Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Šlechtění varroa-tolerantních včel.

14. listopadu 2008 v 8:30 | Eman |  Biologie a šlechtění včel
Abstrakt Studie potvrzující možnost šlechtění varroa tolerance.

Tato dvouletá studie byla prováděná proto, aby určila zda by se mohla vyvinout a udržet varroa - tolerantní včelí populace selektivním šlechtěním a konvenčí včelařskou praxí bez použití jiných strategií boje proti roztočům. Včelstva (nebo matky z nich) která přežívala v neléčených včelnicích, nebo s pozoruhodně nízkými úrovněmi zamoření varroa, byla získána od několika spolupracujících včelařů v jižní a střední Arizoně. Ta byla přesunuta na místo studie, která sestávala ze skupiny tří izolovaných včelnic umístěných v jihovýchodní Arizoně. Včelstva / matky byly instalovány v centrální včelnici. Dvě včelnice ležící mimo byly vybaveny matkami dcerami nalarvené od včelstev, která přežila s nejnižším napadením parazity a spářily se v centrální včelnici. Včelstvům, u kterých se dodatečně vyvinulo vysoké napadení roztoči byly vyměněny matky nebo včelstva byla ze studie odstraněna. Každé dva měsíce byly určovány na dospělých včelách populace tracheálních roztočů a Varroa roztočů po dobu studie. Dvouletá průměrná hodnota a rozsah napadení Varroa byl 6.8 (0-50.3) roztočů/100 včel. Dvouletá průměrná hodnota a rozsah napadení trachealními roztoči byl 4.9% (0- 50%). Mezi napadeními varroa a tracheálními roztoči nebyla významná interakce. Zjistili jsme, že bylo relativně snadné najít varroa-tolerantní včelstva. Naše výsledky prokazují, že je skutečně možné vytvořit a udržet varroa-tolerantní druhy včely z domácího kmene. Potvrzující data z průvodních studií jasně ukazují, že někteří včelaři a šlechtitelé to současně dělají. Současná data získaná ze studie divokých včelstev v Arizoně také ukazují změnu směrem k varroa-toleranci.

E. H. ERICKSON, A. H. ATMOWIDJOJO and L. HINES.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 14. listopadu 2008 v 9:47 | Reagovat

No vida, jen je třeba opustit ty skleníkové metody hledání varroatolerance. Potvrzuje to mé zkušenosti. Čím méně chemie, tím více tolerance vůči roztoči, tím více šancí máme najít skutečné skvosty s ohledem na varroatoleranci. Pak ještě zbývá "naučit" je přinést napdůrůměrné množství medu. To je ale již mnohem snadnější.  U nás ale mozí stále věří tomu středověkému, učenému hádání se  o tom, kolik andělů se vejde na špičku jedné jehly.

2 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 14. listopadu 2008 v 10:23 | Reagovat

U nás jsou nadšenci varroatolerance za hledače psů bez blech a v Německu jim nabízí slušné bidlo viz http://www.dzg-ev.de/de/stellenboerse/ausschreibungen/postdoc_phd_honey_bee2008.php

3 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | Web | 14. listopadu 2008 v 14:48 | Reagovat

[1] Česká republika má jeden vědecký výzkum okolo hledání jiných způsobů zvládání nepříznivých vlivů při chovu včel, čmeláků. Jak daleko jsou ale nikdo neví. Naposledy tuším bylo něco na webu Cechu ve smyslu sbírání dat :-o .

[2] Jinde ve světě budou brát záchranu včelstev vážně, jen u nás to dopadne tak, že prorok se stane špatným proroctvím. (území s vysokým reziduem léčiv)

Hodně se toho o včelstvu napadené roztoči asi neví a proto přeji DZG ve výzkumu hodně toho vědeckého poznání. Na pěšácích to dlouho nemůže ležet, protože neumí snadno zavádět standardy. Tu beznaděj a nekonečný boj s VD pochopil snad už každý kdo má včely, potkal se s důsledky roztočových včelích chorob a potýká se s nutným a přílišně náročným udržování stavu včelstev naživu.

4 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 14. listopadu 2008 v 18:50 | Reagovat

Je to další z dobrých zpráv. Víme, že to šlechtění jde. I když to má trochu háček - výsledky nelze přeceňovat, jelikož se už párkrát stalo, že mírý varroatolerance se u téže populace včel v jiném prostředí neprojevila. Příklad je primorská včela. Je to tím, že složky varroatolerance (je jich více, zodpovídá za ni více lokusů - genů) jsou u včely medonosné zatím slabě vyjádřeny. Ale krutá přírodní selekce by je nepochybně zesílila. Trvalo by to ale dost dlouho, možná tisíce let, člověk ovšem má všechny prostředky urychlit tentýž proces. Že ale té možnosti mnozí nevěří, je pouze tím, že to není tak snadné a malé krůčky oni nevidí... Dokázat to mohou jen ti, co vidí dost dopředu. A jsem rád, že několik takových lidí i u nás v Česku je...

5 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 14. listopadu 2008 v 22:48 | Reagovat

Trvalo by to ale dost dlouho, možná tisíce let, člověk ovšem má všechny prostředky urychlit tentýž proces.

Táto veta sa mi páči, vyjadruje pravdivo možnosti prirodzenej selekcii, zmeniť vlastnosti včely medonosnej, aby sa "naučila" žiť v spoločenstve v.d. a udržať ho na uzde. Pokračuje ešte vznik nových druhov v súlade s evolúciou? Myslím si, že tento stav k lepšiemu už môžu zmeniť len genetické manipulácie.

Stále som skeptikom a neverím, že prírodná selekcia aj za pomoci človeka niečo zmení na tomto fakte, skôr človek objaví jednoduchý spôsob ochrániť včely pred votrelcom, bez ohrozenia čistoty úľového prostredia a produktov včiel.

Čo sa podarila včelárskej vede za posledných 100 rokov zmeniť na včele k lepšiemu?

6 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 15. listopadu 2008 v 9:41 | Reagovat

K (5) Se vznikem nových druhů je to poněkud jinak, než se dosud myslelo, než tvrdil i Darwin. Veškeré nynější změny v rámci druhu včela medonosná nejsou procesy tvorby nového druhu, ale pouze jeho přizpůsobování se měnícím se podmínkám - dle nové teorie českého evolučního biologa Prof. Flegra. Proto nejen že věřím, ale jsem přesvědčen, že včela si snadno poradí i s Varroa d., když jí v tom nebudeme bránit. Kdybychom věděli, čemu všemu se musela přizpůsobit behěm existence druhu, tak bychom si řekli, že varroóza je úplná prkotina. Např. evropská plemena se vůči lesknáčkovi chovají podobně jako africká včela kapská, která s ním žije - kde se tam ta schopnost vzala? Druhy mají i svoji "genetickou paměť".

Ve Vašem příspěvku je rozpor - na začátku ano, na konci ne - pouvažujte nad tím...

7 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 15. listopadu 2008 v 20:35 | Reagovat

Před chvíli jsem se vrátil z Nasavrk ze zasedání UV CSV, kde jsem zasedání během půl hodiny předvedl VMS. Dle odezvy a názorů v diskuzi jsem možná měl přijet asi tak za 5 let. Absolutní nepochopení, chybí reflexe loňských chyb apod. Nějaké upozornění, že monitoringem jednotlivých včelstev na včelnici zjistíme využitelné rozdíly pro šlechtění - to je téměř nepochopitelné. Dr. Kamler přípomněl obligátní mravence  a jak je thymol jedovatý pro krysy. Naznačil jsem i poznatky  z předtýdenní návštěvy u včelařů v Algau (u Bodamského jezera - 30 výročí PSNV-SRN) - absolutní odklon od tvrdé chemie v léčení. Ve Švýcarsku kdo chce používat zlatou spolkovou pečeť na med, může používat pouze KM a thymol. Včelař ve stř. letech prohlásil, že by chtěl ten med vidět a jaké má zkušenosti ze švýcarským včelařstvím a Dr. Kamler již zmíněný thymol a krysy. - Jsme prostě pupek včelařského světa a vše děláme nejlépe, máme nejlepší med atd.  Takže spolupráce v rámci VMS oficiálně asi ne - prý to nic moc nového nepřináší - Dr. Peroutka, zimní monitoring se tu dělá již 20 let.   - bez komentáře.

8 Eman Eman | E-mail | Web | 16. listopadu 2008 v 8:11 | Reagovat

K (7):  Pozitivním pohledem oceňuji to, že VMS nikdo zatím nezakazuje. Reakce některých lidí je naprosto přirozená z mnoha důvodů (obchodní zájem výrobce léků, relativní bezpečnost a jistota výsledku aplikace synth. akaricidů u starších včelařů (na rozdíl od VMS a KM), rezidua nejsou ve vosku a medu vidět ani cítit a údajně nevadí zdraví, dlouhodobá dosavadní vědecká práce a víra, ješitnost, vazba se SVS a vyhláškami....). Jestli se VMS bude mezi včelaři rozšiřovat, to záleží na zkušenostech a jejich přístupu. Mě to VMS ovlivnilo jen tím, že místo planého čumění na česna (kochání) na pylové rousky a běhání včel, ještě navíc obhlídnu podložky. Je to pro mě tak přirozené, jako když si nemocný člověk měří pravidelně tlak krve a teplotu.

Jedno video na téma Varroa Mite Monitoring System je nahoře "Web:"  To by se občas asi taky se včelami mělo udělat - "alkoholové válení"(Isopropyl roll).

Mě nejvíc ze všeho vadí, že SVS nepřipouští alternativy ošetřování proti Varroa. Lajdáky včelaře postihnout neumí, ale neodebrání syntetických léčiv by už mohl být důkaz k možnému postihu.

9 Karel Karel | 16. listopadu 2008 v 17:01 | Reagovat

K /7/

Vidíš, stálo Ti to za to, se takhle vnucovat chytrolínům.

Dělají to přeci nejlíp už někilk sjezdů. Jen jim občas uhyne třetina včelstev. Taky v pětiletých cyklech. Ale i to dokáží vždy otočit v ekonomické vítězství. A o prachy přeci jde až v prvé řadě. Tak se nediv. Když by tekly peníze do VMS, pak nepotečou jinam.  

Takhle je nám všem nejlépe. V teploučku.

:-)

:-)

10 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | Web | 16. listopadu 2008 v 17:31 | Reagovat

[7]

Pochybuji otom, že by se vůbec na ÚV vědělo, co to přesně VMS je a jak funguje. Chlapi si do Nasavrk jeli odpočinou a poklábosit a né se hned rozhodovat o nějakém VMS. Ale první krok to je. Lepší než žádný.

Smést ze stolu se dá lecos, Předboj, sklenice, prodej ze dvora atp., a teď i VMS. Možná kdo si počká, ten se dočná, ale převzít a "jinak obrazně ukrást" něco jako VMS moc dobře nejde podobně jak diskuzi a nápady předešlé. Což? Uvidíme.  Vysvětluje to ale p. tajemník. Monitoring přeci děláme. Nevím proč nepodpořit jeho existenci a zdokonalování.

11 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 16. listopadu 2008 v 20:19 | Reagovat

K (7-10) - byla použita špatná taktika - totiž chci-li něco u druhého prosadit, musím mu to našeptat tak, že to byl vlastně jeho nápad...  :-)

12 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 16. listopadu 2008 v 22:16 | Reagovat

K (11) - prezentace na UV byla poslední tečka v řetězci našich snah. Předseda CSV nemohl rozhodnout, odvolal se na PUV, ten na UV. UV to jsou lidoví úředníci, kteří se 3x za rok sejdou, poklábosí a víceméně odsouhlasí co připraví PUV. PUV je silně ovlivňováno zájmy Dolu a Cechu.  Při mé prezentaci na UV nebyl přítomen předseda Sojka (odjel na Valnou hromadu ZVS na Slovensko). - Myslím, že nejde pouze o VMS, jde o celkovou zkosnatělost UV, o reprezentaci spíše pasívního přístupu a zastaralých názorů. Zarazilo mě (až na pár vyjímek), že přijali dárky - MV, podložky, kalendáříky a vůbec se nezeptali odkud přicházím a proč.  Nabyl jsem pocitu, že jsem ten přes tu iniciativu Dvě jubilea a ta že byla špatná. (Přitom téměř všechny body se plní). Asi se nic nezmění, čeká se tiše na sjezd, kde pravděpodobně dojde k výměně postů předem připravenými lidmi. Pokud by se chtělo něco změnit v moderním stylu (zásadní změna) musely by minimálně každý rok proběhnout krajské konference s otevřením problémů a s návrhem řešení. Současné vedení toto nemůže připustit. To by asi neukočírovali (je to velký záběr: kromě obchodníků s medem téměř celé včelařství - výzkum, výroba léčiv, SVS, MZe, 2x profíci, dotace, krajské peníze, umírající okresy, zmenšující se ZO, časopis, atd. ) .  V SRN a Rakousku jsou profíci zvlášť, každá spolková země (kraj) má svůj svaz, potom je samozřejmě ústředí. Vždyť i v Křemencové bylo dříve sídlo Ústředí včelařských spolků. U nás je takový kočkopes. Na demonstraci západních profíků jede předseda a místopředseda CSV (drobní chovatelé), ve vrcholných orgánech zájmových včelařů jsou zase profíci. Jak někdo kdysi poznamenal, že je to jako by se scházeli manažeři drubežáren s chovateli 10 slepic a radili se jak dál.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama