Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Jak dlouho žije včela?

28. června 2008 v 14:08 | Eman |  Biologie a šlechtění včel
Když se někoho zeptáte jak dlouho žije včela, je typická odpověď že šest týdnů:

první tři týdny provádí úkoly uvnitř v úlu (jako je krmení, stavbu plástu a zpracování medu), a poslední tři týdny snáší nektar, pyl a propolis. Taková učebnicová odpověď je ale zavádějící z několika důvodů.

Zaprvé, to se vztahuje pouze na dělnice a nikoli na matky nebo trubce (která žije několik let a pár týdnů). Zadruhé, je hodně změn v délce života dělnice a v úkolech které plní. Některé včely mohou začít snášet méně než jeden týden staré a zemřou potom dříve, zatímco jiné možná nikdy nesnáší a žijí 60 dní nebo více.
Za třetí, taková odpověď se vztahuje na typickou délku života včel během aktivní sezony. To opomíjí jak dlouho mohou včely žít během neaktivních měsíců, které mohou trvat v některých zemích déle než půl roku. Takzvané "zimní" včely jsou vychovány na podzim a zůstanou naživu v zimním hroznu celé měsíce, daleko déle než je délka života z učebnice.

Co je zajímavého na těchto dlouhověkých zimní včelách je, že nejsou geneticky rozdílné od svých letních sester; tedy matka klade stejná vajíčka oplodněná stejným typem trubců během léta a pozdního podzimu. Co je rozdílného na zimních včelách je to, že jsou rozdílné fyziologicky, tak že jejich vnitřní buněčný mechanismus způsobuje že dělnice mají výrazně jiné charakteristiky. Tyto rozdíly se ukazují v interakci s prostředím tak, že geny jsou zapnuty nebo vypnuty v závislosti na okolí včely a vytváří tak fyziologické rozdíly. Hlavní podnět pro zimní včely je včelstvo s matkou bez jakéhokoli plodu po jejich prvních 3 až 4 týdny dospělého života.
Jestliže prostředí plodu má takový hluboký účinek na fyziologii zimní včely, potom se rozumí samo sebou, že jiní hlavní činitelé prostředí mohou také ovlivnit tento proces. Především parazitismus varroa by mohl způsobit významné změny v tom jak se zimní včely vyvíjejí na konci léta. Je to tento účinek, který Gro Amdam z Norska vyšetřovala ve studii publikované v Journal of Economic Entomology.

Amdam, G. V., K. Hartfelder, K. Norberg, A. Hagen, and S. W. Omholt.
(2004). Altered physiology in worker honey bees (Hymenoptera: Apidae)
infested with the mite Varroa destructor (Acari: Varroidae): a factor
in colony loss during winter? Journal of Economic Entomology, 97:
741-747.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 hmjjhjghjtzujtzjhjhj hmjjhjghjtzujtzjhjhj | 21. července 2010 v 11:43 | Reagovat

dobry :-)

2 Michal Michal | E-mail | 2. října 2011 v 13:31 | Reagovat

Jak dlouho žije včela :-?  :-)  :-(  O_O  :-!  :-x :-? :D  [:tired:]  ???  :D  ??? ???

3 Michal Michal | E-mail | 2. října 2011 v 13:32 | Reagovat

???  ???  ???  ???  ???  ???  ???  ???

4 izik111 izik111 | 3. června 2012 v 19:33 | Reagovat
5 Pěpík Novák Pěpík Novák | 10. června 2013 v 17:52 | Reagovat

Rači se podívejte na wikipedii

http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%8Dela_medonosn%C3%A1

tohle neni nejlepší stránka ale je taky dobrá ;-)

6 smrdíš smrdíš | 18. listopadu 2014 v 18:56 | Reagovat

http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%8Dela_medonosn%C3%A1

co se třeba podívat po třetí na tenhle odkaz. :-D

7 Jana Jana | E-mail | 12. listopadu 2015 v 12:38 | Reagovat

[5]: A ty se podívej do slovníku jazyka českého. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama