Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Článek na agrowebu o příčinách úbytku včel

14. dubna 2008 v 20:36 | Eman |  Varoáza
Jeden z nejlepších pravdivých a objektivních článků o situaci v našem včelařství na Agrowebu:

Odhadované ztráty včelstev jsou u nás srovnatelné jako v jiných zemích. Připomíná mi to historku z mládí, kdy jsem hrál soutěže v šachu. Jednoho šachistu označil tehdy můj kolega tak, že je to mistr světa při hře se slabšími soupeři. On měl skutečně vynikající výsledky proti slabším, nikdy nezklamal, ale se sobě rovnými a se silnějšími to již bylo horší.
My jsme byli světová jednička v potírání varroázy v případě, kdy byly normální zimy. Po první teplejší zimě jsme zapadli do průměru.
Já bych to hodnotil ještě trošku jinak. Nesváděl bych to na nezodpovědné včelaře, ale na celý systém, ve kterém se objevila slabina. Myslím, že včelaři jsou odpovědní lidé v průměru jako jiní chovatelé u nás po celé Evropě. Nevím, proč by zrovna z roku na rok 2007 zblbli a začali škodit včelám. Každý na situaci má podíl, počínaje nečekaně teplou zimou, chování veterinární správy v některých oblastech, výzkumného ústavu včelařského i svazu včelařů a nejvíc samozřejmě samotní včelaři. Ti na to však doplatili nejvíc ztrátami včel. Někteří aktéři na situaci dokonce získali zvýšeným odbytem chemikálií. Uvidíme jak se to všechno vyvine.
A to sem ještě (doufejme) nepřišla nemoc hroucení včelstev (CCD), kterou zakouší v USA a snad i ve Spojeném Království. Někteří dokonce renomovaní odborníci u nás však považují CCD za zanedbanou varroázu. Samozřejmě varroáza má na úbytku včel v USA nezanedbatelný podíl, ale považovat americké vědce a včelaře za idioty, kteří nepoznají příčinu úhynu včelstev na varroázu je naivní. U CCD je v úlu vše co má být, zavíčkovaný i otevřený plod, zásoby pylu a medu, jen chybí včely létavky. Pokud by to byla varroáza, pak by kleštík Varroa musel být v plodových buňkách.
Nevylučuji, že některé příčiny podezírané u CCD zafungovaly i vloni u nás v Česku (viry, nosema ceranae, neznámý patogen, kombinace různých vlivů). O to je to ale horší. Bohužel se o nějakém výzkumu příčin úhynů včel u nás nikde nic nedočtu, jen stálé omílání, že za vše může varroa a nezodpovědní včelaři. Je to asi tak jednodušší. Možná příští zima bude normální, tuhá, vše se dostane do zaběhnutých kolejí, ztráty budou znovu do 10% a budeme na ty dvě mimořádné zimy a ztráty včelstev vzpomínat jako na rok 2003, kdy včelstva zase uhynula po nečekané melecitozní snůšce na podzim.
__________________________________________
Citát:
Je lidská přirozenost uvažovat moudře a jednat absurdním způsobem.
Anatole France
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 15. dubna 2008 v 10:05 | Reagovat

Ten článek je určitě povedený. Jen si myslím, že bychom už konečně měli nazývat věci pravými jmény. V roce 2003 nešlo o úhyny v důsledku melecitozního medu. Znám včelaře, kteří v podhorských oblastech měli ve včelstvech i kolem 40-ti kg tohoto medu a ztráty žádné.  U nás žádná nebyla a úhyny byly. Já mám letos na tom samém medu téměř všechna včelstva a problémy měly 2-3 oddělky. Pokud vím, ing. Čermák na své šlechtitelské stanici zimoval také všechna včelstva včetně oddělků na melecitéze a opět bez vážnějších problémů. Sváděním úhynů na všechno možné nám moc nepomůže. Loni v létě, když začala včelstva padat na  "CCD" u nás,  se zase začaly ozývat hlasy o medovici, melécitóze. Je to stále to samé. Ne nadarmo se říká, že vítěz má vždy nějaký plán, poražený má jen výmluvy. Je třeba chovat včelstva podle jiných kriterií než doposud. V přírodě probíhá vše úžasně propojené a v harmonii, logicky. Jednoduchá řešení, revoluce se v ní moc nevyskytují.

2 eman eman | E-mail | Web | 15. dubna 2008 v 13:24 | Reagovat

Díky za poznámku. Já žil celou dobu v přesvědčení,  že kdyby nebylo mimořádné melecitozní snůšky na podzim 2002, tak by takové úhyny nebyly. Hlavu mám děravou, ale tak se odůvodňovala tehdejší kalamita. Melecitoza - cementový med - tvrdá zima - nezvládnutí zásob - nosema - smrt.   Někteří včelaři udělali včas opatření, a některá včelstva to zvládla. Pravda by se tehdy dala zjistit seriozním průzkumem, ale to bych asi chtěl po našich orgánech příliš mnoho.  Jednodušší je, když nějaká "kapacita" prohlásí: Tak to je a basta! A vláda přiklepne peníze na obnovu.

3 Petr Petr | 15. dubna 2008 v 15:45 | Reagovat

Hodnotný článek, ještě by to chtělo aby někteří včelaři a pracovníci VÚVč sundali samozvanou medali "nejlepší včelaři na světě".

Dlouhé desetiletí jsme se chlunili jak máme zvládnutou metodiku ošetřování včelstev. Najednou jsme měli dvě zimy za sebou jako naši jižní sousedi a je hned zle. To jsme se vytahovali jak jsme dobří a najednou jsme na tom úplně stejně.

Taky mi vadí, že zatímco seriózní zkušení vědci z celého světa přiznávají, že neví co je za hromadnými úhyny, tak naši "odborníci" to ví hned - je to varoáza. A to bez laboratorních rozborů na virózy, ... Podle našich "odborníků" je to varoáza a hned se chystá upravená metodika pro boj s varoázou. První úhyny byly koncem roku a od ledna měli řešení.

Naštěstí do třetice bude zima jak má být a příští rok se jim to potvrdí, že to byla varoáza. A zase budeme mistři světa.

Pozn. Léčil jsem dříve než bylo nařízeno a sousedi a mám úhyn 20%. Žádná katastrofa.

4 Luděk Luděk | E-mail | 15. dubna 2008 v 23:20 | Reagovat

jsem absolutní diletant, ale tento týden, když jsem kupoval svá první včelstva od starých včelařů z Bousova, jsem se jich samozřejmě hloupě zeptal, co si myslí o úhynech a jak si vlastně mohou dovolit prodej mnoha včelstev. Bratři Linkové mi sdělili toto. nejsme žádní vědci, ale úhyn je u nás jako kdykoli téměř nulový. Letošní jaro je úhym opět nula procent.Dle jejich názoru bylo hlavní příčinou podcenění počasí v loňském srpnu po poslední tzv. výtoči medu a přesném dodržování metodiky léčení. přesně o pozdním nasazení krmení včelstev, čímž došlo dle jejich názoru k pozastavení plodování v kritickém období( odběr zásob za účelem zisku). Zkrátka včelstva prý okamžitě díky proměnlivému srpnovému počasí ztratila schopnost tvorby  a staré včely umírali nahrazovány v nedostatečném počtu.

V žádném případě nekritizovali léčbu slabých včel, ale spíš nezvládnutí podopory včelstev v krizovém období.

Tento názor není můj, neboť vzhledem k nulovým praktickým zkušenostem nejsem připraven kohokoli, či cokoli kritizovat, ale myslím, že na jejich názoru, že cituji, nesebereš žrádlo volovi, co ti mlátí obilí, přece jenom asi něco bude. Proč? protože jako jedni z mála měli opět opravdu minimální úhyn a to jsou to ve své podstatě obyčejní chovatelé, žádní odborníci s tituly apod.

Opakuji, můžete se mnou nesouhlasit, ale nulový úhyn při desítkách včelstev je pro mě raritou, zvláště, když paplášům naší včelařské skupiny nezbylo téměř nic( průměrný úhyn dosahuje cca 80%)

Začínající včelař.

Luděk

5 Jiří Jiří | 16. dubna 2008 v 17:38 | Reagovat

Jak lze vysvětlit, že u dvou včelařů došlo k úhynu včelstev, uhynuly jim všechna včelstva, a u mne nedošlo k žádnému úhynu. Nevěnovali se dostatečně včelám, proto, že došlo po vytočení medu z řepky k plodové přestávce, nebyla snůška matky přestaly plodovat, tato přestávka trvala skoro tři týdny. Roztoč, který byl namnožen se pak vrhl na plod který vznikl po začátku opětovného kladení a ten zničil. Došlo k tomu že místo krátké plodové přestávky byla velmi dlouhá mezera bez plodu. Po opětovném plodování matky neměl kdo kvalitně krmit nově vzniklý plod ten byl podvyživený a nedošel do stadia včely, byl odstraněn. Staré včely dožily a neměl je kdo nahradit, postupně se vytratily z úlu až byl prázdný. Pak se najednou včelaři začali divit, že se jim ztratily včelstva a nemají co léčit. Může za to roztoč a nebo lioknavost včelařů ??

6 eman eman | E-mail | Web | 16. dubna 2008 v 18:47 | Reagovat

To jsou paradoxy. Jsem přesvědčen, že hodně starostlivých včelařů dělali vše podle vet. vyhlášek, stejně svědomitě jako jiné roky a přišli o včely a jiní na to kašlali, maximálně zafumigovali 2x na podzim a včely jim přežily. Byli možná v oblasti s menším zamořením, měli možná odolné včely "vyšlechtěné" stejným postupem v minulosti, nebo kdo ví.

7 Petr Petr | 16. dubna 2008 v 19:24 | Reagovat

Jiří, je potřeba rozlišovat mezi přirozenými úhyny, úhyny vinou chyb včelařů a hromadnými úhyny, které postihují velkou část světa. Ano jsou včelaři lajdáci. Těch je pořád stejně a mohou za 5% úhynů, dalších 5% jsou přirozené úhyny. Tyto čísla se nemění.

Ale jak vysvětlíš několikanásobné nárůsty úhynů v některých oblastech. To se dlouholetí včelaři v desítkách zemí najednou hromadně zbláznili a odflákli práci? Ne.

Hromadné úhyny nejsou rovnoměrné a buď rád, že se ti to vyhlo. Liknavost včelařů se radikálně nezměnila, to ti garantuju. CCD je o něčem jiném. A neví se.

Je to podobné jako s morem (nemyslím mor včelího plodu) který se vyskytoval před pár staletími. Kosil chudé i bohaté, zdravé i nemocné a na rozsáhlém území. Někdo přežil a jiný ne.

8 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 16. dubna 2008 v 19:30 | Reagovat

Přátelé,

v roce 2002 měli velké úhyny na v.d. na Jižní Moravě zaručeně bez melecitozy. Situaci v létě 2007 dobře popsal Dr.Dibus v MV 1/2008. Je to sice situace na Již.Slovensku, ale myslím, že u nás to bylo obdobné - sucho, přestávka v plodování, velká spotřeba zásob. Kdo vytočil na doraz, včely strádaly, vyšší populace v.d. byla připravena poškodit v srpnu "zimní" plod.

Chce to chovat ve více nástavcích a med po stranách plodu včelám nechat (10 - 15 kg). Lízat jenom smetanu jak říká př. Volejník.

červen-srpen monitorovat spad a včas zasáhnout. Je to tak jednoduché, že nové monitorovací podložky PSNV-CZ na Techagru v Brně dostaly cenu Grand Prix (mezi kombajny). Na podložce se nejen počítají roztoči, ale i zapisuje spad do tabulky a do grafu zaznamenává vývoj invaze v.d. - to je nejvíce důležité. Když jsou vhodná zasíťovaná dna - monitoring mohou provádět děti a je to opravdu - Monitoring hrou. - PSNV-CZ dále připravujeme interaktivní internetovou aplikaci Varroa Monitoring Systém.

9 eman eman | E-mail | Web | 16. dubna 2008 v 20:44 | Reagovat

ad (8) Ilustrační obrázky podložek jsou na konci článku:

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/varroa-dno

10 kum kum | Web | 18. června 2015 v 13:13 | Reagovat

bankovní půjčky online [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama