Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Technika vkládání cenné matky do včelstva

3. srpna 2008 v 10:07 | Eman |  Včelařské metody, úly a další včelařský hardware
Tento článek by mohl pomoci dodat odvahy k vkládání kvalitních matek do našich včelstev a zkvalitnit tak náš genový potenciál.

V praxi mezi mnoha včelaři jsem zjistil, že řada včelařů si stěžuje na problémy se včelstvy, na jejich bodavost, rojivost, nevýkonnost. A když se jich zeptám, kdy naposledy vyměnily matky za šlechtěné matky z kvalitního chovu, tak si ani nevzpomenou. Ve slabé chvilce se svěří, že to jednou dvakrát zkusili a o "cennou" matku přišli. Ztratili tak odvahu a po úspěšném vlastním odchovu oddělků došli k závěru, že není nutno riskovat a utrácet peníze. Sám jsem svojí blbostí a nezkušeností přišel o inseminovanou matku, kdy jsem si myslel, že přečtením pár příruček jsem sežral všechnu moudrost a nemůže mě nic překvapit. Byla to facka a další sezonu jsem matky nekoupil až mě konečně přešel na sebe vztek. Proto vím, jak taková špatná zkušenost dokáže vzít chuť k experimentování. Úspěšní chovatelé vědí, co znamená šlechtěná a kvalitní matka, a že pár stovek je nicotný náklad ve srovnání se ziskem na výnosu medu, vlastností včelstva a přílivu dobrých genů do včelnice.
Rodinný podnik producentů matek "Purvis brothers" z amerického státu Georgia, má jistě eminentní zájem na úspěšném přidávání matek svých zákazníků a zpracoval návod na postup na jistotu. Cena matky (1-5 ks) je tam 21 dolarů, což představuje při dnešním kurzu něco přes 320 Kč.
Zdroj článku

Mnoho včelařů ví, že některým rasám nebo liniím včel se těžko vkládají matky. Ruské včely mají pověst jako odolné včely ke vložení matky. Zjistili jsme, že když dostaneme ruskou krev do včelstva, jsou potíže překonány, alespoň u tohoto včelstva. Toto je obvykle případ s jakoukoli linií nebo rasou včel, která je zcela nepříbuzná se včelstvem do kterého matku vkládáte. Často používáme následující techniku pro cenné matky, nebo obtížně přijímající včelstvo. Nikdy jsme neztratili matku s touto technikou. Největší nevýhoda je to, že to vyžaduje více času a práce.

První krok je vytvořit oddělek, minivčelstvo nebo oddělek s asi 4 až 5 rámky líhnoucích se včel a kojičkami s alespoň jedním rámkem nezavíčkovaného medu nebo s krmítkem (tomu se dává přednost). Kvůli názornosti to budeme nazývat vkládací oddělek. Myšlenka je vytvořit bezmatečné včelstvo ze včel, které nejsou agresivní nebo obranné proti vložení nové matky.

V den vkládání začneme brzo, ale během silného letu létavek. V krátkosti, chceme aby byly létavky ve vzduchu, ne v úlu. Odstranění létavek ze včelstva je docela jednoduché. Včely udělají většinu práce pro vás.

Pro tuto techniku, uděláme naše oddělky jako normálně ale místo přemístění oddělků mimo včelnici ihned, přesuneme je na jinou část stejného stanoviště na krátký čas asi 2 hodiny. Ovšem, jsou jiné faktory jako je náhlé ochlazení, extrémní horko nebo jestli máte problém s lesknáčkem úlovým. Zajistěte omezení vchodu do úlu zvláště jestli je nouze o potravu. Někdy blokujeme vchod až na malý otvor na jednu včelu aby se zabránilo loupežícím včelám vstupu a současně umožnit létavkám odlétnout do původního úlu. Pokud máte starý úl se štěrbinami pro včely, zalepte tyto nežádoucí vstupy vodovodní páskou. Umístěte krmítko do nově vytvořeného včelstvíčka a naplňte ho sirupem aby byla simulována snůška nektaru. Umístěte nezavíčkovaný medový rámek nebo krmítko vedle prvního rámku plodu s kojičkami. Ponechat asi 2 hodiny toto včelstvo v klidu. Během tohoto času všechny létavky odlétnou pryč do dárcovského úlu a zanechá vám převahu kojiček a líhnoucího se plodu. Toto je také důležitý čas pro vývoj pocitu bezmatečnosti.
V tomto bodě musíme říci o vytvoření vkládací klícky. Uděláte tuto velmi důležitou pomůcku z kovové síťky s 3 mm oky. Vystřihněte čtverec s 90 mm stranou. Střihněte to tak že můžete složit strany 20 mm strany bez mezer ve které můžete udržet matku, ale včely nemohou dovnitř. Myšlenka je vytvořit stíněnou krabičku nebo klícku, která udrží matku a líhnoucí včely na části plástu. Když to uděláte správně, matka vlastně začne do některých prázdných buněk klást vajíčka. Za předpokladu že umístíte klícku a matku přes čisté a prázdné buňky.
2 hodiny po vytvoření oddělku, vyjměte jeden ze středních rámků líhnoucího se plodu z bezmatečného včelstva. Pokuste se najít místo co nejblíže středu rámku, které má různé typy buněk (líhnoucí plod, prázdné, pylové a medové buňky) v oblasti asi 5 cm čtverce. To bude místo kde umístíte matku pod vkládací klícku a vtiskněte klícku k mezistěně plástu.

Další vybavení, které často používáme v tomto bodě je síťka vnitřního krytu. Nejenom je levná a snadno použitelná, výborná pro kontrolu stavu včelstva, a pro sběr propolisu ale je to také velmi užitečný nástroj při vkládání matky. Je to proto, že když dostanete matku, ztratila na váze a bude schopná letu, pokud nemá přistřižené křídlo. Použitím sítě vnitřního víka položené přes ruce když vyjímáte matku ze zasílací klícky a umístění pod vkládací klícku budete moci zajistit aby neulétla. Je snadné mít několik sítí vnitřních krytů nacpaných do plastického pytle a připravených k použití. Pravidelně je měníme ke sklizni propolisu a udržujeme je čisté k použití jako vkládací pomůcku.

Po vložení matky pod vkládací klícku, vrátíme rámek do vkládacího včelstva. A uzavřeme ho! Nyní je nejlepší čas přemístit toto včelstvo na zvláštní stanoviště vytvořené převážně z jiných vkládacích včelstev a bez úplných silných včelstev.

Pro většinu vkládacích technik se často říká, že včelstvo by se nemělo otvírat po mnoho dní před kontrolou přijetí matky. S vkládací klíckou jsme nikdy neměli problémy s kontrolou stavu matky denně a skutečně tomu dáváme přednost. Vezmeme značkovač a označíme šipku na horní loučku rámku ve směru vložení klícky. Můžeme se dostat dovnitř a ven bez kouře a s minimálním vyrušením, pokud se to dělá za slunečného dne. Neuvolňujeme matku dokud nevidíme dvě věci. První, chceme vidět vajíčka. Druhá, musíme vidět mírumilovný postoj dělnic na horní straně klícky. Jestliže vidíme včely kousat a hromadit se na mřížce, matku neuvolníme. Když to pokračuje více jak tři dni, nejpravděpodobněji tam máme jinou přijatou matku nebo zralý matečník v úlu. V jiném případu si dělnice myslí že mají matku a novou matku nepřijmou. V tomto případě zkusíme jiné vkládací včelstvo nebo přidáme líhnoucí se plod, kojičky a znovu přemístíme tento oddělek, abychom odstranili létavky.

Pokud budete postupovat touto technikou, docílíte přijetí dokonce houževnatých matek. Po nechání tohoto vkládacího včelstva několik týdnů stavět, můžete ho vložit do bezmatečného včelstva, přidat plod nebo včely kojičky. Když to vložíte do jiného úlu neměly byste mít problémy. Jen zajistěte aby bylo bez matky po 24 hodin a jestli chcete hrát zvláště bezpečné odstranění létavek z úlu který bude oddělek. Včely, které budou působit problémy, budou nejčastěji létavky. Nejlepší vkládání je během snůšky nektaru. Létavky jsou za snůškou v polích a nemají zájem o cokoli jiného. Vrátí se zpátky s nákladem nektaru a budou přijaty i jiným včelstvem.

Další velmi důležitý bod je potřeba poznamenat. Zvláště s ruským kmenem, rezistentními a uměle oplodněnými matkami se musíte každých pět dní vrátit k úlu po přijetí matky a setřást všechny včely z každého rámku. Po setřesení včel, pečlivě prohlédnout a zničit matečníky. S tím se může obvykle přestat po pár pětidenních cyklech až nenajdeme žádný matečník. Některé tyto typy matek nevyžadují tento zvláštní krok, ale zjistili jsme, že většina ano. Počet návratů a vyřezávání matečníků se mění, ale zkušenost nám říká, že dvě až čtyři cykly jsou standardní. Nakonec je matka přijata a začne se líhnout její vlastní plod, který je další zárukou, že již zůstane ve včelstvu.

Je mnoho variací tohoto typu vkládání. Můžete s tím experimentovat a získat stejné výsledky. Nebo můžete jednoduše přísně postupovat podle této metody a budete mít velký úspěch.

zpráva o přidávání matek

Instrukce pro vkládání matek
__________________________________________________________________________
Díky za komentáře a jak je vidět, tak se z článku stává sbírka různých zaručených triků jak na to. To mě těší, protože to článek obohacuje a proto přidávám další ze svých zdrojů. V Jabloňanech nám ukazovali trik s matkou namočenou v mateří kašičce. Včely matku začaly lízat a pak si ji osvojily. Nezkoušel jsem to.
Další postup popisuje Quido Sklenar v knížečce Moje včelí matička na stránce 179 a pokládá ho za stoprocentní:


Instrukce pro vkládání matky

Od dodavatele:

Matka, kterou dostáváte je v kombinované zasílací a přídávací klícce. Není potřeba odstraňovat doprovod včel dělnic nebo korek. Klícka má krmení (bílé cukrové těsto) během zasílání, které taky funguje jako časovaná uvolňovací přepážka pro včely, které se prokoušou, a tím umožní několikadenní feromonové přizpůsobení.
Jestli nebude matka umístěna do úlu během několika hodin, dejte kapičku čisté vody na mřížku klícky aby ji mohly dělnice použít k rozpouštění těsta. Opakujte každý den pokud není klícka v úle.

Matka by měla přežít několik dní mimo úl, ale čím dříve bude vložena, tím lépe. Včelstvo, kam bude vkládána by mělo být bez matky alespoň 24 hodin před vložením. Klícka by se měla dát doprostřed plodiště, nebo není-li tak doprostřed chomáče včel. Uložte klícku mezi dva rámky, aby konec s těstem ukazoval nahoru a mřížka nebyla blokována. Stiskněte rámky kolem klícky pevně, každé poškození plástu bude opraveno včelami až se klícka odstraní. Ujistěte se, že díra u těsta není blokována.

Poznámka: pokud použijete 10 rámků, jeden rámek se musí odstranit, aby se klícka vešla.

Včely se prokoušou těstem a uvolní matku během několika dní. Včelstvo by nemělo být rušeno nebo jen minimálně po další dva týdny, zatím matka založí své hnízdo.

Tato informace je doprovodná u matek od Glenn Apiaries. Dostal jsem matky (Kraňky) s kompletními pokyny.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 3. srpna 2008 v 11:44 | Reagovat

Na naše pomery je to komplikovaná metóda a pritom ešte nemusí byť úspešná.

Už som niekoľkokrát predostrel chápajúcim včelárom "svoju" metódu pridávania M do včelstva, ktorá je 100%-ná, jednoduchá a zvládne ju každý včelár, ktorý ju chce použiť.

Musí uveriť tvrdeniu, že včelie spoločenstvo kontroluje pridávanú matku cez  CHUŤ a nie cez VOŇU, o ktorú sa opierajú všetky rady pre pridanie matky.

Pritom je jedno, či je vonku zima a či teplo, či je jar, leto alebo jeseň, či sú v úli, v úli otvorené, zaviečkované , či je ich veľa alebo málo, či je matka lacná alebo drahá, či je matka z nížin alebo z vyššej nad. výšky, včely ju musia prijať bez presudkou, ak chcú ako včelie spoločenstvo prežiť.

Včeliu matku neprijme len včelstvo, ktoré je ovládané trúdicami- falošnými matkami v štádiu ošetrovanie plodu alebo v štádiu pred položením vajíčka prvou zmenenou včelou, pretože proces zdurenia vaječníkov už začal, len mi ho nevidíme.

Ako som napísal, včely prítomnosť matky si overujú prijímaním feromónu materskej látky, ak matku odoberieme, tak cez otvorený plod, ktorý je geneticky totožný s ML matky.

Ak toto pochopíme treba vo včelstve vytvoriť stav, aby včely boli úplne "odrezané" od matky a všetkého plodu, alebo ho nechať včelám úplne zaviečkovať.

Pridanie inseminovej, ale i každej matky (každá má svoju cenu), je založené práve na tejto podmienky, npr. zmetanec, počkať 10 dní na zaviečkovanie aj tej poslednej larvičky. Aj v uvedenom článku je podmienkou "urobiť odloženec-oddielok so zaviečkovaným plodom, pritom ešte aj s liahnucim.

Technologhický postup 100%-ného pridania M:

1./  Dopredu odobrať nevhodnú matku a počkať kým plod včely nezaviečkujú, matku objednať na tento termín. Odstrániť MB z NCH, M vložiť do pridávacej klietky, poistiť CMC v hrúbke na 3-5 hodín. Na druhý deň môžete pridanie skontrolovať.

2./ Bezpečnejie a rýchlejšie pridanie- už na 2 deň matka môže plodovať.

Starú alebo nevhodnú M z úľa odstránime, a VŠETOK PLOD s plástami na určitý čas odoberieme a vložíme do medníka hociktorého včelstva samozreme bez včiel, kde ich po krátku dobu budú včely ošetrovať.

Do včelstva, z ktorého sme M a plod odobrali (nesmie ostať ani jedno vajíčko, či larvička. Pridávanú M vložíme do prid.klietky a zaistíme vypúšťací otvor CMC , ktoré včely vyjedia za 4-5 hod. Klietku s M vložíme npr. aj do podmetu alebo medzi plásty (ja používam Tic-tac opatrenonou sieťkou)

Matka na druhý deň ploduje. Plodové plásty z náhradného včelstva vrátime bez včiel do pôvodného včelstva po 9 dňoch! Pridaná M za túto dobu zaploduje niekoľko plástov.

3./  Týchto variant môže byť i viac, musíme však vždy dodržať TP, včelstvo, do ktorého pridávame matku, nesmie mať nikdy žiaden plod.

Tento spôsob č. 3 môžete použiť pri všetkých typoch včelárenia, teda aj v kočovnom voze. Tým, že odobraný plod na niekľko dní vrátime späť do včelstva, ani včelstvo respektíve ani včelár nestratí nič.  Biologické inštinkty nútia včelstvo prijať každé včelstvo, aby si zachránilo svoju kožu a pri tomto systéme nemá ani inú možnosť.

Technologický postup a podmienky na úspešné prijatie M do včelstva je popísané stroho a možno nedostatočne, ale kto má opravdivý záujem matku rýchlo a bezpečne pridať do včelstav, nech sa opýta na podrobnosti osobne, prípade cez túto stránku.

2 Eman Eman | E-mail | Web | 3. srpna 2008 v 13:34 | Reagovat

Díky Antone za rozšíření. Myslím, že neškodí pohledy z různých stran a jazyků. Ta metoda je na jistotu a pro obtížně přidávané matky.  Záleží na včelách, na kalendáři, na počasí i snůšce. Sám jsem to nezkoušel, ale prý se dobře matky mění na podzim. Nejhorší je dávat novou matku do rozhozeného včelstva bez matky a dokonce s trubčicemi.

3 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 3. srpna 2008 v 15:48 | Reagovat

To, co radí pan Turčáni, je jistě pravda.

Včelaři, co mají prošlechtěné chovy nemohou mít problémy a zkušenosti jako ti, co včelaří v malém na "divočině" a našetří si na dvě matky s tím, že budou mít kvalitní nebodavá včelstva.

Je tu problém, kdy včelstva jsou zaručenými metodami donuceny matku přijmout, ta se rozklade, ale z prvních vajíček včelstvo narazí matečníky a matku zahubí.

Existují včelstva (geneticky) co si dají vnutit cokoli a jiná, co přijmou jen "vlastní krev". Tato věta chybí ve všech chytrých knížkách.

Při přechodu z "divokých včel" na "kultivované" to právě z těchto příčin mnozí včelaři vzdali. Mně se to povedlo, jen postupně přes otevřené matečníky.

Možná právě tato metoda by šla využít postupným zakládáním ostrůvků plodu. Pokud včelstvo matečník nenarazí, tak ji vypustit.

Ta nejistota a vzrušení je na včelaření to krásné, včely vás vždy překvapí.

4 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 4. srpna 2008 v 10:09 | Reagovat

Při přidávání matek, hlavně špatně přidatelných, je několik kritických bodů.  Článek to dokládá.

- když jsou z vajíček nové matky první larvičky

- když je plod víčkován

- když se plod  líhne

- když jsou její včely 10 dní staré- tehdy je teprve skutečně přijata.

V prvních třech případech je dobře včelstvo klidně prohlédnout a zrušit případné matečníky.

5 M. Václavek M. Václavek | E-mail | 5. srpna 2008 v 16:01 | Reagovat

Vyměňování matek je ,,alchymie včelařství,,. Pokud chcete dosáhnout zaručeného úspěchu, jak píše pan Turčáni, nesmí se ve včelstvu vyskytovat jakákoliv matka, matečník, otevřený plod, či fyziologické trubčice. Zkoušel jsem více metod ( bezplodový přeléták, přidání matek vodou, smetence, přidávání naostro ).

Přeléták se mi zdá nevhodný z důvodu dlouhodobějšího pobývání matky mezi starými přetíženými včelami, což může ohrozit její zdravotní stav.

Metodu přidání vodou jsem letos sám vyvinul.  Spočívá v tvorbě bezmatečného oddělku. Včely se nechají osiřet ( stačí hodina v klidu ), potom se všechny důkladně porosí vodou. Nakonec se položí přímo mezi včely na jednom z plodových plástů namočená matka. Podrobnější návod naleznete na: http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=30291&visible=0&type=nointro+nostatus+noform ).

Tato metoda je poměrně dost jednoduchá a materiálově nenáročná, nicméně nelze ji deklarovat jako ,,zaručenou,,. Pokud se v oddělku vyskytuje otevřený plod, včely na něm narážejí matečníky. Sice časem budou včelami ( matkou ) vykousány, ale to neznamená, že nemůže nastat výjimka. Proto takto přidávám jen vlastní matky, kdy je tato metoda dobrým kompromisem mezi složitostí zásahu, rizikem nepřijetí a genetickou kvalitou matek.

K přidávání cenných matek se mi jako nejvýhodnější jeví smetenec. Tento způsob, pokud se dodrží všechny zásady, je podle mě nejjistější za všech. Není nutné tvořit nějak obzvláště silné smetence, pokud se provozuje tzv. ,,smetenec na plod,,. V tomto případě stačí 0,5 kg včel a jako krmení ( důležité pro stmelení včel smetených do rojáku ) dobře poslouží souš naplněná cukrovým roztokem 1:1, na kterou se připevní klícka s matkou.  Pro zdárné přijetí matky je VELMI důležité, aby z ní včely mohli olizovat mateří látku ( musí mít přímý přístup k matce...např. přes klícku s průlezem pro dělnice ). Za dva dny se takový smetenec usadí do úlu vybaveného jako oddělek ( 3 plodové plasty + krycí zásobní plásty + mezistěny a souše ). Ke stavbě nouzových matečníků při této metodě nedochází, i když smetenec po usazení má k dispozici třeba i větší množství mladšího plodu ( během dvou dnů ve sklepě se včely tak stmelí, že novou matku považují zcela za svou ).

Na podzim měním matky spojením s oddělky. Pokud z nějakého důvodu mám v úmyslu matku vyměnit bez připojení oddělku ( např. chci oddělkem posílit včelstvo nově vzniklé ), v říjnu přidávám matku očkem:

Dotyčné včelstvo, které by nemělo mít plod ( jistota ), ponechám zhruba 2 hodiny v klidu osiřet. Potom matku namočím ve vodě a přidám ji mezi osiřelé včely sedící u očka. Včely matku bez potíží přijmou. Matka se namáčí proto, aby se omezila její pohyblivost ( suchá by mohla zmatkovat a odletět ) a pojistilo její přijetí ( včely se k namočeným jedincům nechovají agresivně ).

S pozdravem...M. Václavek...

6 Petr Petr | 9. srpna 2008 v 22:28 | Reagovat

Přidám svoji zkušenost, dva týdny zpět jsem koupil na zkoušku pět (jsem pouze malovčelař) matek Vigor, ve vybraných nevýkonných včelstvech jsem zabil matku a za půl hodiny vložil klícku ucpanou jen těstem. Druhý den jsem zkontroloval, jestli matka žije. Přežily 4, o jednu jsem přišel vlastní vinou, přehlídl jsem přípravu na tichou výměnu a neobjevil novou neznačenou matku, tu jsem zjistil až druhý den, kdy jsem nenašel značenou vigorku. Žádné odstranění plodu, smetence atd. Dnes, po 14ti dnech, kontrola. Matky jsou ok a kladou, žádný náznak matečníků. Samozřejmě jsem mohl mít pouze kliku, tak díky za detailní článek. Bude dobré vědět, co stojí za tím, kdyby to jednou nešlo tak lehce, jak nyní.

7 Dvorský Leoš Dvorský Leoš | 10. srpna 2008 v 9:48 | Reagovat

V tuto dobu se matky přidávají docela dobře. Není problém nechat včesltvo osiřet a po cca hodině dát do klícky s novou matkou. Do klícky můžete dát tu usmrcenou starou. Včely pak myslí, že došlo k souboji a ta silnější vyhrála. Někdo tu starou rozetře na klícku (zdá se to hnusné, ale je to účinné). Normálně dávám matku do klícky a uzavřu, Druhý den se podívám, jak se včely chovají. Jsou-li projevy nepřátelské, počkám do druhého dne, jsou-li projevy nepřátelské i třetí den, je ve včelstvu zpravidla jiná matka (neoplozená z TV nebo matečník). Jsou-li projevy přátelské, matku normulně vypustím na plást, včely v uličce i dvou okolních porosím mlhovkou a je to. Kontroly jak jsem popsal výše. Dnes máme výbět bezva přidávacích klícek, můžeme je objednat i ze zahraničí.

Namáčení matek do vody, medu používali včelaři snad již v pravěku, není to novinka (spolu s přidávání kouřem ji používal Sklenar. Myslím,že bylo to i popsáno v některé ze starých včelařských čítanek nebo v lit. z CK RU) i Voda se používá i při posilování včelami , lze to udělat i jedonuššeji. Na nic neexistuje zaručený návod, protože vše závisí  i na době, ve kterou se vše provádí.

  Před třemi týdny jsem přidával hodně cennou matku do oddělku, kde byl plod všeho stáří, je to v pohodě.

Ono je ze všeho nejdůležitější se dobře dívat a vidět. Pak člověk snáze pochopí co, kdy a proč. Někdy nezaregistrujem detajly, které mohou být důležité. To přinese čas.

Smetence jsem si nechal naposledy. Udělal jsem jich za dobu své praxi snad k tisícovce. K dnešku již 3 neúspěchy. Jak jej dělat, jsem popsal i s hlavními chybami ve VN. Já bych nikdy smetenec neumístil po dvou dnech do úlu. Když mi tohle někdo řekne, vím koho mám před sebou (pokud to popisuje jako př. Václavek, tedy bez vonných látek) . Můj otec míval neúspěchů  se smetenci více a právě proto, že měl stanoviště v lese a nemohl někdy dost dobře některé zásady dodržet.3  dny jsou standart, u těžko přidatelných matek jsou obvyklé i 4 dny (tady záleží na oku a uchu).. Smetenec je vlastně umělý roj. Tak se s ním také tak musí zacházet. Nikdy bych to neudělal, jak píše př. Václavek. Myslím, že jich moc neudělal. Když se udělá jedna nepřsnost, může to projít, ale 2-3, to už zavání krchovem. Vybavení úlu, vždy 1-2 prádzdné nouše a pak již jen st. rámky a mezistěny v odpovídajícím množství. Není dobře roj rozdělovat v počátku do uliček. Vybíhající plod po týdnu aby smetenec nezeslábl, to je OK. Nidky do úlu zásobní plást (když tak jen pylový), smetenec se může vyrojit. Nikdy do rojáku žádnou souš s vodou nebo zásobami. Komu je líto toho srdíčka vosku, které včely kolem matky s klíckou (nepřidává-li se na ostro i tady se zpravidla použaívá voda nebo med, na tu vodu ale pozor!!! Věřte vím proč to píšu) tak klícku umístěte do stavebního rámku. Smetenec se po dobu věznění krmí, nejlépe medovou vodou, cukr je "horký". Je- li smetenec z více včelstev,stačí pořádně protřepat roják nebo mlhovka s vodou. U těžko přidatelných matek je ten smetenec 0,5 kg. (tak to popisuje literatura, ale rád bych toho pisálka viděl, kolik smetenců udělal) celkem OK, ale hlavně dodržet zásadu 3M (málo, mladé, mírné)! Roj, smetenec , to je síla, dynamika, tak ji musíme využít ! Právě ta touha po budování je pro smetenec příznačná. Tady ale záleží na přístupu ke včelaření, já se snažím včely pochopit a jejich instinkty využívat. Nesnažím se je předělávat.

8 M. Václavek M. Václavek | E-mail | 11. srpna 2008 v 11:27 | Reagovat

Existují desítky metod přidávání matek. Já jsem se zmínil o těch, které považuji za nejjistější. Pokud chcete dosáhnout zaručeného úspěchu, nesmí se v úlu vyskytovat jakákoliv matka, matečník, otevřený plod, či fyziologické trubčice.Tím však nemíním, že ostatní praktika jsou vždy nejistá. Přijetí matky více či méně závisí také na vnějších podmínkách ( snůška, počasí, roční období ), které z jinak zdánlivě úspěšné metody mohou udělat způsob nefunkční. To je přesně případ klasického přidávání matek klíckou. Proto bych rozhodně cenné matky takto nepřidával.

Pane Dvorský, nelze zcela srovnávat Vaši variantu smetence ( ,,smetenec – umělý roj,, ) a moji ( ,,smetenec na plod,, ). Vy potřebujete daleko větší stmelení smetence než já. Musíte nechat včely alespoň 3 dny v rojáku, jinak by nové včelstvo mohlo být nestabilní a nemuselo by mít žádanou chuť k budování nového domova, pro klasický roj příznačnou. Naproti tomu při mé alternativě dvoudenní klid ve sklepě stačí. Dostatek plodu včely udrží v úlu, tedy není se třeba obávat, že po usazení část nebo celý smetenec ulétne. Výsledek Vaší metody je roj, kdežto v mém případě se jedná o oddělek.

S pozdravem...M. Václavek...

9 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 11. srpna 2008 v 12:19 | Reagovat

Souhlasím, že smetenec je něco jiného oddělek, je to ale třeba tak deklarovat. Terminologii je třeba dodržovat. Začátečník v tom může mít zmatek. Dost na tom, že stejné věci vidíme různě, ještě používat shodné termíny pro různé věci.... Tvorba oddělků má také několik alternativ, záleží na tom, zda se vězní (třeba ty dva dy, já volím opět tři) nebo zda jej přemístím na jiné stanoviště (tam mohu nechat i starší včely).

To stmelení vidíte jako nevýhodu ? Vidíte rozdíl mezi včelstvem které prošlo skutečnou zimou a které bylo třeba uměle vytápěno? Tak takový rozdíl mezi smetencem a oddělkem skutečně je (samozřejmě mimo jiní). Oddělky, které vytvářím za účelem přidání matky, rozhodně nenosím do sklepa- nebezepčí nosematózy. U smetence je to naopak žádoucí. Nekomentuji rozdíl 1-2 dnů vynesení na stanoviště. To musí kadý vědět sám o co mu jde v prvé řadě.

Oddělky mají několik nevýhod proti smetencům, hlavní jsou:

a) vyšší procento V.d (záleží také na době tvorby, loni to byl skutečně hukot).

b) žádné létavky, tedy zpočátku věší péče a nebezpečí vyloupení.

Samozřejmě lze uvést i "nevýhody" smetence, např. vhodnost přidat za cca týden ten plod, aby do vybíhání vlastního plodu, nezeslábl o cca 25%.  

Roj (a tedy i smetenec) je smetenec a oddělek je oddělek, rozlišujme to jasně.

Jinak nevidím důvod mi připisovat autorství u smetenců, je to také pravěk, ale funkční, proto se udržel.

10 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 11. srpna 2008 v 13:09 | Reagovat

Tady jsem se dobře překlep. Správně mělo být,že roj je roj a oddělek je oddělek. To ale asi každý pochopil.

Omlouvám se.

11 M. Václavek M. Václavek | E-mail | 11. srpna 2008 v 13:55 | Reagovat

Metoda smetence - umělého roje, tedy smetenec v pravém slova smyslu, se mi zdá složitější než ,,smetenec na plod,, z důvodu nutnosti shromáždění vyššího množství včel a s tím spojených komplikací ( rozebírání více včelstev, velká potřeba času...pro nízkonástavkové včelaře, jako jsme my, pane Dvorský, to představuje mimořádně časově nároční zásah ), dále pak problémy se smetencem po usazení ( nebezpečí úletu, krmení, dodatečné posilování ). Proto v současnosti preferuji ,,smetenec na plod,,.

Nevýhody oddělků ( smetence na plod ): rozhodně zdravotní hledisko. Nebezpečí loupeže následkem ztráty létavek se řeší vhodným umístěním česna a jeho patřičným zúžením. Při ,,smetenci na plod,, ke ztrátám létavek nedochází.

Samozřejmě, že stmelení považuji za výhodu ( hlavně v období bez snůšky ), ale při aplikaci ,,smetence na plod,, nevidím rozdíl mezi dvou- a třídenním necháním rojáku ve sklepě, proto jsem se ohradil vůči Vašemu tvrzení.

S pozdravem...M. Václavek...

12 Dvorský Leoš Dvorský Leoš | 11. srpna 2008 v 18:17 | Reagovat

Jestliže jsem udělal několik set smetenců, u oddělků to není jinak. Nástavková  technologie je právě  krásná když se skutečně pochopí. Je skutečně vidět, že jste jednoho ani druhého moc neudělal. Oddělek- stačí odebrat horní plodový nástavek i s částí zásob, dát na dno, nebo i specielní. (třeba rozděleno na 2-4 části přepážkou) ze sololitu, je to otázka max. 5-10ti minut, je hotovo na přidávání matečníků, matek. Proč takové krkolomnosti jako to píšete Vy? Snad proto aby jste mohl říci, že je to něco Vašeho? V tom případě ale nemá smyslu si názory vůbec vyměňovat.  Časem to pochopíte sám. Časová náročnost smetence? Vy  si vážně děláte legraci.  To nemluvím o tom, že se musí počítat celková spotřeba času. To by vám ale mělo být zřejmé. Smetení 3 NN trvá 15 minut, 2 hod. osiřelost( při tom se pracuje v jiných včelách), přidání matky a podání zásob 1 min. Usazení, vystrojení nástavku 5 minut. No a pak se chodíte se kochat tou krásou, je-li to třeba dáte krmivo, jako oddělku. Ten plod dávat můžete, ale nemusíte, je to šlehačka na dortíčku. U roje to také zpravidla neděláme později vše dožene, oddělek ale dohánět nemusí, dynamiky je větší. Počáteční časová náročnost je sice neparně větší u smetence , je ale bohatě vyvážena dalšími přednostmi, i následnými časovými úsporami.

Není pochyb, že oddělek potřebuje trochu více péče, tedy té následné a výsledek není vždy  stejný. To záleží skutečně na dalším ošetřování a i snůšce. Pěkný smetenec si často přinese zásoby na zimu, oddělen jen z části.

Oba lze využívat v boji proti V.d. Jen to je třeba zapracovat do provozní metody.

Vidíte, já vůbec smetence a oddělky nestavím proti sobě, jak jste to nastínil vy ve svém prvním příspěvku. Oba způsoby mají opodstatnění, záleží na cíli.

Jen ještě jednuí připomínku. Cituji: "Samozřejmě, že stmelení považuji za výhodu (hlavně v obdbobí bez snůšky)......."  Nezlobte se, ale vy se snažíte radit včelařům, ale tohle? On je nějaký rozdíl mezi stmelení ve snůšce a bez ní?  Proč se musí smetenec stmelit, zvláště když se mu přidává nová matka ? Proč prospívá v zimně včelstvu stmelení, ke kterému dochází více v tuhé zimě, ve větším prostoru? Co je důsledkem? Vždyť jste napsal, že to chápete jako výhodu.  Nebo vážně nechápete ten protimluv ?  Máte-li strach z "úletu" , usaďte smetenec shora na dno s mřížkou (ta tam může být do jara, to je racionální), matku můžete nechat vyběhnout po usazení nebo nechat v klícce na těsto, zase se nic nenapravuje, včely si poradí a při vytáčení za rok tu klícku dáte pryč. Nebo jste to ještě neslyšel (jistě ale nikdy nedělal)?

Ale abych svůj výstup  uzavřel. Původní idea byla, jak přidávat spolehlivě matky. Bereme-li smetenec i oddělek jako způsob přidání cenné matky, moje zkušenost je taková, že oba způsoby jsou přibližně rovnocenné, používám a budu používat nadále oba.Určitě nejsou jako metoda přidávání matek jediné, které využívám.  Pane Václavek, aby nedocházelo ke klamání začínajích včelařů, uvádějte, prosím, u svých názorů to, že je třeba váš názor nebo i podložený praxí. To je fair. Vámi prezentované informace i na hlavní konferenci jsou podávány tak, že si začátečník myslí, že jim radí zkušený praktik. A to vy přeci nejste. Takto děláte nástavkovému včelaření medvědí službu jako ti, kteří kdysi když  propagovali neizolované úly a z nedostatku praktických zkušeností hlásali naprosté nesmysly. Vy to asi vezmete jako urážku, ale já vám to vlastně závidím. Kdybych mohl začít tam kde vy dneska, ušetřil bych si tak 15 let života, protože jsem paralelně s nástavkovým včelařením včelařil i klasicky. Včelařina je nejen řemeslo a vášeň, ale i umění. Tak to také tak berme a mějme k němu trochu úcty a pokory.

13 M. Václavek M. Václavek | E-mail | 12. srpna 2008 v 12:03 | Reagovat

,, Smetení 3 NN trvá 15 minut ,,

Odkud včely smetáváte? Popište prosím celou Vaši proceduru odběru včel. Zdá se mi to časově nadsazené a nebezpečné ( předpokládám, že mateří mřížku nepoužíváte... sklepáváte včely mimo jiné také z plodových plástů... co uděláte, když zjistíte, že jste do smetence sklepl matku a přitom jste odebral materiál z více včelstev? ).

Metodu ,,smetence na plod,, jsem uvedl, protože jsem chtěl nabídnout alternativu jistého přidávání matek pro ty, co mají v úmyslu bezpečně přidat matku do oddělku. Opakuji: je určena na přidávání cenných matek. Pro vlastní matky jde zbytečnou složitost ( jejich případná ztráta by nevadila... kdo si chová matky, má vlastních matek nadbytek ). Nízkonástavkové včelaření mě učí vyhýbat se rozebírání nástavků ( z toho pramení moje možná zbytečná averze vůči smetávání ( oklepávání ) včel ). Účel nízkonástavkového včelaření je práce s celými nástavky. Samozřejmě, že to nelze vždy dodržet ( kvůli chovu matek ). Je užitečné se zbytečného ,,rámečkování,, vyhnout. V jednoduchosti je síla.

Metodu ,,smetence na plod,, jsem vyvinul, protože se hodí k mému záměru více než ,,smetenec – umělý roj,,. Plemenné matky přechovávám v tzv. záložních včelstev ( slabá včelstva... v květnu obsedají 3 NN ), která běžně používám jako startéry a finišery. Na jejich tvorbu stačí klasické oddělky. Smetenci – umělé roje, když se povedou, jsou ve srovnání s oddělky pracovitější. Ale k tomu je zapotřebí nejméně 1 kg včel ( raději více ). Tím však i bez posílení plodem vnikne spíše slabé produkční včelstvo než-li včelstvo záložní. Smetenci lehčímu než 1 kg je nutné dodat plod, jinak se mu bude dařit špatně ( ve srovnání s oddělkem by byl na podzim nedostatečně silný ). Vložením plodu do smetence se ve výsledku docílí ,,smetenec na plod,,.  

S pozdravem...M. Václavek...

14 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 12. srpna 2008 v 13:41 | Reagovat

Přátelé, pokud někdo chcete, napište  dotaz přímo na mou adresu. Tady je to s př. Václavkem marnost nad marnost. Mám na starosti rozhodně důležitější věci, než vysvětlovat  věci, které jsou notoricky známé a stačí si je jen vyzkoušet.  Z jeho prvního odstavce je zřejmé, že v nástavkových úlech (pokud je skutečně má) nevčelaří nástavkově. Jinak by věděl, kdy se jaké včely nacházejí např. v horním nástavku (je jistě rozdíl při víčkování zásob, stavebním nástavku a také proč se nemůže sméct matka. Když tak je to 1-2 případy ze 100). Přečtěte si ale nejprve ten "návod" na smetenec ve VN,. Jmenuje se: "Roj který mi udělá vždy jen radost." Víte, člověk začne dělat  racionální (tedy rozumné) věci,až  když má málo času, pak se nezaobírá zbytečnostmi.. Tímhle si člověk musí projít, to se nedá nalít do halvy.  Ono např. stačí si omést 1 nízký plást, chce to jedno ometení z jedné a druhé z druhé strany.  A což  takhle sklepnout ten plást přes smysk do rojáku? Kolik je to asi vteřin? Samozřejmě jsme různě zruční, ale to chce čas. Náhodou  smetená matka? No co asi udělá racionálně smýšlející včelař? Přeci dá ho do sklepa, za 3 dny usadí a ihned udělá nový, tentokrát lépe. Asi 2,5 kg silný smetenec se dělá  zpravidla ze 3 včelstev (záleží ale na každém a na okolnostech), tedy 3NN.  

Když se člověku něco nedaří zprovoznit nebo to nechápe, musí se řídit základním pravidlem, přečist si návod. Když to stále nefunguje, je třeba si jej přečíst ještě jednou, chyba není v návodu, pokud není ovšem napsán v cizí řeči......

15 M. Václavek M. Václavek | E-mail | 12. srpna 2008 v 16:15 | Reagovat

Pane Dvorský, jste narozdíl ode mne zkušený praktik, ale teď si už vážně protiřečíte!

Nemusíte mi vysvětlovat, že se matka nachází na plodové ploše a v medných nástavkách je její přítomnost VYSOCE nepravděpodobná. To zná každý průměrný včelař. Ale to nebyl účel mého dotazu.

Jako důkaz Vašeho protiřečení odcituji část Vašeho článku ,,Roj, který mi udělá vždy radost,, ze Včelařských novin, na který mě odkazujete. Během celé diskuze s Vámi na toto téma jsem vycházel právě z tohoto informačního zdroje.

___________________________________________________________________________

Tvorba umělého roje

Příští den vytvoříme umělý roj smetením cca 1,5-2,5 kg včel všech kategorií do dobře větraného rojáčku. Na l kg. musíme smést včely z cca sedmi plástů 39x24 cm. Je v podstatě zcela lhostejné, zda na jeho tvorbu použijeme jedno včelstvo nebo včelstev několik. V období vrcholného rozvoje včelstev můžeme z jednoho včelstva odebrat až 1 kg. včel. Pro tvorbu používám smyk a rojáček s kruhovým otvorem ve víku a plně zasíťovaným dnem nebo je zasíťování na dvou protilehlých stranách rojáčku. Velice důležité však je, abychom smétali včely všech kategorií, tzn. oklepáváme včely z plástů s otevřeným mladým i starším plodem, včely ze zavíčkovaných plástů, mezistěn, stavebních rámků. Zbytek doplníme včelami z „ medníků“. Nebojíme se ani toho, že se nám do smetence dostanou létavky. I ty totiž bude náš roj potřebovat. Pokud nesmétáme nesáté včely, můžeme je velice lehce porosit slabým roztokem, nebo jen vlažnou vodou (zvláště jsou-li včely z více včelstev). Samozřejmě, že dáváme bedlivý pozor na to, aby ve smetenci nebyla náhodně smetena matka.

_________________________________________________________________________

To mi chcete tvrdit, že to všechno stihnete při otevření 3 včelstev za 15 minut? Buď jste pořádně čiperný nebo jste to nikdy neměřil a pouze si to myslíte, že jste tak rychlý. Doslova píšete: ,, Velice důležité však je, abychom smétali včely všech kategorií, tzn. oklepáváme včely z plástů s otevřeným mladým i starším plodem,, tedy musíte lézt až do plodiště, kde se nachází matka. ,,Samozřejmě, že dáváme bedlivý pozor na to, aby ve smetenci nebyla náhodně smetena matka.,,....hledání matky je další čas navíc.

___________________________________________________________________________

Náhodou smetená matka? No co asi udělá racionálně smýšlející včelař? Přeci dá ho do sklepa, za 3 dny usadí a ihned udělá nový, tentokrát lépe.

___________________________________________________________________________

Takto postupují velkovčelaři. Co kdybyste mluvil také k nám, malovčelařům? Každému se nemusí vyplácet připravovat úly na pokažené smetence.

Univerzálnější byla odpověď, že např. za ty ,,slavné,, 3 dny se zkontrolují dotyčná včelstva a podle nouzových matečníků se odhalí bezmatečná rodina, ze které se udělá patřičně silný nový smetenec. Dříve utvořený smetenec s matkou se poté usadí do osiřelce. Matka nouzové matečníky zruší.

Ale co když bezmatečných včelstev bude více?...jaká smůla! Při ,,smetenci na plod,, se něco takového stát nemůže.

S pozdravem...M. Václavek...

16 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 12. srpna 2008 v 20:01 | Reagovat

Veškeré vaše soudy vyplývají z toho, že jste prostě nic nezkusil. Všímáte si věcí, které jsou nad slunce jasnější, času na smetení včeltev. Pokud to nezvládnete do 15 minut, jste nešika. Prostě to udělejte a  neloudejte se. Naučte se číst. 3 včelstva, ano, ale jde to i u jednoho . Nenapsal jsem náhodou zpravidla?  Otevření 3 včelstev, jsou 3 minuty navíc, nic víc to není. Na to aby byly ve včelstvu včely všech kategorií jsem vám odpověděl v předešlém  příspěvku otázkou. Vy to vůbec nevidíte, asi je to pro vás skutečně cizí řečí.  To s vámi musím mluvit skutečně jako s novým návštěvníkem včelařského kroužku? Vážně si  myslíte, že je třeba rozebírat několik nástavků? Jak máte ale tu odvahu radit včelařům, když nezvládáte abecedu? Pozor na matku. To vážně, když rozebíráte včelstvo (asi bych měl napsat otvíráte),  nevíte kde je matka, resp. kde není?  Tak to je doopravdy smůla, musíte se ještě hold učit. Kontrola včelstev zda tam nejsou matečníky. No tak to mi neříkejte, že včelaříte v nástavcích, tomu prostě nevěřím. Proč bych takovou kontrolu děla? Já bych udělal okamžitě potřebné bez té kontroly (možností je mnoho, tak to nebudu rozepisovat). Že,  ve včelstvu není matka, je ve smetenci poznám přeci do hodiny (poznámka jen pro vás, do hodiny, to je tedy i do 10-15 minut). Vy ne?  Nehledě na to, že 1-2 případy ze 100, no to by jste musel těch smetenců udělat. Jenže  pak už by jste se tak nedivil. Musím se ale přiznat , že při těch stovkách smetenců i oddělků jsem takový problém  neřešil nebo si na něj nevzpomínám. S vašimi pár včelstvy se ale načekáte. Kdyby ale náhodou, je 1 včelstvo navíc problém? Proč tedy ten semtenec, oddělek děláte? Já mj. proto, abych nahradil počty za rozpuštěná včelstva!  Vytvořil nová, třeba testovací včelstva. Vy říkáte, že propagujete nástavkové včelaření s  využitím velmi silných včelstev, používáte k tomu i oddělky. Tak v čem by bylo jedno mladé včesltvo navíc problém?  Pane  Váckavek, asi skutečně mluvíme různou řečí. I v předchozích příspěvcích jsem vám položil několik otázek, ani jste na ně nereagoval. Schovejte si je a pak si je přečtěte znovu za 10-15 let, uvidíte, že se chytnete za hlavu, tedy pokud budete včelařit a budete na to dost velkej chlap.

A ještě poslední věc - vše co zveřejňuji ,jsou některé moje praktické zkušenosti, můžu to ukázat, doložit, každý si to může ověžit na místě. Jenže o mě to ví každý. Napište, kde včelaříte, jak dlouho a kde, s kolika včelstvy. Na hlavní konferenci se vás na to včelaři několikrát ptali, nikdy jste neodpověděl jasně. Zřejmě si myslíte, že se můžete schovat za anonymní ínternet. To se ale hodně mýlíte. Když člověk něco dělá poctivě a se zájmem, pozná z řečí, formulací, užitých termínů i reakcí na různé "miny", koho má před sebou.

Jen abych trochu uvedl na pravou míru ten váš teoretický "objev" Při smetenci na plod se něco takového nemůže stát. - Jistě, tam také nehledáte matku, to čas podle vás nestojí. Plod  třeba z jednoho včelstva a včely z druhých, opět je tu časový náskok jako hrom proti klasickému smetenci, to je přeci zřejmé každému. Ani jste přeci nemusel uvádět časovou náročnost (to ať si uvádějí ti poctivci, alespoň je naštvete, že), dost možná, že je to skutečně jen na papíře.

Tu univerzální odpověd si strčně za klobouk, nic takového jsem nenapsal, ale vy to asi jinak neumíte.Dále, jedni roztoči na plodu a jiní na včelách, bezva množárna na vitální roztoče. Že jste mi to nepradil před 5-6 ti léty, to jsem pro cílené množení roztočů nějakou metodu potřeboval. Vyřešil jsem to mnohem jedoduššeji, tedy racionálněji. Jenže to se dostáváme někam úplně jinam a jestliže vám moje současné praktické zkušenosti zní jako cízí řeč, tohle by pro vás bylo, jako kdybych spadl s Marzu.

Moc se těším na to ( a skutečně vám to i přeji), až budete moci napsat že to, co děláte, děláte s takovým a takovým výsledkem třeba 10 let. Jsem přesvědčen, že jste letos možná ani nezačal. Vaše sebestředná povaha by vám nedovolila se nepochlubit. Nebo se pletu? Kolik jste uvedl případů?

No a ostatním malovčelařům doporučím to, co vždy. A tím se i loučím. Pracujte ve včelstvech jako ve velkoprovozu! Jedině tak bude te mít nízké náklady a prospěje to vám, vašim včelám i vaší kapse. Pak budete více rentabilní. Učte se rozpoznávat jednotlivé situiace na 1-2 včelstvech,které pozorujte a rozebírejte třeba každý týden. Takto zaplacené školné se vám určitě vráti. Včelí pánbíček vám to odpustí, protože to včelám v konečném efektu přinese více užitku.

17 M. Václavek M. Václavek | E-mail | 12. srpna 2008 v 22:17 | Reagovat

Oba způsoby mám úspěšně vyzkoušené. To, že jsem smetenců a oddělků neudělal za svoji praxi stovky, přece neznamená, že moje inovace ( žádný senzační objev! ) musí být automaticky nefunkční. To, že nejsem zkušený praktik, není argument špatnosti. Tyto připomínky jsou nekonstruktivní kritikou a přesouvají věcnou debatu na úroveň osobní.

Nikdy jsem nepsal, že plodové plásty a včely při ,,smetenci na plod,, odebírám z více včelstev...proč?  Žádní vitální roztoči! ,,Smetenec - umělý roj,, nevyhovuje mému záměru a situaci, ve které vytvářím záložní včelstva. Tím však nemíním, že podle mě jde o metodu špatnou. Každému nemusí vyhovovat to samé.

Nemám rád metody s nečekanými zvraty. Proto od začátku včelaření předcházím rojovým náladám racionálním včelařením, neboť rojaření je včelařská nejistota na prvním místě. Nicméně 100% jistota ve včelařství neexistuje, proto i sebevíce zaručenější technika může selhat. Přesto jsou způsoby, kterými se neúspěchu dosahuje velmi zřídkakdy, takže je zbytečná příprava hmotnými rezervami na možné selhání. Případná nečekaná ztráta se vykompenzuje mnohonásobným počtem případů úspěšných. A právě takové metody po zvážení časového hlediska ve vztahu k výsledku a účelu preferuji nad ostatními.

Myslím, že další diskuze na toto téma dosavadním stylem je opravdu ,,marnost nad marnost,,.

18 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 12. srpna 2008 v 23:31 | Reagovat

Tak s tímhle s vámi naprosto souhlasím. Nedokázal jste odpovědět ani na jednu mojí otázku. Záměrně jsem vám neodpovídal přímo, ale otázkami. Asi jste si to nepřečetl na internetu, to je zřejmě váš jediný zdroj informací.  

Diskutovat s vámi v odborné rovině je naprosto kontraproduktivní.   "Propagujete" nástavkové včelaření, ale používáte metody "klasiky". Mluvíte o racionalizaci a vaše konání je v rozporu s ní. Základní zákonitosti chování včelstva nevnímáte a proto je ani nemůžete využít.  Vaše poslední vystoupení na konferenci , kdy jste včelaři ze Slovenska poradil jak téměř s jistotou přijít o včely v zimě (chtěl zimovat ve dvou prostorách na velkých plástech), je ukázkou vašich znalostí. Vztah plodu, zásob a tendence rozvoje v tuto dobu vám nic neříká, natož poloha česna.  Včelaření je podle vás asi  loterie. To není žádná osobní  rovina diskuze nebo invektivy, to jsou skutečnosti. Jedno vám ale nemohu upřít, už dlouho mne tak někdo nepobavil. Přečtěte si  např. váš druhý odstavec, asi vážně vůbec nechápete, co jsem napsal já a co píšete vy. Jak jsem již předeslal, mluvím pro vás naprosto cizí řečí. Za to se vám  moc omlouvám.

19 Eman Eman | E-mail | Web | 13. srpna 2008 v 6:01 | Reagovat

Děkuji  všem za upřímné komentáře. Maličko jsem si připomněl diskuzi pod článkem o včelích rojích. Tam se ale navíc argumentovalo "tisíci děkovných dopisů" (přeháním).

Ale přesto věřím, že nadšený zájemce o včelařskou moudrost tady najde dost materiálu k inspiraci a přemýšlení a o to mi jde. Nakonec, kdo něčemu nevěří, může si zkusit ve včelách zaexperimentovat sám. Včely vydrží hodně a občas mě překvapí.

20 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 13. srpna 2008 v 8:54 | Reagovat

Abych se přiznal, vůbec jsem nechtěl na př. Václavka reagovat. Vím, koho mám před sebou, to neříkám s despektem. Určitě jsem k němu byl tvrdý. Myslím si ale, že kdyby ke svým příspěvkům skutečně připsal to, že je začínající malovčelař (tím míním tu hlavní konferenci), nebo že je to a to jeho názor, určitě by ho to v očích čtenářů nedisktreditovalo a aktuálnost jeho příspěvků nesnížilo. Opak by byl pravdou. Není přeci hanba napsat, že jsem si něco našel na internetu, popř. kde nebo že se na tu a tu věc dívám tak a tak, proč. Chybovat může každý, většina z nás se tak i učí a diskuze je právě od toho, aby se tříbily názory a zkušenosti. Taková diskuze, konference pak  má smysl. Nic není definitivní, takový je život. Např. př. Boháč toho napsal spousty. Většinu těch věci nejen, že nevyzkoušel, ale ani neviděl v praxi. Neměl problém to ale také tak deklarovat a každý si z toho vzal co potřeboval. Proto také významně k rozvoji nástavkového včelaření přispěl a byl to malovčelař.  I v tom byla právě jeho velikost.  Kdybych já napsal všecny svoje chyby a omyly, hodně lidí by se pobavilo, ale možná, že ještě více poučilo. Třeba to někdy udělám.

21 Eman Eman | E-mail | Web | 13. srpna 2008 v 15:07 | Reagovat

....Kdybych já napsal všechny svoje chyby a omyly, hodně lidí by se pobavilo, ale možná, že ještě více poučilo. Třeba to někdy udělám.

----------------------------

:-) Taky mě už napadlo napsat knížku "1000+1 chyb a omylů ve včelařství". Na ty chyby bych vsadil a poučení z nich mi pomohlo k poznání. Úspěchy bych tolik neinzeroval, protože to mohla být náhoda, šťastná shoda okolností a zázrak včel. Mohli bychom ty chyby dát dohromady, možná se ještě někdo přidá, a vydat to pod nějakým pseudonymem  :-)).  

Připomínám k tomuto tématu pro pobavení článek: http://ovcsvpardubice.blog.cz/0702/dalsi-murphyho-zakony-o-vcelareni

22 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 13. srpna 2008 v 15:44 | Reagovat

Vlice krátce k (4). Nedávno jsem tvořil oddělek a přidával do něj matku. Je tu úplně klasika .

Po vypuštění matky  jsem ho zkontroloval za 2 dny, naraženy 3 matečníky na zbylém otevřeném plodu. Další kontrola, když byly larvičky již v hustší krmné štávě, naraženy a zakladeny dvě misky. V úterý další kontrola při víčkování plodu, opět naraženy a zakladeny 2 misky. Jsem zvědav, zda budou dále tak tvrdošíné a narazí misky i při vybíhání prvních mladušek. To bude 23-24.8.Že jsou včely tak důsledné ve snaze zbavit se cizí matky, resp. nahradit ji "svojí", se zas až tak často nestává.

23 R. Stonjek R. Stonjek | E-mail | 21. září 2008 v 17:43 | Reagovat

Letos jsem přidával inseminovanou matku od chovatele, kterého jsem si chtěl otestovat a porovnat výkony včelstev od jeho matek s těmi mými. Samozřejmě do odělku. Matka už zakladla několik plástů a  potom jsem ji našel před úlem a uvnitř několik matečníků. Klasika.  Proč se tak děje je z našeho pohledu velká neznámá, ale včelky ví proč.  Příští rok to zopakuju. Těch 500Kč je bezvýznamných oproti užitku. Do př Václavka a jemu podobným moc nerejte. I včelařská sranda musí být. Chlapci totiž neví aní náhodou, že veškeré novinky a teorie, které nejsou ověřeny na 100 včelstev při zaměstnání jsou na .......

24 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 30. září 2008 v 11:29 | Reagovat

K (23) pokud matka uhynula tak do týdne-10ti dnů, je velice pravděpodébné, že byla nosematická. Někdy se ale stává, zvláště přidáváme-li genticky odlišné matky, že ji začnou měnit a krize nastávaji tak jak jsem to popsal v (4). Jden můj známý mi dokonce popisoval, jak mu přijímaly včely matku ve smetenci /on ho ovšem nechal ve sklepě jen 2 dny, zde mohl vzniknout ten problém/. Včely se mezi sebou vybíjeli tak dlouho, až zbyla jen malá část a musel posilovat. Ta matka mu ale také ležela cca týden na poště. I to mělo určitě vliv. K (22) musím uvést, že včely chtěly matku měnit až do září. Je tam stále, ale asi to na jaře  zkuší znovu. Za tu dobu ji totiž okousaly 2 nožičky, přesto kladla celkem dobře. V současné době mi od ní létají dcery na snubní lety.Tak si ještě trochu zavčelařím.

25 josef josef | E-mail | 5. února 2016 v 11:57 | Reagovat

kdo by mi poradil kde bych sehnal plemeno vcel které silné zimují nemusí být kranky ale aby byly mírné potrebuji je do chovu nakrížením vigorek která slabá zimují na vápenatění dobře ale jinak ne

26 Chalons Chalons | Web | 7. června 2016 v 21:48 | Reagovat

smlouva o půjčce 2014 :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama