Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Zasíťované dno u úlu a varroáza

23. dubna 2008 v 17:10 | Eman |  Varoáza
Řada studií ukazuje že roztoči padají ze včel relativně ve vysokém počtu, dokonce bez chemikálií.

Hodně z těchto roztočů je živých a dokážou znovu nasednout na včelu. Obecně se věří, že lze potlačit populaci roztočů, pokud se tito spadlí roztoči odstraní ze včelstva. Zasíťované dno (oko 3 mm) způsobí, aby roztoči vypadli z úlu. Tři roky výzkumu v laboratoři Dyce u Cornell university ukázali, že zasíťovaná dna nemají efekt na populaci roztočů. Důvod pro to není známý, ale možná je to proto, že odpadlí roztoči jsou nemocní a staří a nejsou schopni se dále reprodukovat. Zasíťované dno včelstvu neškodí. Pokud by se našel činitel, který by shodil roztoče ze včel, potom by takové dno mohlo mít velký význam v potlačování varroázy.
Proto hlavní význam zasíťovaného dna je ve snadnějším monitoringu roztočů. Nezapomenout ale na zkreslení monitoringu vlivem pilných mravenců a odnášení roztočů z podložky.
O mravencích je zajímavý článek Antona Turčániho na webu Vcely.sk
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 23. dubna 2008 v 22:34 | Reagovat

Na Apimondiích (výstavách APIEXPU) v Dublinu (2005) a myslím v Lublani (2003) jsem viděl exponát, u kterého nebylo moc návštěvníků. Jednalo se o dno úlu, u kterého místo pletiva byly umělohmotné volně otočné válce (průměr cca 2 cm) s malou štěrbinou mezi válci - aby propadla měl (a v.d.). Vystavovatel prezentoval na posteru poznatek, že statisticky je méně v.d. v úlech, kde jsou tato dna. Vysvětloval to právě také teorií, že spadlí roztoči propadnou mezi válci a jsou tedy mimo dosah včel v podmetu. Většina včelařů chodila bez povšimnutí, co že to je za blázna.

Také jsem jednou při prohlížení měli po fumigaci pod mikroskopem zjistil, že někteří roztoči jsou v teple čilí a začínají běhat. Stačilo přiložit mrtvou včelu a měli jste vidět tu rychlost s jakou byli roztoči na včele. Vysoké zasíťované dno nám i v tomto pomáhá.

Už mám monitorovací podložky PSNV pod sítem a je to paráda. Roztoči začínají padat. Nespoléhejte pouze na to, že jste natřeli plod. V.d. nespí a nepomohou ani dotace. Jedině, že by se jednalo o tzv. jednoleté včelaření.

Přeji hezký den. Petr Texl

2 Eman Eman | E-mail | Web | 24. dubna 2008 v 6:47 | Reagovat

Jedná se o Anti Varroa bottom board (http://www.beekeeping.com/happykeeper/index_us.htm). Před lety jsem se pokusil o výrobu pomocí plastových trubek. Jakž takž to fungovalo, ale srovnávací pokusy jsem nedělal. Letos jsem si osahal v Brně toto originální dno na Mendelově včelínu, měl ho tam doc.Ptáček. Plast trubek byl velmi jemně hladký, a to jsem tenkrát neměl. To je potřeba, aby cokoli rychle sklouzlo do mezírky mezi trubkami. Výhoda takového dna proti zasíťovanému je v tom, že je včelstvo více zespoda chráněno proti úniku tepla. Ale mým včelám to nevadí po celou zimu - nebo tam mám podložky.

3 Luděk Luděk | E-mail | 29. dubna 2008 v 20:54 | Reagovat

Tohle jsem našel, jako možnou alternativu. Nyní jsem ve stadiu výroby, :GROBOV (1977) uvádí, že teplota 41°C během 5 minut zničí roztoče na dospělých včelách.

.

LE CONTE s kolektivem (1990): reprodukční úspěch samičky roztoče v plástu buňky je podstatně snížen při teplotě nad 36.5°C. Byla vytvořena komora s regulátorem teploty pro likvidaci všech roztočů na dospělých včelách nebo plodu.

Smetence včel byli ošetřovány při vytápění do okamžiku hynutí včel, které začalo při 45°C po 22 minutách, při 46°C po 16 minutách, při 47°C již po 6 minutách. Účinnost THERMOTHERAPY byla téměř 98 %.

Dánsko:

Ohřev plástů se zavíčkovaným plodem zajišťuje účinnou léčbu varroázy. Tento léčebný postup může být proveden v boxu s ohřevem řízeným termostatem. V Německu bylo vyvinuto několik prostředků pro tuto léčbu, E.G. “APITHERM” .

Za účelem získat nejlepší výsledky (těsně u 100% úmrtnosti roztočů) a vytvoření nejmenšího poškození plodu by se mělo léčit po tři až čtyři hodiny při 44°C.

Léčba při přítomnosti plodu by se měla uskutečnit dvakrát nebo vícekrát za sebou. Za přiměřený proces léčení se považuje: na konci května a podruhé na konci července.

Termoterapie je jednou z metod dovolených v biologickém zemědělství.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama