Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Jak přírodní infekce Nosema ceranae působí kolaps včelstva

20. září 2008 v 8:51 | Eman |  Nemoci včel - Veterinární záležitosti - léčení
V nedávných letech včely (Apis mellifera) záhadně mizely z úlů, a silná včelstva náhle slábla a umírala.

Přesná příčina tohoto mizení včel zůstává záhadou. Avšak ve stejné době kolonizovala včely (A.mellifera) Nosema ceranae, mikrosporidium asijské včely Apis cerana, a to je nyní často zjišťováno po celém světě ve zdravých i slabých včelstvech. Poprvé jsme ukázali, že přírodní infekce N. ceranae může způsobit náhlý kolaps včelstev a tak vytváří přímou souvislost mezi infekcí N. ceranae a smrtí včelstev v polních podmínkách. Známky slabosti včelstva nejsou evidentní dokud matka může nahrazovat ztráty infikovaných včel. Dlouhá inkubační doba může vysvětlit absenci evidentních příznaků před kolapsem.
A navíc naše výsledky demonstrují jak se zdravá včelstva blízko infikovaných mohou infikovat a že infekce N. ceranae může být zvládnuta specifickým antibiotikem, fumagillin. Dále podávání 120 mg fumagillinu dokázalo eliminovat infekci, ale nedokázalo vyloučit reinfekci po 6 měsících. Zajistili jsme Kochovy postuláty mezi infekcí N.ceranae a syndromem s dlouhou inkubační periodou znamenající nepřetržitou smrt dospělých včel, nepřerušený chov plodu včelami a ztrátou včelstva v zimě nebo časném jaru navzdory přítomnosti dostatečného množství pylu a medu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 20. září 2008 v 15:40 | Reagovat

V roku 2002 som v 6. mesiaci utvoril nové včelstvo rozdelím medzidnom kmeňového včelstva na dve časti (hore kmeňové, M, včely a plod), dolu len včely, ktoré boli zorientované na hlavný letáč a pridaná oplodnená mladá M (označená čer. zn.). Všetko prebehlo OK. Na 22-23 deň sa v spodnom včelstve začal liahnuť plod.  Znepokojovali ma mladé včely, ktoré asi po 14 dňoch od vyliahnutia začali s plástov padať na dno úľa a pred úľový letáč.

Prejav odpadnutých včiel: boli malátne, ležali na chrbte alebo boku tela a kývali nožičkami ako v spomalenom filme a takto postupne hynuli. Vymietol som mŕtve včely , ale včely  (M vynikajúco kládla), včely plod ošetrovali, ale včely padali naďalej na dno úľa (poriadna kopa), prejavy tie isté. Zaujímavé bolo, že kmeňové včelstvo z ktorého včely v odloženci pochádzali, týmto úkazom nebolo postihnuté!

Videl som, že je to vážne, odobral som dostatok mŕtvoliek a vzorku som zaslal do VÚ v Lip. Hrádku (rok predtým bol výsledok zaslanej vzorky ten istý, ale včely som zbieral pred letáčmi úľov) a nové včelstvo i s M vysíril. Kmeňové včelstvo som ako zdravé zazimoval a v nasledujúcej sezóne malo normálny zdravý rozvoj.

Výsledok z VÚ v lip. Hrádku: enormne zamorené prvokom Nosema apis, s dopručením "pravidelne vymieňajte plásty Ms", pritom som v tom čase každý rok vo všetkých včelstvách vkladal do nového plodiska 9 Ms!?

Samozrejme som záležitosť konzultoval s MVDr. Jendrejákom, ktorý robil rozbor mŕtvoliek, ale nič viac nemohol zistiť, lebo určiť Nosemu ceranae, nielen u nás ale i inde vo svete mikroskopovaním nedokázali zistiť.

Príznaky hromadenia včiel a ich prejav pri kolapse sa presne zhodoval z údajmi, ktoré som v poľskej odbornej včelárskej tlači mohol získať.

Možno niekto z odborníkov navštevujúcich túto stránku už teraz vedia viac a ich zkúsenosti budú pre ostatných doplnením vedomostí.

Je zaujímavé, že hromadné hynutie včiel som nezaznamenal, ale každý rok pri fumigácii včiel (ale i medzitým) som nachádzal mŕtvolky mladých včiel, čo som predtým nezaznamenal. Vzorku týchto mŕtvoliek som viackrát na preverenie nezaslal.

2 Eman Eman | E-mail | 21. září 2008 v 11:01 | Reagovat

Výměna plástů pomocí MS je dobrá věc, ale proti Nosema Cer to příliš nepomůže. Spory se musí zničit z bedny. Včely by se s tím časem měly umět vypořádat. Je to námět na selekci včelstev.

Dostat to ze včelstva a včelstvo zachovat, jde asi jen antibiotiky. Na jaře se budu bavit mikroskopováním létavek a hledáním Nosemy.

3 R. Linhart R. Linhart | E-mail | 16. dubna 2009 v 9:27 | Reagovat

Vážení kolegové,
na webu SZEŠ Chrudim mimo jiné tvrdím, že přechod na panenské dílo je účinnou obranou včely medonosné před roztočem Varroa. Mnozí mi oponují, že tomu tak není a že se tato druhy v přírodě nesetkávají. Výskyt Nosema ceranae u včely indické i medonosné ale svědčí zcela v prospěch mého pojetí. Pokud mají 2 druhy stejného patogena, musejí se jejich areály nutně dotýkat či krýt. Lze očekávat, že rozlišení N. Ceranae od N. apis je dáno vyspěním detekční techniky a nikoli tím, že sem byl druh nově zavlečen. Má tedy cenu uvažovat nad tím, proč Varroa destructor na včelu medonosnou přirozeně nepřešel stejně, jako N. Ceranae. Můj názor na tuto věc už znáte.....R.L  

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama