Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Varroa monitoring - pohled za horizont, část 3

28. listopadu 2008 v 19:01 | Eman |  Varoáza
Jaká je nejvyšší (prahová) úroveň roztočů, kterou je možné tolerovat?

Při jaké úrovni roztočů bych měl podniknout akci? (část 1) , (část 2)

To závisí zvolené strategii:
Strategie 1- roztoče "držet na uzdě" podnikáním akcí po celou dobu jejich rozvoje, a používat ošetření kdykoli vzorkování ukáže, že roztoči jsou "na dráze" k úrovni zamoření, se kterou nejsme spokojeni.
Strategie 2 - Nechat populaci roztočů množit až dosáhne doporučeného "prahu ekonomických škod" a potom ošetřit.

Nyní by mělo být zřejmé, že já preferuji Strategii 1. Avšak byl i nějaký výzkum k určení prahových čísel pro strategii 2. Prahová čísla byla publikována pro specifické sezóny ve specifických zeměpisných oblastech. Pokud populace roztočů zůstává pod těmito úrovněmi, můžete být více nebo méně bez obav. Jestliže počty ve vzorcích převýší sezónní práh, raději zasáhněte, nebo vaše včelstvo pravděpodobně nepřežije do příštího roku.
Jaká ta čísla jsou, to je čertovská otázka, a já na ni neodpovím! Jak nám Bill Truesdell připomíná, "veškeré včelaření je lokální." Nechám to na místních expertech, a vy jim můžete pomoci hlásit jestli musí upravit svá doporučení!
Dovolte abych nejdřív probral obecné body a potom shrnu místní doporučení v obrázku 3 a tabulce 1.

"Není žádný jasný práh při kterém populace roztoče náhle způsobí škodu. Roztočí populace, která nezpůsobí zřejmou škodu jednomu včelstvu může být velmi škodlivá jinému ". Většina z nás má ve včelnicích míchanici včelích genů a každé včelstvo má unikátní kombinaci genů určujících rezistenci k roztočům a vnímavost k virům a jiným nemocem. Tento problém variability se pravděpodobně zmenší jak pokračujeme ve výběru robustní a rezistentní linie chovu matek. Již víte co se chystám říci: Nehýčkejte neschopné včely!

Některá včelstva v některých oblastech padnou jakmile se celkový počet roztočů dostane přes 1000. Jiná včelstva v jiných oblastech mohou zvládnout 4000 až 5000 roztočů, a několik málo přežilo 10,000! Můžete použít interaktivní kalkulačku na roztoče varroa k odhadu celkového počtu roztočů na základě počtu spadlých roztočů na podložku.

Všimněte si, že tam jsou extrémně konzervativní, a doporučují udržení populace roztočů pod 1000.
Jeden problém s udáváním pevného prahu je kvůli složeným faktorům nemocí a stresu z plástů kontaminovaných rezidui léčiv proti roztočům (buď legálních nebo nelegálních). Včely zdecimované roztoči nebo chemicky vystresované jsou mnohem více vnímavé na nemoci! Pravidlo: Jestli kdykoli včelstva vykazují přítomnost virů, nosemy, měly by být přijatelné úrovně prahů velmi sníženy. Ukazuje se že nejlepší doba k zásahu proti roztočům je zima a jaro aby se zachytil exponenciální růst roztočů v zárodku. Podstatná část evropské literatury toto podporuje s doporučeními udržet úrovně roztočů pod sezónními prahy pomocí postřikování kyseliny šťavelové na bezplodý zimní chomáč, a odstranění trubčího plodu během jarního rozvoje.
Včelstva monitorujeme v srpnu, abychom viděli jestli potřebují letní ošetření. VarroaPop modeling navrhuje že kritický čas pro poslední "zákopové" (ošetření) je 15-tého srpna (DeGrandi-Hoffman & Curry 2005). Čekání do 15-tého září vyústí do zimního chomáče pouze poloviční velikosti (18,000 proti 35,000 včel). Toto znamená že včelař má velmi úzké okno ve kterém lze zahájit efektivní ošetření proti roztočům! Jestli se zpozdíte, včely to zaplatí. Moje vlastní záznamy z léčení potvrzují tento bod - včelnice které ošetřuji v polovině srpna jdou do zimy silné a zdravé. Včelnice kde se zpozdím s ošetřením o měsíc jsou slabé. Asi budete muset sundat medníky a ošetřovat jestli chcete aby včelstvo přežilo zimu! Včelaři Kalifornie, kvůli nedostatku pylu v pozdním létě a podzimu, budou asi muset dávat pylové doplňky v pozdním létě k podnícení plodování, a pro vykrmení včel po srpnovém ošetření. Spíše než přemýšlení kdy aplikovat poslední ošetření v pozdním létě, asi byste měli přemýšlet o účincích roztočů decimujících vaše včely dříve v sezóně - to jest, během rozvoje a medové snůšky.

Currie & Gatien (2006) srovnávaly produkci medu v Manitoba mezi včelstvy které dostala jarní ošetření proti roztočům proti těm co nedostala nic. Včelstva s 2% napadením na jaře (od poloviny dubna do poloviny května) dala pouze polovinu medu za rok a pouze 1/37 tolik jiný rok, než ta co přijala ošetření! Nejenom toto, ale zvýšené úrovně roztočů také zvýšily rychlost přenosu virů mezi včelami v úlu, potenciálne to vedlo k nevratné epidemii v další sezóně. Bylo by moudré pro včelaře soustředit se na udržení varroa na uzdě v jarním období.

Diana Sammataro (2002) říká: "Určení prahu k ošetření bude také záviset na vaší ochotě použít akaricid. Například jestli máte nízkou toleranci pro ztrátu včelstva (a jste ochoten použít akaricid) navrhujeme práh 20 roztočů za den. Jestli máte vysokou toleranci pro ztrátu včelstva (a odmítáte použít akaricid) , použijte 100 roztočů za den jako práh pro ošetření." Je nepravděpodobné aby nějaký komerční včelař záměrně toleroval nějaký druh ztrát spojený s vyšším prahem.

Dále jsou dvě vizuální pomůcky k rozhodování. Tabulka 1 je kompilace publikovaných prahů od různých autorit.

Obrázek 3 ukazuje různé křivky počtů na podložce od různých autorit, od konzervativních po velmi liberální. Dávám to pro informaci a nechám vás udělat vlastní rozhodnutí jak to použít.


Tabulka 1. Zjednodušené ekonomické práhové úrovně pro různé vzorkovací metody pro různé zeměpisné oblasti. Počty ve sklenicích byly nastaveny pro 300 včel eterové válení nebo práškový cukr - jestli používáte metodu omývání, znásobte daná čísla (x 1.5). Všimněte si že počty pro lepkavé podložky předpokládají 24-hod přirozený spad včelstev v plné síle. Tudíž slabá včelstva by měla nižší prahy pro lepkavou podložku. Například včelstvo poloviční síly, stejná úroveň zamoření by dala pouze polovinu roztočů. Prosím zjistěte si u místního včelaře, nebo originálního autora podrobná doporučení ve vaší oblasti.

Obrázek 3. Doporučené prahové úrovně přirozeného 24-hod. spadu na podložky, vycházející od konzervativní k velmi liberálnímu co se týká přípustných úrovní roztočů. Data jsou pro klima ve středních zem. Šířkách. Všimněte si že tyto křivky neukazují celkovou populaci roztočů , ale přirozený spad roztočů. Označil jsem přibližnou celkovou populaci roztočů relativně ke špičkové hodnotě spadu kolem prvního týdne v září. "Velmi liberální" včelstvo by mohlo ještě přežít jestliže zůstanou úrovně virů nízké. Úrovně roztočů nad křivou ukazují že včelstvo vyžaduje ošetření. Data jsou kompilována a extrapolována volně od různých výzkumníků.

Jak použít tuto informaci?

První věc, bojíme se neznámého. Chápu velké včelaře a jejich strach o živobytí protože nevědí kde si stojí s varroa. Všichni musíme přijmout fakt že máme dalšího člena rodiny -roztoče - on tu zůstane. Jako včelař asi včelám rozumíte dobře; musíte ale stejně dobře porozumět roztoči varroa.

Připusťte že jediný způsob aby se k vám roztoč přikradl je když nedáváte pozor. To je důvod proč vzorkujeme, abychom se vyhnuli překvapením. Musíme pochopit představu, že varroa populace skutečně neexplodují (kromě loupeže zhrouceného včelstva). Populace ve skutečnosti trvale roste, stejně jako kumulovaný úrok na bankovním účtu. Rychlost růstu je asi 2½% za den. Nejlepší strategie je zpomalit jejich růst různými metodami během jarního rozvoje, abychom se vyhnuli vytvoření vysokých populací. Vzorkovat během rozvoje a zjistit že úrovně jsou nízké před nasazením medníků.
Neléčené, populace roztoče se zdvojnásobí zhruba každý měsíc během chovu plodu. Pochopte pojem zdvojnásobení. Jestli se populace zdvojí z 200 na 400 v květnu, včelstvo to sotva zaznamená; zdvojnásobení 400 na 800 v červnu začne včely stresovat. Červencová populace se znovu zdvojnásobí z 800 na 1600 a to už jsou včely rozhodně stresovány, produkce medu je poškozena a viry se začnou šířit. S čím jste nejvíce znepokojeni je další zdvojení celkové populace překročí značku 100 (denní spad na lepkavou podložku je asi 25, nebo 4-5 roztočů ve vzorku 300 včel ve sklenici). Jakmile překročí tuto úroveň, vypadá to jako exploze. Jestli tuto úroveň dosáhnete v polovině srpna, právě před vyvrcholením populace, není to problém. Ale jestli to dosáhnete na začátku července, raději byste měli sundat medníky a proti roztočům zasáhnout. !
Přijde to do poloviny srpna a úrovně roztočů se dostanou dolů a včelstvo může vychovat zdravé zimní včely. Potom vzorkovat znovu na podzim jestli nastalo nové zamoření. Jakmile jsou včelstva bez plodu, může se výborně snížit populace přezimujících foretických roztočů práškovým cukrem nebo pobryndání kys. šťavelovou (kde je to legální).

Aktualizace

Zjistil jsem, že nejrychlejší, nejsnadnější a nejpřesnější vzorkovací metoda je zrychlený spad roztočů s práškovým cukrem přes suché (bez vazelíny) dno (nejsnadnější je to když máte zamřížovaná dna). Jedno hodinové počítání je celkem přesné, potom 10-minutové počítání je přijatelné a to já zrovna používám.
Ve světle současných problémů s viry bych nebral na vědomí největší prahové hodnoty uvedené shora. Současná úroveň virů ve včelách bude často vést ke kolapsu včelstva při celkové úrovni roztočů 1000. Obecně komerční včelaři zjišťují, že musíte dostat úrovně roztočů dolů celkem nízko od 15. srpna dále aby včely měly dobrou šanci přežít zimu.
Na základě faktu, že rasy včel tolerantní na roztoče umožní varroa převýšit 2% zamoření, moje současné doporučení je:

Jako celkový cíl se pokuste udržet úroveň roztočů na 1% zamoření dospělých včel v kteroukoli dobu --
24-hodinový přirozený spad na varrolapku - asi 10 roztočů
Ether válení nebo cukrové prosypání 300 včel - asi 3 roztoči
10-minut cukrový práškový posyp - asi 5-10 roztočů

Zdroje informací

Obecné návody na IPM
Calderone, Nicholas Integrated Pest Management Varroa destructor in the Northeastern United States Using Drone Brood Removal and Formic Acid http://www.masterbeekeeper.org/pdf/varroa_drone_removal.pdf
Delaplane, K.S., J.A. Berry, J.A. Skinner, J.P. Parkman, & W.M. Hood. 2005. Integrated pest management against Varroa destructor reduces colony mite levels and delays economic threshold. Journal of Apicultural Research 44(4): 117-122.
Imdorf and Charriere 2006 Alternative Varroa Control http://www.alp.admin.ch/themen/00502/00515/00516/index.html?lang=en

Citovaná Literatura
Branco, Manuela R., R. Kidd and Robert S. Pickard 2006 A comparative evaluation of sampling methods for Varroa destructor (Acari: Varroidae) population estimation Apidologie 37: 452-461
Calderone N. W. and Lin S. (2003) Rapid determination of the numbers of Varroa destructor (Acari: Varroidae), a parasitic mite of the honey bee, Apis mellifera L. (Hymenoptera: Apidae), on sticky-board collection devices. Apidologie 34: 11-17.
Charriere, JD, A. imdorf, B. Bachofen, and A. Tschan 2003 The removal of capped drone brood: an effective means of reducing the infestation of varroa in honey bee colonies. Bee World 84 (3): 117-124.
Fakhimzadeh, K 2000 A rapid field and laboratory method to detect Varroa jacobsoni in the honey bee (Apis mellifera) http://www.beekeeping.com/articles/us/detection_varroa.htm
Macedo, P.A. and M.D. Ellis. 2002. Using inert dusts to detect and access Varroa infestations in honey bee colonies. J. Apic. Res. 40(1-2): 3-7.
Ostiguy N, Sammataro D. 2000. A Simplified Technique for Counting Varroa Sticky Boards, Apidologie 31:707-716.
Sammataro D, N Ostiguy & M. Frazier. 2002. How to use a PSU/ IPM Varroa board. Amer. Bee J. 142: 363-366.
Stanimirovic, Jevrosima & Cirkivic 2005 Behavioural defenses of the honey bee ecotype from Sjenica-Pester against Varroa destructor Acto Veterinaria 55 (1): 69-82. http://www.doiserbia.nbs.bg.ac.yu/img/DOI/0s567-8315/2005/0567-83150501069S.pdf
Strange, J. P., and W. S. Sheppard. 2001. Treatment thresholds and timing for the control of
Varroa destructor in honey bee colonies in Washington State. J. Econ. Entomol. 94(6): 1324-1331.
Wilkinson, D & G. Smith 2002 Modeling the efficiency of sampling and trapping Varroa destructor in the drone brood of honey bees (Apis mellifera) ABJ March 2002: 209-212
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 28. listopadu 2008 v 20:53 | Reagovat

Zdá se to být docela jednoduché a prosté. Stačí jen odvaha, pozorovací talent a tolerance okolí. Pustit k vodě slabé a starat se o chov. Takto nám vypiplali naši dědové včelu mírnou a supermedonosnou. Užili jsme si a teď my něco dlužíme svým potomkům. Právě takto, jak tu již bylo vícekrát řečeno, dejme včele příležitost.

2 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 28. listopadu 2008 v 21:42 | Reagovat

K napísaniu komentáru ma iritovala veta  kolegu Holuba "Takto nám vypiplali naši dědové včelu mírnou a supermedonosnou. Užili jsme si a teď my něco dlužíme svým potomkům".

Myslím si "naše" a takisto "vaše" sú včely nepoškvrnené ľudskou manipuláciou, zlepšili sme tejto včele len podmienky pre prežitie (úle a pašu-repku), ale v podstate sú to tie isté  včely, pôvodným genotypom včely medonosnej. Ak by to tak bolo, už by sme boli naučili i muchy, aby prinášali med.

Stále nepripúšťam, že zvýšené výnosy sú našou zásluhou, ale výnosy "zavinili" mimoriadne priaznivé meteorologické podmienky za posledných 28 rokov. Včeláril som aj v čase v studenej perióde od r. 1950 do r. 1979, keď priemer ročných výnosov bol 3 krát nižší.  Žeby sa naše včely  z tak nízkych výnosov (npr. najvyší priemer bol v r. 1965 18 kg, na 1 kg v r. 1976 a 0 priemer v r. 1978),  dokázali zázračne zlepšiť.

3 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 29. listopadu 2008 v 13:13 | Reagovat

Ze zkušenosti naší organizace  z posledních dvou let mohu říci zcela zodpovědně, že když je denní spad již  2 roztoče ve včelstvu v červnu, můžete s téměř 100% jistotou za 1 měsíc očekávat kolaps způsobený viry.  Mohl bych popsat ( ne nepřesně opsat, jak to někteří i na tomto blogu činí) velmi podrobně, jak to probíhá u třech nejznámějších. Ekonomický práh u nás v údolí Jizery není tedy příliš odlišný od tzv. konzervativvního včelstva s výjimkou srpna, září i října (podchyceny máme měsíce 6-11). Tady doporučujeme zásah při nižší úrovni.  Vyplývá to právě z jiného rozsahu plodového tělesa a u některých včelařů také z různé technologie ošetřování, což předešlé ovlivňuje. Toto jsme zapracovali do naší metodiky ošetřování včelstev v průběhu roku. Reagujeme tak na skutečný stav  včelstev na jednotlivých stanovištích.  Proto jsme již v únoru letošního roku zřídili tzv. VARROALINKU a snažíme se našim včelařům poradit individuálně v preventivních postupech. Je zajímavé, že na každém stanovišti je zpravidla jen několik včelstev, která jsou asi zdrojem nákazy vzhledem ke své náchylnosti na kleštíka. Často stačí odléčit preventivně jen tato včelstva a dělat tzv. negativní selekci. Tuto VARROALINKU využívali  také jednotliví včelaři z celé ČR. Na posledním ÚV jsem  v tomto směru nabídl Dr. Kamlerovi  a VÚD pomoc.  Zájem o spolupráci s ZO Mladá Boleslav projevil jen tým kolem VMS.  Mrzí mě, že se 6.12. nepodívám do Přelouče na ing. Titěru.  V tento termín máme svojí akci a to je pro mě momentálně důležitější.  S kleštíkem se musíme prostě naučit žít. Je to  nezbytné. Musím ale opět zopakovat to, na co téměř nikdo nereaguje nebo neví co je tím míněno. Na populační vývoj kleštíka mají velký vliv plodové křivky našich včelstev, které jsou u různých kmenů a linií různé a navíc jsou deformovány dalšími vlivy.  Proto ty prahy ekokonomické únosnosti budou všude odlišné. Pokud ale budeme slýchávat, že kmen Singer, Troisek, Wurm, Sklenar, Vigor.......... jsou jen obchodní známky, naši včelaři to nebudou umět využívat proti kleštíkovi nikdy. To je,(mmj.)  důvod, proč v poslední době selhává ten paušální, na nejhorší včelaře orientovaný systém boje proti V.d.

4 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 29. listopadu 2008 v 18:35 | Reagovat

"podstate sú to tie isté včely, pôvodným genotypom včely medonosnej"

ano, máte z globálního pohledu pravdu, ale

"Není žádný jasný práh při kterém populace roztoče náhle způsobí škodu. Roztočí populace, která nezpůsobí zřejmou škodu jednomu včelstvu může být velmi škodlivá jinému "

Žádné včelstvo (neinseminované) není stejné (srovnáváme-li DNA), o tom je tu řeč.

Práh také významně souvisí i se sílou včelstva a plodováním. Toto mám odpozorováno.

Všude chybí u spadu komentáře o tom, jací roztoči jsou počítáni (zda jen tmaví nebo celkem).

U nás požadovaných puritánských 0,1 roztoče v lednu (asi nejméně na světě) je asi stále málo - viz úhyny v loňském roce. Stále se tu chodí okolo horké kaše, že!

5 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 29. listopadu 2008 v 19:05 | Reagovat

K (3) nevím, jestli plodové křivky hrají takovou roli, spíš myslím, že individualita jednotlivých včelstev i v rámci téhož kmene (linie) včel je velmi různá, pozoruji to na velkých odchlylkách některých včelstev v tempu nárůstu počtu kleštíků v určité fázi sezony, nemůže to být pouze vyšším startovním počtem samiček V.d. a vůbec to neodpovídá množství plodu, takže - některá včestva jsou pro kleštíka velmi příznivá, dobře bez překážek od včel se tam množí, jsou to včelstva výrazně varroasenzitivní...

6 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 29. listopadu 2008 v 19:57 | Reagovat

K/4/ malú poznámku. Moje záznamy, ktoré starostlivo robí dlhé roky, to nepotvrdzujú.  Ak by to bola skutočnosť, potom by vytypované včelstvo s maximálnym odpadom v.d., mal by sa vysoké zamorenie vo včelstve opakovať aj v budúcej sezóne, ale to som nezaznamenal.

Stále my vychádza, že vývoj v.d. v sezóne vychádza s s počtom prezimovaných klieštikov, no môžu mať pavdu i tí, ktorí veria reinvázie klieštika do včelstiev zo silne zamorených včelstiev v okolí včelnice.

Nechce sa mi veriť, že klieštik dokáže vycítiť predispozíciu včelstva, stačí mu ak sa dostane rýchlo do bunky s larvou a vzápätí je uzavrený viečkom na bunke, potom k jeho životu stačí, aby mal dostatok včelej hemolymfi, z ktorej získa dostatok látok k prežitiu a rozmnoženiu.

K zamysleniu: Môže včelstvo inváziu Varroa d. v ktorom celkom bolo pozbierané od konca júla-červenca 30 tis. jedincov! Môže!

Istí pracovníci súkromne  testovali u dobrého včelára (160 včelstiev), chemický prípravok zo skupiny pyretroidov. Úľ bol dokonale pripravený na tento test, zber robil každý deň študent gymnázia (bol zaplatený, prácu si robil statočne).

Záver testu  nebol radostný, pretože aj keď v.d. padali, ich prírastok bol vyšší, vedelo sa, že pyretroid nedokáže zlikvidovať klieštikov. Majiteľ včiel potom začal používať tradičný spôsob, fumigáciu amitrazom. Až vtedy sa rast v.d. prerušil.

Včelstvo bolo zdecimované, všetky včely poškodené klieštikmi vypadli a to čo zostalo (slabé 4 uličky) prezimovalo a postupne s pomocou pridaných plástov s plodom a včelami išlo do znášky.

Z tohoto odstavca sa dá dedukovať (a to som zistil aj ja) , všetky poškodené včely vypadnú a zostávajú len zdravé, ktoré prečkajú zimu a dokážu sa rozmnožiť.

7 Karel Karel | 30. listopadu 2008 v 8:53 | Reagovat

Nejsem si jist, zda postup dle "Aktualizace" je stejný postup s práškovým cukrem popsaným v 2. díle.

Tady mluví o podložce. To znamená, že cukruje včely na plástech v úlu?

8 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 30. listopadu 2008 v 10:52 | Reagovat

Myslím, že je potřeba  v reakci na článek rozlišit 2 věci.

V článku jde o sledování spadů kvůli nějakému léčebnému zákroku tak, aby nebylo příliš poškozeno včelstvo a tím ohrožen výnos. Posuzování spadu ve vztahu k tolerancni je něco jiného a tady o tom asi ani nemůžeme obšírněji informovat. Jsem si ale vědom toho, že se to často prolíná.

Prof. Ruttner u alpského ekotypu kraňky popsal 3 typy, které se od sebe velmi liší  silou včelstva a také plodovými křivkami (liší se velice ale na popis není prostor).  Ono z toho vyplývá i to, kdy se převážně tvoří ve včestvu dlouhověké včely. Záměrně nepoužívám zimní, protože tady je patrná deformace přirozené plodové křivky našími zásahy do včelstev (rozširování, vytáčení, omezování prostoru na zimu, kočování). Kategorie dlouhověkých včel se u přírodního včelstva a tedy i u včelstev tzv. volně vedených, jak to propaguji já, vyskytují ve včelstvu prakticky po celý rok v různém množství. Někteří zde diskutující o mých pozorováních v tomto směru ví. Důležitou roli dále hraje počet zimních plodových cyklů a také "počátek" a "ukončení" plodového cyklu v sezoně. To vše má velký vliv na počty a kvalitu  kleštíka. Znalost plodových křivek se dá využít právě při včasném a vhodném nasazení např. KM u produkčních včelstev, to je u jednotlivých typů může velmi odlišovat i ve stejném prostředí. V literatuře se neustále opakuje takový paušální vzor, jak se kleštík ve včelstvech množí. Ono to ale není tak docela pravda právě ve vazbě na to, co jsem již o množství a kvalitě plodu napsal, tedy na plodové křivky. Kleštík plodové křivky částečně kopíruje.  Nesdílím  tedy ten paušální postoj : "Dejte tam v létě Gabon............, měli jste jej dát o 1 měsíc dříve.........."  Může se to minout úinkem, loni to bylo vidět. To je to, co jsem měl na mysli. Zkušený včelař to často rozezná i intuicí, ale širší včelařská veřejnost těžko. Proto u nás v MB volíme tento individuální postup, který se neustále dopilovává, nikomu to ale nevnucuji. Podstatné je ale to, že to umožňuje i ukázat vlohy jednotlivých včelstev, jak to naznačuje ing. Čermák. To má význam pro šlechtitele.

Naše současná oficielní metodika působí jako sekačka na trávu, vše se snaží srazit na stejně nizkou úroveň V.d. a vysledování "talentovaných" včelstev v podstatě vylučuje nebo max. omezuje.

Mohu uvést jeden praktický příklad vypovídající za všechny další. Před třemi roky jsem se rozhodl znovu testoval linii Singer, bylo to 6 matek gen. F1. Porovnával jsem  ji s mou linií s pracovním názvem "Anndula" (Vigor). Krátce a velmi zjednodušeně popíši plodové křivky obou (duben-srpen by si zasloužil větší podrobnosti). Singer- kolem vánočních svátků rozvolňuje chomáč, začíná provní plodový cyklus, v lednu opakuje  zpravidla další, přesto zimuje dobře. Na jaře je plodování velice razantní, včely hodně sílí. V létě má velké množství plodu, velmi silná včelstva pak razantně ukončuje plodování v první plovině srpna a přechází do stavu klidu. Andula- zimuje velice zúženě, prakticky bez zimního plodu,spotřeba minimální. Jarní plodování je pozdější, skokově sílí v květnu zásluhou dlohověkosti včel (ve srvonání se Singrem i jen 50% plodu, přesto ho dohnala).V létě tvoří silná včelstva, ale zásoby neproplodovává na rozdíl od Singra. Plodování omezí tak razantně jako testovaný Singer ve stejnou dobu. Čas ukončení plodování je výhodný   k omezení populace kleštíka a zvolení vhodné techniky ošetření proti němu. Loni byl ale výjimečný rok. Všechna takto provnávaná včelstva vykazovala  poškození kleštíkem a viry, některá byla před kolapsem. Po přeléčení KM se Singrovky již nevzpamatovaly. Andula znovu obnovila plodování a do zimy šla včelstva téměř v původní síle, přitom nebylo nutné doplňovat zásoby. Tato linie vykázala neuvěřitelnou odolnost na viry a jedno včelstvo letos dosáhlo síly 12 ti NN 44,8x15,9 cm.  Všechny Singrovky jsem musel loni zrušit. Záměrně jsem se soustředil jen na toto a neuvádím rozdíly ve výnosech, stavbě..... Kdybych postupoval podle současné metodiky, rozdíly bych nezjistil a Singrovky by svými geny zaneřáďovaly okolí. U mně se vyřadily z provozu samy.  Linii Andula jsem si v chovu ponechal pro její mimořádnou přizpůsobivost a odolnost na viry, nenáročnost a výnosy. Původně jsem ji chtěl vyřadit protože  je podle mne na kleštíka středně citlivá. V mé stupnici VT má hodnocení 4-5 z 10-ti.   Samozřejmě je na zvážení, zda by v jiném prostředí, při jiném způsobu ošetřování  nebyly výsledky jiné.

9 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 30. listopadu 2008 v 10:59 | Reagovat

Jen doplnění k předešlému. Šlo o tzv. královskou linii kmene Singer.

10 Eman Eman | 30. listopadu 2008 v 13:46 | Reagovat

K (7)

Jak tomu já rozumím, tak práškový cukr se týká vždy vzorku ve sklenici, ale po protřepání se přes síto 3 mm vyklepe cukr s roztoči na bílou podložku ke spočítání roztočů. Nikoli na sypání na plásty, což je ale jedna z možností ošetření proti roztočům. O tom tyto články nejsou.

11 Karel Karel | 30. listopadu 2008 v 14:49 | Reagovat

k /7/ a /10/

Mate mě tam tohle:"Jedno hodinové počítání je celkem přesné, potom 10-minutové počítání je přijatelné a to já zrovna používám"

V 2. díle popisuje cukrování jako minutovou záležitost:

"Válet sklenici až budou všechny včely bílé, potom je nechat sedět asi minutu. Po minutě obrátit sklenici na bílou plochu (nebo ještě lépe, bílou pánev s vodou aby vítr neodfouknul roztoče pryč), a vytřást cukr a roztoče (dokud padají roztoči). Macedo získala asi 80-90% roztočů; v mých testech jsme získali asi 65-70%."

Takže jsem zvažoval, jestli nenasype cukr do uliček a za deset minut, či hodinu to na podložce okoukne.

No už slyším něco o tom, že dávám do medu cukr už ve včelách :-)) ale docela mě to zaujalo. Docela sladká chemie:-)

12 Penelope23Foreman Penelope23Foreman | E-mail | Web | 29. července 2011 v 3:58 | Reagovat

The <a href="http://bestfinance-blog.com/topics/home-loans">home loans</a> suppose to be useful for people, which are willing to start their organization. As a fact, it's comfortable to receive a sba loan.

13 Research paper tips Research paper tips | E-mail | Web | 24. října 2012 v 7:42 | Reagovat

Now, you can find many custom academic writing companies which offer essay editing service, but I recommend you to contact Essaysexperts firm and buy papers online from the most trustworthy writing agency.

14 exploratory essays writing exploratory essays writing | E-mail | Web | 28. listopadu 2013 v 6:35 | Reagovat

But if active learning people want to write essay by themselves they can get exploratory essays examples (essaysservice.com) on their website, and get in touch with their 24/7 customer live support in case of any problems.

15 custom essays custom essays | E-mail | Web | 28. listopadu 2013 v 6:38 | Reagovat

Unoversity students can be different. But, there is common issues that connect all them, they buy an essay (goldessays.com).

16 cockney cockney | Web | 18. června 2015 v 16:14 | Reagovat

blesková pujcka.cz 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama