Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Hodnocení účinnosti Antivarroa zasíťovaného dna

16. listopadu 2008 v 19:55 | Eman |  Varoáza
Po době 2 let sledování jeho účinnosti v Kanadě v letech 2000 - 2001.

(Experimentation of an Anti-Varroa Screened Bottom Board
in the Context of Developing an Integrated Pest Management
Strategy for Varroa Infested Honeybees in the Province of Quebec)

Obsah 19 stránkové Závěrečné zprávy
Shrnutí.................................................................................................................3
Úvod................................................................................................................3
Souvislosti.......................................................................................................................4
Počáteční hypotézy a popis antivarroa dnaScreened Bottom Board................4
Cíle projektu ........................................................................................................4
Technické specifikace dna......................................................................5
Metody .......................................................................................................................6
Výsledky .......................................................................................................................7
Velká skupina ...........................................................................................................8
YBO Group .............................................................................................................8
ATH Group .............................................................................................................9
Celkové výsledky v 2001 ..........................................................................................9
Přehled výsledků testů v 2000 ...........................................................................10
Diskuse...............................................................................................................11
Validation of the Function Principle of the Anti-varroa Bottom Board ...................11
The Thermal Factor and the Anti-varroa Bottom Board........................................12
Influence of the Apiary Location Factor ................................................................13
Influence of the Anti-varroa Board on the Impact of Varroacidal Treatments .......14
Causes of Significant Variations Observed in the Results of Individual Colonies .14
Influence of Colony Strength.............................................................................15
Influence of Lineage..........................................................................................15
Is the Anti-varroa Bottom Board Efficient in Slowing Infestation Rate? ................16
Conclusions, Recommendations and Perspectiv............................................17
Recommendations................................................................................................17
Anti-varroa Bottom Board and Integrated Pest Management ..........................18
Prospects for the Development of New Methods to Deal with Varroa Brought
about by the use of the Anti-varroa Bottom Board................................................18
Paths for Further Research ..................................................................................18
Consulted Works....................................................................................................19


Závěry, Doporučení a Perspektivy - strana 17

Doporučení
Na základě výsledků získaných během dvouletého pokusu jsme přesvědčeni že anti-varroa dno je dobrý prostředek zpomalení postupného rozvoje roztoče varroa ve včelstvech. Náš závěr posiluje těch několik jiných studií, které demonstrují stejné cíle. Proto doporučujeme jeho použití v Kanadě. Anti-varroa dno by však mělo být použito s uzavřeným dnem, aby nepodporovalo, proti žádanému účinku, zrychlený vývoj populace varroa, který by následoval při snížení teploty úlu. Toto varování je velmi důležité. Dno musí být uzavřeno pomocí pohyblivé zásuvky která umožňuje v pravidelných intervalech čištění nahromaděných nečistot. Tato zásuvka je také užitečná pro účely odebírání vzorků.
Doporučujeme také aby vzdálenost mezi dnem vzorkovací zásuvky a pletivem byla minimálně 4 cm aby se zabránilo vrácení varroa roztočů do úlu pokud budoucí studie nedokážou že vzdálenost se může zmenšit.
Naše doporučení týkající se použití anti-varroa dna je založeno nejenom na jeho schopnosti vyloučit žijící varroa roztoče, které padají přirozeně, ale na několika dalších pozorováních a skutečnostech:
  • Antivarroa dno se zdá zvyšuje účinnost fluvalinátu a mohlo by v principu zvýšit účinnost všech ošetření.
  • Anti-varroa by mohlo zpomalit vývoj rezistentních roztočů na fluvalinát. Varroa kteří jsou akaricidem oslabeni ale nezabiti se odstraněni z úlu a nemohou se množit. V souvislosti se začátkem vývoje rezistence k léčivu, antivarroa dno svým působením prodlouží užitečný čas léčiva.
  • Antivarroadno mimořádně zjednodušuje vzorkování roztočů ve včelstvech. Není nutné pokrývat vzorkovací karton mříží k ochraně před uklízením včel. Není nutno více rušit včely a otvírat úl k vkládání podložky do úzkého prostoru s divokými nástavky vosku s mnoha včelami. Navíc ke konvenčnímu vzorkování pomocí akaricidů, antivarroa dno umožňuje vzorkování založeno na přirozené úmrtnosti roztočů Varroa. S antivarroa dnem může být vzorkování přirozené mortality prodlouženo na periodu až jeden týden nebo více, umožnujíc přesnější odhady. Toto vzorkování se může provádět během snůšek medu.
  • Dvě studie také zaznamenaly významný nárůst plodové plochy když bylo použito antivarroa dno (Pettis & Shimanuki (1), Ellis, Delaplane & Hood (2)). Tudíž jsme tento parametr v našem pokusu neměřili
  • Nepozorovali jsme žádné negativní efekty při použití antivarroa dna za předpokladu že bylo použito uzavřené dno během včelařské sezony. Musíme nicméně zmínit že vzorkovací zásuvka by měla být vyčištěna jednou za měsíc, aby se voskové a jiné nečistoty neakumulovaly a neumožnilo napadení zavíječem voskovým.

Anti-varroa dno a Integrované ošetřování proti škůdci

Použití antivarroa dna pro kontrolu roztočů je ekonomické, snadné, trvalé a přátelské k prostředí. Splňuje to kritéria pro ekologickou produkci. Samotné antivarroa dno nemůže udržet populaci roztoče pod ekonomickou úrovní ale podle našeho názoru je to klíčový nástroj ve strategii integrovaného ošetřování proti varroa roztoči ze čtyř dobrých důvodů:

1. Bez zásahu zpomaluje rychlost nákazy a případně snižuje frekvenci ošetření. To by případně mohlo vést na spoléhání na nechemické miticidy (esenciální oleje, organické kyseliny atd.)
2. Určení stavu nákazy je snadno zjištěno po celou dobu sezony. Jako výsledek funkce usnadňuje informované rozhodnutí ohledně nezbytnosti nasazení metody, druhu a načasování aplikace ošetření.
3. Bez zásahu zvyšuje účinnost akaricidů.
4. Jeho funkce se může kombinovat s jinými metodami kontroly varroázy, jako je použití varroa-rezistentních matek, odstraňování trubčího plodu, použití přirozených nebo chemických akaricidů, atd.

Hledání vývoje nových metod proti varroa při používání antivarroa dna

Tento nástroj představuje zajímavé perspektivy. Otvírá dveře pro výzkum technik, které by zvyšovaly spad roztočů varroa z dospělých včel. Také přidává hodnotu k vývoji pomocí selekce vlastnosti groomingu (vzájemné hřebelcování) u našich včel. Toto chování je považováno za účinnou metodu včelí obrany proti roztočům varroa. To může přispět k zvýšení přirozené rezistence k tomuto parazitovi.

Cesty pro další výzkum

Účinnost antivarroa dna se mění podle jistých okolností. Bylo by užitečné prohloubit chápání činitelů, které ovlivňují jeho účinnost. Zvláště bychom rádi věděli o účinku pravděpodobného umístění včelnice a teplotním účinku. Navrhovali bychom aby budoucí budoucí experimenty byly vytvořeny tak aaby minimalizovali externí faktory jako je genetický rodokmen, jarní sílu včelstva a úroveň zamoření na začátku sezony.

Konzultované práce

1. Pettis, J.S et Shimanuki, H., A Hive modification to Reduce Varroa Populations, American
Bee Journal, vol 139, no 6, (1999), pp 471-473
2. Ellis, J.D., Delaplane, K.S. et Hood, M.W., Efficacy of a Bottom Screen Device, Apistan,
and Apilife Var, in Controlling Varroa destructor, American Bee Journal, vol 141, no 11, pp
813-816
3. Hart, T. et Nabors, R., Pollen Traps as a method of Varroa control, American Bee Journal,
vol 139, no 5, (1999), pp 366-377
4. Webster, T.C., Thacker, E.M., et Vorisek, F.E., Live Varroa jacobsoni Fallen from Honey
Bee Colonies, Apiculture and Social Insects, (2000)
5. Clark, Kerry, Evaluation of Mesh Bottom Boards for the management of Varroa Mites,
Hivelights, vol 12, no 2, (1999)
6. Le Pabic, J.-P., Plateau antivarroas, La Galerie virtuelle apicole
(http://www.apiculture.com/plateau-antivarroass/indes_us.htm), (1999)
7. Ellis, J.D., The Future of Varroa Control : Integrating Current Treatments with the Latest
Advancements, American Bee Journal vol 141, no 2, (2001), pp 127-131
8. Szabo, T.I., Progress Report on Selective Breeding of Honey Bees for Resistance to
Parasitic Mites, American Bee Journal, vol 138, 6,(1998), pp 464-466
9. Szabo, T.I., Selective Breeding of Colonies for Resistance to Varian jacobsoni and the
Effects of Management Techniques on Varian Infestation Levels, American Bee Journal,
vol 139, no 7,(1999), pp 537-540
10. Szabo, T.I. et Szabo, D.C., Attempts to Reduce Varroa jacobsoni Populations in Honey
Bee Colonies : Research Report for 1999, American Bee Journal, vol 140, no 8,(2000), pp
652-658
11. Szabo, T.I. et Szabo, D.C., Varroa jacobsoni Infestation Levels of Honey Bee Colonies in
the Fourth Year of a Breeding Program: Report for 2000, American Bee Journal, vol 141,
no 6,(2001), pp 437-440
12. Fries, Ingemar, Varian in Cold Climates: Population Dynamics, Biotechnical Control and
Organic Acids, in Living with Varian, 1993, pp 37-48
13. Tabor, K.L., et Ambrose, J.T., The use of Heat Treatment for the Control of the Honey Bee
Mite, American Bee Journal, vol 141, no 10,(2001), pp 733-736
14. Kraus, B. et Velthuis, H.H., The impact of Temperature Gradients in the Brood Nest of
Honeybees on Reproduction of Varroa jacobsoni (abstract #38), in Abstracts from the 2nd
International Conference on Africanized Honey Bees and Bee Mites, American Bee
Journal, vol 140, no 10,(2000), p 827
15. Calderone, N.W., Evaluating Sub sampling Methods for Estimation Numbers of Varroa
jacobsobi Mites Collected on Sticky Boards, Journal of Economic Entomology, vol 92, no
5,(1999), pp 1057-1061
16. Ostiguy, N. et Dammataro, D., Environmental and other factors; Can They Be Used to
Control Varroa? (abstract #39), in Abstracts from the 2nd International Conference on
Africanized Honey Bees and Bee Mites, American Bee Journal, vol 140, no 10, pp 827-828
17. Webster, T.C., Vorisek F.E. and Thacker E.M. Long term effects of bottom screens for
control of varroa destructor , North American Research Symposium, Niagara Falls,
December 5th & 6th.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 16. listopadu 2008 v 20:21 | Reagovat

Jediný, kdo by mohl ihned v ČR varroadna posunout do rychlého běžného používání (a snad i mezi dotace) je VUVč.  Dol je totiž Národní referenční laboratoří pro potírání včelích nemocí, dále de facto vypracovává metodiky pro SVS a má dominantní slovo v této otázce.

Ve všech svých aktuálních návodech (brožurka, CD, web, přednášky) VUVč však varroadno zmiňuje okrajově.

Proč to dělá nemá cenu probírat - vysvětlení je mnoho. I nezaujatý pozorovatel musí zjistit, že varroadna usnadňují a zpřístupňují monitoring v.d. nejširším vrstvám včelařů a následně snižují spotřebu léčiv.

2 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 16. listopadu 2008 v 21:02 | Reagovat

Proto doporučujeme jeho použití v Kanadě. Anti-varroa dno by však mělo být použito s uzavřeným dnem, aby nepodporovalo, proti žádanému účinku, zrychlený vývoj populace varroa, který by následoval při snížení teploty úlu.

----------------------------------------------------------------------------

Presne takéto varroa dno som začal používať už v r. 1984, dokonca rámiky boli na dnom až 65 mm. Ak predpokladám že tvrdenie kanadského výskumu je správna, tak potom nemalo dôsť (veď výška 65 mm vraj nedovolí túto výšku s pod sieti prekonať a vrátiť sa do včelstva) k tomu, čo popíšem nižšie.

V tom čase bola metodika fumigácie proti v.d. stanovená, ale chybou bolo, že sme fimigovali pri zaviečkovanom plode, čo v r. 88/89 vyústilo do tragédii veľkého úhynu včelstiev, u mňa až 70m % včelstiev.  Potom nastal útlm, včelstvá prosperovali, ale v r. 91/92 postupne početnosť narastala a znovu včelstvá hynuli na poškodenie v.d..

Až potom som pochopil, že robím stále tú istú chybu (fum. som stále bez odstránenia zaviečkovaného plodu)  a vtedy som začal používať malé IZO prístupné včelám, do ktorých som uzatváral M na 21 dní a následne fumigoval.

Odvtedy som doteraz nestratil vinou v.d. ani jedno včelstvo.

3 Vít Marada Vít Marada | E-mail | 25. listopadu 2008 v 20:41 | Reagovat

K (2). Klíckování matek před fumigací jsem také vyzkoušel. Určitě se podstatně zvýší účinost fumigace. Zaklíckovat dvacet matek mi trvalo asi 4 hodiny. Chtěl jsem oprášit spec. klícky i letos, ale nakonec vzhledem nízkému zamoření varoázou jsem letos od klíckování upustil.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama