Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Ve včelách bzučí stovky miliard Euro

17. září 2008 v 17:03 | Eman |  Zajímavé zprávy o včelách a jejich produktech
Samozřejmě v odhadech a spekulacích. Ekonomická hodnota opylování hmyzem na celém světě je odhadována na 153 miliard euro.

Avignon/Halle(Saale). Vědci z Francie a Německa zjistili, že celosvětová ekonomická hodnota opylovacích služeb zajišťovaných hmyzími opylovateli, hlavně včelami, byla €153 miliard v roce 2005 u hlavních plodin, které zásobují potravinami svět. Toto číslo činí 9.5% celkové hodnoty světové zemědělské produkce potravin. Studie také zjistila že zmizení opylovatelů by se projevilo ve ztrátě nadhodnoty u spotřebitelů odhadem mezi €190 až €310 miliard. Výsledky studie o ekonomické hodnotě zranitelnosti světového zemědělství v konfrontaci s úbytkem opylovatelů jsou publikovány v časopisu "ECOLOGICAL ECONOMICS".
Mezi záležitostmi biodiversity, se stal velký problém úbytek opylovatelů, ale jeho dopad zůstává otevřenou otázkou. Zvláště ekonomická hodnota opylování nebyla doposud ohodnocena na solidním základě. Na základě čísel v literatuře publikovaných v roce 2007 o závislosti hlavních potravinářských plodin na opylování v ECOLOGICAL ECONOMICS použila studie původní data k výpočtu hodnoty příspěvku opylovatelů k produkci potravin na světě.
Celková ekonomická hodnota opylování na světě činí až €153 miliard v roce 2005, což představuje 9.5% hodnoty světové zemědělské produkce pro lidskou stravu v tom roce.
Tři hlavní kategorie plodin (podle terminologie FAO) se uvažovaly zvlášť; ovoce a zelenina by byly zvláště ovlivněny s odhadovanou ztrátou €50 miliard každá, následovaná potravinovými olejninami s €39 miliardami. Dopad na stimulanty (káva, kakao…), ořechy a koření by byl nižší, alespoň v ekonomických pojmech.
Vědci také zjistili že průměrná hodnota plodin závisejících s jejich produkcí na hmyzích opylovatelích by byla průměrně mnohem vyšší než u plodin nezávisejících na opylování hmyzem, jako jsou obilniny nebo cukrová třtina (€760 a €150 na metrickou tunu, v pořadí). Koeficient zranitelnosti byl určen jako poměr ekonomické hodnoty hmyzího opylování dělen celkovou hodnotou produkce plodiny. Tento poměr se významně mění mezi kategoriemi plodin s maximem 39% pro stimulanty (káva a kakao jsou opylovány hmyzem), 31% pro ořech a 23% pro ovoce. Mezi hodnotou kategorie plodiny na produkční jednotku a jejím koeficientem zranitelnosti byla kladná souvislost; čím vyšší závislost na hmyzích opylovatelích, tím vyšší cena na metrickou tunu.
Z hlediska stability světové potravinové produkce výsledky naznačují, že pro tři plodinové kategorie - zejména ovoce, zeleninu a stimulanty - by se situace značně změnila po úplné ztrátě hmyzích opylovatelů protože světová produkce by již dostatečně neplnila potřeby na své současné úrovni. Čistí dovozci, jako je Evropské společenství, by byli zvláště zasaženi. Tato studie není přepověď, protože odhadované hodnoty neberou do úvahy všechny strategické reakce, které by mohli výrobci a všechny segmenty potravinového řetězce použít, pokud by stály před takovou ztrátou. Kromě toho tato čísla uvažují úplnou ztrátu opylovatelů namísto postupného ubývání a zatímco několik studií ukazuje přímý vztah mezi hustotou opylovatele a produkcí, toto musí být ještě potvrzeno.
Následek úbytku opylovatele na blahobyt spotřebitelů, bráno ve svém ekonomickém významu, byl kalkulován na základě různé ceny pružnosti poptávky. Pružnost ceny představuje účinek změny ceny na koupěschopnost spotřebitele, která představuje procentní pokles prodaného množství které následuje po cenovém zvýšení o 1%. V naší studii jsme uvažovali že realistická hodnota pro cenovou pružnost by byla mezi -0.8 a -1.5 (pro hodnotu -0.8, spotřebitel by koupil o 0.8% méně produktu když by se cena zvýšila o 1%). Za těchto hypotéz, by ztráta spotřebitelské nadhodnoty byla mezi €190 a €310 miliardami v roce 2005.
Tyto výsledky zvýrazňují to, že úplná ztráta hmyzích opylovatelů, zvláště včel medonosných a divokých včel, které jsou hlavní plodinoví opylovatelé, by nevedla ke katastrofickému zmizení světového zemědělství, ale přece jenom by vyústila do podstatných ekonomických ztrát i kdyby naše čísla uvažovala pouze plodiny které jsou přímo používány pro lidskou stravu.
Adaptivní strategie ekonomických hráčů - jako jsou pozemkové úpravy mezi plodinami a používání náhražek v potravinovém průmyslu - by pravděpodobně omezily poněkud následky ztráty opylovatelů. Nyní jsme nebrali do úvahu dopad úbytku opylování na semena používaná pro pěstování, která jsou velmi důležitá pro mnoho zeleninových plodin a také pro sklizňové plodiny a tudíž celý dobytkářský průmysl, nepotravinové plodiny, možná nejdůležitější, divoké květy a všechny ekosystémové služby, které přirozená flora zajišťuje pro zemědělství a společnost jako celek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama