Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Ochrana včelích plástů před poškozením zavíječem voskovým

21. května 2008 v 19:41 | Eman |  Včelařské metody, úly a další včelařský hardware
Článek z časopisu American Bee Journal, August, 1999

Následující můry (moli) jsou považovány za škůdce včelích produktů:
Třída: Hmyz - Insecta
Řád: Motýli - Lepidoptera
Rodina: - Pyralidae
Druhy:
Velký zavíječ voskový - Galleria mellonella L.
Malý zavíječ voskový - Achroia grisella
Pylový zavíječ - Vitula edmansae
Středozemní moučný mol - Esphestia kuehniella

Ze všech molů způsobuje Velký zavíječ voskový největší škody na včelnicích které vedou k materiálním a finančním ztrátám každý rok. Z tohoto důvodu navrhujeme studovat podrobně pouze biologii velkého zavíječe. Metody nasazené v boji proti Galleria mellonella jsou obecně efektivní i proti dalším zavíječům a škůdcům včelích produktů.

Biologie Velkého zavíječe voskového

a) Geografické rozšíření
G
eografické rozšíření koresponduje přiměřeně s rozšířením včely. Je limitováno neschopností škůdce snášet delší období chladu. To vysvětluje proč problémy se zavíječem jsou ve vyšších polohách malé nebo žádné.
b) Patologie
D
ospělí zavíječi nezpůsobují škodu, protože jejich kusadla jsou atrofovaná. Během dospělého života se nekrmí. Krmí se jen larvy a ničí plásty. Avšak dospělí motýli a larvy mohou přenášet patogeny vážných nemocí (například mor v.p.). Ve včelstvech s morem v.p. obsahují výkaly zavíječe vysoké množství spor moru.

c) Vývojová stádia
Galleria vývoj prochází přes 3 fáze - vajíčko, larva a kukla. Tato sekvence je přerušena pouze nizkou teplotou a nedostatkem potravy. Tedy cykl trvá mezi 6 týdny a 6 měsíci v závislosti na teplotě a potravě. Podle literatury, přezimovat může jako vajíčko, larva nebo kukla.

d) Vajíčko
Normálně, samička klade vajíčka kladélkem do otvorů a štěčbin. To je dostává z dosahu včel před zničením.
e) Larva
Po vylíhnutí, mladá larva okamžitě hledá plást, aby se krmila a stavěla hedvábné tunely. Rychlost růstu je přímo závislá na teplotě a dodávce potravy. Za ideálncíh podmínek se larva během prvních 10 dní váhově zdvojnásobí za den. Metabolické teplo, které se vytváří rychlým růstem, může zvýšit teplotu v předeném hedvábném hnízdě nad teplotu okolí. Larva se živí hlavně nečistotami ve vosku, jako jsou výkaly a kokony včelích larev a také pylem. Larva žere také vosk. Larvy, které jsou vychovány výhradně na čistém vosku (mezistěny, panenské dílo), nedokončí svůj vývoj. Tmavé, staré plásty obsahují mnoho larválních kokonů a jsou nejvíc ohroženy. Na konci larválního stádia se zamotá velmi odolným hedvábným kokonem na pevné podložce jako jsou dřevěné rámky, stěnách úlu nebo bedně s plásty. Často larva omotá svůj kokon v díře, kterou vyvrtá do dřeva.

f) Kukla
V kokonu se larva mění v kuklu a potom v dospělého motýla. Tato proměna trvá od jednoho do 9 týdnů.

g) Dospělý hmyz (imago)
Velikost a barva imaga se značně mění, v závislosti na složení stravy v larválním stádiu a na délce různých vývojových stádií. Samičky jsou větší než samečkové. Samičky začínají klást vajíčka mezi 4 a 10 dnem po vylíhnutí z kokonu. Za soumraku se pokouší dostat do úlu a naklást vajíčka. Jestliže je včelstvo dost silné k zahnání motýla, naklade vajíčka v trhlinách dřeva.

Možnosti potlačování Zavíječe voskového

V úlech:
- Chovat pouze silná včelstva. (Včela samotná je nejnebezpečnější nepřítel zavíječe).
- Nikdy nenechávat plásty a vosk v neobsazeném úlu.
- Pravidelně čistit podložky.
- Pravidelně nahrazovat plásty.
- Po masivní invazi zavíječe, zničit vajíčka na plástech, rámcích a úl (například sirné páry).
V bednách se zásobními plásty: (viz tabulku)
Hlavní pravidlo: U všech likvidačních strategií je nutné kontrolovat uložený materiál pravidelně během teplé sezóny.
· Technické metody
· Fyzické metody
· Biologické metody
-spory Bacillus thuringiensis
bakterie Bacillus thuringiensis byla objevena v roce 1911 a byla úspěšně použita pro ochranu rostlin několik let. Bakteriální kmen produktu B-401 byl vybrán zlvláště pro jeho aktivitu proti Zavíječi. Bakterie produkuje spory obsahující toxin. Když larva pozře spory, toxin se uvolní a poškodí střevní stěny larvy. To skončí smrtí larvy. Dospělí motýli se nekrmí a proto tímto produktem nejsou ohroženi. B-401 je neškodný pro obratlovce (člověk, dobytk) a včely, a nezanechává rezidua ve vosku a medu. (Nyní ale není dostupný k prodeji pro včelaře.)

Chemické metody

- Síra (kysličník siřičitý, SO2)

Hořící sirné pásky nebo postřik SO2 z tlakové nádoby jsou dvě hlavní metody boje pomocí síry. TOtoje jeden z nejefektivnější prostředků proti zavíječi voskovému. Je velmi prchavý, není rozpustný v tucích a tedy představuje pouze mírné nebezepečí pro včely, vosk a med. Po odstranění plástů ze včelstev je radno počkat jeden dva týdny před ošetřením (SO2 není účinný proti vajíčkům). Pro větší jistotu se ošetření může opakovat po 2 týdnech.

- Kyselina octová
Páry kys. octové okamžtiě ničí vajíčka a můry. Larva zvláště v kokonu, je odolnější a musí být vystavena parám déle. Z tohoto důvodu musí být plásty ošetřeny okamžitě po vyjmutí ze včelstev, než se vajíčka vyvinou do larev.

- Kyselina mravenčí
Profesionální včelaři v Evropě úspěšně používají KM proti zavíječi. Efekty jsou srovnatelné s kys. octovou.

-Paradichiorobeuzene (PDCB)
Ve vysoké koncentraci může být PDCB toxický pro včely. Pokud se pár plástů dá přímo do včelstva ze zásobní bedny bez vyvětrání, může dojít k vážnému poškození včel a může to zahubit včelstvo.

Možnosti boje proti zavíječi na uložených plástech

Metoda
Výhody (+)
Nevýhody (-)
Procedura/Poznámky
Technická

+ žádná rezidua

-
- třídění plástů

- doplňkové opatření
- oddělit nebezpečně staré plásty od mezistěn a nových plástů
- okamžitě tavit starý vosk

- doplňkové opatření
- Uložení v chladném, světlém a větraném místě
+ jednoduché
- motýli se bojí světla a průvanu; např. přístřešek, veranda;
- chránit proti počasí, hlodavců a hmyzu
Fyzická
chladné skladování
+ bez reziduí



+ účinné
- infrastructure, long term method
- sklep, chladné místo
- dobrá vzdušná cirkulace ve sloupci plástů. Komíny nástavků se spodní sítí.
- ošetření mrazem
+ efektivní
+ zabíjí všechna stadia
- drahá infrastruktura
- 2 hodiny -15ºC nebo 3 hodiny na -12C nebo 4.5 hodiny na -7ºC [5]
- přesná doba mrazu
- ošetření teplem
+ efektivní
+ zabíjí všechna stádia
- infastruktura (ventilátor teplého vzduchu)
- riziko tavení vosku
- 80 minut na 46ºC nebo 40 minut na 49ºC
- dobrá cirkulace vzduchu
- přesné řízení teploty
Biologická
- spory Bacillus thuringiensis (B-401)
+ bez reziduí
+ dlouhodobý efekt (2-3 měsíců)
- průměrný efekt proti malému zaviječi
- drahé
- dodržet instrukce
- zajistit dobré rozprostření na plástech
- sledovat podmínky prodejního data a skladování (žijící organismus)
- pokud je plást již napaden, 1 x síra, potom B-401
- ideální pro včelaře s několika včelstvy
Chemická
- Síra
+ efektivní
+ dobrá konzervace pylu proti plísním
- pravidelné opakování
- neúčinné proti vajíčkům
- nebezpečí požáru
- ošetření shora (SO2 je těžší než vzduch)
- nedýchat páry (dýchací a oční dráždidlo)
- zapálit v malých sirných kamínkách
- ošetřit každé 4 týdny (v létě)
- 1 pásek na 100 litrů (asi 3 medníky)
- SO2 ve sprejovém kontejneru
- 1 sekunda (=2.5g SO2) na nástavek nebo
- 3-4 sec. na 100 litrů objem úlu
- není nebezpečí požáru
- Kyselina octová
+ efektivní
+ bez problémových reziduí
+ zabíjí všechna stádia
+ zabíjí Nosema spores [10]
- napadá kovové části
- pravidelné opakování
- opatrně při zacházení
- ošetření shora (páry těžší než vzduch)
- nedýchat páry, vyhnout se kontaktu na kůži
- 200ml kys.octové (60-80%) na 100 litrů objemu úlu [6;7;10;11]
- v létě, opakovat ošetření 1-2 x s intervalem 2 týdny
- Kyselina mravenčí
+ efektivní
+ bez problémových reziduí
+ zabíjí všechna stádia
+ zabíjí Nosema spory [10]
- napadá kovové části
- pravidelné opakování
- opatrně při zacházení
- ošetření shora
- nedýchat páry, vyhnout se kontaktu na kůži
- 80ml KM (85%) na 100 litrů objemu úlu [12]
- v létě, ošetření opakované 1-2 x s intervalem 2 týdnů
- Paradichlorobenzine
(PDCB)
+ jednoduché použití
+ efektivní
- residua ve vosku a medu!!!
- neúčinné na vajíčka
- jedovaté včelám při vyšších dávkách
- používání se nedoporučuje
- vyvětrat plásty po 2-3 dny před vložením do včel
- ošetření shora
Bibliografie:

[1]Jeanne F.
, 1982, Principaux papillons parasites de la cire et moyens de lutte. Bul. tech. apic.,9(2), 85 - 92 [Principal moth parasites in wax and means of control.]
[2]Borchert A., 1966, Die Krankheiten und Schadlinge der Honigbiene. Hirzel Verlag Leipzig [Diseases and pests of the honey bee]
[3]Moosbeckhofer R., 1993, Wachsmotteneine Gefahr fur den Wabenvorrat. Bienenvater, 6, 261 - 270 [Wax moths-a danger for stored wax comb.]
[4]Morse R.A., 1978, Honey bee pests, predators and diseases. Cornell University Press
[5]Shimanuki H., 1981, Controlling the greater wax moth. USDA publication
[6]Ritter W., Perschil F., Vogel R., 1992, Vergleich der Wirkung verschiedener Methoden zur Bekampfung von Wachsmotten. ADIZ (1), 11 - 13 [Comparison of the effect of various methods for combatting wax moths.]
[7]Mautz D., 1990, >>Giftiger Honig<<, lmkerfreund (11), 12 - 14 ["Poisonous honey"]
[8]Wallner K., 1991, Das Verhalten von Paradichlorbenzol in Wachs und Honig ADIZ (9), 29 - 31 [The behavior of PDCB in wax and honey.]
[9]Spurgin A., 1991, Wachsmottenbekampfung. ADIZ (9), 25 - 26 [Controlling wax moth.]
[10]Jordan R., 1957, Essigsaure zur Bekampfung der Wachsmotte und vor allem aber zum Entkeimen nosemainfizierter Waben. Bienenvater, 78 (6), 163 - 169 [Acetic acid for controlling wax moth and in particular for disinfecting nosema-infected combs.]
[11]Gerig L., 1985, Der Schweizerische Bienenvater, Veriag Sauerlander, 16. Aufl.
[12]Krasnik M., personliche Mitteilung [personal communication.]
[13]Altermatt F., 1996, Die grosse Wachsmotte, eine Uberlebensspezialistin?, Selbstandige Arbeit, Gymnasium Laufental [The greater wax moth, a survival specialist? Independent work, Laufental Grammar School.]
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 JD JD | 21. května 2008 v 21:07 | Reagovat

Přehledná tabulka je skvělá - díky za zveřejnění i za odkaz na zdroj!

2 Anton Turčáni Anton Turčáni | E-mail | 21. května 2008 v 22:56 | Reagovat

A čo tak nechať ochranu plástov na samotné včely?. Je to jednoduché, nič nestojí, nie je ohrozený človek, ani samotné včely, je to doslova BIO.

Niekedy okolo roku 1986 som začal včeláriť debničkovým systémom a keďže som na včelnici nemal hospodársku budovu, kde by som prebytočné plásty mohol ukladať a síriť, v čase po poslednom vytočení medu (1 - 5.8) som plodisko- celú debničku (B 10) preložil na najvyššie miesto úľovej zostavy ako tretiu. Tým, že plodisko je na najvyššom mieste zostavy prípadné kontroly, doplnenie zásob a pod. , je veľká výhoda, nemusím zakaždým debničky skladať, aby som sa dostal ku včelám na dne zostavy.

Debničky s  plástami potrebnými v budúcoročnej

znášky som podsadil pod plodisko , ktoré som absolútne nezužoval, z boku neutepľoval, včely v tom čase, ktoré je ešte poznačené  vysokými teplotami (a tie zavíjačom idú k duhu) dokonale ochránia tento priestor do pôzdnej jesene. Včely aj keď sa z úľa postupne vytratia, patrolujú v dolnej časti zostavy ako dobrí policajti a nedovolia zavíjačom sa uchytiť na plástoch a následne robiť škody na plástoch.

Za dlhých 21 rokov sa mi nestalo, aby bol čo i len jediný skladovaný plást týmto spôsobom poškodený!

Navyše neskladujem ani jednu volnú debničku, neprenášam ani jeden plást, na jar ich nenosím späť, čím si usporím kopu času. V začiatkoch včelárenia bol doporučovaný trend, dať včelám navyše zásoby, zúžiť plodisko na 6-7 plástov utepliť a zásobné plásty vysíriť a uložiť do skladu. Odvtedy to nerobím. Aj kvalita skladovaných plástov je dokonalá, ak je v zimnej úľovej zostave správne vyriešené odvetrávanie jej vnútra, bez negatívneho vplyvu na plásty.

Od počiatku skladovania plástov priamo v úľovej zostave, som prešiel na dokonalé doplnenie zásob v množstve, ktoré každému včelstvu vydržia do hlavnej znášky, v mojom prípade do kvitnutia agátu. Teraz sa situácia zmenila, lebo znáška z repky sa čo do výdatnosti nektáru vyrovnáva znášky z agátu.

Plásty určené na vyradenie odoberám pred zimou, keď je menej roboty priamo pri včelách, prípadne na jar, kedy z nich tavím vosk.

3 Eman Eman | E-mail | Web | 22. května 2008 v 5:48 | Reagovat

Díky Antone za doplnění a vylepšení článku. V originálním článku je ještě rozebírána kontaminace vosku a medu PDCB, ale v našich podmínkách to není aktuální.

4 petr petr | E-mail | 9. června 2008 v 14:22 | Reagovat

Ve Vašem článku je jedna nepřesnost. Vajíčka navíječe mráz nezničí.

5 Eman Eman | E-mail | Web | 10. června 2008 v 9:10 | Reagovat

ad (4)To by stálo za prověření. Jak to víte? Zkoušel jste to, nebo jen někde četl?

6 petr petr | E-mail | 16. června 2008 v 8:49 | Reagovat

Před časem jsem oslovil našeho předního odborníka Ing. Květoslava Čermáka, CSc, s dotazem zda zničím vajíčka mrazem. Chtěl jsem dát do mražáku na dva dny rámek s dílem (-17C). Písmně mi odpověděl, že mráz vajíčka zavíječe nezničí.

7 Eman Eman | E-mail | Web | 16. června 2008 v 11:14 | Reagovat

Našel jsem další pramen, kde výslovně píší:  "including eggs"

http://tinyurl.com/58pjbg

Co je ale pravda, to je stále otevřené.

8 Eman Eman | E-mail | Web | 16. července 2008 v 6:19 | Reagovat

ad (6) Vysvětlil jsem si s ing.Čermákem, že jeho názor, že vajíčka mráz nezničí, neměl nijak podložený, prostě si to myslel. Proto bych se sám přidržel údajů v tabulce -15 C na 2 hodiny (dokud věrohodně nezjistím něco jiného).

9 Timop Timop | 28. června 2016 v 11:05 | Reagovat

Balení zboží před uskladněním:

http://www.balino.cz/baleni/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama