Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Proč nemůžu najít roztoče?

30. června 2008 v 17:29 | Eman |  Varoáza
Jak je vidět z mapky varroamonitoringu je stupeň zamoření nízký.

Máme tu zítra červenec, tak už byste hoši a holky z rodiny Varroa Destructor mohli vylézt. Včera poprvé jsem po 5 dnech našel u jednoho včelstva 2 roztoče (monitoruji jich 5). Jak se koukám, tak nedávno přibyly na mapce dva žluté terčíky. Že by se ti čerchmanti vzpamatovali? Vloni monitoroval spad roztočů V.D. málokdo, a došlo ke katastrofálním úhynům. Letos si řada včelařů opatřila varroadno, pěknou podložku a chuť chodit ke včelám a pátrat po roztočích na podložce. Výsledek je zatím "žalostný".
Vrtá mi hlavou proč je zatím tak slabý "výlov" roztočů. Vysvětluji si to tak, že vloni odešla včelstva i s roztoči (někdy i se včelaři). Taky u mě v sousedství mor zredukoval nějaké počty včelstev (6 ohnisek vzdálených 1-4 km). A možná jakmile se hlásily první případy větších úhynů, na podzim 2007, mnozí se chytili za nos a běželi léčit a taky bylo u nás v okrese nasazeno větší množství aerosolových vyvíječů, jejichž účinnost je proti varroáze vyšší.
Některým pozdní léčení už nepomohlo zachránit včely, ale roztoči dostali plošně "na zadek" víc, než jindy - nebo před rokem. K tomu letošní povinné nátěry plodu fluvalinátem v nebývalém rozsahu, i bez indikace lokálního kritického spadu ve vzorku v únoru, jen z nařízení SVS.
Pokud je pravda, že třetina včelstev odešla v zimě 2007/2008, pak je to pořádná rána našemu včelařství a lze snad taky říci, že je to ještě větší rána naší populaci roztočů, protože jich odešlo určitě i mnohem více než třetina.
Takhle mít včelstva někde v bohaté krajině, kde 10-15 km od nich není včelař! To by byla paráda. Snůška medu, zdraví pod kontrolou,... to bych, být mladší, snad začal včelařit profesionálně. Možná si dělám zbytečné iluze.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 30. června 2008 v 19:47 | Reagovat

Zdravím Eman. Ak chceš naozaj vedieť ako je to s výskytom VD, obetuj jedno včelstvo na tento cieľ. Ak má viac medu vytoč ho, vlož do podmetu chránenú podložku a fumiguj Varidolom - 3 kvapky (večerom), po 12 hod. urob zber. To čo nájdeš na podložke je približne 1/4 všetkých VD  v včelstve, 3/4 VD je na plode. Nemá to byť návod pre každého!

V tomto čase VD iba nastupuje vo svojej  expanzii v včelstvách.

2 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | 30. června 2008 v 21:17 | Reagovat

Přesně tak Antoni. Výsledek na podložkách odpovídá zatím tomu, že nelze nic přesně říci. Přesné je vždy dlouhodobý záznam a sledování a následné pochopení. To je přesně to poznání, s kterou se včelař naučí bionomii VD a tak se naučí s pomocí léčiv ovládat vzrůstající destrukci populace. Bohužel povrchně se předpoládá, že zamoření bude ustupovat. Ale já jsem v polohách, kde k tomu, po dobu co včelařím, ještě nedošlo. Zamoření VD je problém a ještě větší problém je neznalost komplexních čísel udávající množství VD v různých simulacích.

3 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 30. června 2008 v 21:26 | Reagovat

Loni touto dobou již některá včelstva "cestovala". Ale jak příše Turčíni, čas V.d přichází. Srpen má být vlhký, kdo si vzpomene na rok 2006, bude ostražitý. Sledování spadu bude čím dál zajímavější. Vše má svůj čas, i roztoč. To že se loňský rok nebude opakovat je zřejmé, to ale neznamená, že to bude  o 100% lepší. Hodně do vývoje promluví počasí. Někteří včelaři jsou po loňsku vyděšení a prali by do včel léky hlava nehlava. To ale není nutné. Tady má diagnostika své místo. Ti co chtějí léčit KM se bez ní rozhdně neobejdou.Ve včelách se toho skutečně nemusí moc dělat, jen se musí dělat správné věci ve správný čas.

4 Karel Karel | 30. června 2008 v 22:16 | Reagovat

Tak jsem se dnes dostal na stanoviště, kde ještě nemonitoruji. Hledal jsme plást s larvičkami k přelarvování a v plodovém hnízdě (ne na okraji) jsem našel plást s trubčinou. Na deseti larvách jeden VD. Počkáme a uvidíme:-)

Podle mého názoru za kalamitou loňského roku stálo kromě dobrého letního počasí k rozvoji VD hlavně teplá zima, která dovolila přežít silně napadeným včelstvům. Ta pak kolabovala již v 1. polovině roku a pak to jelo.

Teď je otázka, jestli se to bude opakovat a včelstva budou padat v létě, nebo až na podzim, kdy už moc škody v okolí nenadělají. Pokud včelař své včely nějak léčí.

5 Bronislav Gruna Bronislav Gruna | 1. července 2008 v 1:36 | Reagovat

To, že letos roztoči nepadají, je pravděpodobně logický důsledek lońské kalamity. Vývoj populace parazita a hostitele má určité zákonitosti a kulminuje ve víceletých cyklech. To platí u hrabošů, producentů medovice a zřejmě také u Varroa destructor. U našeho roztoče však do přirozeného cyklu zasahuje člověk aplikací léčiv.  

Nechci zpochybňovat vliv teplé zimy, ale podle mého názoru na problémy zadělal rojový rok 2006. Ten rok se také roje bohatě zásobily na zimu, protože v letní snůška byla vynikající (medovice byla téměř všude, výborně medovala lípa i slunečnice). Tyto roje pak během léta 2007 zamořily roztoči včelstva léčená.

Hromadné úhyny nebyly u nás poprvé. Na podzim 2002 a v zimě 2003 uhynulo na okrese Břeclav 40 % včelstev na varoázu. Protože byly tučné náhrady (1300 Kč/včelstvo), tak se to svedlo na melicitózu. Ta se ale v rovinách jižní Moravy prakticky nevyskytovala. Mě na Břeclavku roztoč zdecimoval asi 50 ze 60 včelstev. Následně v roce 2003 byla také nízká intenzita varoázy. Stačí se podívat do diskuse v říjnu-listopadu 2003, také se řešilo, proč roztoči nepadají. Příčina je stejná jako letos - krajina je vyčištěná. Takže navzdory teplé zimě, varování odborníků a nařízené plošné aplikaci gabonů se pravděpodobně nepřítel nedostavil.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama