Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Včelí populace v Británii se hroutí

13. srpna 2008 v 19:41 | Eman |  Nemoci včel - Veterinární záležitosti - léčení
protože za rok uhynulo jedno ze tří včelstev.

Podle průzkumu včelařů se tento rok počet včel v UK dramaticky snížil. Zjistilo se že téměř jedno z tří včelstev odešlo během zimy a jara, a věstí to obavu o dostatek medu.

Ubývání včel by mohlo znamenat, že opylení ovoce a zeleniny není tak rozsáhlé jako obvykle.
Hlášené ztráty Asociací britských včelařů jsou značně vyšší, než avizovala dřívější vládní čísla tento rok, která uváděla počty ztrát včelstev na jedno z pěti.
Včelaři očekávají, že špatné počasí a nemoci zabijí mezi 5 procenty a 10 procenty včelstev. Ale vyjádřili vážnou obavu po odhalení ztrát kolem 30 procent.

Vysoké počty úhynů mezi včelami byly způsobeny velkými srážkami minulé léto a v časném jaru, podle Národní včelařské jednoty, která monitoruje zdraví hmyzu pro Ministerstvo životního prostředí, Potraviny a vesnické záležitosti. Toto špatné počasí nutilo včely zůstat v úlech a přestat snášet pyl a nektar.

Avšak BBKA řekla, že příčina současného úbytku je nejasná. Jejich počáteční průzkum u 600 členů odhalil rozdělení sever - jih, s 36 procenty ztrát na severu a 26 procenty na jihu.

30 procentní ztráty jsou velmi varující, řekl Tim Lovett, prezident BBKA. 'To tvoří vážné problémy pro opylování a producenty medu.

'Nevíme proč je rozdíl mezi severem a jihem a co je za tou vysokou úmrtností.

'Méně včelstev by mohlo stát ekonomiku asi 50 milionů a ohrozit vládní snahu o to, aby veřejnost jedla pět porcí čerstvého ovoce a zeleniny za den.'

Včelstva UK - chovaná 44,000 většinou amatérských včelařů - přispívají 165milionů za rok k ekonomice pomocí opylování ovoce a zeleniny.

Předpovídá se, že anglický med dojde o vánocích, protože jedno ze tří včelstev bylo ztraceno. Medová asociace varovala minulý měsíc, že anglický med nebude o vánocích a nebude až do léta 2009. Dává se to za vinu nedostatku včelstev a tomu, že farmáři pěstují více pšenice, která nese víc peněz, ale žádný nektar. Rowse, vedoucí medová společnost UK , se zavázala dotovat 10 pencemi z každé sklenice prodané v supermarketech k zlepšení zdraví britských včel.

Ačkoli Britský med tvoří 10 procent z 30,000 tun medu prodaného v Británii, také jiné velké země produkující med byly krutě zasaženy špatným počasím a včelími nemocemi.

V Argentině, světovém výrobci medu, bylo snížení produkce o 27 procent kvůli suchu a pěstování soji na biopaliva. V Americe se výnosy snížily o 36 procent hlavně kvůli záhadné nemoci zhroucení včelstev, která je spojována s podvýživou, viry, pesticidy a nedostatkem genetické diverzity.
_____________________________________________________________________
K tomu z BEE-L komentář Petera Edwardse ze Stratfordu (město Shakespeara) a komentář jeho komentáře od Boba Harrisona:
Do jisté míry je to pravda, ale byly kolem toho výmysly o příčině, i s některými prohlášeními že CCD přišla do UK.
Ve skutečnosti je situace horší než citovaných 30%, protože hodně včelstev se zhroutilo před příchodem zimy; Já bych sázel roční číslo kolem 50%.
B.H. : Kromě problémů s varroa v pozdním létě a podzimu to může být nosema ceranae. Zjišťovala to U.K. ?
Co se týká důvodu těchto masivních ztrát, varroa jistě hrál velkou roli - ale UK včelaři najednou nezapomněli jak ošetřovat proti varroa! Ne počasí byl skutečný pachatel.
B.H. Já neříkám, že počasí nebyl činitel ale včely mohou přežít mnoho problémů s počasím. 50% ztrát pro mě znamená jiný problém a vzal bych vzorky a podíval se hlouběji.


Květen, červen a červenec minulý rok byl propastný s kombinací chladných větrů a deštěm, kulminující v kruté záplavy v červenci. Matky nebyly schopny vyletět se oplodnit - a kdyby vyletěly potom by zjistily že všichni trubci bezpečně seděli doma! Tak včelstva která se rojila nebyla schopna oplodnit nové matky. Náš chovný program matek byla katastrofa - velké matečníky, velké panušky, ale málo oplodněných matek.

Takže mnoho včelstev šlo do zimy ve špatné kondici - malé a s podezřelými matkami. Ta co přežila vyšla ze zimy hůře - mnoho na třech rámcích plodu. DObré jaro by pomohlo ale místo toho jsme měli chladné severní větry v květnu když byla řepka v květu; tento hlavní zdroj neposkytl vlastně nic a včelstva se nevzpamatovala.
V U.S. většina komerčních včelařů dávalo pylové placky za špatných povětrnostních podmínek. Viděl jsem placky, které vrátily včely k životu a mnoho receptů bylo kolem ale v zásadě stejné.


Od května jsme měli pár přestávek, tak se matky oplodnily lépe než minulý rok a včelstva sebrala nějaký med - ale úroda je pryč kvůli zimním ztrátám a špatným podmínkám přežilých. Navíc jsme museli rozdělit včelstva k naplnění prázdných beden - to snížilo slabou úrodu ještě více.
V našem posledním suchu kdyby nebyly pylové placky a krmení bychom ztratili většinu včelstev. Pylová plack může produkovat dva rámky plodu a řídký syrup může zlepšit přijetí matky.


Někteří z nás doufali něco z vřesu, ale zatím srpnové počasí bylo otřesné; zdá se že UK má nyní monzunovou sezonu.
Jestliže je počasí špatné v mé oblasti beru opatření z "matky přírody" a držím včely ve formě. Podle mého dobrá výživa dělá silná včelstva.

Lituji ztrát v U.K. Všechny části světa hlásí ztráty včel včetně Číny.

bob

Best wishes

Peter Edwards
beekeepers at stratford-upon-avon.freeserve.co.uk
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 13. srpna 2008 v 22:10 | Reagovat

Keď  čítam tieto alarmujúce správy o o až 35 %-ných úhynoch, vládne v mojej duši včelársky mier, od roku 1991 som na včelnici nezaznamenal ani jeden úhyn včelstva.

Posledných 7 rokov používam zjednodušený model technologického zásahu v boji proti VD. Zatiaľ mi to vychádza, no ako sa u nás hovorí, ak sa raz pochváliš, tak to pravda dlho nebude. No, uvidím. 20.8 urobím prvú odľachčujúcu fumigáciu, fumigant zabije asi 25% VD nachádzajúcich sa jednorazove na živých včelách.

V tomto mesiaci som dvakrát robil rozbor trúdieho plodu - v dobe fialového oka, raz som otvoril asi 200 a drhýkrát 70 trúdich  buniek nadvihnutím odviečkovacou vidličkou z buniek, výsledok prekvapivo čistý, bez jediného VD. Pritom sa často zdôrazňuje, že na trúďom plode sa klieštiku darí asi 3krát viac ako na robotníčom plode. Je toto tvrdenie pravdivé?

2 Eman Eman | E-mail | 14. srpna 2008 v 6:22 | Reagovat

od roku 1991 som na včelnici nezaznamenal ani jeden úhyn včelstva

Není vyloučeno, že jsi instinktivně objevil optimální postup proti roztočům. Výzkumné ústavy jsou jen chybující lidi. Nevidím jediný důvod, když je naše věda všeobecně zaostalá za světovou špičkou, aby byla objektivně na špici ve včelařství.

Roztoč u trubce má víc místa, žrádla a o 3 dny více času na své sexyhrátky. To má určitě význam.

3 K. Čermák K. Čermák | E-mail | Web | 15. srpna 2008 v 20:31 | Reagovat

Hledání příčin ztrát včelstev jako zde popsané a další postrádají jeden aspekt - neberou v úvahu nutnost přizpůsobování se populace včely m. daným podmínkám, které se navíc průběžně mění. Ne každé včelstvo zvládne dobře všechny nástrahy života a navíc požadavky včelaře, ale on je za každou cenu musí udržet při životě... Ne každá genetická konstelace je vhodná, v přírodě neustále dochází k přizpůsobování populace k podmínkách a my lidé to velmi často nerespektujeme - neumožňujeme působení tohoto procesu selekce. V praxi to značí zvl. málo životaschopné vyřazovat a nahrazovat schopnějšími včelstvy. Přitom máme jedinečnou výhodu - nemusíme likvidovat celé včelstvo, ale jen vyměnit matku.

K (1) i (2) - neexistuje optimální postup proti kleštíkovi ve smyslu univerzální - co někde funguje spolehlivě, jinde nemusí stačit, příkladů hlavně z minulého roku máme spoustu... Proto je potřeba o parazitóze vědět co nejvíce a podle situace umět postup proti ní v daném chovu (včelíně, včelnici) přizpůsobovat, pochopitelně za současného sledování vývoje populace V.d. během sezony...

4 Honza Jindra Honza Jindra | E-mail | 15. srpna 2008 v 21:00 | Reagovat

K tomu jistě není co namítnout.

Letos jsem se také zařadil mezi počítače roztočů a se zájmem umístil varroadno také pod jedno trubčí včelstvo, které přes léto vychovalo 3 nástavky trubčích plástů odebraných od produkčních včelstvech s F1 matkami. Důvod proč koncetruji své trubce na stanovišti s oddělky jsem psal již dříve. Nyní mě zajímal počet roztočů, kteří se z trubčiny vylíhli a také zda dochází k nárůstu jejich populace nepříbuzenským křížením. Výsledek je takový, že se první neprojevilo a druhé tím pádem neprokázalo.

Honza

5 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 16. srpna 2008 v 20:07 | Reagovat

Provedl jsem naprosto totéž, ale s jiným výsledkem. Pod trubčím včelstvem je spad 40 a v ostatních je průměr 2. Něco na tom viz (2) bude.

6 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 16. srpna 2008 v 22:31 | Reagovat

Asi zde otevíráme nové téma, ale mě zajímá spíše to, co přežije, tedy i trubci. Pokud jde o tzv. varroapasti, moje zkušenost je taková, že včelstva bez trubců přitahují trubce z veké dálky a tedy i cizí roztoče, což se na vitalitě našich roztočů může projevit. Také proto jsme je před cca 3-4 roky přestali našim členům ZO razantně doporučovat. Všem jsem se již za to omluvil, protože jsem před tím byl jejich zastáncem, ba co víc, propagátorem.. Spad roztoče nemusí ještě nic vyjadřovat, tedy to negativum.  Vysoký spad roztočů nemusí nutně znamenat ještě poškození včelstva. To ale neznehodnocuje význam současné "novinky", tedy monitorigu, musíme se jen naučit číst.. Jsem přesvědčen, že vnímaví včelaři pochopí, že často stači odléčit (když už) tak 10% včelstev na stanovišti a můžeme mít V.d. pod kontrolou. Je to v diametrálním rozporu se současnou alibistickou metodikou, která působí jako sekačna na trávu, vše seřízne na nízkou úroveň,tedy i to geneticky cenné. No  a dál již mlčím, právě jsem se vrátil z Hradu, tedy z ÚV a musím si na to dát panáka, abych si zachoval svůj humor.

7 Eman Eman | E-mail | Web | 17. srpna 2008 v 7:05 | Reagovat

K (6)

Trubčí pasti mají podle mne tu nevýhodu, že z 10 včelařů, kteří je použijí, tak třetina (odhad) je zapomene včas vyjmout. To znamená, že pasti mohou fungovat jako kvalitní chovné stanice roztočů.

Současná metodika léčení vloni zkrachovala a to odborníci mimořádně na jaře bili na poplach a doporučovali nátěry i při nízké úrovni spadu. Myslím, že katastrofa vznikla převážně z důvodů nepoužívání, nebo špatné aplikace Gabonů, nesledování úrovně zamoření (nebyl zaveden monitoring). O monitoringu se teoretizovalo v příručkách, ale málokdo ho skutečně dělal (já taky ne). Jenže u nás na okrese jsme měli zvyk používat každoročně G92 a tak jsme asi proto vyšli s malými ztrátami (nebo to byla šťastná shoda okolností).

Příčiny masivních zimních úhynů mohou být různé  (kromě varroózy, špatná výživa, rezistence, nosema, viry, pesticidy...). Možná mám nedostatečné informace, ale nevím o nějakém vědeckém průzkumu, o větším odběru vzorků a studiích příčin katastrofy. Jednoduše to byla neléčená varroóza a závěr: Plošný nátěr plodu a je to. A státní peníze místo na výzkum se nastrkají postiženým včelařům do kapes, aby jim to nebylo líto. Dobrý volební tah.

8 Karel Karel | 17. srpna 2008 v 8:32 | Reagovat

Patřím k těm, co mají v nástavku dost rubčiny - v průměru 2 rámky, ale začínám experimentovat s celými stavebními nástavky. Argument, na který jsem slyšel, protože to zní logicky - je lepší, když jsou roztoči na trubčině, než na dělničím plodu. A pak správné chvíle k léčení. U nás je trubčina ve včelstvech většinou ještě na konci července.

Jedna věc asi bude lepší reprodukční úspěšnost VD na trubčině - bezesporu. Druhá ona atraktivita trubčiny. Tedy jestli ze 100 samiček jich skončí na trubčině 60 nebo 90 pokud by měly k disposici rámek půl na půl.

Letos jsem prvně viděl včelstvo kde vypukla varoóza. Roztoči tam byly vidět, pár včel s def. křídly atd. Odvíčkoval jsem na tom prvém plástu trubčinu na kraji. Byly tam, ale nic moc. Ve středu toho plástu jsem odvíčkoval dělničinu a běhaly tam z pod víček jak ve scifi filmu.

Pokud to byly roztoči z toho včelstva, tak by to s tou atraktivitou bylo nevýrazné, pokud to bylo z nějakého vybraného včelstva, tak prostě po příletu zalezly tam, kde byl zrovna na tom plástu vhodný plod.

Myslím, že o VD toho asi víme dost málo. To je důvod, proč si myslím že VMS má smysl - šířit gramotu :-), podněcovat  zájem o tento problém.

9 K. Čermák K. Čermák | E-mail | Web | 17. srpna 2008 v 18:14 | Reagovat

[4] vs. [5] - pěkná ukázka, že "když dva dělají totéž, nemusí to být totéž", tedy že zobecňovat nějaký výsledek/poznatek se musí velmi opatrně - často závisí na několika okolnostech...

K [8] - podle dostupných poynatků roztoči sice upřednostňují trubčí plod, ale pokud se ten ve včelstvu nenachází, dovedou se velmi dobře množit i na dělničině, jen s tou nevýhodou, že vývoj tam dokončí asi o dvě samičky méně. Myslím, že rychlé a silné přemnožení roztočů v některých včelstvech umožňují včelstva, která proti tomu neumí vůbec nic udělat (nulová varroatoerance, resp. varroasenzitivní včelstva) - aspoň se mi to tak jeví podle víceletých sledování spadů roztočů ve včelstvech...

10 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 17. srpna 2008 v 19:53 | Reagovat

Chci blíže konkretizovat to totéž v [5], aby bylo jasno. Již na podzim jsem dal do středu horního nástavku pylem a medem našlapaný trubčí rámek, v březnu jsem měl trubce a v první půlce dubna jsem přidal celý nástavek trubčiny, který jsem vyndal až v polovině července. Učinil jsem ten největší extrém, jaký umím. Z toho se dá usoudit, že je pravděpodobné, že takový chov trubců je příčinou vysokého výskytu roztočů. Ale neznamená to, že je příčinou při chovu trubců v přirozeném měřítku, kdy se naopak může projevit efekt viz [6].

11 Honza Jindra Honza Jindra | E-mail | 17. srpna 2008 v 21:10 | Reagovat

Na rozdíl od př. Holuba, který choval dlouhodobě trubce v jednom včelstvu moje trubčí včelstva se starala o trubčinu z různých včelstvech. Velké množství trubcu ve včelstvu značně zdecimovalo tyto včelstva - trubci jsou velmi hladovými "příživníky", a tak se dále další chov trubců v těchto včelstvech neprovozoval. Výsledek mých měření tedy ukazuje na to, že trubčina stažená začátkem května z včelstev mnoho roztočů neobsahuje a tak nemohlo dojít ke křížení v populaci roztočů navíc ještě v době kolem vrcholu vývoje včelstev (velké množství plodu = nízká koncentrace roztočů).

12 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 18. srpna 2008 v 13:35 | Reagovat

[8] Karel, 17.8.2008 08:32, Myslím, že o VD toho asi víme dost málo. To je důvod, proč si myslím že VMS má smysl - šířit gramotu :-), podněcovat zájem o tento problém.

........

Zajímá mne jedno z VMS. Jak bezvadné jsou Gabony u jiných včelařů. Přesněji? Kolik roztočů bude ve včelstvech na podložkách po vytažení Gabonu a ihned proběhlé následné fumigaci. (to znamená dvě zajímavá čísla před a po fumigaci)

Dovolím si i trochu pesimismu. Obávám se, že včelaři nejsou a nebudou přesně sdílní i při zadávání do VMS a dopadne to podobně jako s vyplněnýma tabulkama a zjišťování rezistence pro Dol. Zapsaná data nebudou kopírovat skutečný průběh a stav spadů a zásahů (dle filtrace mapky) do včelstev. Překvapují mne data jak jsou  ve svých hodnotách spadu nízká. A v tom překvapení nejsem sám.

13 Eman Eman | E-mail | 18. srpna 2008 v 14:11 | Reagovat

Obávám se, že včelaři nejsou a nebudou přesně sdílní

Nevidím jediný rozumný důvod, proč neudávat pravdivé hodnoty o spadu VD do systému. Jednodušší je VMS ignorovat, nebo dokonce vykřikovat jak je to k ničemu. Když už ztrácím čas vkládáním a vybíráním podložek, hledáním brýlí a pak roztočů, tak vložení dat do systému je to nejjednodušší. Kamarád, kterému vkládám do VMS data, pase od jara po roztočích a nic. A to loni jsem se k němu chodil dívat na podložky, a měl jich tam v srpnu jak maku. Přitom úhyny neměl na jaře žádné, zvládl to standardními metodami.

Je to tak, náklady na veterinární léčení jsou  letos někde většinou peníze vyhozené oknem.

Vědci možná vysvětlí čím to je. Já si myslím, že si vloni roztoči podřezali větve na kterých seděli.

14 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 18. srpna 2008 v 19:31 | Reagovat

VMS chybí podobný blog jako je tento, kde by mohli účastníci se správci systému a mezi sebou podobně komunikovat. Nejlépe pod přihlášením. Vidím tam dost více než iniciativních včelařů, kteří dávají gabon do zelených stanovišť a nikdo jim tak nevysvětlí, že se zbaví pár desítek roztočů, kteří v tomto čase nehrají roli. Když už, tak mohou ze zvědavosti otestovat jen jedno včelstvo s nejvyšším spadem.

Pane Pazderko, tu zvědavost s vámi sdílím, jen mám obavy, že zase pár stanovišť právě těch zajímavých zešedne.

15 Karel Karel | 19. srpna 2008 v 14:31 | Reagovat

Tak já tam ten svůj spad po Gabonu ještě nezadal. Nějak mi nesedí ta veřejnost. VD jsem ani nespočítal, asi tak 1cm od sebe.

Tohle včelstvo bylo na 7 nástavcích, které obsedlo. Pár jich zaneslo medem. 6 N 24cm, + 1N 31cm.

Taky se těším na uzavřenou diskuzi.

K tomu včelstvu mám pár zajímavých poznatků.

Ale podle mě to není dobré diskutovat veřejně a poloanonymně.

A ten smysl VMS nevidím v tom, že budeme dělat nějaký výzkum. Stejně jako nezkoumáme včely.

Prostě budeme vědět o VD trochu víc. O tom jaké měl kdo včely, kolik daly, jak byly silné, to se diskutuje. Kolik měly třeba spad, roztočů naplodu atd. o tom se zatím nikdo moc  nebavil.

Zatím to bylo víceméně tabuizované téma ovládané trochu pokryteckou a alibistickou morálkou.

16 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 19. srpna 2008 v 19:00 | Reagovat

Je zajímavé, že VMS začali zpochybňovat nejprve ministerští úředníci (nejsou zaručena validovaná data, někdo vám to nabourá atd.) a pak dále včelaři neznalí a možná závistivci, kterým ujel vlak. O tom to ale vůbec není. VMS nabízí především aktivním a zvídavým včelařům informace z okolí, porovnání, inspiraci a odborné diskuze (připravuje se). VMS může SVS a st. úředníkům předávat data pokud budou mít zájem. VMS je hlavně pro včelaře v první linii a ne pro úředníky, které VMS předběhl a oni kritizují a hledají mouchy. S informacemi on-line se pracuje v reálném čase v terénu.

Přihlášení včelaři, kteří poskytují informace patří mezi zodpovědné a odvážné, kteří touží po informacích a chtějí situaci aktivně řešit. Jiní (a jsou mezi nimi i odborníci) čekají až jim to někdo "povolí" - přátelé včelaři je 19 let po revoluci nemusíte se ničeho bát (pouze v.d.).

17 Eman Eman | E-mail | 22. srpna 2008 v 11:16 | Reagovat

"...VMS začali zpochybňovat nejprve ministerští úředníci "

To je přirozená preventivní obrana proti nezodpovědným otázkám rejpalů:  "Za co si vás na těch úřadech platíme".

Každopádně VMS ničemu neškodí na rozdíl od některých vyhlášek. Nařídit to nelze. Poskytuje to zajímavá data a důkaz o počtu aktivních a internetových včelařích.

Sám bych si včely stejně monitoroval i bez VMS, ale takhle je to větší zábava.

18 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 25. srpna 2008 v 21:44 | Reagovat

VMS bude kritizován čím dál tím více. Je to známka sprvánosti cesty. Např. již dnes se ukazuje, že cca 90% včelařů, kteří nasadili "preventivně" Gabon, ho nasadilo zcela zbytečně. Proboha, vždyť ten VMS by mohl snížit spotřebu léčiv !!! Tohle vážně včelaři chcete?

19 Eman Eman | E-mail | 26. srpna 2008 v 6:25 | Reagovat

Snížení spotřeby léčiv včelaře moc nepálí (mají dotace) a VU by to jenom snížilo zisky. Jistější je živit se zavedenou výrobou, než nejistým výzkumem. Relativně nízká cena léčiv proti světu asi nedává velké zisky, které by se mohly investovat na podporu výzkumu.

Se zbytečným nasazováním Gabonu si jenom zahráváme s rezistencí VD. Těžko ale někomu něco vysvětlovat, když po loňské katastrofě se ještě přitvrdilo ve veterinárních vyhláškách a hodně lidí se vybláznilo. VMS je systém pro aktivní včelaře, odhaduji max. do 10 % populace včelařů, a pro ostatní je tady slepé provádění opatření z vyhlášek. Asi bude potřeba další průšvih, aby se někdo kompetentní zamyslel.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama