Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Kolem viru ničícího včelstva je záhada

2. července 2008 v 16:20 | Eman |  Nemoci včel - Veterinární záležitosti - léčení
VIR, který vyhladil miliardy včel, působí rozruch mezi vědci, kteří se snaží pochopit, proč některá včelstva náhle mizí.

Odborníci jsou zmateni způsobem jak se včelí pohroma přenáší.

Vir deformovaných křídel je podezřívaný z abnormalit u včel, včetně poškozeného závěsu a zcela nepoužitelných křídel, které vede typicky k vypuzení včel z úlu a ke smrti během 48 hodin.

Předpokládalo se, že vir deformovaných křídel se množí uvnitř parazitického roztoče Varroa ale nový výzkum nedává žádný důkaz, že vir roste uvnitř roztoče, což naznačuje, že nemůže přecházet infekčně konvenční cestou, když se roztoč krmí na včelách.

Vir deformovaných křídel byl spojován se zhroucením včelstev v UK. Vir se nachází ve včelstvech napadených varroa, který šíří řadu včelích infekcí. Předtím odborníci z National Bee Unit, poblíž Yorku, obvinili kombinaci drsného počasí, nemoci a parazitických predátorů za 14% ztráty včelstev u 900 včelařů tento rok. Roční ztráty se zdvojnásobily během posledních pět let z asi 5% v roce 2003 na téměř 12% v 2007.

V poslední výzkumné zprávě vědci použili techniku protilátek ke sledování virových částic. Odhalili, že vir se našel ve střevě roztoče, dokazujíc že byl pouze pozřen. Nenapadal buňky roztoče a nemnožil se v nich.

Hlavní výzkumnice Professor Teresa Santillan-Galicia, z Rothamsted Research Institute v Harpenden, Hertfordshire, řekla: "Přítomnost viru deformovaných křídel ve velkém množství ve výkalech roztoče říká, že je chycen během krmení na infikovaných včelách. Avšak zůstává důležitá otázka, - jak se vir přenáší do včel?" Roztoči Varroa nemohou vyplivovat obsah střev a tak nejsou schopni přenést vir během krmení.

Prof Santillan-Galicia řekla, že je potřeba další výzkum.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 8. července 2008 v 7:30 | Reagovat

K videu u zdroje článku. Ta černota místo díla. To je hrůza. Hlavně že se pořát hledá nějaký bordel co způsobuje CCD a maj ho přímo pod rukama. Že se neoblíkli do kombinéz s vrstvou nánosu odpovídající síle stěny buněk podle takové špíny na plástu.

2 Eman Eman | 8. července 2008 v 8:23 | Reagovat

Nezdá se mi to dílo nijak mimořádně staré. Do černé to má daleko a není to tam vůbec podstatné. Vloni jsem viděl mor na čerstvě postavených mezistěnách. Včely na videu vypadají dobře.

3 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 8. července 2008 v 13:22 | Reagovat

Jestli není podstatné stáří plástů, tak si otevřeně řekněme, ře nemá smysl již nadále diskutovat o virech a čekejme v pohodlí domovů a ze špíny díla jen prospěch typu subvencí a dotací. To bude asi nejlepší.

45 sekunda. Matka má klást na kolšilkami zakulacených buňkách?  A problémem doufám podle článku není zrovna mor, ale viry.

Ano jsou tam záběry tak dva světlejší plásty a jeden záběr na medný plást zavíčkovaný čestvě vypoceným voskem na víčka, ale ten plod zavíčkovaný starým materiálem z plástů je jasný. Já jen že si berou na sebe kombinézy, rukavice a kuklu jak z výlohy - před kameru a ukazují a diskutují veřejně nad takovou špinou o virech a problémech. Hlavně, že za úhyny může kdokoli jiný a cokoli jiného, jen ne stáří plástů a s tím nenápadně přicházející kontaminace plodu, pylu a medu.

4 eman eman | Web | 8. července 2008 v 17:27 | Reagovat

Ta "špína" je většinou propolis, a ten viry potlačuje. Viry s touto  "špínou" nemají nic společného. To záleží na včelách, jakou barvu má jejich dílo a víčka. Z nekvalitního videa nelze usuzovat na hygienu chovu. Viry nejsou vidět.

5 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 8. července 2008 v 21:04 | Reagovat

Řekl bych, že po nějakém odloženém nebo přilepeném propolisu v těch včelstvech na videu není ani památky. Není odložený propolis, není čím potahovat buňky a tudíž ta "špina", která se shromažďuje v úlu včelaře jsou kukly a výkaly a zbytky po svlékání larev. Hold chovatelsky genetická nevýhoda a viditelně potlačena.

Co je hlavně přilepeno na stěně buňky plástu? Pokud si pamatuji dobře, dělnice se svléká šestkrát než proběhne přeměna a vyběhne z buňky.(v divokých včelstvech - v přírodě zcela jistě dojde takové "použité" dílo alespoň k částečné a pravidelné k úhoně)  Výkaly, zrna pylů, různé výměšky při přeměnách larev to vše se při nedostatku produkce vosku ve včelatvu bere do kusadel a víčkuje se tím plod. Apropó nejen víčkuje, ale také krmí ne?

... Otom mluvím. Například u pytlíčkového plodu je obměna přímo jako protiopatření. Baví se ve videu o obměně nebo jen ukazují roztoče rukama.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama