Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Australie je nabádána k chovu varroa-resistentních včel

17. července 2008 v 6:18 | Eman |  Varoáza
Australští včelaři jsou tlačeni k tomu, aby začali chovat včely odolné k roztočům varroa předtím, než se roztoč dostane do Austrálie.

Je to jediná země, kde včely nemají s varroázou problém, na rozdíl například od blízkého Nového Zélandu. Tam se objevil roztoč v roce 2000 v Aucklandu a již v roce 2006 byl na jižním ostrově. Roztoč Varroa je nejblíže na Papua Nová Guinea. Australští včelaři proto s obavami hledají roztoče, protože by rozšíření tohoto parazita ohrozilo živobytí mnoha profesionálních včelařů. Austrálie již má plán boje proti roztoči. Doporučuje detekovat roztoče posypáním včel práškovým cukrem a roztoči by měli opadat a včely se pak vzájemně olízají.
Americký specialista na opylování, Randy Oliver, říká, že Austrálie musí jednat nyní aby zabránila tomu, aby roztoč mohl vyhubit opylovací průmysl.

Pan Oliver ztratil více jak 300 včelstev když se roztoč dostal do Ameriky, a říká, že mu trvalo 20 let, než se z toho vzpamatoval.

"Hlavní věc je že jsme nevěnovali pozornost selektivnímu šlechtění včel, aby se bránily roztočům samy," říká.

"Ale vy chlapi můžete těžit z dovozu těchto genů a začít, a tak můžete získat 10 až 15 let s výhodami, které jsou na světě a vyvinuly je jiné země.

"Nabádám Australany, aby nepropásli tuto příležitost."
15/07/2008
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 17. července 2008 v 15:23 | Reagovat

Při jednání včelařských subjektů na MZe 16.7.2008 se st. správou (MZe, SVS) m.j. navrhl Ing. Dvorský, aby MZe vypsalo finanční prémii pro včelaře, který vyšlechtí odolnou včelu vůči v.d. - žádný grant, projekt, studii - ale finanční odměnu.   - ve světě je tento zájem státu normální a určité výsledky již jsou.

2 eman eman | E-mail | Web | 17. července 2008 v 16:56 | Reagovat

S určitou dávkou černého humoru lze říci, že jistý druh šlechtění včel na varroa-rezistenci  začal náš stát dotovat tou mimořádnou dotací na obnovené včelstvo včelařům, kteří neúmyslně odselektovali včelstva s malou odolností proti varroa.

Ale vážně, je to dobrá zpráva, protože se mělo dávno dělat něco víc, než jen hlídat pomocí dobrovolníků rezistenci roztočů a cpát stáletvrdé chemikálie do úlů hlava nehlava a pošklebovat se, že se vyšlechtit rezistentní včely zatím nedaří.

3 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 17. července 2008 v 19:56 | Reagovat

A jestli se podaří takovou včelu vyšlechtit, to bude ještě bitva, než se chov takové včely prosadí do praxe. Pro mnohé to bude kyselé ovoce. Podle mých pokusů to směřuje k vlastnostem, se kterými se komerční včelaři těžko srovnají a raději budou dál hnojit. Včelstva explozivně reagují na snůšku, okamžitě silně rozplodují a většinu sní. Po snůšce často ustanou tak, že máte strach, zda tam matka ještě je. Mají vyvynutější instinkty (matka ignoruje dílo na mezistěnách), velký sklon k rojení a jsou bodavější.

4 K. Čermák K. Čermák | E-mail | Web | 20. července 2008 v 9:37 | Reagovat

K [1] - při poměrech, které panují ve vedení našeho oboru, jsem skeptický, že taková odměna bude skutečně vyhlášena - vypsána, a pokud se mýlím, budu jen rád. Ale ing. Dvorskému patří dík, že takový návrh podal. Stejně je to do budoucna jediná cesta, jež přinese trvalé výsledky, chemie je dočasné řešení; jen je otázka jak dlouho ta dočasnost má trvat...

5 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 21. července 2008 v 10:06 | Reagovat

Souhlasím, že chemie je dočasné řešení. Dříve s se dočasnost nějak definovala, dokonce se stanovila jednotka dočasnosti "jeden Furt" pro jednu armádu - a přeci odešla. - jinak vše dobré.

Při návrhu Ing. Dvorského na MZe se někteří účastníci pousmáli, píši pouze někteří.

6 K. Čermák K. Čermák | E-mail | Web | 26. července 2008 v 21:02 | Reagovat

V nově vyšlém čísle OVP (č.1/2008) je zajímavý článek od Dr. Marly Spivak z USA "Plemenitba včel se silným čistícím pudem". M. Spivak je špičkovou odbornicí ve výzkumu odolnosti včel proti nemocem. Článek je zaměřený na téma selekce varroatolerantních včel. Jen jedna ukázka, cituji: "Jaké jsou šlechtitelské možnosti zaměřené na včely odolné proti varroáze. - Jedinou schůdnou cestu vidíme v tom, že by včelaři omezili nebo zcela vyloučili chemické ošetřování včelstev. ... Tak například odolnost proti varroáze lze nalézt u zafrikanizované včely, dále u divoké populace včel evropského původu ve státě New York nebo u evropských včel na švédském pobřeží. To jsou oblasti, kde neexistují skoro žádní včelaři a žádné chemické vlivy. Je načase, aby včelaři upustili od používání akaricidů a věnovali se šlechtění včelstev s nejvyšší odolností."

Srozumitelně napsáno a úplně to stačí jako program selekce varroatolerantních včel. Jen je otázka a problém, jak takový program uskutečnit v podmínkách ČR, kde je povinnost každého včelaře léčit..??

7 Dvorský Leoš Dvorský Leoš | 27. července 2008 v 6:25 | Reagovat

Takový program by třeba mohl znamenat to, že včelaři, kteří se touto cestou vydají budou zvřejněni ostatním včelařům, aby se ti nedočkali nějakých překvapení (a mohlí dál poctivě spotřebovávat léky). Nemohlo by se tedy stát to, že "poctivě" léčící včelař přesune včely do oblasti jíné a z 20-ti včelstev mu zbude 5 a přitom u těch místních by to bylo přesně obráceně (tedy z 20-ti jich 5 padne na V.d).  Ochrana včelstev léčících včelařů se dá také částečně zajistit tzv. kaskádovitým nasazováním třeba KM a je to i jedna z možností provádět ostré testy a nenechat včely zcela svému osudu.  Jsem však rozhodně proti nějaké izolované populaci včel (tedy i roztoče) , to nevede k ničemu. Jsem udiven, že takovouto možnost nemají chovatelé matek již dávno. Když jsem si přečetl naše ŠLECHTITELSKÉ CÍLE, zjistil jsem, že jsme  na šlechtění na odolnost proti nemocem skoro rezignovali.

8 Dvorský Leoš Dvorský Leoš | 27. července 2008 v 6:59 | Reagovat

Musel jsem vyvenčit psa, tak bych to ještě doplnil.

Má-li stát skutečný zájem o včelařství jako obor, měl by podporovat především ta pracoviště, která může ovlivnit a kontrolovat, tedy akademické pracoviště.

Současná politika grantů, které vyhlašují úředníci neznalí věci nebo jsou vyhlašovány asi na objednávku (jinak si tu nekompetentnostt neumím vysvětlit), připomíná pohyb prvoka, OD NIKUD NIKAM. Proto padl návrh na  tu premii za konečný výsledek. Jen si představte těch stovek milionů ušetřených  peněz (v delším horizontu). Při jednání na MZe vyvstal na straně státu problém, jak tuto prémii deklarovat a dokonce bylo cítit snahu to přehrát někam jinam, stahnout (po přestávce, že by někdo loboval proti???).  Přitom  poslanci každoročně při parcelování "medvěda" vyhodí oknem spousty peněz např. na golfová hřiště a pod. Že by stát u nás nechtěl šetřit peníze daňových poplatníků???  Asi se bude třeba zeptat  pana ministra  nebo přímo premiéra.

9 Eman Eman | E-mail | Web | 27. července 2008 v 7:02 | Reagovat

(7)...na odolnost proti nemocem skoro rezignovali.

Mě se nezdá. Které cíle máte na mysli?  

Chovatelský řád:

http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-SMERNICE_SVAZU_ChovRAd_Klikanec.doc

1.  Cíl chovatelské práce

    Na území České republiky se osvědčilo plemeno včely kraňské. Intenzivní selekční práce je zaměřena k dalšímu zlepšování užitkových i doprovodných vlastností včel a zvyšování přirozené odolnosti proti nemocem. Šlechtitelský program je zaměřen na požadované užitkové vlastnosti s využitím meziliniového křížení včely kraňské k získání heterózního efektu a k vytváření takové struktury populace včely kraňské, ve které by nedocházelo k zužování genotypu

.......

10 K. Čermák K. Čermák | E-mail | Web | 27. července 2008 v 11:03 | Reagovat

Jestliže se něco v nějakém předpisu deklaruje, neznamená to, že se to v praxi realizuje a realizovat dá - "zvyšování přirozené odolnosti proti nemocem" mnoho neříká, tedy ne, jak se to dá a hlavně smí dělat. Jiné naše předpisy selekci na varroatoleranci neumožňují - nesměl bych léčit vždy, kdy je to nařízeno!

Pokud jde o jiné části CHŘ, jako např. "...s využitím meziliniového křížení včely kraňské k získání heterózního efektu", tak to jsou jen báchorky, protože heterozní efekt v rámci kraňky je minimální (mohu zcela přesně prokázat) a zajistit křížení konkrétních linií v praxi bez inseminace (jak je to v CHŘ míněno) nelze - ale to už jsem mimo hlavní téma...

11 Eman Eman | E-mail | Web | 27. července 2008 v 11:30 | Reagovat

Já myslím, že výjimka od veterinární správy by nebyla problém. Loňský rok stejně ukázal, že veterinární předpisy jsou rigidní a neúčinné, a včelaři je stejně neznají a výsledky to dokazují. Katastrofa byla stejného rozsahu jako v jiných zemích, které kritizujeme (někteří funkcionáři ČSV). Představoval bych si mnohem větší koncentraci VUVč. na šlechtění odolného kmenu, než pouhou výrobu chemických léčiv, kterou by zvládla menší firma s nižší koncentrací vědeckých kapacit.

12 K. Čermák K. Čermák | E-mail | Web | 27. července 2008 v 18:31 | Reagovat

Já naopak myslím, že problém by to byl velký a že by takovou výjimku řadový včelař, byť na sebevyšší odborné úrovni, nedostal.

Ústav je privátní firma a zajímají ji tedy docela jiné otázky, než skutečné (nejen deklarované jako dosud) intenzivní šlechtění odolných včel. Taková je realita, myslím, že ji dost dobře znám...

13 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 27. července 2008 v 18:39 | Reagovat

Představoval bych si mnohem větší koncentraci VUVč. na šlechtění odolného kmenu, než pouhou výrobu chemických léčiv, kterou by zvládla menší firma s nižší koncentrací vědeckých kapacit. Eman

Ja si myslím, že preparáty nevyrábajú a nebalia vedecké kapacity, to robia ľudia, ktorým dal VUVč zarobiť, takže vedeckí pracovníci sa môžu venovať v šľachteniu odolného kmeňu včiel. Škoda, že nenachádzajú správnu cestu, na konci ktorej svieti jasné svetlo.

Problém vidím inde, je tento cieľ reálny? Dokáže človek zmeniť za krátky ľudský čas to, čo príroda robila milióny rokov? Hovorí neustále o upevnenie  vlastnosti čistiacemu pudu, ktorý sa včela učila počas  svojho nekonečného vývoja, inak by nebola prežila.

Ja som v tejto otázke varoskeptik, tak ako Váš prezident V. Klaus euroskeptik.

Niekoľko viet vytrhnutých z kontextu témy:

Naše názory a polemika môžu prebiehať  len v rovine úvah a chcenia zakliate do formulky "myslím si", že ba to tak mohlo byť. Možno raz to vyrieši náhoda, ako sa neraz stalo v mnohých prípadoch.

Tento proces varroatolerancie môže vzniknúť len v samotnej prírode evolučným vývojom. No môžeme s určitosťou povedať. že ešte stále v prírode funguje evoločný fenomén. Možno to pôjde genetickými manipuláciami, čo si len môžem myslieť, pretože mám k tomu ďaleko. jedna ľudská generácia je príliš krátka, aby sa za jeden ľudský život niečo mohlo zmeniť, to čo funguje milióny rokov.

Zoberme si príklad z humánnej medicíny, kde sme niektoré choroby namáhavým spôsobom potlačili a dúfali sme, že navždy a ony sa k nám okľukou vracajú a musíme im znovu čeliť, pretože ohrozujú ľudskú generáciu. Pýtam sa, naučil sa človek dlhým čelením zbaviť nejakej, hoci banálnej choroby prispôsobiť? Je to takisto proces aký chceme dosiahnuť u našej včely, aby robila to  na čo nie prispôsobená, odstraňovať zo svojho prostredia nebezpečného škodcu, s ktorým, predpokladám neprišla nikdy do styku?

Znovu otázka a ďalšie a ďalšie. Možno sa mýlim a časom sa to nakoniec včela naučí, ale stále ostávam varroskeptik.

14 Dvorský Leoš Dvorský Leoš | 27. července 2008 v 21:37 | Reagovat

S varroaskeptiky nic nanadělám.. Já jsem, stejně tak jako u nás několik dalších včelařů, varroarealista. Je normální život, že se vše neustále vyvíjí a přizpůsobuje,nemoci škůdci, viry bakterie... my a také naše včely. Zopakuji, to co jsem řekl na Mze. Pokud někdo chápe varroatoleranci tak, že tato včela nebude mít žádné roztoče, tak to je skutečně  hodně daleko, vlastně nemožné. Jenže je jistě rozdíl, zda je včelstvo  třeba ošetřit 1x za 3 roky, 1x za dva roky, 1x za rok a nebo až 6x jako nyní (to jsem se ale již dostal ke  stupnici varroatolerance). Problém varroatolerance je tak široký a hluboký, komplexní, že zde na to není vůbec místo a diskutovat, vyměňovat si názorky zkušenosti. Mmj. to chce  vůli  a také kus odvahy.  Již dnes ale existují linie včel, které se ošetřují jen 1x za rok, dokonce i za 2. Již dnes lze využít tzv. varroatolerantní metodu ošetřování. Zamyslete se nad tím, kdo např. využívá při ošetříováníproti V.d.  plodové křivky, délku plodování včelstva v sezoně, časnost nasazení plodu a tp. Přitom to je dobře využitelné.  Já se tímto problémem zabývám, s různou intezitou,od roku 1996, kdy mi na jednom stanovišti z 15-ti včelstev přežila 2 včelstva. Od té doby vím, že to jde. O využívání oddělků k tlumení V.d. také nikdo nemluví, přitom je to stará vesta. To  radši budeme diskutovat o jednoduchým věcech nebo budeme naopak problémy zahalovat to "tajemných" odborných diskuzí, kde mohou promluvit jen vyvolení. Dnes jsem např. mluvil s jedním větším včelařem o současné metodice boje prot V.d . Vzácně jsme se shodli na tom, že je postavená na hlavu a řeší problém od konce. Jejím zavedením komerčním včelařům jen přibylo období, kde mají jen velké výdaje. Jenže o ekonomiku včelařských provozů se u nás nikdo nestará,resp. nikoho skutečně nezajímá. I toto jsem, byť jinými slovy, na Mze naznačil. Nebo mi snad chce někdo ještě dnes tvrdit, že má opodstatnění se domnívat, že snaha dostat V.d. pod kontrolu (nebo doknce na 0) podzimním léčením, je při současnných znalostech biologie V.d. a včely oprávněná? Nebo že je k něčemu nedůvěryhodné odebírání zimní měli? Já se zimním spadem neřídím již 6 let  protože výsledky rozborů byly natolik rozdílné od mojich, že se to prostě nedalo nijak ospravedlnit. Bohužel nejsem zdakeka sám. Jsou to prostě peníze vyhozené do vzduchu (vzorek 20 Kč), které by se daly využít lépe. Je to ovšem jen můj názor který nehodlám nikomu vnucovat. Jinak ale souhlasím s ing. Čermákem. Kdo někdy něco četl od Br. Adama nebo i prof. Ruttnera ví, že heterozní efekt je něco jiného než se nám předkládá. K tomu je ale třeba zrušit tu nedemokratičnost  u nás, kdy můžeme chovat jen jednu rasu, která navíc není ani původní. Takto si o ekologické divezicitě můžeme nechat jen zdát. Ukazuje se, že včelstva s vyšším podílem původního tmavého plemene, jsou vůči V.d. odolnější. Američané si stěžují na nepřípustné zúžení genofodu u nich.Mají tam je asi 600 chovatelů. Přitom tam chovají 4 rasy a jejich kombinace. Jak to pak může vypadat u nás ?  Na štěstí včely si poroučet nedají a ani léta devastujícího převodného křížení geny původní včely zcela nedokázala zlikvidovat. Možná i v tom je naše naděje.

15 K. Čermák K. Čermák | E-mail | Web | 28. července 2008 v 1:13 | Reagovat

K [13] - druhý odst. - myslet si to můžete, ale, žel, je tomu naopak.

Skeptik je vlastně velmi užitečný - je protiólem toho, kdo ví, jak na věc...

Názor, že přírodu nepředěláme, protože druh se tu vyvíjel milony let, je tím nejhorším východiskem pro šlechtitelské snahy.

16 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 30. července 2008 v 8:16 | Reagovat

[13][15]

Bohužel člověk má názory, které ho řídí. Pokud by měl mít nějaký výsledek plošný význam pro chov v případě varroarezistentních včel, víme v snad všichni, že nějaké vytyčování smyslu řádu tomu nikdy moc nepomohl. Jestli, tak musí jít hlavně o strategický zájem "vyšších vrstev společnosti" (ekonomie - politiky)  A bohužel jsme u těch názorů které to vše řídí a kolik "legrace" to obnáší při hodnocení dosažených výsledků ... :-). Není to jednoduché.

Co se týká ale toho, že se něco miliony let vyvíjí a dojde člověk a vytrvale to mění, je pravdou. Pochybuji že bude spát už i dávno zavržená pionýrská metoda, podle které se zkoumal vliv na varroázu po orálním podávání léčiv. Nechci pochybovat, že toto přímo je kničemu a nehygienické, ale pochybuji, že životní prostředí, ve kterém včela působí, má stále stejný vliv na výživu plodu a posléze embrionální strukturu organismu - hemolymfu, která nebude, doslova, k živení plodu VD vhodná a roztoč nebude mít se čím živit, bude mít populační mezery a třebas i uhyne. Jak toho dosáhnout?  Ale to je asi zase o něčem jiném než v případech s inseminacemi.

17 eman eman | E-mail | Web | 30. července 2008 v 10:25 | Reagovat

(16)  ...hemolymfu, která nebude, doslova, k živení plodu VD vhodná a roztoč nebude mít se čím živit,

Předpokládá se, že nějakým takovým způsobem působí kyselina šťavelová, která snižuje pH hemolymfy včely a hubí roztoče.

18 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 31. července 2008 v 14:46 | Reagovat

To, že je plod některých včel pro V.d. více atraktivní a jíný zase méně, se ví.Těch možností boje proti V.d. mají včely více a využívají je. Podle mne je nejúčinnější podchytit více vlastností včel směřující k varroatoleranci. Napři. groming, vyklizení napadeného plodu a třeba ta atrtivita plodu nebo vhodný plodový rytmus nebo zkrácení vývoje dělničího plodu na 18-19 dní. Těch cest je skutečně více a všechny jsou reálné v praxi známé. Jde o to vyšlechtit včely tak, aby tyto vlastnosti byly nadprůměrné a také o dědivost. Je třeba vědět, že některými vlastnostmi jsou nadána skoro všechna včelstva např. groomingem. Ovšem intenzita je hodně rozdílná, přesto se právě této vlastnosti dá využít a dá se i vyprovokovat.  Je však třeba počítat i s tím, že se V.d. přizpůsobuje......., používá chemie proti chemii.  Takže je zřejmé, že některé "varroatolerantní" vlastnosti jsou tak trochu jistým integrálem podobně, jako je tomu u užitkových vlastností. I tam  je  důležitá stavba  (vitalita, schopnost postavit plásty, přinést sladinu, pyl) a selektujeme-li na ní, slektujeme zákonitě i na další důležité vlastnosti (alespoň já to tak dělám). Jenže u nás skutečné šlechtění v podstatě v plenách a zabývá se jím jen omezený počet lidí.Ti co skutečně šlechtí by měli dostávat dotace na matky a ne ti, co jen  slepě rozmnožují a je jedno kolik mají včelstev. I když vše má samozřejmě svoje pro a proti.

19 Eman Eman | E-mail | Web | 31. července 2008 v 15:11 | Reagovat

(18) Ti co skutečně šlechtí by měli dostávat dotace na matky a ne ti, co jen slepě rozmnožují a je jedno kolik mají včelstev. ...

Přesně tak. Rozmnožit včelstva dokáže každý začátečník. Stát by mě dávat veřejné peníze na výzkumné projekty šlechtění a testování jejich vlastností a ne podporovat obchod s běžnými matkami. Neméně důležitá je podpora nasazování vyšlechtěných matek mezi včelaře.

Asi je to na jinou a delší diskuzi, ale zdá se mi, že mezi včelami panuje hluboká totalita, myslím tím uzavření hranic dovozům jiných genomů na základě několika negativních zkušeností ve světě. V této naší karanténě je výběr včelích genů dosti omezený. Loňská včelí katastrofa dokazuje, že tu odolný genom včely nemáme dost rozšířený. A stavy se doplní na stejně citlivé včely. Situace se může za 3 roky opakovat a "černá díra" na státní podporu je nekonečná.

20 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 31. července 2008 v 15:28 | Reagovat

Ing. Čermák zveřejnil podnětný článek v posledním č. MV.  Tak jsem se mrkl u nás na ty "slabé" roky. Byly to zimy 1995/96, 1998/99, 2002/2003 a 2007/2008 .  Pak že cykly neexistují. Pro mě to je velice zajímavé už z hlediska změny ošetřování včelstev proti V.d (tady jsem údaje vymazal aby to někoho neprovokovalo). Zajímavé rozhodně ale je to, že poslední cyklus byl nejdelší a to asi i proto, že jeho  poslední dva roky byly teplé. No a to  tvrdíme, že to bylo bezva pro V.d. Jak se to vezme a jak to kdo pochopí, možná to bylo opačně (to jak reagoval V.d. v průběhu roku na počasí jsem popsal na Optimalkonferenci).  Zase až tak se od údajů v článku a u nás nelišíme. Nebylo by od věci to porovnat  třeba s hydrometeorologickými údaji  a tp.Věřím ale , že to bude brzy i možné v projektu VMS, včetně nadmořských výšek.

21 Eman Eman | E-mail | Web | 31. července 2008 v 16:56 | Reagovat

...Ing. Čermák zveřejnil podnětný článek v posledním č. MV...

Zřejmě jde o ten článek vycházející ze zprávy v článku http://ovcsvpardubice.blog.cz/0807/vliv-pocasi-na-rozmnozovani-roztoce-varroa-d

kde je zajímavý graf růstu populace roztočů v letech  1993 až 2002.

22 K. Čermák K. Čermák | E-mail | Web | 31. července 2008 v 21:18 | Reagovat

Ještě pár myšlenek k (15):

Varroatolerantní včely vyšlechtit lze, to už není jen v úrovni "myslím si že je to možné", jsou k tomu věrohodné informace, jasně to vysvětluje Dr. Spivak v článku v OVP, jenž jsem zmiňoval v [6], sám k tomu mám vlastní důkazy. Jiná je věc, že k tomu nestačí pár včelstev a např. dvě generace, protože frekvence (výskyt) odpovídajícíh alel v populaci je malá. Včela m. za milony let evoluce určitě přišla do situací, kdy se musela nějak vypořádat i s horšími překážkami jejího žití/existence než je V.d. -  a hle, včela je tu stále, a po celém světě. Živé organismy dokáží mnohem více, než si můžeme představit z několikaletého poznání - pozorování - praxe, tím myslím život člověka, jemuž se může jevit, že organismy (druh) jsou stále stejné. Pokud nevěřím, že něco lze dosáhnout, nedokážu to! To co by příroda přetvářela desetiletí či staletí, můžeme my lidé urychlit, máme k tomu schopnosti, metody, ne však (momentálně) společenské, resp. profesní klima (aspoň v Česku)...

23 V. Bernátek V. Bernátek | E-mail | 30. listopadu 2008 v 9:17 | Reagovat

Včely mají mentální kapacitu evidentně mnohem menší než lidé, a dovedou 3 základní věci z kterých vycházím a řeším to po technické stránce.

1.    Jejich složený zrak umožní rozpoznat okolní prostředí

2.    Mají smysl pro osobní prostor, který jim umožňuje vyhnout se překážkám

3.    Umí se rozhodnout pro správnou reakci na určitou informaci.

Včely v přírodě nebyly tak pracovně vytíženy jako je zatěžuje včelař svými výmysly, aby sobě zjednodušil práci, ale tím včely více zatěžuje, vyčerpává, snižuje jejich odolnost a zkracuje včelám život. Uvedu aspoň jeden  příklad. Čím menší rámek, tím větší počet v koloběhu, a včely musí lepit doslova plochy. Nejvíce ploch má Hoffmannův rámek.To určitě v přírodě nemusely dělat. Tento problém je odstraněn bodovým zavěšováním rámků, a včely nemají v podstatě co lepit.Další takový materiál, který nemusí včely upravovat a dovedou využít je sklo.  

Pokrok nelze zastavit , ale neschopnost jeho respektování je  brzdou. Na řešení mám vlastní metodu, kterou si i financuji.Jedno včelstvo s úlem jsem věnoval ZŠ u Plzně, která má včelaření jako nepovinný předmět, protože jim původní včely žádné nezůstaly.Další chystám až za Ostravu do místa, kde v blízkém  okolí nejsou žádné včely. Včely léčím jen podle nařízení a s kleštíkem problémy nemám.Když jsem o tom začal hovořit se zkušeným včelařem, který má 200 včelstev, tak mi řekl, že by mi svoje včely nesvěřil. Jsou odpůrci nových řešení, kteří je nakonec přeberou jako vlastní řešení. Příklady mám ze Včelaře….Jaká je pravda ukáží časem výsledky.

24 R.Linhart R.Linhart | E-mail | 11. prosince 2008 v 13:10 | Reagovat

Vážení včelaři, složitě tu diskutujete o odolnosti včelstev a jejich různých vlastnostech a očekáváte že jejich odolnost proti nenmocem je speciální vlastností některých z nich. Vůbec neřešíte to, že může jít o přirozený mechanismus vlastní všem včelstvům. A to, že původci chorob jsme my včelaři, kteří včelstvům bráníme ve využívání přirozených mechanismů. Teprve pokud bude lidský faktor vyloučen, má cenu se pídit po jiných řešeních. Ty z Vás kteří jste nestudovali stránku http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ na ni odkazuji. Zde je komplexní pohled na věc a návod na včelaření bez moru a varroázy. Sami uvádíte, že jsou to právě volně žijící populace, které vykazují rezistenci. Tak proč se od nich nepoučit?! S pozdravem R.Linhart

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama