si pročistili až se začlo mluvit o náhradách za úhyny.

4 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 6. listopadu 2008 v 9:15 | Reagovat

Já jsem naopak pro konkurenci, jedině ta může zajistit pokrok a také rovnovážné ceny. To je obecná pravda. Krom toho VÚD není náš, je to soukromá instituce, kterou živí něco jiného než výzkum a je to pochopitelné. Ten průšvih začal již v roce 2006 a ne na jaře 2007. Letos na jaře dost řádila nosema. I tady byly příčiny na podzim 2007. Pro jistotu se nikdo neozval, ale to je vlastně dobře. Každý svého štěstí strůjcem.  Ale nebojte, dodatce budou nižší. Pan ministr má totiž poradce, kteří mu cpou do hlavy, že čmeláci a samotřské včely vše zachrání. No a jiní mu zase říkají (vlastně šeptají do ucha), že když D1 zruší, malí včelaři stejně zůstanou-dělají to jako koníček a pak zbude konečně na ty profi. No jen aby.  Pane Marada, zbavte se léčiv ve vosku a budete překvapen.  Plošné úhyny může svést na jednotlivce snad jen opilec. Tady selhal systém, to se učí v teoriích řízení a managementu již studenti na střední škole.   Souhlasím ale, že dotaci na obnovu měli dostat ti, kteří dodrželi metodiku, jenže ta by se měla změnit, doplnit. Je jí plný kalendář a stejně kolapsu nezabránila, tenhle přeci nebyl první. Např. bych zavedl poviné jarní ošetření KM (doufám, že si to někdo přečte a začně počítat, kolik by mu to přineslo) nebo stávající alternativou. Kdo to nedodrží , nechce dotaci..... Jenže něco změnit znemená také něco pochopit. Obávám se ale, že u nás chápeme hodně málo a pomalu, proto je také varratolerantní včela u nás pro mnohé něco jako nadávka.

5 Vít Marada Vít Marada | E-mail | 6. listopadu 2008 v 21:31 | Reagovat

To asi určitě průšvih s varoázou začal už na podzim 2006, ale zachránit se dal nátěrem na jaře 2007.

Vím, že by se dalo léčit jen kyselinou mravenčí a šťavelovou, za určitých zásahů v sezoně. (např uvěznění matky koncem července na jednom plástu). Ale všechno je to spousty práce na víc a cena medu stejná.  Jak jste to myslel s těmi léčivy ve vosku? Včely mi každý rok vystavý asi 60% nového plodiště. Jedině bych si začal schovávat divočinu z podmetu a tu si pak nechal přetavit na mezistěny.

     Jako chovatel matek jsem si letos nechal vyšetřit mrtvolky na nosemu od 70 včelstev a pozitivních bylo jen 5 včelstev. Doufám, že se to nevyšetřuje jak varoáza, protože už několik let si vždycky spočítám roztoče v přirozeném spadu a ve výsledcích jich mám sotva polovinu?! Myslel jsem si, že to dělá špatně jen laboratoř MVDr. Šotoly, ale letos to bylo takové i v Žeravicích. Takže budu sám počítat i v budoucnu, abych věděl na čem jsem.

     Varoatolerantní včela pro mě jako nadávka nezní, ale na všech přednáškách slýchám, že v blízké době je nemožné takovou včelu vyšlechtit.

6 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 6. listopadu 2008 v 22:34 | Reagovat

S tím vyšetřením na tom budou asi všechny laboratoře stejně, mají málo času. Každý, kdo to dělá pro sebe, ví. U nás se stávaly až neuvěřitelné nesrovalosti, ale já vždy říkám, že je lépe mít kleštíka v měli a mít jinak zdravé včely.

KM stačí dát na jaře a v podletí, toť vše. Je to mnohem rychlejší a také levnější. Je to postup  osvědčený v zahraničí i u nás. Varroatolerantní včely- jsou skutečností venku i u nás. To, že to někdo popírá je jen omluva za jeho neúspěch.  U nás se někteří vydali cestou foretických roztočů v době, kdy bylo ve světě jednoznačně prokázáno, že je to slepá ulička. To pochopili dokonce i Švédové na Borgholmu (že jim to ale trvalo, no ale když jim na to dá stát dotaci.....). Když se odtrhne "věda" od praxe ani to jinak nemůže dopadnout. Nelze si však plést varroatoleranci s rezistencí,to jsou dvě písničky.  Já  vlastně rozchovávám jen to, co nějakou odolnost vykazuje. Co neprojde testem, přeléčím KM a měním matky za ty talentované. Dospívám k názoru, že čím déle nepoužívám klasické léčení,ve vosku nejsou rezidua, tím jsou včely odolnější. To mi přijde jako logické. Myslím, že varroatolerantní včely jsou jen důsledek tzv. varroatolerantního ošeřování včelstev.    Problém je v tom , že kvůli jednotlivostem nejsme schoponi vidět celek. Když by jste chtěl šlechtit na odolnost proti nosematóze, tak by jste asi také nepoužíval třeba Fumagillin. Je přeci ale  rozdíl léčit kleštíkovitost 6-7x za rok (jak je to doporučováno) nebo jen 1x a to  ještě současně s normálním zásahem do včelstva. Ještě vám ale dlužím odpěvěď na to, že se vše dalo zachránit na jaře 2007 nátěrem plodu. No nejsem si jistý zda všude. Když totiž začnou včely kolabovat na vir deformovaných křídel nebo akutní paralýzu ( a to se stávalo již na jaře), není to rozhodně taková prča, jak naznačil o několik příspěvků nížejeden kolega.  Mám s tím své zkušenosti a tak mi nikdo nebude valit šrouby do hlavy.  Jak důvěryhodná jsou pro včelaře  varování, když jim přijde výsledek zimního vyšetření nulový a oni ví, že tam bylo roztočů jako máku nebo opačně? Tady by se měl někdo chytit za nos. Je vždy lépe se orientovat na prevneci než hasit na poslední chvíli požár. VMS by skutečně mohl sehrávat roli jakéhosi včasného varování. Kdyby u nás  ale nebyla rozmnožována tak vysoce rojivá včelstva, už by asi dávno ti méně schopní nevčelařili. Možná by bylo méně problémů s kleštíkem i MVP.

7 Eman Eman | E-mail | 7. listopadu 2008 v 13:11 | Reagovat

Na stránce http://www.biospotrebitel.cz/page.php?&reference_name=press.detail&kategorie=&from=&clanek=257

Začíná rozhovor s Dr. Janem Pintířem:

1. Jak provádíte ošetření proti roztočům Varroa destructor?

J.P. : Roztoče Varroa destructor považuji za významný přirozený selekční faktor a současně za faktor eliminující. Ve svém chovu jsem zavedl komplexní zooveterinární systém, jehož základními prvky jsou prevence, včasná diagnostika, chov a šlechtění varroatolerantních a varroarezistentních rodin (linií) Pošumavské včely, a preventivní, případně léčebná, ošetření proti Varroa destructor kyselinou mravenčí, kyselinou šťavelovou, thymolem a originálními rostlinnými přípravky, jejichž účinnost a vhodnost použití testuji ve vlastním chovu.

-------------------------------------------

To uvádím jako ilustraci. Mě však vadí současný právní stav kolem nařízení SVS k varroáze. To nařízení se tváří, jako že platí pro všechny chovatele, ale zřejmě jsou tu výjimky (viz Pintíř). Proč ty výjimky nejsou v nařízení zmíněny a proč nejsou stanoveny podmínky, za kterých se lze od toho nařízení odchýlit?

Jestliže EU stanovila podmínky ekologického chovu včel  (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:250:0001:01:CS:HTML), pak u nás to neplatí?

Na jednu stranu se nařizuje do včel rvát jednu syntetickou chemikálii za druhou (fluvalinát, acirnathrin, amitraz) a přitom antibiotika jsou zakázána. Je to zřejmá nerovnováha ve prospěch u nás vyráběných léků. Přitom proti zhoubné nosema ceranae je jediná možnost Fumagilin. Neříkám že bych ho chtěl používat, ale chci mít svobodnou možnost. Průkopníci ekologického včelaření, kterých stále přibývá, se tady možná pohybují na hraně zákona, jestli ne už za ní.

To jen na okraj rozporů v našem veterinárním systému. Tady se mi opravdu zdá, že místo řešení problémů se včelařům "zacpává huba" mimořádnými dotacemi na obnovu. Se stejnou logikou jako je likvidace morového stanoviště a pak náhrada spáleného inventáře od státu.

Pravda asi taky je, že lajdáky včelaře a špatné počasí žádný včelařský výzkum nevyřeší.

8 Vít Marada Vít Marada | E-mail | 8. listopadu 2008 v 7:56 | Reagovat

V Rakousku dělá spousta velkovčelařů bio- med. Při zdolávání varoázy mají výhodu, že kolem sebe nemají už žádné podporované šiřitele varoázy. A to se dá potom léčit jen kys. mravenčí a šťavelovou. VÚVč Dol tvrdí, že kys. šťavelová včelstvům škodí. Při podzimním ošetření je údajně vidět znatelný rozdíl v síle včelstev na jaře. Poláci letos v Bratislavě prodávali přístroj na sublimaci kys. šťavelové. Přístroj mám už doma, ještě někde sehnat kys. šťavelovou a udělat křížový pokus.

9 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 8. listopadu 2008 v 9:18 | Reagovat

Když jsem měl umístěna včelstva v bývalém vojenském prostoru, tak jsem tam za 19 měsíců použil jen 1x KM. Když mi zloději včelstva ukradli 22.4. 2007, byla včelstva v 6-t-i NN 448x159mm. K nejbližší civilizaci bylo 7 km vzduchem. Vhodně použitá KM je zcela rovnocenná všem léčivům a v něčem je i předčí. K.šťavelovou bych také moc nepoužil. Osobní zkušenosts ní nemám, ale Němci říkají že se s ní musí opatrně kvůli rezistenci. Se sílou ale nemají žádné problémy. Zase záleží na vhodném použití. To se u nás opomíjí. Thymol je příliš aromatická látka, zůstává v medu, mate včely.  Takže jediná spolehlivá cesta je šlechtění. KM je prozatím jen nutné zlo, které je však z těch současných léčiv pro životní prostředí nejmenší (to je ale jen můj názor). O BIO nemá smysl diskutovat. Všichni víme o čem to je.

10 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 8. listopadu 2008 v 9:30 | Reagovat

K (7) myslím si, že nikdo z průkopníků EKO včelařaení nechce mít nic společného se současnými protagonisty BIO.

11 vetrak vetrak | E-mail | 8. listopadu 2008 v 10:18 | Reagovat

V loňské sezoně jsem přišel o 90%včelstev, a to aniž bych zanedbal jakékoliv ošetření, které jsem prováděl v předchozích letech, kdy k žádným úhynům nedocházelo. I když včelařím teprve krátce (asi 6 let) nebyl jsem jediný, komu z naší organizace včelstva uhynula. O všechna včelstva přišli včelaři, kteří se této zálibě věnují celý život nebo mají dokonce i výuční list jako včelaři. Jediný dva včelaři, kteří byli téměř bez ztrát, měly stanoviště poblíž sebe a to na místě u kraje lesa, které je otevřené a neustále tam profukuje. Vzhledem k tomu, že oba dělali naprosto stejná ošetření proti varoáze jako my všichni ostatní, myslím, že i teplotní rozdíl několika stupňů v extrémně teplých zimách, které u nás panovaly jim pomohl zpomalit vývoj roztoče ve včelstvech. Do budoucna bych viděl naději v biologických nepřátelích Varoa destruktor a pokud možno se vyhýbat chemii.

12 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 8. listopadu 2008 v 12:22 | Reagovat

K 11, spíš si myslím, že jejich včelstva začala plodovat později a méně a skončila dříve s plodováním než ta ostatní.  Délka plodování a jeho rytmus mají va výjoj roztoče vliv a dají se využívat.

13 Eman Eman | E-mail | 8. listopadu 2008 v 16:03 | Reagovat

(11)...a to aniž bych zanedbal jakékoliv ošetření, které jsem prováděl v předchozích letech, kdy k žádným úhynům nedocházelo.

To znamená co?  Gabon? 2x fumigace?

Monitoroval jste průběžně v létě situaci s roztoči ve včelstvech? Situace byla vloni velmi kritická a bez monitoringu to šlo těžko někde uhlídat. Mnohdy fumigace na podzim byla už naprosto zbytečná.

14 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 8. listopadu 2008 v 20:36 | Reagovat

Vlivů, podporujících nárůst populace, kleštíka je hodně (možná cca 10), a každý z nich může být významný. Pokud se sečtou, je z toho přemnožení. Varroatolerance je o znalosti těchto vlivů a vlastností včelstev (jak poznat sklon k varrroatoleranci) a vyvarování se chyb (viz část zmíněna v předchozích příspěvcích). O kleštíkovi a jeho reprodukci se toho ví pořád ještě málo. Mám dojem ten, že ti, kteří již dost ví (včetně VÚD), si své know how chrání a my se potácíme v nevědomosti.

Příklad jednoho z vlivů:

Je podletí, sucho, žádný příslib snůšky, v Penny je cukr za 12 - jdu nato - zakrmím hned a pěkně pomalu, aby to strávily.

Soused - ten je nechal být, neměl právě čas, trochu hladověly, málo nebo vůbec neplodovaly, v září jim dal plástve medu a dokrmil.

Ano, ten první brzy zakrmil a podnítil včelstva k plodování a příslibu silného včelstva na příští sezónu, ten druhý bude mít včelstvo slabší !? Co myslíte?

Já myslím že bude mít ten první řádově vyšší populaci kleštíka.

Ve své praxi jsem zaznamenal i stonásobně rozdílný spad po fumigaci včelstev v jediném včelínu.

15 vetrak vetrak | 8. listopadu 2008 v 22:19 | Reagovat

K 13, běžně jsme v předchozích letech prováděli 2-3 ošetření fumingací (dle teplotních podmínek) a v prosinci ošetření aerosolem. Nikdy jsme neměli větší úhyn než 10% (včelaříme s tchánem v průměru asi z dvaceti včelstvy). Čím byla v předchozích letech tužší zima, tím byla včelstva na jaře v lepší kondici. Poslední dvě zimy byly ale na Plzeňsku extrémně teplé a letošek asi nebude o nic lepší. V létě jsem ale použil navíc gabon a teď po druhé flumingaci jsem na kontrolních podložkách byl bez nálezu roztočů. Když jsem letos doplňoval stav včelstev a byl jsem pro oddělky, od majitele včelí farmy jsem se dozvěděl, že jeho známí, kteří mají stanoviště hlouběji v lese a ve větší vzdálenosti od ostatních včelařů včelstva neléčí a jsou i tak bez roztočů. Je to vůbec možné?!

16 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 9. listopadu 2008 v 8:07 | Reagovat

Samozřejmě, že to možné je. Přečtěte si 9. Je to způsobeno tím, že v takových včelstvech jsou jen příbuzní roztoči. Bez roztočů ti známí rozhodně nejsou, ale nedochází k většímu přemnožení.To nesmí být ale v doletu divoce žijící včelstva. Na tohle bych ale moc nespoléhal. I v předchozích létech mnozí použili v létě Gabon, Formidol, fumigovali a aerosolovali a přesto o včely přišli a také v měli neměli žádného kleštíka. Při léčení je totiž důležité vědět kdy co udělat. To včelařům není schopen nikdo říci, protože  není s vámi na stanovišti. To si musí umět vyhodnoti každý sám. Proto také vznikl VMS. Letos se např. ukázalo, že hodně těch, kteří léčili ze strachu v létě Gabonem ho tam dávali zbytečně.

17 Karel Karel | 9. listopadu 2008 v 8:13 | Reagovat

/3/Někdy v únoru 2007 jsem natáčel pro ČT Brno do spravodajství nátěr plodu. Reportáž začínala slovy. ,,Výzkumný ústav bije na poplach" Bohužel spousta včelařů dělala, že ten poplach neslyší

-----

Vzhledem k propojená DOL - ČSV nemuseli nikoho bít (ale asi by to taky pomohlo:-)  ) a publikovat to ve Včelařství. A informovat včas / a prokazatelně/ funkcionáře od shora dolů by snad taky nebyl problém. Nevím že by se tak stalo, nebo tady máme funkcionáře lajdáky.

k /5/ varroatolerantní, rezistentní ....

jestli to není tím, že to přednášejí ti samí lidé.

Na tomto webu je dost zpráv, že jinde to vidí jako možnou cestu a nějaké úspěchy už jsou.

taky je trochu na http://www.vigorbee.cz/perlicky/

18 Vít Marada Vít Marada | E-mail | 9. listopadu 2008 v 8:49 | Reagovat

K (17) Funkcionáři organizací na jaře 2007 toto varování dostali. U nás to byl jednatel nevím jestli to bylo z výzkumáku nebo veteriny, ale varování tam bylo.

Ještě k léčení jen kys mravenčí. Máme v Hovoranech 18 včeařů s 370 včelstvy. V roce 2002 jsme vynechali gabon a z jara 2003 jsem přišel o třetinu včelstev. Ono je take rozdíl včelařit na jížní moravě a třeba v beskydech. Mám i několik včelstev v beskydech a dělám tam jen polovinu úkonů proti varoáze než doma a spad varoázy tam mám lepší než v Hovoranech.

19 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 9. listopadu 2008 v 9:12 | Reagovat

TO JE PŘESNĚ TO K ČEMU MŮŽE VMS PŘISPĚT,POZNAT BLÍŽE KLEŠTÍKA A PAK NA TO REAGOVAT. U NÁS V OKOLÍ JIZERY MÁ IDEÁLNÍ PODMÍNKY, ALE JSOU MÍSTA KDE JE MÉNĚ. ONO SE TO ALE MŮŽE MĚNIT.  JEHO ŠÍŘENÍ PROBÍHÁ I V RŮZNÝCH VLNÁCH. U NÁS SI TOHO VŠÍMAJÍ JEN PRAKTIČNÍ VČELAŘI, ALE V ZAHRANIČÍ SE NAPŘ. PROKÁZALA JEHO ZÁVISLOST NA POČASÍ. BYLO TO ZVEŘEJNĚNO V MV.

20 Karel Karel | 9. listopadu 2008 v 10:54 | Reagovat

K (17) Funkcionáři organizací na jaře 2007 toto varování dostali. U nás to byl jednatel nevím jestli to bylo z výzkumáku nebo veteriny, ale varování tam bylo.

----

Je mi známo jen jedno varování - to se dostalo k těm šťastnějším, co posílali vzorky do Dolu.

Jinak celý systém totálně selhal. Nebo jsem nějaká varování přehlédl.

Já neměl moc času na počítání, ale když jsem viděl VD na podložkách už v červenci, tak jsem se tak potával, jak to vypadá jinde a zda se bude něco dělat. Třeba rozdávat gabon dřív jak v srpnu. Dostalo se mi odpovědi, že spad sledujeme jen my "odpadlíci". A na gabon je podle metodiky čas do 15. srpna. Pochybuji že by to bylo jinde o moc lepší. že by funkcionáři dostali aktualizovanou metodiku, doporučení atd.

Zajímavé je, že minulých nejméně deset let se doporučuje letní monitoring. A skoro nikdo ho nedělá, natož pak aby podle něj časoval spolkové léčení.

A pak se objeví nějaký Texl a začne dělat práci za jiné a je z toho opět politikum. Stejně jako kdysi ze svazových sklenic a dalších návrhů PSNV. Napřed od ďábla, ale pak dobré. :-)

Osobně jsem slyšel jednoho odborníka jak říkal, že už předloni zkoušeli "ten Texlův systém" a dopadlo to špatně. A o čem to vlastně deset let psali do Včelařství a propagovali dvojité podložky na dno a počítání VD.

Texlův systém není nic jiného než ten letní monitoring.

Jenže pak to začne někdo dělat, a to je ten průser. Jen nemluví, nepíše, nepřednáší,  on to i dělá.  

Ty podložky jsou ve světě stará věc. Nic nového PSNV nevymyslela. Jen internet je novinka a pro ty co mají včely u hranic to bude vynikající věc až si to včelaři udělají.

Vypadá to, že si to budou muset udělat sami. A o tom ta iniciativa zdola vlastně je :-)

21 Vít Marada Vít Marada | E-mail | 9. listopadu 2008 v 15:12 | Reagovat

I letní monitoring nemusí být vždy spolehlivý. V roce 2002 jsem si v létě hlídal podložky tak jak říkali ve VÚVč Dol. Varoáza téměř žádná, tak se vynechálo ošetření gabonem a výsledek? Třetina včelstev na jaře pryč. Bohužel pořádní mravenci se činili. To mi ale tenkrát nikdo neřekl a já to nevěděl. Teť jsem také zapojen do VMS, Ale u nás na okrese jsem zatím sám a ani přes mé výzvy se nikdo nepřidal. A o dvě organizace dál už může být situace úplně jiná.

22 Zdeněk Klíma Zdeněk Klíma | E-mail | 9. listopadu 2008 v 16:00 | Reagovat

Reaguji na 7. U nás samozřejmě jako ve všech zemích EU platí nařízení 110/2001 ES o hygieně produkce medu. Ekologické včelaření je upraveno následně i v naší legislativě. viz. např. metodický pokyn..najdete v něm i odkaz na podrobnější informace.http://zocsv-doksy.euweb.cz/varroa-metodicky_pokyn_2008-4.pdf

Pokud chovatel splňuje tyto podmínky a je takto registrován, je mu legislativně umožněno včelařit legálně bez tvrdé chmie. Jinak jsem všichni ilegálové :-). Snad už to nebude dlouho trvat a poměry se změní a budeme tak následovat další evropské státy.Velmi kladně hodnotím zájem lidí v zemích EU o zákaz používání pyretroidních léčiv ve včelařství. Bohužel k tomu je nutno u nás ještě hodně práce. Zas na druhou stranu motivace...

23 tom tom | 10. listopadu 2008 v 9:47 | Reagovat

K 20 a 21

Zrovna u nas probehla schuze.  Snazil jsem se marne vysvetlit, ze VMS je pro nas dulezity, abysme meli prehled a mohli vcas reagovat. Argumentoval jsem i tim, ze ho vyzaduje veterinarni vyhlaska a ze se tim muzem hodne naucit.  Vetsina si vubec neuvedomuje, ze nekdy jako treba loni muze byt gabon v pulce srpna pozde (gabon mame vzdy, co pamatuju - cca 4roky) Mam z toho pocit, ze temer nikdo nechce udelat nic navic, obzvlast kdyz ti aktivni to petikilo za uhyn nedostanou!  

Ti lepsi kontroluji spad aspon po fumigaci a nekteri z nich pak fumiguji dokud padaj, bez premysleni, nekteri i kdyz nepadaj.  Takova je bohuzel zatim u nas realita - snad jen zatim.  Nedelam si moc iluze, ze situace az na par vyjimek bude vsude podobna - klidne me opravte, budu uprimne rad.  

Perlicka pak je, kdyz funkcionar rekne, ze necte, ze ho to nebavi :-)  A najit novy trochu aktivni lidi neni uplne jednoduche...

24 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 10. listopadu 2008 v 12:29 | Reagovat

Tak u nás je to jiné. Ale tak se ti aktivní dejte u vás dohromady. Založte si kroužek, scházejte se. Kdo je skutečně aktivní, najde cestu jak k sobě podobné přitahnout. U nás dobře fungují důvěrníci a výbor taky. Včelaři dělají povětšinou, co výbor a člensnká schůze dá do usnesení. Každý kdo přijde na schůzi dostane "Zpravodaj" a v něm je mmj. postup léčení. Máme tzv."varroalinku", kdo chce zavolá, dostane se mu informace jak má s KM zacházet kdy jak a kam a funguje to. V VMS je zapojeno více včelařů. dokonce i ti starší. My ale pro sebe vedeme monitoring po důvěrnících.  Máme tedy 23 monotorovaných bodů v organihaci. Jsem ale přesvědčen, že v momentě, kdy se začalo mluvit o úhradách za úhyny, ty rapidně vzrostly dokonce i tam, kde žádné nebyly. Mluvím hodně s fincionáři i včelaři ostatních organizací, vím svoje. Jinde to bylo i opačně. Funkcionáři ani nevěděli, že mají obce bez včel. Je to na vás mladších jak se k organizaci postavíte. Za dva roky budou volby. Tak již nyní povstaňte na výročce a řekněte, že jste ochoten dělat to a to. Dál se uvidí. V případě, že budete odmítnut,  zřiďte si ten kroužek, spolupracujte s PSNV. Možnosti být užitečný jsou.

25 tom tom | 10. listopadu 2008 v 14:16 | Reagovat

K 24

Mate pravdu,  snazim se, a uz jsem za to taky dostal funkci, takze to mam ve velkych uvozovkach v rukach.  

Osobne verim, ze se to zlepsi, jen jsem malo trpelivy, jde to zatim opravdu pomalu ...

K dotacim par lidi (tipuju ze celorepublikove dost) pristoupila dle hesla: hloupy kdo nebere kdyz davaj...    takze chyby i jasne chyby vcelare se svedli na roztoce - je to vlastne chudak :-))

26 Radek Krušina Radek Krušina | E-mail | 10. listopadu 2008 v 21:46 | Reagovat

k (2) Eman: "A když se na to financování úhynů podívám pozitivně, tak ty loňské úhyny byly vlastně jakési nechtěné šlechtění varroatolerance."

............

Já o tom taky v poslední době přemítám. Když se to vezme s nadsázkou, tak takový (ne)řízený úhyn cca 30% včelstev každý rok by v podstatě znamenal šlechtění varroatolerance. Kdyby ten (ne)řízený úhyn byl 50%, dost významě bychom se přiblížili evolučnímu přirozenému výběru.

Když to bez nadsázky zhodnotím u sebe, tak jsem se rozhodnul nakoupit nassenhaidery pro všechna včelstva a přemítám, jak mi svědomí dovolí neřídit se veterinárními vyhláškami. Když vynechám významně chemii a nebudou úhyny, bude vše OK. Když vynechám chemii a budou úhyny cca 30% budu zřejmě za lajdáka, ale to, co přežije, bude životaschopnější. Jsem pevně rozhodnut nepohlížet na nikoho v okolí, kdo neléčí jak se má, jako na lumpa, ale jako na toho, kdo pomáhá přirozenému výběru varroatolerantních včel.

Ale co to svědomí? Kdo je tedy vlastně ten lajdák?

Neměla by se snaha po co největším odstranění roztočů až k nule (celkově neuskutečnitelná a dlohodobě neudržitelná snaha) změnit naopak na vědomé zvyšování   počtu přítomných roztočů, který včely ještě nezahubí právě třeba za cenu nějakého přípustného procenta úhynů? Letos jsme si vyzkoušeli, že 30% úhynů se dá v pohodě nahradit. Jen bohužel, kdyby se nahrazavalo oddělky z těch okresů, kdy byly ty minimálně 30% úhyny, možná to významně zvýšilo plošnou varroatoleranci. Takhle se to nahradilo zřejmě převážně z těch míst, kde žádné úhyny nebyly.

Radek Krušina

27 Eman Eman | E-mail | 11. listopadu 2008 v 11:17 | Reagovat

Stálo tehdy určitě za to udělat hromadný anonymní průzkum mezi včelaři, který by zkoumal všechny případy, kdy ve stejném místě někomu uhynulo 70% -90% včelstev a vedle jinému neuhynuly žádné. Sledovat rozdíly v ošetřování, různé techniky, způsoby léčení, linie chovaných včel. Dotazník stačilo opsat ze stránek Asociace amerických včelařů. Jde o to přijít na kloub skutečným příčinám a souvislostem. Najít možná odolné kmeny. Takový průzkum, zpracování dat a příslušná osvěta k němu není laciná záležitost. Tak by se na něco možná přišlo. Jenže populárnější je plošně rozdávat peníze věčným nespokojencům do kapes na jejich zábavu a lajdáctví. Těm co se dokáží donekonečna diskutovat jestli je 150 Kč dost na včelstvo nebo by mělo být raději 180. Těm, kteří budou nadávat na vše, vždy a za každého režimu. Je to jen odraz stavu jejich zatvrdlé duše. Proto taky asi paradoxně z vlády vypadne nejlepší ministr zdravotnictví všech dob. Jestliže je tady většina národa infikována Virus Socanus není se co divit. Ale léčení bude na dlouhou dobu.

Hlas lidu hlas boží.

Takhle jsme chudší o desítky milionů a nevíme nic nového, jen to staré známé, že Varroa je prevít (a taky nějaké viry).  Snad bude brzy další příležitost a možná někoho napadne udělat něco taky pro včely.

28 Vít Marada Vít Marada | E-mail | 11. listopadu 2008 v 13:11 | Reagovat

K 26 a 27.  Přeji vám mnoho úspěchů v šlechtění odolných včel na varoázu, ale ve světě se o to už několik lidí pokusilo a měli podstatně lepší podmínky než u nás a stále žádný výsledek.

    Já budu raději léčit, tak aby mně včely zdárně přežily. Budu si varoázu lépe monitorovat a používat léčivo jen v míře potřebné k zdárnému přezimování(do teť sem léčivo  používal i preventivně) Zařadím i klíckování matek koncem září a možná ještě jiné zootechnické úkony, ale včelstva si určitě hynout nenechám.

29 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 11. listopadu 2008 v 13:32 | Reagovat

K (28) příteli, ve světě se o to nejen pokoušeli, ale stále pokouší. To ,že je to bez výsledku, říká jen ing. Veselý, protože on sám úspěch nemá. Pokud neopustí tu svojí skleníkovou metodu, ani úspěch mít nemůže. Naopak výsledky jsou velmi povzbudivé nejen za hranicemi.  Např.  USA  je v běhu projekt, který se financuje jen z výsledku šlechtění na varroatolernci. Jsou ale i praktiční včelaři všude na světě, kteří dobré výsledky mají. Člověk si ale nesmí plést varroatoleranci s razistencí.  Musíme si ale ujasnit co je čí zájem. Zájem včelaře je, aby měl včely, slušné výnosy a nemusel, pokud možno, léčit. Zájem dodavatele léčiv je rozhodně jiný.

30 Eman Eman | E-mail | 11. listopadu 2008 v 13:54 | Reagovat

K (28) Zcela s Vámi a vaší strategií souhlasím. Lze ovšem oba cíle spojit - zachovat si včely a šlechtit - prostě IPM. V prvním svém příspěvku o nechtěném šlechtění jsem to myslel v nadsázce jako z nouze ctnost. Nejsem blázen a chci si sám včely zachovat. Proto se taky moje diagnostická fumigace 10 včelstev rozšířila na řádné ošetření všech 25, po větším spadu, než jsem čekal. Zítra uveřejním zajímavý (pro mě) realistický článek od Kima Flottuma o příčinách nynější situace.

31 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 11. listopadu 2008 v 16:41 | Reagovat

K (28). Varroatolerance se nevyšlechtí sama, pokud je jí bráněno. Bude zapotřebí široká základna včelařů, kteří dělají alespoň totéž co Vy a k tomu jen malý návdavek - že slabochy z chovu vyřazuje (udělá to, coby udělala v přirozených podmínkách sama příroda). Měli by to dělat chovatelé, ale ti jsou svázáni zákonem. Jak chcete státem uzákoněnou "pravou rasu" převychovat k varroatoleranci, když není z čeho vybírat, všechno je "z jednoho hnízda". Mě a Vás nic takového nesvazuje. Co mi "přilítne", to chovám a z toho si vybírám. Uvědomme si, že je za 5 minut 12, dokud je v našem okolí ještě nějaká diverzita.

32 Radek Krušina Radek Krušina | E-mail | 11. listopadu 2008 v 21:06 | Reagovat

K (28) Vít Marada

"Budu si varoázu lépe monitorovat a používat léčivo jen v míře potřebné k zdárnému přezimování(do teť sem léčivo používal i preventivně) Zařadím i klíckování matek koncem září a možná ještě jiné zootechnické úkony, ale včelstva si určitě hynout nenechám."

..............

To co jsem uvedl v minulém příspěvku je u mně zatím taky jen ve stádiu teoretických úvah. Do minulého roku jsem se držel metodiky a myslel si, že včely minimálně přežijí. Na jednom stanovišti (9 včelstev) v zimní měli 3 roztoči na včelstvo, v červnu formidol, v srpnu gabon, v září gabon ven, všechna včelstva živá. A kdybych nepřijel v půlce října na chalupu, měl bych 100% úhyn a nebylo by co fumigovat. Protože jsem přijel, dvě včelstva jsem zachránil. K tomu záložní matku. Na jaře obsedaly s bídou 3 uličky.

Taky nechci, aby mi hynuly včely, ale snažím se dodat si odvahu k tomu, co jsem tu naznačil. Sám jsem si vyzkoušel, že pokud se budeme snažit vymýtit roztoče až k nule chemií, aby včelám neškodili a včely s tím neměly žádnou práci, vede to nakonec k úhynům.

Proto to teoretizování o tom, co na tomto webu už proběhlo, o tolerování určitého (co největšího) počtu roztočů tak, aby při tom nehynuly včely. Aby bylo potřeba co nejméně chemických zásahů.

Letos jsem testoval nessenheidery, není pozorovatelný rozdíl oproti včelstvům chemicky léčeným (gabony v polovině včelstev), ale letos asi přežije stejně i to, co nebylo léčeno vůbec.

Mám za sebou jednu kompletní fumigaci, a moje uvažování o omezení chemie vypadá tak, že váhám, jestli už druhou neprovedu a počkám na výsledky jarního vyšetření měli a možná budu za lajdáka. Můj vlastní monitoring je velmi nedbalý a zřejmě se v dohledné době významně nezlepší. (kontrola na podložkách padá x nepadá - a letos zatím nepadá, maximálně jednotlivé kusy). Pro příští rok váhám, jestli nenechám léčení jen na kyslině mravenčí (jaro podle zimní měli, červen podle testu padá x nepadá u několika včelstev, červenec plná dávka kyseliny) a uvidíme, podle padá nepadá jestli udělám i fumigaci.

To jen tak, že moc odvahy k řízeným úhynům zatím taky nemám, ale zkouším nad tím uvažovat trochu jinak než dosud, a zkusil jsem to pustit i dál, jaké budou na to uvažování odezvy. :)

Tak dík za ně.

Radek Krušina

33 Vít Marada Vít Marada | E-mail | 12. listopadu 2008 v 7:17 | Reagovat

Jak je aktuání metoda, počítání spadu varoázy?

       Vyberou se silná včelstva. Třeba ta polovina, která měla výnos medu nad 100%. A v této skupině se budou vybírat včelstva s nižším výskytem varoázy. Tyto výkonné matky se nechávají ve včelstvu 2 až 3 roky, takže se to dá prověřit jestli to tam bude i příští rok přibližně stejné a jestli to  má nějaký význam. Až budu mít čas tak prohledám loňské a předloňské záznamy a dám vědět.

34 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | Web | 12. listopadu 2008 v 9:42 | Reagovat

[32] Mám podobné zkušenosti. Ještě dodám, že monitoring provádím namátkově podle možně dostupného času. Vezmu fumigant a dvě tři včelstva během doby na stanovišti (cca 1-2h) nechám padat. Pokud překročí počet 30/cca za hodinu, nasazuji podle medu léčbu. V úkonech většinou jde o odběr posledního  medu a následně chemické léčení. Setkal jsem se letos naprosto protikladnými výsledky na stanovištích. Naprostá bezztrátovost a totální ztráta stanoviště, které mají od sebe 4 km. Zdůrazňuji ty dlouhodobě  stejné postupy, s kterými jsou kolovitě procházeny stanoviště. (vkládání mezistěn, tvorba oddělků - výměna matek, obnova díla, stejné rozšiřování, kolovité vybírání medu, letos i stejně nasazené plošné léčení, uspořádávání na zimu)     Ikdyž mám léčebné postupy dlouhodobě na každém stanovišti stejné a úhyny jsem dokázal ukočírovat v posleních letech někam do krásných 10 - 15% ztrát napodzim kvůli VD (jsou v tom i odcházející vykladené matky), tak letošní rozdíly jsou tak razantní, že když řeknu že udělám pro můj chov a včely to poslední a to že zainvestuji nemalé peníze a přecházím také na kyselinu mravenčí a konstrukci dlouhodobého odparu. Mluvím o těžkých ztrátách.  Pokud se čísla nedostanou opět někam do 10 - 15% ztrát při vyzimování mohu prorokovat konec včelařství.

K dlouhodobému odparu. Momentálně dělám dvouúčelové léčebné nástavky.(léčba propolis) Na nassenheidery jsem kvůli podivným odpovědím od výrobce (chtěl jsem objednat jen pro část včelstev 300x2 odpařovače, tj 600 ks a v servisním místě Drážďanech byli v šoku) a docela velké pracnosti při naplňování opustil. Tímto děkuji L. Dvorskému za informace okolo tohoto systému, které pouští na internet a sděluji, že mám řešení na "nesmrtelné knoty)  Zavádím výrobu nového prvku pro můj chov. Mám konstrukční řešení na dlouhodobém odparu (více než 1 měsíc) tj. až 1 l kyseliny, které se vejde do velmi NN nástavku nebo do víka.  Pokud se to osvědčí nebo budete mít někdo zájem na řešení, tak se přes mail ozvěte. Rád si nechám poradit co se tohoto týká. (jednorázový odpar až 1l kyseliny)

35 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 13. listopadu 2008 v 12:02 | Reagovat

K (33)  Jak je aktuální metoda počítání spadu kleštíka (varroázy) ?   Nevím co je tím myšleno. Pokud je to bráno jako metoda hledání varroatolaranntích včel, pak musím říci, že ve světě i u nás se názory na to liší. Někdo si od toho něco slibuje, jiní mají názor opačný. To vyplývá určitě praktických zkušeností kažného (záměrně nechci psát odborníka, protože praktiční včelaři nejsou bráni za odborníky i když mají výsledky. To mi bylo před nedávnem nazančeno). Já jsem spad kdysi sledoval, protože jsem dospěl k názoru, že je to hodně práce s minimálním efektem, opustil jsem ho. Nyní jej již zase selduji. Ne proto, že je to pro mě rozhodující ukazatel, ale vyjadřuje to jistý stav populace kleštíka u mně i v okolí. Pro výběr to ale u mně není zdaleka  rozhodující. Viděl jsem se, že včelstva s malým počtem roztočů zkolabovala a opačně.  Zaznamenal jsem i případy ( v minulých dvou letech), kdy se na kolabující včelstvo nasadil oddělek s "talentovanými" matkami a potomstvem a do zimován,  bylo vše OK. Používám vlastní metodu na posuzování poškození včelstva kleštíkem. Pro mě je velmi jednoduchá, nechám si ji ale prozatím pro sebe.    Na to navazuje výběr, způsob testování, hodnocení a systém šlechtění. Neustále to ale prohlubuji.Výsledek je jaký je. Určitě vše ale souvisí i se způsobem ošetřování včel. Proto tvrdím, že varroatolerantní včely jsou jen důsledek varroatolerantního ošetřování. Proto trvdím, že pro objetivní hodnocení je třeba zbavit vosk ve včelách reziduí z tvrdé chemie. Záleží na včelaři, chcete-li, neodborníkovi. Včelař totiž  vidí i to, o co se teoretikovi, vědci ani nezdá. Škoda, že u nás praxe teorii předstihla, celou věc to značně brzdí. Včelaři se musí doučit to, co vědci již umí.  Varroatolerantní jsou u nás všechna včelstva, jen je otázka míry té tolerance.   Je rozdíl léčit i 6-7x za rok a nebo jen 1x za 1-2 roky . Paradoxní na celé situaci s kleštíkem je, že individualistická Amerika vytváří týmy lidí na řešení tohoto problému a socialistická,  Evropa volí povětšinou individualistické přístupy. To také o mnéhém vypovídá.

Včela medonosná není v Evropě brána jako stategické "zvíře" a je na okraji zájmu politiků i vědeckých institucí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama