Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Výběr správného typu včely do včelnice

16. září 2008 v 18:04 | Eman |  Včelařské metody, úly a další včelařský hardware
Článek je z publikace "Základy včelaření" ze stránky Středo-atlantického včelařství USA

Tento text zde dávám pro zpestření a možná v diskuzi vyplynou nějaké zajímavosti z našeho prostředí. Zajímaly by mě odkazy na nějaké podobné zdroje k rasám včel a jejich vlastnostem.
_______________________________________________________________________
Začátečníci včelaři někdy stojí před těžkým rozhodnutím jaký kmen nebo rasu včel objednat, a od koho je objednat. Včely ve Spojených státech jsou heterogenní směs několika ras přivezených z Evropy, Středního východu a Afriky.
V současnosti jsou to hlavně rasy Italská, Kavkazská, Kraňka. Avšak ty nyní přítomné ve Spojených státech nejsou stejné jako původní rasy po kterých jsou pojmenované. Mnoho kmenů původních ras a několik hybridů bylo vyvinuto selekcí a mezikřížením. K určení jaká rasa nebo kmen by se hodil do vaší včelnice, nejdříve uvažujte výhody a nevýhody každé.
Během doby možná zkusíte matky a oddělky od různých chovatelů matek a dodavatelů, abyste poznali více o chování a produktivitě každého kmenu ve vašich místních podmínkách.
Italské včely jsou nejpopulárnější rasa ve Spojených Státech.Poprve byly přivezeny v roce 1859, základním způsobem nahradily původní černé nebo Německé včely přivezené prvními kolonizátory. Italská včela je světle žlutavá nebo hnědá se střídavými pásky hnědé a černé na bříšku. Ty s třemi břišními pásy (dělnice) jsou někdy nazývané koženě - barvené Italky; ty s pěti pásy jsou někdy nazývány zlaté nebo cordovan matky.
Italské včely mají sklon začít chovat plod časně na jaře a pokračovat do pozdního podzimu, což má za následek velkou populaci po celou aktivní sezonu. Velká včelstva mohou sbírat značné množství nektaru v relativně krátké periodě, ale také vyžadují hodně medu pro údržbu během podzimu a zimy než tmavé rasy. Většina kmenů italských včel se považuje za klidné a mírné na plástech. Nevýhody jsou slabší orientace ve srovnání s jinými rasami, a to způsobuje že více včel driftuje od včelstva k jinému, a silný sklon k loupežím, což napomáhá v šíření chorob. Italky se považují za dobré hospodyně a jsou poměrně rezistentní k hnilobě plodu (European foulbrood (EFB))- hlavní důvod proč se jimi nahrazují černé včely.
Protože má italská matka světlejší barvu tak ji lze snadněji najít v úlu ve srovnání s matkami jiných ras. Italské včely produkují krásně bílá víčka, která jsou ideální pro výrobu plástečkového medu.
Kavkazské včely jsou někdy popisované jako nejmírnější ze všech včel. Jsou tmavě zbarvené s šedavými pruhy na bříšku. Mají sklon stavět divokou stavbu a používají velké množštví propolisu k upevnění plástů a zmenšení velikosti vchodu. Některé novější kmeny však používají méně propolisu.
Protože používají příliš propolisu nejsou vhodné pro plástečkový med. Kavkazské jsou náchylné k driftování a loupení, ale nejsou příliš rojivé. Včelstva normálně nedosáhnou plnou sílu před polovinou léta, a uchovají své medové zásoby trochu lépe než italské včely. Také snášejí při nižších teplotách a za méně příznivých klimatických podmínkách než italské včely a jsou zprávy že vykazují jistou rezistenci k EFB. Kavkazské jsou dostupné ale ne běžné.
Kraňské jsou tmavé včely, podobné vzhledem kavkazským, krom toho mají hnědé skvrny nebo pruhy na břichu. Tyto včely přezimují v malých chomáčích ale rychle se na jaře rozvíjejí jakmile je k dispozici první pyl. Výsledkem je jejich velká nevýhoda - velká rojivost. Pro jejich malou přezimovací velikost jsou velmi ekonomické v konzumaci potravy, dokonce při nepříznivých klimatických podmínkách, a přezimují dobře. Neinklinují k loupežím, mají dobrý orientační smysl a jsou klidné na plástech. Stávají se více běžné. Některý kmen je identifikován jako novosvětská Kraňka a považován některými včelaři za lepší Kraňský kmen. Hybridní včely byly vytvořeny křížením několika linií nebo ras včel.
Zpočátku plánovaná křížení často skončilo v linii velmi plodných včel, které se projevily hybridní silou. Kontrolovaným pářením se mohla tato síla udržet.
Komerční hybridy (Midnite a Starline) jsou vytvářeny křížením inbredních linií které se vyvinuly a jsou udržovány pro specifické charakteristiky jako je mírnost, produktivita a přezimování. Buckfastské včely jsou hybrid vybíraný dlouhou dobu z mnoha kmenů včel z jihozápadní Anglie. Prokazovaly rezistenci k tracheálnímu roztoči a lépe se hodily do chladného klima tohoto regionu. Kmen byl dovezen do této země (vajíčka, spermie a dospělé matky přes Kanadu) a jsou snadno dostupné tady ve Spojených Státech. Destruktivní přítomnost parazitních roztočů a nemocí odolných na léky vedla výzkumníky a šlechtitele matek k hledání rezistentních včel na roztoče a nemoci. Některé tyto kmeny mohou být nyní prodávány jako matky. Zájem o kmen vybíraný pro více severních regionů má také zvýšenou popularitu. Jeden výběr je Buckeye kmen z Ohio.
Jiný je West Virginia výběr. Stát West Virginia, ve snaze zlepšit nepříjemnou situaci včelařů snížením ztrát vlivem tracheálních roztočů, připravil pro šlechtitele matek v izolované oblasti Kanady přísun matek od chovatele z USA získaných z Buckfast Abbey v Anglii. Tyto včely vykazovaly vynikající rezistenci k tracheálnímu roztoči a vynikaly všemi charakteristikami skutečné vynikajících včel v podmínkách West Virginie. Jiné skupiny kmenů jako je Ruský, SMR nebo Hybrid (někdy Minnesota hybrid) jsou včely selektované pro větší rezistenci k roztočům a/nebo zlepšené hygienické chování (čištění úlu - zvláště, odstraňování mrtvého plodu), vlastnost, která umožní včelstvu zbavit se rychle potenciálně škodlivých patogenů. Jako s jakýmkoli kmenem, dotázání se potenciálního dodavatele je nejleší pokud si nejste jisti o tvrzeních týkající se charakteristik kmene. A ověření zkušeností jiných včelařů, kteří tento kmen používají není také špatný nápad. Jestliže používáte hybridní včely nebo včely z vybíraného kmenu ve vaší včelnici, zajistěte pravidelnou výměnu matek. Přirozené výměny matky obvykle vedou ke ztrátě hybridní síly a někdy způsobí, že včelstva jsou dost obranná a tak je obtížnější je zvládnout.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 16. září 2008 v 19:30 | Reagovat

Tento text zde dávám pro zpestření a možná v diskuzi vyplynou nějaké zajímavosti z našeho prostředí. Zajímaly by mě odkazy na nějaké podobné zdroje k rasám včel a jejich vlastnostem.

------------------------------------------------------------------------------------------------

Pred rokom som v chove matiek (miestna línia kraňky, pred desiatkami rokov to potvrdili merania kubitálneho indexu dr. Hejtmánkom s kolektívom v Lip. Hrádku.) získal náhodnú mutáciu s nádherným "zlatým" lepšie povedané oranžovožltým bruškom, čo ma šokovalo ale i zaujalo. Celé bruško až po posledný šiesty tergit (ten má jemne tmavší) bola nádherne sfarbená do žlta.

Je evidentné, že čas od času v niektorých včelstvách sa vyskytnú šedé včely  na prvom a druhom tergite prifarbené oranžovou farbou, nielen u mňa ale i na niektorých včelniciach. Včelári ich všeobecne nemajú radi, považujú ich za včely častejšie navštevujúce úle.

Túto raritu som chcel využiť a matku po oplodnení som pridal do včelstva. Potomstvo - robotnice výrazne odlišné od šedých včiel,  postupne prevažovali a ku koncu leta bolo vo včelstve asi 80% včiel s výrazným prvým a druhým čiastočne tretím tergitom, sternity mali oranžové všetky.

Včelstvo prezimovalo v dobrej kondícii, jarný rozvoj dobrý, pred agátom sa vyrojilo. Roj som osadil na MS, ktoré rýchlo vystavali a momentálne čaká v dobrej kondícii na prichádzajúcu zimu.

V priebehu roka som odoberal larvičky od tejto matky, pričom som získal vždy niekoľko čistých matiek, ponášajúcich sa na matku a niekoľko matiek z každej sérii. Zazimoval som asi 10-12 včelstiev s týmito matkami.

Ostatné matky z týchto sérií som pre svoje sfarbenie označil ako pologold M, ftergita mali sfarbené do gaštanova. Aj gold aj pologold, boli dobre vyvinuté, polog. robustnejšie ako goldM

Pre posilnenie oranžového génu som  vo včelstve  s  Gold matkou odchoval stovky trúdov v stavebnom rámiku. Vo včelstvách s typickou matkou som šedé trúdy potláčal. Visáž - vzhľad  trúdov od Gold matky bol komický vo svojom novom šate, už oči mali do červena, hruď ochlpená svetlými chĺpkami, bruško tergity skoro všetky oranžové sternity oranžové všetky.

Získané M v nových včelstvách zvýšili podiel svetlých robotníc asi na 90% (je to len odhad). Je pravdou, že matka sa medzi včelami vyníma (možno aj preto, že v týchto včlestvách sú stále šedé včely) a včelár ju oveľa ľahšie vyhľadá..

Chovanie včiel vo včelstvách s gold M, je prirodzené, dá sa povedať rovnaké ako kranské, nakoniec sú ich náhodným produktom, prvá matka mohla vzniknúť mutáciou za účinkovania talianskych včiel, ktoré sa na Slovensko dovážali priamo z Talianska pred viac ako 100 rokmi  na horné

Pohronie.

Tento ekotyp budem v nasledujúcich rokoch sledovať a testovať na známe ukazovatele, ktoré sa sledujú vo všetkých rasách a kmeňoch. Zlatú matku postupne umiestnim do všetkých produkčných a chovných včelstvách. Dúfam, že nerobím nič v rozpore so zákonom, pretože som matku do chovu získal náhodným objavom na svojej včelnice.

2 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 17. září 2008 v 8:29 | Reagovat

Zajímavá by asi byla anketa mezi českými včelaři, jakou vlastnost oni preferují. Zda je to medný výnos, mírnost a nebo sklon k varroatoleranci. Za sebe se hlásím k té třetí vlastnosti. Mým snem je zdravé včelstvo bez insekticidů.

3 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 17. září 2008 v 9:05 | Reagovat

Mým cílem je mít takové včely, které by žily bez pomoci člověka, až tu nebudu. Již v dětství mi můj učitel a chovatel BˇŠrám říkal: "Třeba ať jsou ty včely zelené, ale ať to jsou VČELY." Já mám pocit, že dnes u nás většina chovatelů má jinu filosofii: "AŤ jsou ty včely jakékoli, ale ať je to hlavně kraňka. Jak si s tím poradí naši vnukové je jejich věc!" Dříve jsme selektovali včely na to, aby přezimovaly na cukru. Dnes zase na to, aby přežily velké dávky léčiv. Dokud nezrušíme ten bolševický monopol na jednu včelí rasu, nemůžeme říkat,že jsme svobodná a demokratická země.

Ono by se toho zas tak moc nestalo. Jen by více včelařů umělo inseminovat, jen bychom měli lepší srovnání, co která rasa umí a včelaři by museli opustit ta nesmyslná dogmata, která brzdí obor. To  u nás současní chovatelé nechtějí a jsou v tom podporováni. Je to přeci tak pohodlné, jenže jen pro ně, pro obor určitě ne. To pochopili dokonce i v Rakousku, Slovinsku a pod. U nás se tomu říká, že všude jinde mají b....l.  To jsou projevy totalitního myšlení. Jednotná včela, jenotný volič, jeden názor, jeden obličej, jedna strana,  jeden vůdce.

Jinak kraňka má snad nejvíce barevných variací ze všech včelích ras. Např. banátský ekotyp kraňky má proužky s tříslově žlutou barvou a přitom má jinak vynikající hospodářské vlastnosti. Rozhodně ne všechno, co má žlutou nebo kožově hnědou barvu má v sobě geny A.m. Ligustica.

Jenže vzdělání včelařů u nás je takové, že si nic jiného neumí představit.  Tak se nedivme, že mají jen jedinou představu o chování včelstva a nejsou často schopni přiměřeně reagovat.  Inu pozůstatky totality nebo dokonce totalita nová ?

4 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 17. září 2008 v 14:13 | Reagovat

Prenasleduje ma jedna kacírska myšlienka, je naozaj pravda, že sme museli našu včelu učiť npr. na odoberanie cukrových roztokov na vytvorenie zimných zásob, aby zimu bez problémov prežila? Často sa objavuje myšlienka, prevychovajme včelu na hygienické chovanie, aby bola čistotná, aby rýchlo odstraňovala uhynutý plod a choré včely.

Chceme tým povedať, že včela ako taká sa to nenaučila a my ju k tomu donútime. Ale ako je potom možné, že včela prežila? Jednoducho preto, že sa musela tak chovať, aby dokázala vychovať nové generácie, ktoré by mohli pokračovať v začatej ceste a to všetko má v genetickej výbave.

Toto všetko nemohla zabudnúť, aby sme to u nej museli hľadať. Myslím si, že nelogické chovanie včelieho druhu, vtláča včele svojimi nevhodnými zásahmi, umele narušuje jej správanie a potom hľadáme cesty, ako ho naprávať.

Myslím si, že včela nás prežije, aj keď jej robíme zle niekedy neúmyselne, inokedy vedome.

5 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 17. září 2008 v 15:07 | Reagovat

Ano, tento proces v přírodě dříve probíhal samovolně a způsoboval v určitých obdobích značný úbytek populace a díky tomu selekci včelstev odolných na vzniklý patogen. Po odeznění se začala zase prosazovat včelstva s vyšší snůškou a rojivostí - další genetický výběr a po xxx letech se zase cyklus opakoval. V dnešní době se člověk snaží šlechtěním tento cyklus zkrátit. Jen někomu nedochází kam to vlastně má šlechtit.

6 Eman Eman | E-mail | 17. září 2008 v 15:34 | Reagovat

Četl jsem si před časem včelařské časopisy ze začátku 20-tého století a nechtěl jsem věřit výnosům medu tehdejších včel. V čem to bylo? Úlový systém, genom včel, chudší pastva, technologie ošetřování? Dnes když někdo má 20-30 kg medu, tak pokud je ambicioznější, začíná mít mindráky. Vlastnosti včel se zřejmě stále vyvíjí v přírodním prostředí, které tvoří i úlové systémy a včelaři šlechtitelé. Svým způsobem ta loňská katastrofa bude mít blahodárné vlivy na další genomy přežilých včel. Odešla řada slabých typů včel i slabších včelařů. Proto mě ty nedávné události nijak nezarmucují, příroda je spravedlivá.

k  (2) - Varroatolerance, taky by se mi to líbilo, ale copak se to v téhle "veterinární totalitě" dá vyšlechtit? Já preferuji včely "desetibojařky", dobré čistící schopnosti, s minimem nosemy, lepší průměr medových výnosů, snesitelná bodavost. Tvrdší selekce a občasný příliv "nové krve".

Téma se začíná blížit ke šlechtění včel.

7 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 17. září 2008 v 18:31 | Reagovat

K (6). Trochu to s príspevkami preháňam, ale ak raz začnem neviem prestať, preto prepáčte.

Škoda, že si neuviedol presnejšie dobu, na ktorú si poukázal hneď v prvej vete. Ja si stále myslím, že obrovské výnosy medu za posledných 28 rokov, sa nedajú porovnávať s dobou (myslím si, že hovoríš ochudobných znáškach) nie sú len v lepších úľových systémov,lepší genóm kraňky, lepšej pastvy a technológie ošetrovaniu včelstiev, ale hlavne pre včelu rajských klimatických podmienkach.

Poznám dobu od roku 1955 a dobre si pamätám, že v mojich podmienkach s tou istou včelou, s dobrou technológiou (aj s dobrými teoretickými vedomosťami), tie isté znáškové podmienky, výnosy boli hlboko pod dnešným priemerom. en raz som dosiahol za roky 1955 do roku 1980 čistý výnos 34,5kg v r. 1965.

Táto meteorologická perióda (o ktorých sa posledné desaťročie potichu hovorí), trpela mrazivými zimami , studeným a upršaným jarným obdobím a takým istým daždivým letom. Za celé to obdobie sme boli radi, že včelstvá na repke zosilneli a do agátovej znášky boli pripravené, no málokedy sme sa tešili z lepšej znášky, znovu k vôli dažďu a búrkam. Po agáte už nič u nás nebývalo.

Verte alebo neverte, ale s týmito živlami je skoro nemožné bojovať, pretože čas kvitnutia sa nedá ľubovoľne presúvať a včely udržať vždy v dobrej kondícii, aj včely starnú a odchádzajú.

Sú to pesimistické riadky, ale mám obavy z nasledujúcich 30 rokov o ktorých sa hovorí, o návrate chladu a dažďa na dlhšiu dobu. Nuž ostáva nám veriť, že to tak nebude.

8 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 17. září 2008 v 20:50 | Reagovat

K [1] zajisté nešlo o mutaci, ale pouhý přenos genu pro světlé zbarvení v rámci otevřené populace - otevžená je vzhledem k tomu, že se včelí matky páří volně s trubci z okolí;

světlé zbarvení zadečkových článků neodpovídá standardu kraňky, takže takové včely by se na Slovensku neměly rozmnožovat, ale zajisté Vám za to nikdo nic neudělá...

K [2] - po loňském roce by zřejmě hodně včelařů uvedlo, že upřednostňují varroatoleranci, jenže běžný včelař neví, co konkrétně si pod tím představit a jak varroatelernatní včely vypadají -jak je poznají...

A dovolím si opravu - varroacidy nejsou insekticidy, protože kleštík včelí (V.d.) není hmyz, takže v takové souvislosti je třeba hovořit o pesticidech - což je širší pojem než insekticidy. Ale i redaktoři v televizi dělají stejnou chybu - v reportáži o šířícím se klíštěti jako nositeli encefalitidy nebo boreliózy hovoří o hmyzu... :-) Klíšťata patří mezi pavoukovité a ti mají 8 nohou, všechen hmyz má 6 nohou.

9 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 17. září 2008 v 22:32 | Reagovat

K (4) Zde pomůže populačně genetický pohled na včelu medonosnou. V celé populaci jsou různé alely pro každý gen, což je dobře z hlediska možnosti přizpůsobování se druhu podmínkám, takže někdy jsou více výhodné alely např. alpské kraňky, v jinou dobu zase alely karpatské populace, atd. Z hlediska všech včelstev v populaci mají někdy navrch včelstva a alelami A, při změně podmínek s alelami B, atd., takže stále probíhá přísná selekce a nevýhodné alely se buď úplně odstraňují z populace (úhynem včelstva) nebo se jejich nositelé (trubci, matky) méně úspěšně uplatní v reprodukci, mají méně potomstva. Tedy není přesné tvrdit, že včela m. některé schopnosti nemá či zapomněla, nýbrž že jsou třeba méně vyjádřené v populaci, je tam méně alel pro tu vlastnost... Konkrétněji pro čistící pud - dokud včely nebyly tak nahromaděny na jednom místě jako na našich včelínech a včelnicích nyní, nemusely mít tak výrazně vyvinuté hygienické schopnosti a přesto přežívaly, nic je k tomu nedonutilo, stačil třeba jen jakýsi průměrný stupeň čistících schopností. Podobně je to s jakoukoliv vlastností - např. i naše populace včely má určitý stupeň varroatolerance a přísná intenzivní selekce (ať přírodní nebo umělá - ta může být mnohem rychlejší) může geny této vlastnosti z celé populace postupně nakumulovat natolik, aby si včely poradily s roztoči tak, aby přežily (bez chemie - léčení). Samozřejmě, že velké procento včelstev během takového procesu musí úplně odpadnout.

10 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 18. září 2008 v 9:18 | Reagovat

K (9) Souhlasím, např. je zcela jasně vidět, že groomingem (což je jen jedna z cest) jsou nadána téměř všechna včelstva. Zvláště v období, kdy se snižuje množství plodu, je velice intenzivní. Do letoška jsem jej považoval jen za doplňkovou možnost i když linie , které říkám MBčka měla v jednom roce i 92% poškozených roztočů ve spadu. Přesto to není hlavní mechanizmus, kterým se s roztočem vypořádává. Předloni to u tohoto včelstva probíhalo přesně tak, jak popisuje ing. Čermák. Včelstvo snížilo svůj počet natolik, až to zvládlo a loni prošlo celý rok bez ošetření, letos taky. Zajímavé bylo, že i přes velký prostor ve kterém včelstvo bylo a velké zásoby, nebylo napadáno slídilkami ani vosami. Letos vstupuje jeho matka do čtvrtého roku. Jsou však včelstva, která vzdorují, vzdorují, až je jejich počet v zimě tak malý, že uhynou. Velký vliv zde hraje i odololnost na viry. To se loni velice jasně ukázalo.  Zdravé včelstvo si s viry zpravidla poradí, je -li oslabeno, třeba i v důsledku používání pesticidů,  může nastat problém jako loni. Jen roztoč V.d. za všechno nemůže. Nyní jednu hříšnou myšlenku. Stále více mi to připadá, že se s roztočem je schopno vypořádat velké množství včelstev (rozhodně mnohem větší než jsme byli doposud schopni připustit), ale záleží hodně na způsobu ošetřování.

11 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 18. září 2008 v 18:09 | Reagovat

Promiňte mi prosím můj kacířský názor, jsem amatér a včely mám pro zábavu, tak si to mohu snad dovolit. V souvislosti s předchozími příspěvky musím říci, že i rojení je dost významným očistcem a v této souvislosti v komplexu dalších vlastností přínosem. Proto se snažím napodobovat tuto situaci a dělám v hlavní snůšce oddělky i s matkou, produkční včelstvo je bez matky - plodová přestávka jako při rojení, další plodování v tu dobu nemá smysl.

Snad každý šlechtitel na světě vyřazuje rojivá včelstva. Je možné že některé vlastnosti spolu souvisí a spolupůsobí. Možná hledáme to, co bylo sto let systematicky odstraňováno.

12 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 18. září 2008 v 19:07 | Reagovat

Při přeletu roje dochází ke zvýšení teploty v těle včely a i tím se včely V.d. asi i zbavují. Rojením ostatně včely často reagují i na jiné nemoci.  Přestávky v plodování V.d. určitě neprospívají. Nejsem si však jist, že je to nejdůležitější mechanizmus odstraňování V.d., spíše jen okrajový (tedy to rojení). No a pak se s včelstvy s vyšším sklonem k rojení nedá velkoprovozně hopodařit.

To délka plodového rytmu a vůbec jeho křivka se dají při boji proti V.d využívat. Současná metodika to vůbec nebere v úvahu. U nás to ale díky tzv. varroalince někteří včelaři již využít umějí. Letos mi téměř všechna včesltva i oddělky přestaly  v srpnu skoro plodovat. Oddělky jsem nedonutil žádným způsobem k plodování a i se stavbou to nebylo nic moc. Nepomohl ani řepkový med. Možná to souvisí i s časnějším nástupem zimy, nevím. Letos jsou ale strůpky přímo zabetonovány. Tak se mi asi matičky, které s líhly v úterý, již neoplodní. ALe to nevadí. prostě jsem taky amatér.

13 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 18. září 2008 v 19:23 | Reagovat

Naprosto s Vám souhlasím [11]. Přitom si můžeme představit, jak by to asi probíhalo bez zásahu člověka - roj je ve velké výhodě, protože si odnáší cca 1/10 dospělých roztočů, ale i v nevýhodě - musí vybudovat nové hnízdo a zásobit se. Mateřské vč. má zbytek roztočů a jejich množení dá ránu jen tím, že přeruší na cca 2 týdny plodování - pokud by to byl jediný biologický mechanismus obrany před V.d., neřešilo by to jeho eliminaci na takovou úroveň, aby včelstvo přežilo. Takže druh by měl šanci být zachován jen vysokým sklonem k rojení - roj by zřejmě přežil do další sezony, mateřské vč. zřejmě ne.

Ale těch možných biologických mechanismů je více, nemyslím jen nejznámější grooming a čistící chování zaměřené na plod s roztoči (VSH -varroa sensitive hygiene). Zmíním další možný, o němž jsme zde (ani jinde) tuším dosud nepsali. A to volba velikosti úlového prostoru včelami, s tím i vrcholová síla včelstva a množství odchovaného plodu spolu s délkou doby plodování. Konkrétně - uvědomil jsem si to v poslední době, kdy zimuji rezervní včelstva v plemenáčích na 4 plástech Optimalu 42×17 cm. Pokud tam není nedávno přidaná matka, ale starší (loňská nebo z počátku sezony), takové včelstvo je na zimu připraveno už začátkem srpna - přestane úplně plodovat. Není to dáno geneticky, protože sestry téže matky ve velkých úlech v tu dobu normálně plodují, až někdy do září či října. Tedy méně naplodovaných buněk a kratší období plodování, které když ustane v době prudkého nárůstu počtu roztočů v běžných včelstvech, může být silný antivarroázní mechanismus. K ujasnění toho musím ale ještě dodat, že v přírodě včely vyhledávají pro usazení roje přednostně menší dutiny, než jsou naše úly - měřili to výzkumníci (mám chuť tu práci přeložit)...

14 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 19. září 2008 v 12:15 | Reagovat

K [13] musí opravit svůj číselný údaj - roj si může odnášet z mateřského včelstva cca 1/20 roztočů (nikoliv 1/10 jak jsem napsal) - teoreticky, protože s ním (aspoň s prvorojem) odlétá přibližně 1/2 včel, tím více ale je odrojení ozdravné pro roj pokud jde o varroózu.

15 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 26. září 2008 v 8:52 | Reagovat

Jo, jo, je to jako u smetence a oddělku. Smetenec má zpravidla mnohem nižší vstupní kapitál V.d. než oddělek.

16 Norfolk Norfolk | Web | 9. září 2016 v 5:55 | Reagovat

pujcka dnes na ucet [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama