Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Další "zaručená" metoda proti rojení včel

17. září 2008 v 18:58 | Eman |  Včelařské metody, úly a další včelařský hardware
Tentokrát z USA. Checkerboarding - "šachovnicování". Jedna z metod předcházení rojení a jak je vidět, tak nejen řízený chov trubců může bránit rojení.

Předesílám, že jsem to nezkoušel, a beru to jako zajímavost. Přeberte si to jak umíte. Název Checkerboarding (čekrbórding) - "šachovnicování", zřejmě podle vzorce jakým se mají upravit medníkové plásty prostřídáním plných a prázdný plástů tak, aby včely byly oklamány a nastartovaly program přežití a upustily od přípravy rojení.
Checkerboarding popisuje specifickou techniku ošetřování k zabránění rojení. Technika byla objevena Waltem Wrightem, dlouhodobým včelařem z Tennessee.
Checkerboarding je včelařský zásah, který využívá primární motivaci včelstva, přežít. Přežití včelstva má prioritu na přípravou rojení a rojením. Včely se nebudou připravovat na rojení pokud si uvědomí, že je ohroženo přežití jejich společenství. Existuje hypotéza, že příprava na rojení začíná v pozdní zimě. Přezimující včelstvo spotřebovává med a zvětšuje objem plodu. V tomto bodu včelstvo zřejmě cítí, že má dost zbylých medových zásob a dostatečně velké plodové hnízdo aby riskovalo přípravu na rojení. První aktivity včelstva k přípravě rojení je redukce objemu plodu vytvořením dodatečných zásob uvnitř oblasti plodu. Jakmile se plod vylíhne, vybrané buňky jsou naplněny medem, nektarem, nebo pylem. Později v sezoně jak se prostor pro kladení vajíček zmenšuje, matka nemůže klást tolik vajíček. To nutí matku snížit váhu a je tak připravena pro rojový let.
Jak se zdá, jakmile začíná takové chování je nejlepší čas zasáhnout metodou Checkerboarding. Vyžaduje to naplnění dvou úlových nástavků nad plodištěm, každý střídavě rámky se zavíčkovaným medem a prázdnými vystavěnými rámky. Střídání prázdných plástů nad plodištěm přinutí včely si myslet, že nemají dost zásob na rojení a přinutí je rozšířit plodiště a vydat větší síly létavek k zabránění rojení.
Načasování zásahu checkerboarding je velmi důležité. (Poznámka: všechny tyto doby jsou různé odkazy, které se vztahují ke stejnému času.)
Nejlepší doba pro zásah je:
  • V době kvetení jilmu
  • Čtyři týdny před květem javoru
  • Pět týdnů před květem cercis (redbud) … u nás neznám
  • Osm týdnů před začátkem květu jabloní
  • Devět týdnů před vrcholem květů jabloní

Zdroje

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Antonín přidal Antonín přidal | 18. září 2008 v 13:50 | Reagovat

Redakce Moderního včelaře byla na tuto zootechnickou metodu pana Wrighta upozorněna přibližně před rokem členem redakční rady MV Ing. Černým. Redakce a členové redakční rady považují tuto metodu za objevnou nejméně svou jednoduchostí. Lze ocenit i řpístup řešení metody, která jde skutečně po principu fyziologie rojení. V současné době Moderního včelař připravuje článek přibližující podstatu metody a to s komentářem, ve kterém by byly uvedeny předběžné prvotní zkušenosti Ing. Černého s touto metodou u nás.

2 eman eman | E-mail | Web | 18. září 2008 v 16:59 | Reagovat

Budu se těšit na Moderního Včelaře na praktické zkušenosti s touto metodou.

3 Květoslav Čermák Květoslav Čermák | E-mail | Web | 18. září 2008 v 19:23 | Reagovat

Musím potvrdit, že jde o užitečnou a pozoruhodnou práci (W. Wright ji vydal formou brožurky), velmi srozumitelně napsanou i praktikům. Přitom se autor nepouští do nějakých širokých či hlubokých teorií o rojení. Nepřečetl jsem ji ještě celou, ale dosud jsem v ní nenašel nic, s čím bych nesouhlasil. Je tam i řada postřehů ze života včel, z jejich biologie, evoluce - trochu jiné pohledy na včelu, určitě užitečné. Doporučuji!

4 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 19. září 2008 v 7:36 | Reagovat

Autorom použité slovo "zaručená" je správne uvedené v úvodzovkách, pretože takéto správy treba vždy brať s rezervou. Už len tvrdenie, že "vy - šachovanie " včelstva pripravujúceho sa na rojenie , s dajú včelárom "oklamať".  Pripomína mi 100%-né metódy, ktoré sú stavané na pridávanie matiek, tým že ich "oklameme". Včelie spoločenstvo ako biologická jednotka  sa riadi zaužívaným rituálom prenosu feromónov sa nijakým trikom či podvodom oklamať nedajú. Ak ju prijmú, tak len v intenciách biologických zákonov

Ďalšou takou podmienkou zabráneniu rojenia je, aby si "mysleli",

je usporiadanie striedavé umiestnenie plástov v dvoch nadstavkov nad plodiskom - jeden so zásobami, druhý prázdny, čiže v mojom prípade 5 plných 5 prázdnych. A čo včely, kde ich v čase kvitnutia zobrať, aby obsadili pridané plásty. Ak to takto funguje, tak to je dokonallá deštrukcia včelstva, ktorá preruší skryté rojenie, ale zastaví i rozvoj včelstva, potom sa tomu dá porozumieť.

Rozmýľam, kde včelár zoženie toľko zásobných plástov, aby mohol takto "obslúžiť" niekoľko desiatok včelstiev, ako bolo v posledných rokoch. Preložením z plodiska, ale vtedy je už plodisko na 70-80% obsadené plodom. Moje skúsenosti hovoria, že v čase kvitnutia je rozvinutá skrytá rojová nálada a obyčajne sa už zastaviť nedá, len oddialiť a skôr alebo neskôr znovu prepukne.

Ja som používal a ešte aj používam metódu zabráneniu RN totálnym preložením M s jedným plodovým plástom na Ms a od pôvodného plodiska  oddelím MMr. Moja skúsenosť, ak som včas urobil zákrok (nie je ešte skrytá RN vo včelstve, včelstvo moju hru prijalo (dalo sa oklamať? - figu borovú), RN neprepukla. Ak už vo včelstve bol skrytá RN, nikdy sa mi to napodarilo, včelstvo v tom čase už ošetrovalo trúdí plod, čo si myslím že v prírode príprava samcov signalizuje rozmnožovací pud.

Veľa, veľa otáznikov sa objavuje pri využiť tejto metódy tzv. "šachovaním" včelstiev v našich podmienkach a preto jej hromadným využitím som včeloskeptik. V tomto odbornom rešerši sa vyskytuje aj ďalší otáznik a tou je slovo "cíti", pretože ja si myslím, že včely nemôžu cítiť, všetky svoje úkony riadi v spoločenstve pudové chovanie a na to by sme namali zabúdať. Slová "oklamať, cítiť, myslieť" včely nedokážu vnímať v intenciách človeka.

Spomeniem len krátko spomienkou na moje 15 (1956-1960) ročné obdobie mojich začiatkov, otec bol v tom čase slušný včelár, sme nežali rojenie včelstiev, jednoducho som nevedel čo to je. A keď nám vyletel prvý roj, tak to bola udalosť pre včelárov v dedine a bolo sa nás neúrekom. Prečo? Jednoducho neboli pre rojenie podmienky a chov včiel sa odohrával v dvojpriestorových úľoch B 9.

V určitom čase som dospel k myšlienke, čím včely majú väčší úľový priestor, tým sa viac roja. Tento postreh raz opisoval v časopise Včelár prof. Antonín Přidal, možno sa na to ešte pamätá.

5 Antonín Přidal Antonín Přidal | E-mail | 19. září 2008 v 12:27 | Reagovat

Ano, přesně tak. To co zmiňuje pan Turčáni o tzv. 100% metodách, lze jen potvrdit. Každá protorojová metoda, o níž se tvrdí, že je 100%, je k pousmání. Takové metody neexistují a to dokonce ve své práci zmiňuje i pan Wright, který v celé své práci nikde nezmínil, že jeho metoda je 100% a jedinečná. Naopak přímo napsal, že:

A swarm prevention technique that works like a charm this year may not be as effective next year. Every season is different in some ways.

Právě tyto dvě věty považuji za důkaz toho, že pan Wright pochopil, jak složité rojení je. Tedy shrnuto podtrženo, nerad bych, aby v průběhu diskuse vznikl názor, že pan Wright je přesvědčen o jedinečnosti své navržené metody. Naopak, celá jeho práce se mi jeví tak, že skromně a přitom poměrně fundovaně odpovídá na otázky, které je třeba v tomto směru oboru zodpovědět a jinde dokonce nové otázky klade. Takto si představuji pokrok a dobrou diskusi k tématu.

P.S. Ano, před časem jsem se ve Včelárovi snažil některé věci kolem rojení přiblížit. Psal jsem i o velikosti úlu. Tehdy to ale nebylo v tom smyslu, že velký úl podporuje rojení, ale že velký úl sám o sobě rojení nezabrání. Protože jedna věc je prostor pro hnízdo (úlový prostor) a druhá věc je skutečný rozměr hnízda samotného. Principem tedy zůstává udržel neomezené plodové hnízdo, což je věc dávno známá, ale pokaždé ji nelze docílit stejnou metodou. No a v tom je celý problém zootechnických metod prevence vzniku rojové nálady.

6 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 19. září 2008 v 18:04 | Reagovat

Tehdy to ale nebylo v tom smyslu, že velký úl podporuje rojení, ale že velký úl sám o sobě rojení nezabrání. A.P.

Zrejme došlo k malému omylu pán profesor, ja som spomínal  krátky preklad článku, od amerického včelára, ktorý robil pokusy s rozširovaním úľového priestoru na maximum a vy ste len uviedol do Včelára.  Jeho záver bol taký ako som napísal, "som  nútený priznať porážku, pretože, čím som včelstvám pridával viac nadstavkov, tým sa moje včelstvá viac rojili".

7 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 19. září 2008 v 23:46 | Reagovat

Podle všeho chybí této šachovnicové metodě univerzálnost a to je podle mého názoru velkou chybou. Může být jen využitelnou z části. Mohu si myslet, že když prohodím plod nebo med soušemi, že eliminuji rojení a ve skutečnosti skutečně sice tomu tak může být, ale zaručená metoda proti rojení není. Ale  je plno metod "porodit" rozdělit včelstvo. A zvolit tak, podle způsobu a momentálních podmínek v té dané chvíly při situaci nad otevřeným včelstvem je klíčové kupř. pro dobu chovatele s obnovenými matkami během sezony. (nesouvisí s dotací ;-)  )

Jako nevýhodu vidím ten zmíněný logistický problém se soušemi a vykonané práce která se s tímto zvětšuje jako práce včelaře, který by ji musel vykonat,

Další a hlavní je to, že tuto prohazovací metodu mohu použít pouze v příznivých snůškových letech, tz., že jestli jsem ji použil před čtyřmi lety u cca 80 %, tak letos jen asi u 10 % včelstev. Nejsou u nás k tomuto postupu vhodné podmínky a když, tak rozhodně ne dříve než při květu jabloní. Další nevím co bych k tomu mohl z praktického hlediska říci, snad jen to, že bych byl rád, za každý včelařský rok  s "rychlou volbou" nad včelstvem prohazovat šachovnicově rámky, protože je to dobrá metoda ošetřování (technologie), ale jen pro snůškově perfektní polohy a také léta.  A to jsme i u toho, že pokud převládne dlouhodobě snůška a včelstvo má prostor právě takto vedený, dokáže donést opravdu kvanta medu místo rojové nálady, která se přestane mnohdy vyvíjet a zastaví se. Bohužel zpravidla neodezní.

8 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 20. září 2008 v 9:16 | Reagovat

Chtěl bych povzbudit komerční včelaře. Společnost Hitachi uvede příští rok na trh MU-čip o velikosti 0,4 mm x 0,4 mm, který nevyžaduje anténu. Tento čip bude stát méně než 10 Kč. Takže už nemusíte značit matky číslíčky a barvičkami, stačí originální mikročip s celým rodokmenem. Vyhledání matky je otázkou vteřin. Drahý lokátor může být pro celou místní organizaci jeden.

Při zvládání rojové nálady jistě dobrý pomocník.

9 R. Stonjek R. Stonjek | E-mail | 21. září 2008 v 16:52 | Reagovat

Pouze zajímavá informace. Autor by nám také měl poradit jak postupovat v době květu řepky, kdy se nám do včelstev hrne nektar po "nástavcích" a žádný úl není dost velký.  Prakticky během několika dní je i zalito plodiště a již za pár dní to létá. Myslím, že nejpoužitelněji a nejlépe teorii rojení zvládl Ing Řeháček, ovšem jeho zabránění mu metodou řízeného plodování, kterou přednášel naposledy ve Vodňanech tak to působí hodně rozpačitě. Prostě 100% účinnost je hodně vzdáleným snem a možná je to kvůli včelám dobře.

10 V. Bernátek V. Bernátek | E-mail | 24. září 2008 v 15:53 | Reagovat

Z textu : „Střídání prázdných plástů nad plodištěm přinutí včely si myslet, že nemají dost zásob na rojení a přinutí je rozšířit plodiště a vydat větší síly létavek k zabránění rojení.“

To není pro naše střídavé počasí s vysokými teplotními rozdíly

Pokud včely nemají dost zásob a zrovna je špatné počasí delší čas, pud sebezáchovy včely přinutí se rozdělit a hned při zlepšení počasí se vyrojí. Nebo taky nevhodným způsobem včelaření po  vytočení medu.

Žádné předběžné zásahy nemusím dělat, protože je to zbytečné rušení včel. Už  z dálky vidím, že v úle se něco děje a stačí mi do 3 dnů udělat opatření.Je to výhoda skleněného dna, které obdivovala a zdokumentovala si  návštěva z Kanady. Dobré jednoduché věci se rychle rozšíří za hranice a už vůbec  není třeba je někomu vnucovat. Odborník pozná, že taky mimo jiné  urychluje donášení snůšky do úlů.

11 Gustimilián Pazderka Gustimilián Pazderka | E-mail | Web | 30. září 2008 v 22:31 | Reagovat

[10]Je to výhoda skleněného dna, které obdivovala a zdokumentovala si návštěva z Kanady.

.........

Já kdybych jen ukázal něco skleněného na mých včelnicích, je to vandaly rozbito  šutry a tím pádem s pádem a škodou včelstev bych musel navíc řešit pracný úklid místa v lese, které musí být v pořádku. Co umí udělat z lidí je příčina k tomu, že se z nich stanou hovada.  ( jiné slušnější přirovnání  jsem nenašel)  Ne vše se dá tedy všeobecně použít, ikdyž to nese ssebou nějaké provozní plusy. Pro mne je jednoduché dno o 8-mi kusech dřeva, s kterým se dá bez problému manipulovat a nikoho neláká k výtržnostem. ;-)

12 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 16. října 2008 v 14:22 | Reagovat

Mně na této metodě zajímá všechno. Ne proto, že bych měl problémy s rojením. S tím problémy nemám a nedělám ani zvláštní opatření proti němu. Důvody jsou  čisté poznání. Nikdo ale nemůže říkat,že se ta či ona meto někam hodní nebo ne jen tak od boku. Jinak ji podobně uplatňoval Prof. Tarranov na mnohem větší míře, Dadant-Blatt. No a výkyvy v teplotách a snůšce? No tak proč tedy chováme kraňku, která je na toto snad nejvíce citlivá? Důvody jsou jiné.Já včelařím bez mezistěn jen na přirozeném díle. To je ještě "horší" než střídat rámky a funguje to. Jen je třeba pochopit co je pro včelstvo kdy potřebné, přirozené. Samozřejmě tzv. preventivní zásahy do včel jsou v souladu s jeho přirozeností. V přírodě to také tak probíhalo.  Prostor byl dán dopředu. Dělat něco pozdě nebo v  tzv. pravý čast, to je zvláště u kraňky již pozdě, nehledě na tu časovou náročnost. Kdo mluví o moderním a racionálním přístupum musí to chápat. Skleněná dna? Hezká hračka stejně tak jako skleněný úl, ve kterém včelařím od roku 1978. Publikoval jsem to. Někteří to vtipně okopírovali, ale budiž jim chvála za to, že to používají k propagaci včelařství u nás (např. také př. Dolínek). Rád si počkám, až se v Kanadě objeví velkoprovoz s takovými dny. Ovšem jinak nic proti hraní i já jsem si letos protáhl chov matek do října, což normální není, ale dá se. Před dvěma dny jsem přidával matku, která se vracela ze snubního letu 5.10. 2008. Příroda je prostě mocná čarodějka a když se jí trochu vyhoví.....

13 Eman Eman | E-mail | 9. listopadu 2008 v 7:40 | Reagovat

Pro doplnění "protirojové" diskuze:

8.11.2008 na včelařské konferenci http://www.vcely.or.cz/konference.pl

uvedl p. Václavek tento příspěvek:

Budiš desatero opět spatřeno! :-)

Protirojové desatero:

1/ Mladá plodná matka

3/ Nadbytek prostoru v úlu

4/ Tvorba oddělků

5/ Nadbytečné plochy trubčiny

6/ Rozvolňování plodiště – včasné odbírání zásob

7/ Zamezení přehřívání úlu

8/ Dostatečné uspokojení stavebního pudu

9/ Zmezení hladovění

10/ Chov geneticky méně rojivých včel

..

Co k tomu dodat?... důležitý fakt:

Rojení představuje komplexní záležitost, kterou nelze řešit například, jak tomu často bývá, pouze otázkou nadbytečného úlového prostoru. Jakmile se rojová nálada spustí, je už pozdě. V takovém případě bývá nejefektivnějším zásahem přeléták, jehož účel tkví v přeměně rojových včel na pracující dělnice, což je při zdolávání rojové nálady klíčové ( nikoliv odstranění

matečníků!!! ). Průběh rojových nálad je vždy stejný: v produkčním období následkem omezení plodování se spustí urychlující narůst populace anatomických trubčic, respektive rojových včel, až jejich počet přesáhne určitou kritickou hranici ( danou geneticky ). Po té matka zaklade první misky, čímž rojová nálada fakticky vznikne. Prvotním činitelem nicméně může

být ledacos.

Kdo si myslí, že jen velký prostor stačí k vyřešení rojení, mílí se. Každý musí uznat, že rojení je přirozená, geneticky daná vlastnost včel, bez

které by včelstva v přírodě vymřela. Včelí společenství celým svým biorytmem počítá s rojením, proto je těžké tento proces ovládnout a přetransformovat reprodukční potenciál včelstev na potenciál produkční. Čím jsou včelstva silnější, tím jsou potenciálně nestabilnější, tedy je o to důležitější a méně snadnější zabránit rojovým náladám. Chcete to využívat radikální, avšak přitom jednoduché a rentabilní metody.

V normálních včelstev se nejpozději po dosažení vrcholu začnou spontánně tvořit rojové včely, i když matka má dostatek místa ke kladení. Potom stačí

jen málo ( např. snůšková přestávka či zhoršení počasí vedoucí k omezení plodování ) a produkční stav se zvrtne v rojovou náladu. Tím, že jsem napsal ,,v normálních včelstev,, narážím na ,,kouzlo,, LBV-metody nadbytku trubců, při níž k tomuto jevu nedochází, protože veškeré nadbytečné krmné kašičky související se vznikem rojových včel spotřebuje nadbytečný trubčí plod a trubci. LBV-metoda je v tomto směru dost revoluční, jelikož přímo eliminuje klíčový prostředek vypuknutí rojových nálad.

Příští rok vyzkouším tzv. V-LBV-metodu nadbytku trubců. Originální LBV-metoda se mi od začátku nelíbí kvůli ,,rámečkování,, ( v mých podmínkách obnáší 6-8 stavebních rámků ve 3-4 nástavcích ). Proto jsem si

ji pro své účely upravil. Na příští sezónu plánuji užití tzv. trubčích nástavků místo stavebních rámků. Jsou to Optimalové půlnástavky ( 8,8 cm + 2 cm stěnové loučky ), které jsem před dvěma lety používal u oddělků namísto místo běžených varroaden. Aby dílo bylo mobilní, nad a pod trubčí nástavky položím stavební mustry = rámy dosedající na kraje nástavků, ke kterým je přiděláno deset 33 mm širokých pruhů plexiskla s 10 mm rozestupy ( na plexisklové pruhy horního stavebního mustru je výhodné kvůli stavbě

díla přilepit proužky mezistěn ). Trubčí nástavky začátkem jara ( nebo zúžené již v polovině předjaří ) vložím mezi plodové nástavky. Od včelaření s trubčími nástavky si slibuji soustředění trubčiny do jednoho patra, což urychlí její kontrolu, regulaci či případnou nápravu ( např. při zanesení zásobami ). Nicméně teprve s trubčími mezistěnami by to bylo opravdové

,,einfach Imkerei,,!

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

14 Stonjek Stonjek | E-mail | 25. března 2009 v 8:46 | Reagovat

Co se týká ovládnutí rojení včelařem na 100% jsem velký pesmista. Na autorovi W. Wrigtovi je patrné, že byl dříve špion a liboval si v šifrovaných zprávách a takové je trochu i jeho dílko, do kterého se dá  jen velmi těžko začíst, alespoň to platí pro mě. Pomohlo mě svázání všech tří dílů v MV dohromady a podtržení zajímavých vět a myšlenek  zvýrazňovačem a pak najednou začaly z textu vystupovat skryté perly,  tzn zajímavé myšlenky a nápady dosud nikde nepublikované. Žel musíme si uvědomit, že se jedná o jiný světadíl, s jiným klimatem a jiným plemenem včel a tak využití zajímavé metody v české kotlině bude znamenat spousty zkoušení a možná zásadních úprav.  I mě se líbí víc metoda LBV v našich podmínkách a  také mám na letos připraveny další fígle a  varianty, netuše, co včely na to. Ale o tom přece výnosná včelařina je, ne?            Zdraví R. Stonjek

15 colmar colmar | Web | 9. září 2016 v 10:09 | Reagovat

půjčka bez potvrzení příjmů O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama