Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Pravidla včelařských zpátečníků - 2.část

26. září 2008 v 18:50 | Eman |  Včelařské metody, úly a další včelařský hardware

Pravidlo #1: Spolupracujte s Přírodou, ne proti Ní.
Pravidlo #2: Zisk nic neznamená jestliže jste mrtvý.
Naši předci předpokládali že větší včely by vytvořili víc medu. Čím větší včela, tím víc nektaru a pylu může unést. Čím větší buňka, tím víc může obsahovat. A tak dále. Tak navrhli větší buňku a to se stalo standardem.
Pravidlo #3: Mrtvé včely nedělají med.
Anatomicky větší včely jsou metabolicky pomalejší včely, více náchylné k nemocem a loupeži. A nemoci přišly. Průmyslový standard je neduživá včela. Moje setkání s divokými včelami mě vštípilo velký respekt ke včelám a pohrdám způsoby kterými s nimi obvykle zacházíme.
Skončil jsem se včelařením jak víme v den kdy jsem četl publikaci o velkém vědeckém objevu "uklízecího genu" ve vztahu k přežívání vzhledem k Varroa. To bylo přesně kde moje odkládaná nedůvěra nakonec spadla, a já si uvědomil že náš průmysl je řízen šílenci. Jsou hnány k šílenství strachem ze smrti a současně nuceny neodolatelně k ní. Smrti našich milovaných včel. Smrti našeho průmyslu. Naší smrti.
Asijská včela, historický hostitel roztoče, včela která s ním existovala úspěšně miliony let, obvykle neobývá uzavřené prostory. Visí v otevřeném prostředí. To vede k závěru že když roztoči odpadávají, padají do prázdna, což je pro ně dobré místo. Nedospělá Asijská včela tráví méně času v buňce, což dává roztoč méně času dělat svou špinavou práci. Toto je podstata, nikoli "uklízecí gen" a nezáleží na tom co vědci musejí říkat. Ale já nemíním dokazovat že gen neexistuje. Já zpochybňuji jeho interpretaci. Právě jako otázku interpreteace včelího tance. Tradiční interpretace včelího tance je kategoricky zničena při pozorování jednoho faktoru: Lidský pozorovatel pozoruje zezhora. Včelí tance tváří v tvářna boční ploše. Co včela vnímá a co člověk vnímá jsou dvě rozdílné věci. Připouštím že se tance konají. Nepřipouštím že vůbec něco sdělují. Je to sdílení vzrušení. Znalost kde je nektar nebo něco jiného a je hlubší než toto. Včelstvo je zjevení generací integrované se vzory prostředí. Je to velkolepý rozum ve hře, kterou lidé nejsou většinou schopni pochopit.
Další významný činitel škodící včelám je chronické týrání páchané nejnovější naukou. Včelstva ponechaná sama sobě mají zcela jiné povědomí než zdomácnělé variety. Zdomácnělé včely jsou neustále mateny (rušeny). Včelstvo je jednotný mozek. Když se otevře a manipuluje se s ním, myšlenkový proces je zmatený. Když se na ně zakouří, musí obrátit pozornost na jiné věci. Stres je dobrý a také je stres špatný. Záleží na druhu. Zneklidňování je stres. Vyhánění je stres. Jedna událost může vytvořit samolibost; jiná ji může zničit. Ale účinky jsou vratné, založené na jiných podmínkách a nejvíce přiznačné z toho je, jak subjekt interpretuje zkušenost. Je mnoho proměnných. Schopnost se kterou někdo přivádí včelstvo do zmatků má hodně co dělat s účinkem jaký budou tyto zmatky mít v budoucnosti. Mistr manipulátor to udělá tak, že včely ani nezpozorují, že se něco děje. Opravdu, budou pokračovat v procesech jakoby se nic nestalo. Kvalita, kvantita a druh mentality manipulátora musí s tím zcela souviset. Někteří včelaři znervozňují včely jakmile se ukáží v blízkosti úlu. Běda takovým chovatelům a jejich včelám jestli zapálí kuřák a odlupují víko úlu. Včelařství by mělo být licencováno a já bych uděloval licence. To by bylo pak málo včelařů. Znovu musím zdůraznit: To není arogance, to je skromnost. Protože mám na srdci opravdu vaše nejlepší zájmy a nejlepší zájmy včel.
Pravidlo #4: Nebojujte s tím.
Když pomyslím na ty roky co jsem strávil bojem s mravenci a všechny ty metody co jsem používal, nevím jestli se mám smát nebo plakat. Právě teď mám prostý plást medu a mísu medu v kuchyni, a taky hodně mravenců, ale odcházejí z medu sami. Jak to je možné? Protože s nimi nebojuji, krmím je. Je mísa medu na stole pro ně, kam mohou přijít a vzít si co chtějí. Nejdřív tvrdě udeřili, potom ztratili zájem. Jak se zdá když to nemohli mít, chtějí to. Jestliže mohou mít vše co chtějí, nechtějí to.
Pravidlo #5: Včelaření není o medu.
Pravidlo #6: Včelaření není ani o penězích.
Pravidlo #7: Je to o přežití.
Tedy ve skutečnosti není to o přežití, když nikdo nepřežije. Je to o kvalitě života když jste na živu. Dělejte to nejlepší pro to, aby byl život včel co nejlepší a to taky bude nejlepší co může být i pro vás. Přestaňte myslet na maximum produktivity. Podstatně méně než nejvíc je lepší než vůbec nic. Naučte se jak nechat včely na pokoji. Blahodárná nedbalost je metoda. Poskytněte jim patřičné dutiny. Standardní úly, jestli jsou správné, jsou přijatelná obydlí pro včely, ale nepoužívejte mezistěny. K úvahám o formátu je navíc mezistěna kontaminována. Do mezistěny se zpracovává nejstarší a nejpoužívanější vosk. Starý vosk absorbuje a zadržuje jedy jako jsou pesticidy. Jen do toho a používejte rámky. Rámky usnadňují manipulace. Ale ve skutečnosti, jenom horní loučky stačí, alespoň v plodišti.
Dále byste v úlu mohli mít úplné rámky pro určení spodních přepážek, k udržení mezery mezi horním koncem rámku pod ním a spodkem rámku nad ním. Mám 15 úlů po letech kdy jsem neměl nic. Jak jsem to udělal? Nevím a to je odpověď. Jak roky šly, zkoušel jsem víc a víc je chovat co nejblíže k divočině jak to bylo možné, abych je nemátl. Sklízím nějaký med, pyl a propolis, ale dělám to takovým způsobem, abych je nerušil. Doufám že je to pro jejich dobro. Navíc nežádám od nich nic a nic neočekávám. Když prosperují, přidám medníky. Když mají med navíc, nějaký vezmu. Když jsou plásty křivé a přilepené napříč několika rámkům, používám včelí výkluzy abych z medníků vypustil včely před odstraňováním plástů.

Rozmačkám plásty a vycedím je přes systém děrovaných plastových hrnců. Pár plástů kolem jím přirozené jak jsou. Divoké sladké plásty jsou ty nejlepší. Nejsem ochoten investovat poslední roky peníze do vybaení, kvůli situaci s Varroa. Proto používám staré zařízení, které by normální včelař vyhodil dávno předtím - Ve skutečnosti něco bylo vyhozeno normálními včelař.
V důsledku toho používám staré vybavení, které by normální včelař vyhodil dávno předtím - Ve skutečnosti bylo vyhozeno normálními včelaři - a mám ho radši tím víc, čím je horší. Přemýšlím o používání úlů bez dna alespoň během teplých měsíců, a uvažuju navrhnout dno abych chytil a zničil roztoče.
Pravidlo #8: Zapomeňte všechno co jste se kdy naučili a začněte pozorovat co se opravdu děje.
Vzhledem k tomuto poslednímu pravidlu. Jeden z prvních příkazů co jsem dostal do začátku bylo vést si přesné záznamy. Ale uvědomil jsem si že přesné záznamy by byly při nejlepším zmatky. Když se odkazujete na zápisník popisující události v úlu k dnešnímu dni, nebudete vidět včelstvo jaké ve skutečnosti je. Úroveň informací, které mohou být katalogizované, není podstatná a nemá co dělat s tím co se děje se včelstvem o které jde, a brání vám vidět to co je. Kromě toho jsem pozoroval že čím usilovněji bojujete, abyste udrželi včely naživu, tím rychleji umírají. Nechte je být, dejte jim svobodu, svobodu umřít a také svobodu žít a budou žít lépe.
Pravidlo #9: Nechte vaše včely na pokoji.
Pravidlo #10: Nechte mě na pokoji.
Jistě, jsem blázen, a jsem na to hrdý.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Gustimilián Pazderka Gustimilián Pazderka | E-mail | Web | 26. září 2008 v 19:27 | Reagovat

Jsou blázni bezpeční a nebezpeční. Ke ztrátě včelstev vede hodně aspektů. Přebrat si něco jako rady z tohoto článku (seriálu) znamená to, že výsledkem bude, že jako tupec - člověk budu nejen pro má včelstva, ale i v okolí mých stanovišť velkým nebezpečím.  Nevím proč, ale já jsem větší blázen a půjdu raději cestou chovu živých včel a ne imaginárních nesmyslných vět a souvětí. Je dobře že toto bylo přeloženo jako odstrašující příklad včelařské deformace.

2 fana fana | 26. září 2008 v 19:58 | Reagovat

Nevim co si mam o tom co ten clovek pise myslit, mysli tö vazne o co mu vlastne jde ??????????

3 Karel Karel | 26. září 2008 v 20:23 | Reagovat

Není on to zakuklený BRTNÍK?

4 Evžen Babík Evžen Babík | 26. září 2008 v 21:08 | Reagovat

Velmi pěkné.

Až se zhroutí ofiální filosofie maximálního zisku bez ohledu na následky, bude tento článek výbornou inspirací pro hledání nového pohledu na svět.

Děkuji za odvahu přeložit článek a za pěkný blog.

5 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 27. září 2008 v 4:14 | Reagovat

Musím říct, že se s většinou toho, co bylo napsáno ztotožňuji,  vlastně i praktikuji i když trochu jinak. Pravidlo č. 8 bych dal zarámovat.  Mně to "zapomínání" trvalo snad 20 let. Mezistěny také již nepoužívám, mám to odzkoušeno a funguje to (proč by nemělo?). Na medu zimuji 16 tý rok, včely mají rel. velký prostor po celý rok.  Také jsem si zpočátku myslel, že budu odebírat jen přebytky, nyní ale vidím, že skutenčně platí to staré včelařské: "Včely dělají med a dělá včely"......V.d.?   Mám stále větší pocit, že čím více jedů se používá, tí m je to horší, proto je  nepoužívám.  Komu to s tím přirozeným dílem přijde přitažené za hlavu, tak vězte, že Švédové maji podobnou metodu patentovánu a to už dost dlouho, dokonce to byl výzkumný úkol vlády.  Prostě různé země mají různě moudré politky.

Vím, že se to komeřčně zaměřeným včelařům nemusí zamlouvat, ale já podobně vedu 80 včelstev.  No a o to jde, o vedení, využívání přirozených instinktů. Kolubmus také objevil Ameriku  kratší cestou směrem za západ.  Je to ale skutečně kratší cesta?  Kratší ano, ale bohatší? Kolik poznání přinesla cesta na východ obeplouváním Afriky..... to je otázka osobního přístupu  a v tom zůstaneme každý sám.

6 Eman Eman | E-mail | 27. září 2008 v 6:43 | Reagovat

Přátelé, díky za komentáře. Čekal jsem, že na to budou rozporné názory. Tento článek se mi překládalo dost ztěžka. Překlad má určitě daleko k dokonalosti. Styl jazyka je nezvyklý a na české verzi to je znát. Nejsem Jaroslav Vrchlický. Nejdřív jsem nevěřil svým očím a myslel jsem si, že se někdo zbláznil. Pak jsem si vzpomněl na svůj vývoj a snad jsem už autora pochopil. Taky jsem byl v minulosti ve stádiu, kdy bych včelaře, kteří do puntíku nedodržují veterinární vyhlášky, přísně trestal. Už jsem se z toho probudil. Měsíc po začátku mého včelaření mi jeden starý včelař odpověděl na moje zvídavé dotazy:  Včely tě to naučí samy. Myslel jsem si, že si ze mě dělá legraci a nebral to vážně. Dnes jsem si na to vzpomněl.

Hlavní myšlenka autora je neškodit včelám a najít si v práci s nimi uspokojení a být jejich přítel (proto si asi říkáme příteli, protože jak vidím některé vztahy mezi včelaři, tak mají do přátelství daleko). Kdybychom si včel od počátku věků nevšímali, určitě by se nějak v přírodě zařídily. Bohužel (pro ně) sbírají med a my ho máme rádi.

7 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 27. září 2008 v 7:45 | Reagovat

Dnešní včelaři se chovají jako lékař který  po každé, když přijde pacient , mu dá narkozu a otevře skalpelem jeho tělo, vyndá vnitřnosti a hledá příčinu jeho neduhu. Možná by však stačil  podat chleba. Někomu se tyto názory ,stejně jako článek, budou zdát bláznivé. Podívejme se z okna. To z toho světa udělali normální lidé.

8 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 27. září 2008 v 20:52 | Reagovat

Naši předci předpokládali že větší včely by vytvořili víc medu. Čím větší včela, tím víc nektaru a pylu může unést. Čím větší buňka, tím víc může obsahovat. A tak dále. Tak navrhli větší buňku a to se stalo standardem.

Niekoľko viet k tomuto špecifickému problému. Niekedy v minulosti som čítal o veľkých bunkám a tým "zákonite" k väčším včelám.. Ako včelársky elév  som tomu veľmi nerozumel a naozaj som si myslel, že sa to dá. Jednoducho som nepoznal fyziológiu a biológiu včely medonosnej. Našťastie aj odborníci rýchlo zistili, že znásilniť prírodu nemožno a tak to aj má byť.

Potvrdil som si to asi pre 15 rokmi, keď som experimentoval s veľkými t.j. trúdimi bunkami a chcel som si potvrdiť tlakovú teóriu, že veľkosť bunky je pre matku rozhodujúcim činiteľom, aké vajíčko matka do bunky položí. Túto dilemu som vyriešil v prospech tlakovej teórii. Ale mojím zámerom nie je prezentovať moje pokusy.

Chcem len potvrdiť, že som prinútil matku plodovať do trúdich buniek oplodnené vajíčka a včely z týchto vajíčok vychovali mladé včely , typické robotnice, ktoré napriek tomu, že mali dostatok priestoru neboli veľké, boli to normálne včely, presne ako tie čo prežili svoj larválny vývoj v malých robotníčich bunkách. Z týchto vajíčok z trúdich buniek včely vychovali náhradné matky, jedna z nich sa aj oplodnila a prežila určitý čas vo vo včelstve.

9 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 28. září 2008 v 16:31 | Reagovat

K (8) - Naopak, pokud matka kladla do trubčích buněk oplozená vajíčka, nepotvrzuje to tlakovou hypotézu. Kdo neví o co jde - tato hypotéza předpokládá, že matka při zasouvání zadečku do buňky určuje, zdali na vajčko pustí spermie (užší dělničí b., působí tlak na zadeček) nebo ne (větší trubčí buňka).  Nic nedokazuje, že by tato hypotéza platila. Otázka není uspokojivě dořešena, ale vše nasvědčuje tomu, že matka dává spermie na každé vajíčko a až včely určují pohlaví embrya.

10 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 28. září 2008 v 21:48 | Reagovat

Teorii, že matka klade všechna vajíčka se spermiemi a teprve včely některé spermie "znehybní" látkou ze svých některých žláz, propagoval Ing. Haragsim. Tuto teorii (nebo i názor) již publikoval kolem roku 1900 am. vědec Dickel (Dickelova teorrie) a u nás se v té době teto teorii věnovali včelaři na blatensku (mlynář Jiřinec z Kuše u Blatné a další). - Já to náhodou našel při studiu starých časopisů v souvislosti se založením našeho spolku. Dříve měli včelaři asi více času pozorovat.

11 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 29. září 2008 v 7:38 | Reagovat

Otázka není uspokojivě dořešena, ale vše nasvědčuje tomu, že matka dává spermie na každé vajíčko a až včely určují pohlaví embrya.

Ja si nenárokujem, že som túto tlakovú hypotézu vyriešil, ani neobjavil Ameriku, je veľa indícií, že to tak môže byť. Práve pozorovaním života včiel, som xkrát, videl keď sa z evidente TB liahli včely a to ma nútilo nájsť vysvetlenie.

Len krátko: v určitých prípadoch pri chove matiek (používal som oplod.jednt. lomený rámik miery B. do ktorého som dával plovičnú Ms a plásty som dal predpripraviť do kmeňového včelstva. Včely miesto pod Ms vždy vystavili TB a M ihneď zakládla. Pripravený plást som vyrezal a vložil do oplodňovacej jednotky (OJ). Keď som nedostatočne plástik s TB vyrezal, včely v OJ ešte pokračovali a ukončili RB, vo vnútra plásta ostal ostrovček TB, ktoré včely hlavne v mesiaci jún "vedome" upravovali.  jednoduchu ústie buniek s priemerom  5,9až 6,4 upravili pomocou vosku a propolisu na priemer 5 mm. Ak tam ostala naplno nová oplodnená matka (ak som ju neodobral), matka do upravených buniek nakládla vždy oplodnené vajíčka. Niekoľkokrát som mal šťastie, že som to videl na vlastné oči. Bol prípad, keď som trúdiu časť lomeného rámika navyrezal a pre málo miesta pre plodujúcu matku, včely takto upravili asi 5 dm2. Ten som vyrezal a ponúkol koncom  júna som vedome osadil včely a práve oplodnenú M. No a matka upravený T plástik zaplodovala. Včely odchovali z vajíčok položených matkou dochovali viac včiel. Viečka na TB ak je v niech včela, je zaviečkovaná typicky na plocho.

Ešte jede príklad a zároveň otázka, prečo včely pred položením vajíčka vždy upravujú mater.misku (miska je skôr širšia ako hlbšia) na tvar podobný krčahu- hruške so zúženým ústím bunky na 5 mm? Ja som presvečený, že len preto aby matka mohla položiť oplodnené vajíčko. Aj v tomto prípade dokáže ústie bunky (5mm)  stlačiť bruško matke, kedy dochádza cez nervovú sústavu podnet do spermatéky M, z ktorej sa uvoľnia spermie.

Tohoto roku ak ma niečo nepredvídané nestretne, urobím znovu a všetko zdokumentujem aj fotodokumentáciou. Jediným problémom je na raz vyliahnutom trúďom pláste, umele zúžiť ústia buniek na priemer 5mm. Možno som našiel riešenie. Raster kopírujúci otvory plástu som robil, lenže včely to brali ako prekážku a steny buniek pod rastrom z UH vyhrýzali. M položila niekoľko vajíčok, ale pokus som nedokončil.

Možno by vyžadovalo spoluprácu. Kto ju prijme?

12 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 29. září 2008 v 20:06 | Reagovat

(10) - to jsem nevěděl, mohl bych získat kopii příslušného článku? Ing. Haragsim v tom dělal pokusy, věřím jeho hypotéze. Poznatek ale nemá nějaké přímé využití.

(11) - lze snadno vyvrátit - když jsem dal matce pouze trubčí dílo, z položených vajíček se líhly dělnice, přitom okraje buněk nebyly zúženy; dále - matky mají různě široký zadeček, přesto po spáření se z jejich vajíček do dělničiny líhnou dělnice... Jedna indice (zde - zúžené ústí misky) nemůže být důkazem, je nutno prověřit všechny nepřímé příznaky. Ještě lépe - vzít čerstvě položené vajíčko do trubčiny pod mikroskop, proč to ještě někdo neudělal, nevím  :-)

13 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 29. září 2008 v 21:40 | Reagovat

...dále - matky mají různě široký zadeček, přesto po spáření se z jejich vajíček do dělničiny líhnou dělnice... /12/

-------------------------------------------------------------------------

Meranie priemeru bruška matky /3-4 tergit) som venoval veľa pozornosti a pomocou primitívnych pomôcok som určil stredný priemer bruška na 5,6mm, čo je stredná hodnota medzi priemerom R a TB.  Priemer bruška medzi týmito dvomi hodnotami nepriamo podporuje tlakovú hypotézu, pri zasunutí bruška 5,6mm do RB dochádza k jeho stlačeniu a vyvolaniu impulzu do spermatéky a vajíčko sa oplodní, vsunutie bruška do TB tlak navyvolá a do do TB položí neoplod. vajíčko.

Doteraz som sa nedostal k popisu na aký pokyn sa vôbec vajíčko uvolní z vaječných rúročiek, čo sa odohráva v momente vsunutia bruška do bunky. Neverím takému vysvetleniu, že matka si "uvedomí", že má zasunuté bruško v bunke. Znovu je čas zamyslieť sa nad tým. Položenie vajíčka do bunke matkou nie je také rýchle ako sa hovorí. pozoroval som nejednu matku po vyhľadaní vhodnej bunky (kontrola M na obsah v bunke) jej postavenie sa nad bunkou vztýčenie na nohách a zasunutie bruška v skoro kolmej polohe do bunky a samotný akt kladenie vajíčka. Táto posledná fáza trvá aj 13-15 sek. Možno je to už dokonale prebádané, len ja som sa k tomu nedostal.

/11/ Ještě lépe - vzít čerstvě položené vajíčko do trubčiny pod mikroskop, proč to ještě někdo neudělal, nevím

Neviem či sa dá určiť len mikroskopom či je každé vajíčko položené M oplodnené a následne včely v RB ponechajú nepovšimnuté a v  TB zablokujú. nezdá sa mi to biologicky správne ani účinné.

-------------------------------------------------------------------------

Ešte na záver, V OVP so čítal pojednanie anglických včelárskych odborníkov, pre ktorých je tlaková hypotéza najpravdepodobnejšia, len proti nej bolo ich poznanie, že vajíčka položené do materskej miske sú vajíčka vždy oplodnené. Neviem prečo si títo odborníci nevšimli práve úpravu MM včelami pred položením vajíčka matkou do nej, ktorá je po prestavbe včelami hlboká 10-12mm (ako RB) a ústie je vždy upravené na priemer 5mm (ako RB).

Ešte jedna otázka. Prečo vlastne včely v určitých prípadoch upravujú ústie trúdich buniek na priemer 5mm? Aký to má zmysel?

14 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 30. září 2008 v 1:00 | Reagovat

Občas se vylíhne velmi malá matka s menším průměrem zadečku, ale i ta je schopna klást normálně oplozená vajíčka. Úprava ústí buněk nemusí nutně souviset s určováním oplozování vajíček, o účelu se můžeme jen dohadovat.

15 Pavel Pavel | 24. dubna 2009 v 3:34 | Reagovat

Pravda, a rozhodně to neplatí jen o včelách. Jen by to chtělo zlepšit angličtinu, překlad je opravdu dost špatný a nesrozumitelný, radši jsem to četl anglicky.

16 Eman Eman | E-mail | 24. dubna 2009 v 9:01 | Reagovat

Nechci tvrdit, že článek je nějaký překladatelský skvost, ale pokud něco kritizujete, uveďte alespoň jeden příklad, kde je překlad nesrozumitelný. Asi někde je, ale taky jak pro koho. On ten originál taky není žádný literární poklad.

A tak bychom se všichni mohli poučit a já článek vylepšit. Takhle ten váš komentář působí spíš jako vytahování, že ovládáte angličtinu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama