Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Kyselina šťavelová: Otázky, odpovědi .... 3 část

6. března 2008 v 18:14 | Eman |  Varoáza

Škodí to včelám?


Ellis a Aliano zjistili že k.š. je asi 70 krát jedovatější pro roztoče než dospělým včelám - což je mnohem větší rozdíl než s thymolem nebo kyselinou mravenčí. Včely normálně nereagují obranným způsobem, když jsou pokapány syrupem, a ve vzácných případech vybíhají na chvíli ven. Občas lze pozorovat malou úmrtnost včel po ošetření k.š. Úmrtnost dospělých včel není zdá se problém. Avšak jsou otázky o jemných účincích, zabití larev, a trvalé potlačení vývoje plodu.
Co se týká postřikování v zimě bez plodu, je absolutně kritické ošetřovat pouze jednou, a s přesně správným množstvím koncentrací k.š. Více než jedno ošetření v zimě jistě škodí včelám. Charriere a Imdorf (2002) zjistili, že včelstva ošetřená 5-6 ml/uličku 3% OA měla pouze 85% síly kontrolních včelstev v 25. dubnu. Nejlepší přehled je v Anonymous (1999). Typicky se včely ošetřené k.š. začínají rozvíjet trochu pomaleji, ale chytí se koncem března.
Ošetření na jaře a v létě
U letního postřikování je snadné pominout nějaký dopad k.š. na chov plodu, zvláště když se aplikuje na pozdní letní včelstva, která nemají snůšku nektaru, a byla stresována roztoči. Místní nahodilé zprávy nezaznamenaly nějaký přímý dopad, ale ty ve skutečnosti nic neměřily. Jedna studie, která stoji za pozornost. Hatjina a Haristos (2005) je jediná studie kterou jsem našel a která hlásí významné problémy ve vývoji plodu po postřikování k.š. Autoři jsou proti letnímu ošetřování. Studie byla prováděna v Řecku, "během léta, mezi snůškami medu." Otázka, která by měla být položena je: zda účinnost k.š. nebo úmrtnost plodu je ovlivněna množstvím nektaru během ošetřování.
Brødsgaard, a spol. (1998) ošetřoval včelstva jednou pozdě v březnu a měřil plochy plodu. "Ani rezidua k.š. v medu, aktivita GST, ani vývoj včelstva po jarním ošetření poléváním nebo stříkáním k.š. neindikovaly nějaké problémy."
Heinz Kaemmerer z Heilyser Technology říká:
"Můžete ošetřovat včelstva kapalnou směsí k.š. a cukru, ale buďte opatrní. Kapalná kyselina zkracuje včelám život. Není to problém během léta, protože život včely není delší jak 6 týdnů. Problém začíná se zimními včelami-neošetřujte kapalnou k.š. zimní včely vícekrát než jednou. Když se používá kapalná k.š., včely se namočí a musí se navzájem očistit. Výsledek je, že kyselina skončíí v jejich žaludcích a během zimy bez pročišťovacího proletu to zkracuje včelám život. Dvě ošetření na zimních včelách by mohlo včelstvo zabít. Kapalná k.š. je pomalý zabiják a včely asi zemřou po několika týdnech nebo měsíci a nedožijou další sezony.."
Nemyslete si, že když málo je dobře, tak hodně je lépe. Je to drsné když se aplikuje na zimní chomáč a je to drsné i na plod letního včelstva. Avšak uvědomte si že většina jiných léčiv také ovlivní plod (amitraz, formic, thymol), matky (coumaphos), nebo trubce (fluvalinate).

Kde mohu kyselinu šťavelovou koupit?

Dihydrat kyseliny š. (ne dehydrate; dihyrat k. š. je 71.4% čistá k.š.) lze koupit v kterémkoli oddělení barev jako "mořidlo na dřevo" Obvykle přichází ve 400 g plastové tubě. Kontrolujte etiketu a ingredienty, nebo zavolejte výrobci a ujistěte se, že v ní nejsou přidané příměsi. Také se dá koupit mnohem levněji ve velkém (méně než $1/lb) z chemických zásobovacích firem.

Nezodpovězené otázky o kyselině šťavelové:

Princip působení
Mnoho rostlin používají k.š., anebo její šťavelany (soli), k odpuzení hmyzu a velkých zvířat. To nám dává naději, že k.š. by mohla být dlouhodobá "organická" zbraň na roztoče. Zábavné je, že nikdo opravdu neví jak k.š. zabíjí roztoče, ačkoli je v literatuře hodně dohadů! Někdo se může dohadovat, že princip jejího působení by mohl být podobný jako u kyseliny mravenčí, která vytváří páry při teplotách úlu. Podle Imdorf (Anonymous 1999), kyselina zabíjí pomocí "blokování dýchání," ačkoli necituje zdroj pro své tvrzení.
Řada autorů se domnívá že k.š. také sublimuje v úlu. Avšak pokud by četli chemické texty, viděli by, že k.š. nesublimuje vůbec (jak dokazují porézní sáčky, ve kterých se prodává a neexistence zápachu) při normálních teplotách. Tlak par (míra sklonu substance k odpařování) k.š. je menší než 0.001 mm Hg @ 20C (68F). Pro srovnání, tlak par paradichlorobenzene (kuličky proti molům), které snadno sublimují, je 0.6 mmHg- více jak 600 krát silnější. Myslím že můžeme vyloučit sublimaci jako způsob účinku (nebo jako zdravotní riziko).
Tak je to kyselina nebo šťavelany, co působí na roztoče? V evropském výzkumu (Nanetti, in Anonymous 1999) účinnost k.š. byla srovnávána s neutrálním šťavelanem draselným. Tvrdili, že je to kyselost, spíše než šťavelanové ionty, co zabíjí roztoče varroa.
Stále jsme nevěděli, jestli zabíjí roztoče kyselost k.š. trávením kyselé krve včely, nebo přímým kontaktem. Ellis a Aliano (2005) provedli chytrý experiment: Rozdělením osamocených včelstev bez matek různými oddělovači, a ošetřením pouze jedné strany, zjistil že k.š. je zřejmě přenášena ve včelstvu pomocí tělesného kontaktu, spíš než krmením z úst do úst, a roznáší se dobře tímto kontaktem (80% zabitých na ošetřené straně, 65% zabitých na neošetřené).
Dobře, tak se k.š. šíří a zabíjí kontaktem - tak proč tepelné odpaření (bude v příštích článcích) dobře funguje. Stále nevíme jak se dostává do těla roztoče (nikdo netvrdí že roztoči lezou a lížou tu látku). Víme že šťavelany v rostlinách tvoří špičaté krystalky, které pronikají zvířecí tkání, podobně jako kyselina boritá (běžně používaná na šváby a mravence). Kyselina boritá tvoří brusné špice které mohou proniknout měkkou slupku na kloubech hmyzu exoskeleton, a zřejmě vysušuje hmyz. To také působí jako žaludeční jed na mravence..
Mohla by k.š. půfobit stejným způsobem? Tepelně vypařená k.š. tvoří tenké krystaly, jak to dělá k.š. odpařená z vodního roztoku. Ale k.š. rozpuštěná v cukrovém syrupu se vysuší na čistou, jemný, krystalový cukr, který nevykazuje krystalickou strukturu (osobní pozorování mikroskopem). Potíž je, že k.š. je pouze účinná když je postřikovaná v cukrovém roztoku (Anon 1999), ne v pouhé vodě. Tak si to představte! Opustíme na tom diskuzi o principu působení…
Otázky ošetření Podzim zima
Proč závislost mezi koncentrací cukru a koncentrací kyseliny v tak malých rozdílech dělá velký rozdíl v úmrtnosti roztočů a snášenlivost včelami? Byla by k.š. bezpečnější, kdyby se smíchala s něčím jiným než cukrem?
Otázky ošetření Jaro - léto
Vyplatí se to? Má cenu kompromis v zabíjení roztočů s následujícím potlačením chovu plodu?
Je rozdíl jestli je snůška medu, nebo jestli včely jsou krmeny současně cukrovým syrupem?
Otázky zmírnění
Zdá se že hlavní problém k.š. je to, že včelám vadí když ji tráví. Také je patrné, že nahodilé zprávy o tom, že teplem vypařená k.š. nepoškozuje plod, jsou pravděpodobně proto, že poškození plodu je kvůli problémům od včel kojiček trávících kyselinu. Jestli toto jsou důvody, potom by snad včelaři mohli zmírnit škody krmením cukrovým syrupem (nebo cukrové těsto) současně s postřikovacím ošetřením. Dělal jsem menší pokusy v laboratoři, a zjistil že k.š. v roztoku se vysráží jako šťavelany pokud je smíchaná s chloridem vápenatým nebo hydroxidem vápenatým. Je neutralizována hydroxidem vápenatým nebo pečící sodou. Tyto chemikálie jsou levné a snadno dostupné, a volají po tom, aby někdo tuto hypotézu vyzkoušel.
Jak často ji používat?
Povede nadměrné používání k.š. k rezistenci? Důrazně doporučuji používat ji pouze jednou za rok: Jinak si vyšlechtíme rezistentní roztoče na k.š. - zvláště jestli také používáte kyselinu mravenčí!
Závěry
Kyselina šťavelová se jeví jako nenákladná, snadno proveditelná, bezpečná, vysoce efektivní, přátelská k prostředí metoda v arsenálu zbraní proti roztočům v celé strategii IPM. Má svá omezení a problémy, a riziko zranění pokud se s ní zachází nedbale. Evropani, Kanaďani, a Novozélanďani (a já) ji uvítali našeně jako pozdzimní/zimní, jednorázové ošetření bezplodého chomáče metodou poprašování:
TOHLE JE VŠECHNO, CO SI MUSÍTE ZAPAMATOVAT: aplikovat pouze jednou: 3-5 ml buď 4.2 nebo 3.2% váha:objem k.š. v 50% cukrovém syrupu na uličku včel jestliže je včelstvo bez plodu
Tato (nebo mléčná kyselina) je běžná metoda většiny strategií IPM. Důležitá věc k zapamatování: jestliže ji používáme uvážlivě, bude pravděpodobně účinná po dlouhou dobu. Zneužití ošetřením v koncentracích nebo v počtu aplikací za rok, mohou být zhoubná včelám a plodu, a vedla by pravděpodobně k vytvoření rezistence roztočů na tento způsob aplikace.
Pamatujte: k.š. není dosud registrována jako schválený prostředek proti roztočům v USA. Jestliže žijete v zemi, kde je schválena (například Rakousko), dodržujte vhodné metody aplikace. Tipy uvedené v dalším článku mohou být užitečné.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama