Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Má náš "Varroa-monitoring" smysl? Jistě má!

14. července 2008 v 9:06 | Eman |  Varoáza
Po přečtení jednoho příspěvku ve Včelařské konferenci by možná některý čtenář zapochyboval.

Ovšem krátce na to přišla brilantní odpověď B. Gruny a z příspěvku jednoho účastníka, který se podepisuje Stonjek, se stala dobrá nahrávka na smeč.

Bronislav Gruna (89.235.19.203) --- 14. 7. 2008
Re: Kolíček na Gabon (30456) (30464) (30466)

Stonjek: > Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi téměř nepoužitelné. Myslím, že důležité je roztoče si každý monitorovat sám a věnovat se tomu.

Nic nemůže nahradit vlastní sledování podložek. Společný monitoring může varovat ty, kteří nesledují spad a monitorujícím dát větší jistotu v rozhodování. Loňské úhyny dokládají, že k přemnožení roztoče došlo na rozsáhlém území, i když jistě existují místní rozdíly. Kdyby loni fungovaly stránky VMS, jistě by mnoho včelařů mělo šanci zachránit svá včelstva. Pokud sledujete spad, je škoda nevložit vaše data do systému. Přes vaši skepsi si myslím, že se na stránky VMS občas podíváte.
Co k tomu dodat více? Jen to, že pokud by byla vyhlašována cena za nejdůležitější událost na internetu týkající se českého včelařství, tak bych udělil první cenu právě tomuto nápadu včetně podložky pod včely. Je to v podstatě maličkost, ale kdyby to fungovalo vloni, nemusely by být ztráty včelstev tak velké. 1/3 včelstev činí odhadem 150 000 včelstev, to dohromady dělá asi 300 milionů Kč (záleží na tom, kolik je cena včelstev a nepočítám ztráty na úrodě nedostatečným opylením). Samozřejmě k podložkám a k monitoringu musí být ještě nemalá aktivita včelařů a dobrá a včasná distribuce léků. Ale správným podnětem ve správný čas to celé začíná.
Dokonalost spočívá v detailu a systém Varroa - monitoringu je takový malý kamínek v mozaice. Na to navazuje bdělost včelařů a promyšlený systém boje proti roztoči. Samotný systém problémy nevyřeší, ale kampaň kolem něho přiměje řadu včelařů se monitoringem zabývat a plánovat adekvátní zásahy v pravý čas.
Našemu českému systému boje s varroázou vytýkám právě tu bezhlavou plošnost zásahů nejtvrdšími chemikáliemi. Je to neúsporné, neekologické a jak se vloni ukázalo i mnohdy neúčinné. Například letos na jaře povinně natíral plod fluvalinátem každý na území, kde byla statisticky vyhodnocena nepříznivá situace ze vzorků zimní měli. O tom, co je fluvalinát za "sajrajt" jsem tu již psal. To je tvrdý jed, který působí i na imunitní systém včel a může vyvolat rezistenci roztočů, jak se již jinde na světě stalo. O přechodu tohoto jedu do vosku a medu nemluvě. Ale konečně se v některých nových veterinárních vyhláškách objevila povinnost monitorovat přirozený spad roztočů. První vlašťovky.
Letos je situace zase jiná. Překvapovalo mě, že jsem na podložkách nemohl objevit roztoče. S rozpaky jsem tuto skutečnost zveřejnil na tomto blogu a přidali se další. Systém Varroamonitoringu tuto zkušenost potvrzuje. K letošní situaci s "nedostatkem" roztočů se opět vyjadřuje na konferenci B. Gruna:
To, že letos roztoči nepadají, je pravděpodobně logický důsledek lońské kalamity. Vývoj populace parazita a hostitele má určité zákonitosti a kulminuje ve víceletých cyklech. To platí u hrabošů, producentů medovice a zřejmě také u Varroa destructor. U našeho roztoče však do přirozeného cyklu zasahuje člověk aplikací léčiv.
Nechci zpochybňovat vliv teplé zimy, ale podle mého názoru na problémy zadělal rojový rok 2006. Ten rok se také roje bohatě zásobily na zimu, protože v letní snůška byla vynikající (medovice byla téměř všude, výborně medovala lípa i slunečnice). Tyto roje pak během léta 2007 zamořily roztoči včelstva léčená.
Hromadné úhyny nebyly u nás poprvé. Na podzim 2002 a v zimě 2003 uhynulo na okrese Břeclav 40 % včelstev na varoázu. Protože byly tučné náhrady (1300 Kč/včelstvo), tak se to svedlo na melicitózu. Ta se ale v rovinách jižní Moravy prakticky nevyskytovala. Mě na Břeclavku roztoč zdecimoval asi 50 ze 60 včelstev. Následně v roce 2003 byla také nízká intenzita varoázy. Stačí se podívat do diskuse v říjnu-listopadu 2003, také se řešilo, proč roztoči nepadají. Příčina je stejná jako letos - krajina je vyčištěná. Takže navzdory teplé zimě, varování odborníků a nařízené plošné aplikaci gabonů se pravděpodobně nepřítel nedostavil.

Broněk Gruna
Opět potlesk.
----------------------------------
Pro úplnost a na závěr pokračování a doufejme konec konverzace o tomto tématu, protože názor oponenta VMS je neudržitelný.
Stonjek napsal:
>Milý Bronislave, dovolím si s tebou nesouhlasit. V loňské situaci by byl VMS úplně k ničemu. Jednoduše proto, že drtivá většina včelařů Internet nepoužívá, ve Včelařství, které dostává téměř každý, bylo dostatečně silné varování a v dostatečném časovém předstihu a co to bylo platné!!! Navíc situace s VD se lišila již v malých vzdálenostech. VMS jsou prostě zajímavé, možná nějak použitelné informace, ale pro včelaře, který chce zdárně vyzimovat platí pouze jediná rada" spoléhat pouze na sebe a hlavně něco o tom vědět. Tenhle společný "svazácký" přístup mě prostě nic neříká. Zdraví R. Stonjek


VMS je především pro včelaře, kteří spoléhají hlavně na sebe a chtějí o tom něco vědět. Má jim poskytnout doplňkové informace k vlastnímu rozhodnutí. Pokud vidím, že roztoči začínají padat v míře vyšší než obvyklé v různých částech ČR, můžu např. zvýšit počet monitorovaných vlastních včelstev, zkrátit interval sledování nebo si dát práci s důkladnějším sledováním trubčího plodu. Zatím jsme tu měli systém léčení založený na rozhodování v centru. Včelaři jsou zvyklí pasivně čekat na pokyny shora. To já považuji zas "svazácký" postup.
Game, set, and match !! Hra, sada a zápas pro B.G.


Poznámka na závěr a pak už k významu VMS ani slovo:

V polovině listopadu 2008 jsem letmo mrknul do Včelařské konference a zase na mě vykouklo jakési "Deja vue". Pyšný a poněkud přifouknutý včelař S. se znovu otřel o VMS. Už s tím začíná být poněkud trapný a případ pro psychoanalýzu. Reakce P. Texla, iniciátora VMS, je stručná a jasná. Tak tedy tady naposledy:
Petr Texl (93.91.48.138) --- 21. 11. 2008

S:



Současně je nutné naučit se a vybavit se na spolehlivý monitoring a nespoléhat se na Internetovou verzi, protože její význam v praxi mi uniká. Mě je totiž srdečně jedno jaká je situace ob ves, ale od zač července musím vědět alespoň přibližně co se děje u mě na včelnicích.



----------



Odpověď P.T.



Základem VMS je monitoring u vlastních včelstev na stanovišti - včelař je zodpovědný za zdravotní stav svých včelstev. Internetová aplikace je nadstavba a inspirace pro druhé. Přesto má určitě také svůj význam (porovnání, ověření nástupu invaze varoózy i třeba vedle ve vsi.) Kdo monitoroval v roce 2007 a včas adekvátně zasáhl, tak má včely, kdo monitoroval letos nemusel požívat tvrdou chemii a nemá tolik reziduí v medu. Sdělovat informace jiným, využívat je atd. je projevem pospolitosti lidí stejně zaměřených. Vždyť v této konferenci neděláte nic jiného. Také to můžeš pouze říci mámě doma.
Jinak přeji vše dobré. Petr Texl

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 14. července 2008 v 12:04 | Reagovat

Nechci znevažovat diskuzi na "hlavní konferenci" (nezúčastňuji se jí , tak by to nebylo fér), je potřebná a zúčastňují se ji především včelaři, kteří jsou na ni téměř neustále napojeni nebo se tam náhodou dostanou a reagují na aktuální problematiku. To jsou její přednosti i slabiny, tak jako u všeho. Ti kteří jí zorganizovali, odvádí dobrou práci. Je  trochu samozřejmé, že  včelaři, kteří si poradí sami, společný monitoring nezajímá nebo se spíše tak tváří. Je přece nadprodukce medu a každý včelař je druhému konkurentem. Jen mi nejde na rozum to, že se tak chovají, nebo vyjadřují, funkcionáři organizací (jedno kterých). Nechám -li se někam zvolit, znamená to, že chci udělat něco i pro druhé a osobní ambice musí jít stranou. Alespoň já to tak chápu.  VARROÁZA je tak trochu komplexní onemocnění (navazují na ni další). No a v tom právě může být velký přínos společného varroamonitoringu. Získat data, která se dají dále zpracovávat, doplňovat, porovnávat (nová aktualizace je toho dokladem, o tzv. varroamapách jsme zde také mluvili). Přesto, že praktici vědí, že se V.d. šíří a vrací po vlnách, nikdo se tím u nás nezabýval. Nikoho nezajímaly hlasy upozorňující na tzv varroázní roky, vliv počasí, polohy  a pod. Tohle je velice slušný začátek, jsme v tom na jedné lodi, soused může ovlivnit souseda. U nás je hustota zavčelení velká. Od samého začátku byl společný postup nejsilnější zbraní moetodiky boje proti V.d. Myslím si ale, že vzhledem k organizovanosti, této zbraně využíváme minimálně. Společný postup by neměl znamenat omezení osobní svobody při rozhodování při zvolení prostředů, postupů proti V.d. (vlastně i dalším nemocem) a v případě varroamonitoringu tomu tak rozhodně není.  Naše organiázace se snažila takovýto monitoring zorganizovat ještě před tím, než se o podložkách a monitoringu mluvilo. To, že to takto organizuje někdo celostátně je veřejně prospěšná a činnost, ze které budeme čerpat i  my v Mladé Boleslavi. My bychom byli dokonce ochotni za tuto službu platit !  Do budoucna se to dá využít i  pro MVP, nosematózu, lesknáčka úlového a pod. Ono to totiž všechno může mmj. i zvýšit zájem a aktivitu v organizacích. U nás spad sleduje cca 30 lidí z organizace a tzv. varroalinku využívají i lidi z jiných krajů.  Na varroamonitoring  se je třeba  dívat jako na projekt s dlouhodobou perspektivou a dlohodobým dopadem. Za peníze daňových poplatníků toho bylo již napsáno v různých metodikách skutečně mnoho. Přesto na tom nejsme lépe než ostatní země. Já bych si rozhodně nedělal legraci z toho "svazáctví". Ti kteří tuto akci začali, začali nezištně pro nás všechny.  Klobouk  dolů před tou partou našenců, kteří vidí dále než ostatní.  Jsme ale v Čechách, a tak je téměř národní tradicí to, že ti tzv. rebelové, potížisté, jinými slovy novátoři, pionýři.....,  jsou osočováni, podezíráni z nečestnosti a osobního prospěchu často od těch, kteří mají máslo na hlavě. Jenže někdo tu zahnojenou cestu prostě uklidit  musí. Až bude uklizeno, půjdou po ni rádi všichni, protože je to pohodlné. Někteří si klidně tuto veřejnou, někým připravenou cestu rádi přivlastní.

2 Eman Eman | E-mail | 14. července 2008 v 13:11 | Reagovat

Zcela s těmito názory souhlasím.

Ono poplivat lze cokoli, jakákoli snaha věci zlepšit. Od počátku jsem měl pochybnosti nad smyslem systému VMS. Ani jsem se tu myšlenku neodvážil zveřejnit, protože jsem si ihned uvědomil její bláznivost (není kontrola ověření, spočívá to jen na těch co jsou na Internetu a umí se zaregistrovat a nelenují a napíší a těch moc nepřibude, protože včelařu ubývá, není to nijak vynutitelné, nedává to dokonalý a komplexní přehled atd atd.). O to více oceňuji tento počin a pro řadového včelaře, který si včely monitoruje to je brnkačka se přihlásit a zadat údaj na úrovni složitosti se přihlásit na poštovní server. Rád se taky podívám jaká je situace jinde. Nepodělit se se svým pozorováním, když je systém hotový a funguje, to bych považoval za výraz ignorantství a neschopnosti. Mnohem náročnější je pročíst se těmi příspěvky v konferenci a vzít si z toho něco co má hlavu a patu a neodporuje mým zkušenostem. Proto se již diskuze účastním velmi zřídka. Pokud někdo něco chce ode mne vědět, mám tu adresu a tomu odpovím to co vím. Na téma medovina mám například slušnou konverzaci a také z jiných oborů.

Mě jenom nadzvedla ta arogance s jakou někdo plivne na věc, která se ještě nestačila projevit, ačkoli vlastní monitoring uznává. Proč vůbec někdo takový příspěvek napíše, i když si to myslí? Já o tom taky můžu pochybovat, ale ve svých ideálech cítím, že je to dobré. Jinak než jako zkratové myšlení si takové soudy nedokážu vysvětlit.

Někdy se zasním a představuji si, jak v budoucnu si budu chtít zřídit nové stanoviště, otevřu si stránku Varroamonitoringu a zadám si GPS souřadnice různých míst, kam by to teoreticky šlo a najdu rychle: Kde a kdy byl v okruhu 5 km výskyt moru, kde jsou sousední včelaři a kolik tam mají včelstev, jaká ZO toto území spravuje, adresu Veter. správy s jejím aktuálním webem. Samozřejmě po registraci a řádném přihlášení do systému.

Nepotřebuji osobní údaje včelařů, stačí mi kontakt na důvěrníka nebo jednatele ZO. Ale to asi zůstane jenom snem, ačkoli i VMS byl před rokem v podobném stavu.

3 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 14. července 2008 v 14:28 | Reagovat

Souhlasím. že VMS je významný počin. To, aby přestal být jen počinem a stal se skutečným monitoringem je zapotřebí,  aby v tomto státě nezůstalo vše jen na nadšených amatérech (v dobrém slova smyslu). Aby takový systém se stal vypovídajícím, musí jej vést odborník s možností zavést jednotnou metodiku sledování. Co tím mám na mysli? Finanční podporu státu na zavedení monitorovacích stanovišť (cca 5 včelstev) s jednotnou metodou chovu, ošetřování a především jednotným genetickým základem včelstva. Kdyby místo 1000 Kč za uhynulé včelstvo (často u nedbalých včelařů) investoval stát do takových stanovišť možná v každé organizaci, udělal by v boji proti varroáze víc a ještě by mu zbylo.

4 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 14. července 2008 v 23:51 | Reagovat

ad 3)

O tom nám právě půjde ve středu na jednání na MZe, kde poprvé dojde na jednání u kulatého stolu a jsou pozvani zástupci všech včelařských subjektů. Je smutné, že k tomuto jednání dochází až když je nějaký průšvih (invaze v.d.). My toto navrhovali již před sjezdem ČSV před 3 roky. Nám m.j. půjde o to, aby se malá část (alespoň 1%) z peněz na obnovu po úhynech dala na budoucnoust oboru - na varroamonitoring. Jsme pro systémové řešení problému a ne pro zalepování ztrát. To prvé není hned vidět - to druhé je líbivé a politicky módní. Samozřejmě pozorovací stanice se shodnými úly, varroadny a dalšími shodnými podmínkami (genet. materiál, technologie atd.) bude výborná věc pro varroamonitoring. Snad prozřetelné ministerstvo a jeho rádci takto nastaví projekty pro další období !!!

5 Radek Krušina Radek Krušina | E-mail | 15. července 2008 v 1:02 | Reagovat

Když jsem si přečetl poslední čísto Moderního včelaře, tak mi z toho vyplynulo, že z dobré myšlenky hrozí, že se udělá zase ve spolupráci s ministerstvem "zákon", a nemonitorování bude postihováno.

Pokud jsem to pochopil správně, tak mi z toho je jaksi smutno.

Nařídit monitorování vyhláškou veteriny a potom z těch kdo nemonitorují dělat lemply je sice možné, ale nepřijde mi šťastné.

Radek Krušina

6 ales ales | 15. července 2008 v 10:24 | Reagovat

Mně se to také nelíbí. Monitoring je dobrá věc, ale jestliže bude pod hrozbou sankcí nařízen, bude to znamenat další úbytek včelařů. Staří pánové to nemají zapotřebí. Včelařství prostě není totéž jako chov dobytka. Když někdo přestane chovat krávy, téměř nic se nestane. Když z krajiny zmizí včely, má to rozsáhlé následky. Stát se musí rozhodnout, jestli včelařství chce nebo nechce podporovat. Podle mého názoru zachování včelařství JE ve státním zájmu. Pokud tomu tak je, je třeba hledat správnou formu podpory. Platit za zazimovaná (nikoliv vyzimovaná) a uhynulá včelstva je chyba. Podporuje se nedbalost a spekulanti. Výjimkou snad může být jen mor, který se prozatím nedá ovlivnit.

Jestliže by se na něco mělo přispívat, pak za prvé na nové úly s podmínkou, že budou nástavkové a budou mít zasíťované dno uzpůsobené k monitoringu VD a odběru měli. Za druhé na provedení léčení. *Provedení*, nikoliv na léčiva samotná. Mám zkušenost, že zvláště staří včelaři, kterých je převaha (ale nejen oni) léčení neprovádějí správně nebo vůbec. Odpařovací destičky věší hned za dvířka na poslední plást, fumigační pásky dávají do podmetu, při vykuřování neuzavírají úly, na natírání plodu pořádně nevidí. Žádný o třicet let mladší mlíčňák jim samozřejmě nebude říkat, co a jak mají se včelami dělat, když mají padesátiletou praxi. Na přednášky nechodí. Finanční podpora školení je opět zbytečná a zdá se mi, že se do toho dá schovat všechno možné a vytahovat ze státu peníze. Taková je skutečnost a nelze s ní prakticky nic dělat. To, že je na výkazu uvedeno, že se musí léčit "komisionelně" za přítomnosti důvěrníka atd., je zcela k ničemu. Přese všechno jsou to právě staří včelaři, kteří jsou schopni a ochotni chovat včely, potřebujeme je a jejich snažení je rozhodně hodno naší úcty.

Podle mě by drobný včelař měl dostat do ruky maximálně odpařovací destičky. Všechny ostatní léčebné zásahy by měl provádět státem placený člověk, který je provede správně. Nebude s nikým diskutovat kam že se mají zavěsit fumigační pásky a bude mít od státu aerosolový vyvýječ, léčivo, elektrocentrálu a ostatní nezbytné věci. Bude mít svůj seznam včelařů, přijede, udělá práci, uvidí v jakém stavu jsou včelstva, podá hlášení podle pravdy. Velkovčelařští podnikatelé nechť mají sankcionovanou povinnost dělat všechno sami. U malých to ale nebude a nemůže fungovat.

7 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 15. července 2008 v 10:48 | Reagovat

Oni si to prostě předníci zjednodušili. Kdyby ale včelaření rozuměli, nemohlo by to někoho ani napadnout. Takto se dá ale předejít kritice, zajisti si alibi. Já ale nesouhlasím s tím státem placeným úředníkem, je to zase jen další zásah do svobodného rozhodování člověka. Zase direktiva, zase korupce, zase obcházení......... Stávající systém léčení působí jako sekačka na trávu. Dobré i špatné dá do jedné latě. To je není dobře. Takto organizované léčení by byl velký krok zpět. Lidé se musí vychovávat, ne nutit. Už vidím včelaře jak se tváří na úředníka, který jim cpe do včel lék, když není třeba. Jenže on je umlčí razítkem.  Žádný diktát k ničemu dobrému nevedl. Naopak , je třeba mít více možností výběru léčiv i metodik. Je ale také třeba daleko více důslednosti a také odpovědnosti.  My včelaři jsme velice dobře organizovaná firma, každá druhá by nám to mohla závidět. Pokud ale budeme ke všemu přistupovat jako doposud, tedy že se budeme spoléhat na někoho druhého, nepovede to k ničemu. Svých  možností z jednotné organizace  tedy rozhodně nevyužíváme.Zemědělci dostanou ročně velké dotace jen na to, že skot proběhne pastvinou nebo, že posekají trávu. Na včely stát zapomíná. Dotace D1 je z tohoto pohledu naprosto směšná. Je ale asi maximem dosažitelného, stát bude mít o včely zájem až bude doopravdu průšvih . Třeba to ale zase vyřeší nařízením chovat včely v každé třetí chalupě. Tohle vážně chceme ?  Zamysleme se nad tím, co chceme. Na jedné demokracii, svobodu rozhodování, volbu a v zápětí to zase popřeme. Tím jsem schtěl reagovat na příšpěvky př. Krušiny a Aleše.

8 ales ales | 15. července 2008 v 11:33 | Reagovat

[7] Díky za Váš názor. Problém vidím v tom, že popisujete jak by to mělo být, nikoliv jak to je. Problém se nevyřeší filozofickými úvahami o občanských svobodách. Právě neschopnost či nemožnost zasáhnout proti roztočům s významným přispěním silné potřeby včelařů dělat si všechno po svém nás dostaly tam, kde momentálně jsme. Kdo chce od státu podporu, musí splnit podmínky pro její přijetí. Chybu vidím v tom, že podmínky nejsou dobře dány a i kdyby byly, jejich splnění se těžko kontroluje. Stát, resp. Svaz může včelařům se splněním podmínek významně pomoci. Podle mě právě k tomu Svaz máme.

9 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 15. července 2008 v 12:24 | Reagovat

Já s vámi v mnohém souhlasím. Souhlasím i s tím, že se problém nevyřeší s filozofickými uvahami. Ale už vůbec se nic nevyřeší zakazováním či omezování občanských svobod. Pro mě je to kategorie nejdůležitější. Je přeci třeba říci, co chceme, kam chceme směřovat a pak volit cesty. Planých řečí bylo skutečně vedeno hodně. Každý máme svůj způsob myšlení, slovník, návyky, charakter a posléze i svůj osud. To vyplývá z naší osobní filozofie. Na problém se je třeba dívat nejdříve z odstupu a pak řešit detajly. Řešení pro řešení, práce pro práci, léčení pro léčení, to my nedává smysl. Vždyť se na to podívejte. Někteří z nás bezostyšně zostudí druhé, obviní je z nezodpovědného přístupu vloni a přitom sami letos nasadí gabon aniž najdou jediného roztoče na podložce i na plodu včelách již nyní nebo i dříve. To je přeci klasická ukázka nezodpovědnosti a nepochopení podstaty problému a z toho vyplývajícího i špatného řešení. Možná, že by ten gabon byl třeba za 14 dní, možná vůbec. To ale musíme o V.d. něco vědět. No a k tomu,  myslím, varroamonitoring významně přispívá a může přispět mnohem více. Hezký den. L.D.

10 Eman Eman | E-mail | 15. července 2008 v 12:27 | Reagovat

(5) I řádné léčení je nařízeno vyhláškou a na porušení je sankce. Neslyšel jsem, že by někdo sankci udělil. A přitom za loňský rok je spousta hmatatelných důkazů, že se řádně neléčilo. Ale místo sankce přijde od státu dotace. (ono se těžko něco dokazuje, a případným svědkům se pak někde zapálí včelíny)

Na většinu lidí působí hrozba motivačně. Tak jako řada lidí jezdí jako prasata auty, bez řidičáku, bez pojištění, bez  STK, se zoufalým tech. stavem, opilí, nadrogovaní atd. tak i řada včelařů si bude i nadále dělat nebo nedělat co uzná za vhodné. A to u včelaření nejde o lidské životy.

Promyšlené vet. vyhlášky s alternativami a s povinností monitorovat včetně sankcí ničemu neuškodí, naopak.

Lidi nepředěláte, ale platí na ně cukr a bič. Včelaři jsou možná trochu lepší vzorek celé populace. Každý včelaří tak, jaký má charakter. Důležité jsou výsledky.

Změna podpory na vyzimované včelstvo by určitě neuškodila, zavedení státem placených nezávislých včelařských inspektorů by taky možná stála za úvahu. Zvýšil by se tlak a motivace ke správnému jednání.

11 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 15. července 2008 v 13:13 | Reagovat

No a o tom to je. Správné vyhlášky, vyplývající z odbornosti a respektující i včelařskou praxi. Jinak máme včelařské důvěrníky, tak jich využívejme. Naše ZO má 101 členů a 24 včelařských důvěrníků. Tedy na 1 důvěrníka 4 včelaři. S tím se přeci dá něco dělat. Jinde to nebude jinak. Fakt je, že bych potřeboval ty důvěrníky nějak motivovat. Peníze nejsou na úrovních ZO téměř žádné. Tak důvěrníkům umisťujeme každoročně 1 matku F1 Vigor (je v majetku organizace po dobu svého života). Oni se za to starají o své obvody, poskytují plemenivo včelařům, chovají trubce. No ne vše je samzřejmě ideální, ale je to lepší než  kdybych důvěrníkovi dal odměnu 150,-- a ještě to zdanil.

12 JD JD | 15. července 2008 v 13:36 | Reagovat

To celé je téměř hysterická reakce na obranu VMS proti jednomu názoru, který si dovolil být odlišný...

Připomíná mi to obrannou reakci jiné včelařské organizace tak 2-3 roky zpátky. Také se šlo proti jakémukoliv oponujícímu názoru. O to smutnější, že stejná taktika se uplatňuje i ze strany tehdejších kritiků...

A propó - proč byla z prvního příspěvku př. Stonjeka vycenzurována podstatná informace...?:

- - - - - - - - - -

Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi téměř nepoužitelné. Mezi severní a jižní strání Berounky je tak asi 1,5 km. V loňském roce došlo na jižní stráni k totálnímu odvčelení, na severní většina včelstev přežila bez léčení. Takže kdyby např Ing Sejk, co má severní expozici napsal, že je bez roztoče a někdo o 2 km dál na jihu se tím řídil, to by to dopadlo!!! Myslím, že důležité je roztoče si každý monitorovat sám a věnovat se tomu. Příznivou situaci v roztoči vidím v kompletním jarním plošném přeléčení, kdy naše ZO to provedla v jednom dni. Uvidíme jak na podzim. Zdraví R. Stonjek

- - - - - - - - - - - -

Z této strany jsem podobnou rekaci opravdu nečekal a už vůbec ne nerovný přístup... :-( Sportovními slovy na závěr - Fascinovaný včelař se sám knokautoval z extraligy do oblastního přeboru...

Jsem zvědavý, jak dlouho tu vydrží moje reakce, než bude také zcenzurována...!

--------

P.S. Ve VMS jsem zapojen.

13 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 15. července 2008 v 13:54 | Reagovat

Vážení příteli JD. Nějak jsem váš příspěvek nepochopil. V diskuzi nikdo př. Stonjka nenapadal a ve vámi citovaném příspěvku je obsažena i jeho "reklama" na společný postup, informace, chcete-li i na varroamonotoring (tak to chápu já, jiný třeba ne a je to v pořádku).  To ,co napsal př. Veselý v článku jsem chápal spíše jako výzvu k diskuzi než ke konfrontaci.  Snad jsme si tady i v klidu podiskutovali. Pro mě to rozhodně bylo poučné. Já jsem se snažil ukázat, že VMS není vůbec definitvíní a má velké možnosti pomoci oboru. To, že jím někteří pohrdají na věci nic nezmění, je tu a slouží. To je nejdůležitější. Možná, že by byli někteří raději, kdyby pod ním byli podepsáni jiní lidé, to ale není podstatné, alespoň pro mě ne. Našim včelám to také jedno.

14 Eman Eman | E-mail | 15. července 2008 v 14:12 | Reagovat

K (12): O hysterii a cenzuře máme oba asi rozdílné představy. V článku je přeci rychlý odkaz na konferenci a nešlo mi o detaïly, ale o smysl a podstatu VMS. Názory se zde vyjasnily, a o to šlo.

Útok je příliš silné slovo, a já nechci a ani nemůžu na nikoho útočit, protože v případě úspěchu bych ho mohl zničit, a to nechci. Zdá se mi, že první zaútočil na VMS Stonjek tím, že ho bohorovně a nespravedlivě (samozřejmě podle mne) pro ostatní kandidáty deklasoval jako nesmysl.

Názory ať má každý jaké chce, ale musí počítat s kritikou a protiargumenty. Nechce-li to riskovat, ať mlčí. Přeci neskončíme tím, že se vzájemně pochválíme, že máme všichni pravdu a kde nic tu nic.

Nakonec, ať si to všechno posoudí každý sám.

15 JD JD | 15. července 2008 v 14:16 | Reagovat

Nepsal jsem o diskusi, nýbrž o článku samotném, který vnímám velmi konfrontačně a propagandisticky ("...z nejapného příspěvku jednoho účastníka, který se podepisuje Stonjek...", "...protože názor oponenta VMS je neudržitelný...", "Opět potlesk.", "Game, set, and match !!".). Navíc krátké příspěvky Stonjeka byly ještě kráceny - dle mého o podstatné informace, o které Stonjek opírá svůj názor. Tomu potom říkám cenzura... Bez ohledu na to, kdo je pod ní podepsán.

16 JD JD | 15. července 2008 v 14:18 | Reagovat

P.S. Při psaní [15] jsem neměl načtený [14].

17 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 15. července 2008 v 19:00 | Reagovat

K tomuto bych se rád vyjádřil. Na Břeclavsku mám více stanovišť než Broněk Gruna jedno a proto bych situaci zde shrnul.

Situace je tu bohužel každoročně stejná a ztráty včelstev jsou tu na každoročním pořádku. Proč? Před rokem 2003 tu byla situace taková, že tu byl na okrese jeden snad vyvíječ, který jsem ještě za dob schůzování na ZO ČSV - nenalezen mezi členy odhlasoval kolektivně jako odepsaný.  Zničeho nic se k mému štěstí odhlasovaně odepsaný vyvíječ nalezl a tak jsem si ho půjčil u jednoho člena OV a světe div se,  ikdyž se vědělo na ZO že ho mám půjčený se ho nikdo nedožadoval nechtěl ho dva roky, nikdo tu S NÍM jiný NEPŘELÉČOVAL !!

Taková praxe, kdy se tu aerosolem neléčilo je tu dost dlouhodobá záležitost. Vzhledem k tomu, že aerosol dokáže stabilněji roznést léčivo do chomáče a dokáže razantněji zasáhnout roztoče (můj závěr při porovnávání s fumigacemi do roku 2003 a po s  2003 aerosolem) jde o pochopitelnou záležitost, že ztráty tu na Břeclavsku nepravidelně byly a jsou ještě někde pravidlem.  Nedá se rozhodně srovnávat se stanovišti např. A. Turčániho na Slovensku, kde je zřejmě nízká zavčelenost na km2 a kde je jako protiopatření dostatečná aplikace jako fumigace.

Jedinou možnost kterou jsem zvolil po vyzimování (posledních mých vysokých ztrátách 60%) na jaře roku 2003 byla ihned investice do agregátu s kompresorem a v roce 2005 jsem si nechal na zakázku posvařovat kopie Vatu 1a - první verze s objednanými original tryskami z VÚ na novější verzi. VAT, který jsem vrátil začal být po zjištění, že mi včelstva po vyzimování všechny žijí, aktivně používán.

Od té doby jsem začal doopravdy včelařit. A vyvíječe se tu začali používat.

Na rozdíl od okolí na území okresu Břeclav, kde mají dodnes značné každoroční ztráty v různých frekvencích, jsem odpozoroval to, že je vzhledem k podzimu roku 2007 druhým problémem reinvaze je důležitý společný postup s individuálním sledováním. Proto nesouhlasím s P. Stonjekem v tom názoru, že by monitoring byl zbytečná věc a že léčení by měl být důležitý jen jednotlivec. Je to přesně ta činnost, kterou když u druhého kolabujou včelstva a zbytky z nich "kolaborujou" - stěhujíc se s roztoči na zádech ku mě, musím řešit navíc a s vícenáklady. To že úhyn je na jedné straně koryta řeky a na druhé není nic v podstatě neznamená a může se jednat o nějaké jiné zalétávání na jinou snůšku nebo do lokalit kde se roztoč řeší a neřeší, je sůška a není snůška, je větší zavčelení není převčeleno atp. To sice ve výsledku může cyklicky vzbuzovat dojem, ale příčiny úspěchu a neúspěchu u chovatelů u řeky na jedné straně a na druhé jsou jiné. Širší povodí řek dokonce co vím, může rozdělit včelí dráhy letu za snůškou a při slídění velmi. Takže přelétávání třeba širokého vodního toku  ve srovnání bez vodního toku může být tím aspektem.

Včelařská negramotnost a také laxnost je kritická, že jsem dokázal podle mé situace ve včelstvech kvůli reinvazi přesně odhadnout ztráty v okolí mých stanovišť v loňském roce.  Bohužel ten rok 2007 byl tak významný a nedbalost a pasivita tak rozšířená, že to pocítily i Čechy.

S Broňkem tedy také nesouhlasím s nějakými cykly, protože má možnost pozorovat ztráty pouze na malém území vlastního stanoviště včelstev, na kterém se po roce 2003 také snížilo razantně zavčelení. A to značně zkresluje konečnou kulminační vlnu roztoče.  Dodnes jsou na okrese Břeclav lokality s úhyny vyloženě učebnicové. Inspektorát SVS má vzorky zimní měli, ve kterých pravidelně mají včelaři vysoká množství roztočů a nic s tím ti včelaři nehodlají dělat.

Souhlasím s tím, aby byl monitoring byl vyžadován vyhláškama nebo zákonem vysloveně. Nejde o žádné zasahování do osobních práv jedince, ale jde o podmínky umožňující chov včelstev na udržitelné zdravotní úrovni.

...........

Citace z článku:>To, že letos roztoči nepadají, je pravděpodobně logický důsledek lońské kalamity. Vývoj populace parazita a hostitele má určité zákonitosti a kulminuje ve víceletých cyklech. To platí u hrabošů, producentů medovice a zřejmě také u Varroa destructor. U našeho roztoče však do přirozeného cyklu zasahuje člověk aplikací léčiv.

Nechci zpochybňovat vliv teplé zimy, ale podle mého názoru na problémy zadělal rojový rok 2006. Ten rok se také roje bohatě zásobily na zimu, protože v letní snůška byla vynikající (medovice byla téměř všude, výborně medovala lípa i slunečnice). Tyto roje pak během léta 2007 zamořily roztoči včelstva léčená.

Hromadné úhyny nebyly u nás poprvé. Na podzim 2002 a v zimě 2003 uhynulo na okrese Břeclav 40 % včelstev na varoázu. Protože byly tučné náhrady (1300 Kč/včelstvo), tak se to svedlo na melicitózu. Ta se ale v rovinách jižní Moravy prakticky nevyskytovala. Mě na Břeclavku roztoč zdecimoval asi 50 ze 60 včelstev. Následně v roce 2003 byla také nízká intenzita varoázy. Stačí se podívat do diskuse v říjnu-listopadu 2003, také se řešilo, proč roztoči nepadají. Příčina je stejná jako letos - krajina je vyčištěná. Takže navzdory teplé zimě, varování odborníků a nařízené plošné aplikaci gabonů se pravděpodobně nepřítel nedostavil. Broněk Gruna<

18 Pavel Pavel | 15. července 2008 v 21:36 | Reagovat

Jen bych si dovolil opravit příspěvek [17] G.Pazderky.

Letošní úhyny s používáním aerosolu mají minimální souvislost, použití či nepoužití aerosolu na množství úhynů již nemělo vliv. Aerosol se používá na přelomu 11 a 12 měsíce a to již stovky včelstev padlo. Včelstva již byla tak oslabená/napadená, že jakýkoliv zákrok po měsíci září je nemohl zachránit.

Podle mého názoru Varroa-monitoring má smysl, ale nesmíme zapomínat i na ostatní nemoce. Trochu se mi zdá, že jsme v diskuzích zaslepeni varroázou a ostatní nemoce přehlížíme. Chtělo by to ucelený monitoring (varroa, mor, viry, úhyny CCD, ...) na jedněch stránkách. V okolních  zemích jsou i velké úhyny na viry a sleduje se to.

19 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 16. července 2008 v 8:05 | Reagovat

[18]

Souvislost je podle mého názoru podstatná a chovatelsky důležitá.

Pokud se roztoč dostatečně plošně jednu zimu v takových kritických místech nezdecimuje a bude mít navíc druhý rok mimořádné podmínky co lze očekávat? Určitě bych takto stejně nebagatelizovat i právě společné postupy malých chovatelů kteří mají zodpovědný individuální přístup. Já dělám například takové postupy jako jedna osoba pro počet včelstev často převyšující takovou normální průměrnou ZO ČSV. A výsledky v mých oblastech velkých úhynů i u kolegů mám i přes včelařský rok 2007 -08 velmi uspokojivé.

Ještě dodám k rojovým rokům, že včely se rojí velmi a říci, že se jeden rok rojí více nebo méně má vedle této souvisloti s jinými aspekty již kalendářní rok (podletí) před tím a ne přímo právě ten rok. A já takové souvislosti zkrátka beru v úvahu na rozdíl od jiných teorií v potaz. Patří to ke včelařství jako plást ke včele.

Dále podotýkám, že takové  podobné souvislosti jsou např. i trvalých kultur u medodárných rostlin a klima při vyzrávání pupenů atp.

20 Tomáš Blaškovič Tomáš Blaškovič | 16. července 2008 v 12:09 | Reagovat

"[3] Pavel Holub, mail, 14.7.2008 14:28

Souhlasím. že VMS je významný počin. To, aby přestal být jen počinem a stal se skutečným monitoringem je zapotřebí, aby v tomto státě nezůstalo vše jen na nadšených amatérech (v dobrém slova smyslu). Aby takový systém se stal vypovídajícím, musí jej vést odborník s možností zavést jednotnou metodiku sledování. Co tím mám na mysli? Finanční podporu státu na zavedení monitorovacích stanovišť (cca 5 včelstev) s jednotnou metodou chovu, ošetřování a především jednotným genetickým základem včelstva. Kdyby místo 1000 Kč za uhynulé včelstvo (často u nedbalých včelařů) investoval stát do takových stanovišť možná v každé organizaci, udělal by v boji proti varroáze víc a ještě by mu zbylo."

Chápem Vašu pripomienku ohľadne zabezpečenia rovnakých podmienok pri monitoringu, hlavný zmysel varroamonitoringu však vidím práve v tom, že ho budú robiť samotní včelári v rôznych podmienkach a s rôznymi chybami. Porovnávaním svojich výsledkov s ostatnými včelármi tak skôr prídu na chyby, ktoré robia a skôr pochopia správanie sa parazita a príčiny nástupu jeho gradácie. Potom budú vedieť efektívnejšie s varoázou bojovať. Hlavný prínos monitoringu tak nevidím v jeho výsledkoch samotných, ale v prínose pre vzdelávanie samotných včelárov ale aj získanie poznatkov, ako sa správa klieštik v rôznych podmienkach a pri rôznom spôsobe starostlivosti o včely - o to by sme pri unifikácii podmienok pri monitoringu prišli.

21 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 18. července 2008 v 11:31 | Reagovat

Možná, že se to bude zdát z jiného soudku, přesto to uveřejním. U nás máme mimo monitoringu tzv. varroalinku. Včelaři si sem mohou zavolat, a ujistit se co , kdy a kam. Přesto, že spad V.d nenasvědčuje tomu, že by bylo třeba (nutné už vůbec ne) použít jakýkoliv prostředek na tlumení( Formidol) či léčení včelstev (Nasseheider, MiteGone, Gabon), je třeba se na toto připravit. V mnoha oblastech na mnoha včelnicích letos asi  nebude nic z toho potřeba, pokud ještě využíváme podzimníhé léčení (fumigace,aerosol). Ti, co však již přešli pouze na dvojí ošetření KM za rok,  mají tak akorát čas se připravit. V první dekádě srpna (letos tomu tak odpovídá vývoj včelstev u nás na Mladoboleslavsku) je třeba tyto prostředky nasadit. Znovu opakuji, použijí se buď dva Nassenheidery á180 mll 65% KM (TEDY 362 mll) do horního plodového nástavku hned vedle plodu z každé strany plodu nebo 1 do nástavku ihned nad plod a po vypaření(cca 14 dní) ještě 1x. (tedy 2x 180 mll) U MG 360 mll do nástavku nad plod nebo ihned vedle plodu(jsou to 3 poloviny desky, JE TŘEBA DÁT POZOR, ABY DESKY NEPRASKLY-VČELY JE PAK ROZKOUŠOU A NEDAJÍ SE ZNOVU POUŽÍT).  Je-li v úle více nástavků, je dobře, aby přebytečné nástavky byly odděleny folií, která je odděluje cca ze 2/3 od nástavků (min. 3NN nebo 2VN). U DRÁTĚNÝCH DEN JE TŘEBA TATO NA DOBU LÉČENÍ POKRÝT PODLOŽKOU TŘEBA NA MOITORING TAK, ABY BYLO DNO "NEPRODYŠNÉ". VARROADNA V TOMTO PŘÍPADĚ MUSÍ TAKÉ TĚSNIT.  OČKA NECHÁME PO DOBU LÉČENÍ UZAVŘENÁ. Formidol za tímto účelem použít vůbec nelze, protože se odpaří  za 1 den po uvodlnění obalu a má smysl v tuto dobu jen jako diagnostika, což není ale vůbec od věci. Formidol se vkládá nad horní rámky tak, aby KM prošla středem plodového tělesa. Dává se na  řídkou síťovinu, která se používá na diagnostických podložkách k oddělení podložky. Pro ddělky je ideální použít Nassenheider /180 mll) nebo MG (zpravidla stačí 240 mll KM, tedy 2 poloviny desky, je-li ve 2-3NN, dávám klidně 3 poloviny). U Nassenheiderů používáme jen velké knoty. Po odléčení KM bude spad nějaký čas větší. Ne všechny samičky ihned zahynou. Ale jakmile je KM zasahne ,jsou z  cca 80% neschopné reprodukce a padají postupně. Po odléčení je třeba ihned zapojit diagnostiku a v případě reinvaze se postup opakuje (zpravidla koncem září, začátkem října). Podle výzkukmů v USA /Spivak/ je- li v podletí počet roztočů V.d. ve včelstvu pod 6% k početnímu stavu zimovaného včelstva, není další ošetření do jara nutné. Velká část roztočů přes zimu uhyne.  Takto by asi měli v každém případě postupovat ti, co se hlásí k EKO. Nevnucuji, jen nabízím alternativu, která funguje a je dobře se nad ní alespoň zamyslet. BUDE - LI VŠAK SRPEN JAKO ČERVENEC, MŮŽEME SE NA VYŠŠÍ VÝSKYT V.D. "TĚŠIT". Já vím, že u Formidolu je to něco jiného než je v návodu výrobce.Máme to vyzkoušeno již několik let a také jeho případné použití na jaře místo nátěrů. Podívejte se do "tzv" nové metodiky a i posledního č. Včelařství. Naše zkušenosti tam jsou přebírány (samozřejmě bez odvolávky, to je nám ale šuma fuk, děláme to pro naše včely a pro sebe).

22 Peter Chmelko Peter Chmelko | E-mail | 11. listopadu 2008 v 22:26 | Reagovat

Som tiež prispievateľom do varroamonitoringu, je to dobrý systém a niečo podobné má pre mňa a dúfam že aj všetkých uvedomelých včelárov obrovský význam.

Je mi ľúto, že na mape Slovenska je v projekte zatiaľ len 7 staníc s monitorovanými včelstvami. Snáď to aj naši pochopia a pridajú sa vo väčšej miere.

Stále sa totiž hlavne diskutuje o nasadzovaní "ťažkej chémie" do boja proti varroáze a pritom sa mi niekedy zdá, že včelári akoby ani nevedeli o podstate tejto choroby - totiž o biológii a populačnej dynamike klieštika varroa destructor.  Nechcem tu vnucovať svoje názory - patrím do skupiny "eko" včelárov, ale myslím si, že metodiky ako nátery včelieho plodu či zimné aerosolovanie sú vlastne naprosto zbytočné, ak včas zachytím varovné signály (zvýšený spad roztočov) o nastupujúcej varroáze, prípadne o možnej reinvázii z neliečených včelstiev a okamžite konám.... Veď ak mám populačné maximum klieštika v úľoch v červenci (júli), načo sú mi všelijaké prístroje VAT 1 a fumigácie karcinogénnym amitrazom??? Aj tak nemôžem čakať na čas ich použitia (podzim - zima). To by už dôležitá generácia zimných včiel bola dávno "vycicaná" klieštikom a nedožila by ani do jari :-).

Preto je treba spad klieštika naozaj zodpovedne monitorovať, podeliť sa s informáciami, skutočne poznať život tohto parazita a včelstvá včas a cielene preliečovať.  Je mi trochu do plaču, keď vidím aj u nás včelárov, ktorým v zime z jednej rodiny padne za týždeň 5 klieštikov, spád u ostatných včelstiev ani netušia, ale aerosolujú "všetko zaradom" zdravé - choré, všetko jedno !!!!  To akoby sme všetci celoplošne "žrali penicilín", lebo susedovie Jano má asi chrípku :-)  - som sa nechal trochu uniesť.

Ja používam len kyselinu mravčiu - odpar podľa potreby a sezóny (Formidol, Nassenheider), dlhodobý odpar 21 dní v září po zakŕmení 85% kyselinou mravčou.... Ešte mi nezhynulo ani jedno včelstvo pri tejto metodike ošetrovania, ktorú na jar kombinujem s vkladaním stavebných rámikov (chov trubcov), tvorbou oddielkov a obnovou včelieho diela 33 - 50% ročne.

Ďakujem všetkým tvorcom projektu varroamonitoring a všetkým ochotný včelárom, ktorí ho "kŕmia" informáciami zo svojich včelníc.

Fascinovaný včelár Peter zo Slovenska

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama