Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Čistší a bezpečnější úly včelám by mohl zařídit Ozón

30. července 2008 v 10:47 | Eman |  Včelařské metody, úly a další včelařský hardware
Ozón (skládá se ze 3 atomů kyslíku a je to silné oxidační činidlo) který se používá k dezinfekci pitné vody a bazénů, by mohl včelám vyčistit úly a učinit je bezpečnější.

Alespoň to vyplývá z předběžných laboratorních testů ARS (Agricultural Research Service - výzkumná služba zemědělství) entomoložky Rosalind R. James. Vede Biologii opylovacího hmyzu, řízení a systematický výzkum v Loganu, Utah.
James testovala účinky ozónu na dva pesticidy, coumophos a tau-fluvalinate, oba jsou široce používané včelaři k tlumení varroázy, hlavního nepřítele včel. Studie ukazují, že rezidua těchto chemikálií se mohou akumulovat v úlech včetně voskových plástů. Včelaři typicky používají plásty po vytočení medu opět ve včelstvech. Pro experiment umístila skleněné ampulky pesticidů v malé, utěsněné komoře, a potom vystavila chemikálie přílivu plynu ozónu. V komoře udržovala vlhkost 50% apři různých teplotách testovala různé koncentrace ozónu a pesticidů. Při aplikaci 500 ppm ozónu v teplotě přibližně 34 C po 10 - 15 hodin se snížily koncentrace obou pesticidů, ale 20 hodin bylo potřeba k rozložení vyšších koncentrací tau-fluvalinate.
James se také dívala na schopnost ozónu hubit zavíječe voskového, škůdce plástů, ve všech stádiích života, od vajíčka po dospělce. Zavíječ napadá larvy včel a poškozuje plásty. Mladá larva zavíječe byla zabita po pouhých několika hodinách epozice ozonu. Avšak vajíčka, nejodolnější stádium, musela být vystavena plynu několik dní.
Další testy jsou potřeba ke zjištění zda rozklad pesticidů představuje riziko pro včely, poznamenala James. V příbuzné práci Jame zjišťuje že ozon může zničit mikroby které způsobují hlavní nemoci včel jako vápenatý plod a mor v.p., ale to jsou potřeba vyšší koncentrace ozonu a delší fumigace.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 30. července 2008 v 13:10 | Reagovat

Už jsem o tom uvažoval, že si koupím germicidní lampu, ale nemám zdroj elektřiny. Rád bych tímto vyprovokoval nadšence, co by to vyzkoušel a navíc takového, co by to byl schopen vyhodnotit.

Germicidní lampa je speciální lampa, která vyzařuje ultrafialové záření ve spektru C (UVC) s vlnovou délkou světla 253,7 nm (100 – 280nm) je to nejsilnější a nejvíce škodlivá složka UV záření. Většina UVB a UVC záření je absorbováno ozonovou vrstvou a na zemský povrch by nemělo dopadat. Bakteriocidní (germicidní) lampa je jednou z nejúčinnějších metod sterilace vzduchu, tekutin a povrchu předmětů. Lampa vyzařuje intenzivní UVC záření, které je absorbováno nukleovými kyselinami (DNA, RNA) a jinými biologicky důležitými molekulami. V důsledku poškození genetického materiálu a dalších struktur dojde k usmrcení mikroorganismů, jako jsou bakterie, různé řasy, kvasinky, trepky, plísně, protozoa a viry.

Sekundárně vzniká právě i ozón, ktrý dále ničí biologický materiál. Více na http://www.sci.muni.cz/~dobro/ozon_1.htm

Lampy se používají se ve zdravotnictví potravinářském průmyslu, pro snižování klíčivosti brambor, při úpravě pitné vody, ve vzduchotechnice, při sterilaci indoor záhonů mezi jednotlivými pěstitelskými sezónami... S germicidní lampou dostanete návod s tabulkou, která udává potřebnou dávku ozáření jednotlivých patogenních mikroorganismů. Díky těmto hodnotám si snadno vypočítáte, jak dlouho musíte nechat lampu svítit, aby došlo k usmrcení nežádoucího patogenu. Povolená celodenní expozice člověka je 1 minuta ze vzdálenosti 30 cm. Germicidní těleso 15 W stojí cca 2500 Kč. http://www.proczech.cz/doc_p__default.php?id=de_lights

2 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 30. července 2008 v 18:02 | Reagovat

[1] To by asi šlo, ale je to náročné a nebezpečné pro běžného včelaře. Stupínek nebezpečí při expozici odhaduji jako při aplikaci formaldehydu. Navíc jak to působí při zastínění? Asi by to chtělo dokonce natáčivý stůl a to by bylo už dost náročné. O účinnosti ale nepochybuji. Možná ale kdyby to bylo jako průjezd pásu s rámkama solárkem, tak by šlo relativně pohodlně. Určitě nelze počítat ale s dny buňek. Ty výkaly při dně buněk ve vrstvách plátků po svlékání, jsou "skutečnou ozonovou vrstvou". ;-) Zrovna jsem to před chvílí dal na:

http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=857:vceli-plast-pohled-z-blizka&catid=55:skeny&Itemid=56

3 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 30. července 2008 v 19:10 | Reagovat

Při aplikaci se počítá s odrazem světla. Viděl bych to asi tak, že se na stůl položí bedna vylepená staniolem s germicidní lampou svítící dolů. Lampa by byla cca 40 mm nad deskou a skrz bednu po stole posouvat rámky. Pak je otočit a znovu prostrčit. U velkovčelařů s vytáčecí linkou by to bylo možné provádět na pásu zespoda i shora průběžně velmi zblízka. Stačí zlomky vteřiny. Tak by se posvítilo přímo do dna buněk. Ve vodárnách se tak desinfikuje voda průtočným způsobem při rychlosti 1 m/s a může se pít. Chlór je jen povinné dezinfekční reziduum do vodárenských rozvodů. Přeexpozice nevadí, jde jen o náklady na elektřinu a lampa vydrží 8000 hodin. Nevznikají (vyjma ozónu) žádné škodliviny. A pak, včelař nesmí být zvědavý, jak to svítí. Nejvíce to vadí očím. Nejlépe kontrolovat odraz. Pak může včelař dát lampu do své skříně na rámky vylepené alobalem.

Může se tímto způsobem dezinfikovat úplně všechno, i sklenice na med.

Jen by mě zajímalo, jakou expozici (uWs/cm2) vydrží spóry moru včelího. Nikde jsem to nevypátral. Snad Dolští napoví. Nebo vyzkouší?

4 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 31. července 2008 v 1:53 | Reagovat

Nějak mne to nepřesvědčilo. Horské slunko je dobré nato, kam může světlo. Co by tím světlem mělo být dezinfikováno, jestli se to účinné médium nedostane pod neprůhledný povrch výkalů a svléknutých kůží? O sporách MVP nebo hniloby se také takto nedá ani přemýšlet. Napadá mne inseminační přístroj před použitím. Rámky krom čistě pannenských těžko lze prosvítit.

Řešení u velkovčelařů musí být jednoduchá a hlavně levná.

Neskladuji dílo krom pannenských plástů právě kvůli tomu, jak je nákladná a často škodlivá ochrana. Mám rád své zdraví (a v tomto případě zrak). Přesvědčit mne může jen právě ta nenáročnost a už jen odhadem takový pohyb a minimálně tři pracovní úkony  např. u 10 000 rámků je nákladnější, než je jednoduše vyvařit a vosk před válcováním sterilizovat teplem. (z polínek z lesa ;-)  )

5 Eman Eman | E-mail | Web | 31. července 2008 v 13:52 | Reagovat

(4)..účinné médium nedostane pod neprůhledný povrch výkalů a svléknutých kůží?

Myslím, že to záření proniká do jisté míry i skrz tkáně. Je to jedna z možností. Používá se ke sterilizaci také gama záření, které ničí i spory moru. Ale je to nákladné. V USA dělali pokusy s úly po uhynulých CCD včelstvech. Ozářené a neozářené dali novým včelám a v těch ozářených včely prosperovali a v neozářených měly problémy. Něco tam živého co škodí včelám zůstalo.

6 Medvědovič Medvědovič | E-mail | 30. července 2009 v 8:22 | Reagovat

Ozon se běžně vyráběl VN výbojem při průchodu vzduchu. Podrobnosti v knížce Akvaristická elektrotechnika.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama