Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Proč přijdou Čechy, Morava a Slezsko možná o 50% včelstev

22. února 2008 v 20:03 | Leoš |  Varoáza
Jak budeme ošetřovat včelstva v letošním roce

Ze všech stran se k nám dostávají neradostné zprávy. Téměř 50% stavů včelstev uhynulo a ostatní včelstva jsou zesláblá. Všichni si kladou otázku: Jak je to možné, když jsme do světa vytrubovali, že my jsme ti nej a ostatní se od nás musí učit? VÚD říká zcela jasně: "My nic, to včelaři jsou nepořádní a nedodrželi námi vytvořenou a osvědčenou metodiku". Včelaři zase říkají, VÚD zaspal a nyní se z toho snaží vylhat." Jak už to v životě bývá, pravda je někde uprostřed. Příčiny jsou subjektivního i objektivního charakteru.
Za ty subjektivní je třeba považovat:
a) Stávající metodika je vypracována na včelstva zimující v 1 prostoru.
b) Metodika je orientována na období, nikoli na to, co se ve včelstvu právě odehrává.
c) Novinkám a jiným léčebným postupům se nevěnovala žádná pozornost.
d) Biologii roztoče a z toho vyplývajícím dopadům na včelstva a metodiku ošetřování se u nás nikdo nevěnuje.
e) Virovými onemocněními, která V.d. provázejí, se VÚD začal věnovat až v loňském roce a to pouze na základě podnětů včelařů.
f) Pod dojmem vlastní neomylnosti a pohrdáním včelařskou praxí VÚD bagatelizoval a přehlížel situaci v okolních státech, kde byly úhyny zaznamenávány zcela pravidelné od r. 2000. U nás se vše svádělo na melicitózu apod. Příkladem byl rok 2002-3. U nás v MB ztráty dosáhly kolem 20%. V jiných organizacích to bylo i mnohem více. U nás jsme zcela jasně viděli, že úhyny byly způsobeny V.d. a nikoliv jako důsledek melicitózní snůšky. Tak to bylo prezentováno oficielně.
g) Byly ignorovány a před veřejností zatajovány nové poznatky v poznání o roztoči V.d. a doprovázejících virových onemocněních.
h) Chovatelské cíle nejsou vůbec orientovány na boj s V.d. a jinými nemocemi.
i) Včelaři zcela bez rozmyslu následovali metodiku a nedokázali ji uchopit takovým způsobem, který by umožňoval reagovat na nové podmínky, ve kterých jsme se my a naše včelstva ocitli v posledních 5-ti letech.
j) Včelaři začali pořádat jakési dostihy, kdo bude mít dříve provedenou fumigaci apod. Tím docházelo k nárůstu životnosti roztoče V.d. Ani předepsaná metodika nebyla dodržována, zvláště na podzim.
k) Letnímu stavu včelstev nebyla věnována skoro žádná pozornost, jen málokdo sleduje letní spad roztočů.
l) Letní léčení bylo podceňováno, zkušenosti těch, kteří dokázali včas reagovat a upozorňovali na nedostatky v přístupu i metodice, byly zlehčovány. Všichni jistě známe ono vžité: "Já si ale stejně myslím…", nebo "Staří včelaři říkají…".
m) Funkcionáři organizací nejsou dostatečnými vizionáři a nestarají se odpovídajícím způsobem o své organizace, nepropagují nové léčebné postupy a někdy nedodržují ani ty stávající. Pokud nepůjdou funkcionáři příkladem, není možné očekávat pozitivní změnu ani od členů našich organizací. Někdy to připadá i tak, že se snaží odstranit včelařskou konkurenci.
Mezi objektivní příčiny současného stavu je třeba považovat:
a) VÚD je jediným výrobcem a distributorem léčiv. Z objektivního hlediska nemá zájem na zrušení monopolu.
b) Stát a SVS se spoléhají na zprostředkované informace a ulehčují si tak svojí práci, včely stojí na okraji zájmu. Do výzkumu nejsou zapojovány intelektuální kapacity akademických pracovišť.
c) Vývoj klimatu zasáhl velmi do života včelstev i změnil podmínky pro život roztoče V.d. Roztoč se šíří ve vlnách v závislosti na počasí, vzdušné vlhkosti. Viz. obrázek.
d) Zásadním způsobem se mění metodika ošetřování včelstev. To si samozřejmě vyžaduje uplatnit nové znalosti a přístupy v boji proti V.d.
Tento výčet faktorů, které přispěly k nynějšímu stavu a jistě i dále přispějí, vyznívá jako zdrcující kritika. Je třeba ale věci nazývat pravými jmény a neopíjet se svou neomylností, každý má současném stav svůj díl odpovědnosti..
Co tedy musíme změnit, abychom dokázali na novou situaci reagovat?
1) Současná metodika stojí a padá s důsledným podzimním ošetřením, které má minimalizovat počty roztočů na nulu. To se v posledních 5-ti letech z objektivních i subjektivních příčin příliš nedaří. Je proto nutné toto ošetření doplnit jarním, které téměř nulový stav V.d. zajistí.
2) Letní ošetření bylo spíše doplňkovým. To je potřebné změnit. V sezóně je třeba ošetřovat proto V.d. za stavu, kdy je roztoč nejvíce zranitelný bez ohledu na kalendář.
3) Dále je třeba co nejvíce používat alternativní látky, které nezůstávají ve včelím díle a roztoč se jim tudíž nemůže přizpůsobit.
4) Je třeba intenzivně pracovat na prošlechtění varroatolerantních včelstev, zahraniční i domácí výsledky jsou velmi povzbudivé.
Pod vlivem výše uvedených faktů, doporučuje výbor ZO ČSV Mladá Boleslav následující postup boje proti roztoči V.d. v letošním roce:
1) V období od prvního proletu (u nás tedy od cca 15. 3.) do 1. 4. 2008 ošetřit všechna včelstva v síle min. 2 velkých nástavků 1 dávkou 65% kyseliny mravenčí v odpařovačích Nassenheider nebo MiteGone podle metodiky. Odpařovače umístit těsně vedle plodu nebo nad něj doprostřed nástavku. Dávka by měla činit 200 ml u Nassenheiderů a 220-360 ml u MG. Ti kteří zimují početně slabší včelstva mohou použít formidol umístěný nad plod tak, aby bylo všech 5 otvorů směrem nahoru. Nad formidolem musí být cca 1 cm volného prostoru (strůpek). U takovýchto včelstev lze také použít výše uvedené odpařovače na zadní plást v množství cca 200 ml kyseliny. Tímto opatřením se dosáhne toho, že přeživší samičky V.d. budou zahubeny nebo bude oslabena jejich reprodukční schopnost. Zahubí se nebo vážně poškodí samečci V.d.. Důležité též je, že KM také dezinfikuje plásty a hubí původce nosematózy, která bude propukat u oslabených včelstev.
2) Je třeba pomalu se zotavující populaci V.d. znovu výrazně oslabit. Toho dosáhneme tím, že roztoče zdecimujeme v době, kdy je období jeho pobytu na živých včelách delší. Je to v době, kdy je plod omezen snůškou. Např. po vytočení řepkového medu lze použít formidol umístěný nad plod nebo i odpařovače. U nás bude v mnoha případech příhodná doba při vytáčení akátu. V případě denního spadu nad 3 samičky (v květnu, červnu) je třeba ihned vložit odpařovače. V každém případě je nutné toto ošetření provést do letního slunovratu.
V podletí je třeba vložit znovu odpařovače, je-li denní spad V.d. nad 2 samičky. Podaří-li se nám dobře načasovat předchozí l. nebo 2. ošetření, nebude to dříve než na konci července nebo počátkem srpna. Budou-li spady menší, provedeme toto ošetření v první dekádě srpna. Zde je však třeba znát plodovou křivku svých včelstev a vědět, kdy se nám ve včelstvu tvoří nejvíce dlouhověkých, zimních včel. Nezapomínejte, že zdravé musí být také předcházející generace. Zmrzačená včela nevychová kvalitního jedince!
3) Vyskytne-li se na našich včelínech vir zdeformovaných křídel, lze jej odléčit podáním odpařovačů a to 2x po sobě (pravděpodobně zlikvidujeme dokonale původce, tj. roztoče V.d.).. Jiný prostředek zatím nebyl účinný. To je praktická zkušenost.
4) Jako podzimní ošetření použijme fumigaci nebo ošetření aerosolem až v příhodné dny v měsíci listopadu nebo prosinci. V žádném případě nefumigujte v říjnu! Při říjnové reinvazi lze však s úspěchem použít opět odpařovače. V tom případě je však již další ošetření fumigací i aerosolem zbytečné a s dalším ošetřením vyčkáme do jara. Vyměňujte pravidelně matky u V.d. hodně napadených včelstev, nejlépe celými oddělky v měsíci září, říjnu.
5) Zvýšenou pozornost věnujte včelstvům, která jsou hodně napadána slídilkami, vosami a jinými predátory. Taková včelstva rušte, jsou nemocná nebo náchylná na nemoci i parazity jakým je V.d.
6) Obnovujte stav včelstev smetenci a oddělky. Počítejte s pravidelným obnovením min. 10% včelstev. V nových oddělcích je výskyt o 30-40% nižší než u starších včelstvech.
7) Nikdy nepoužívejte zásobní plásty z uhynulých včelstev zdravým včelstvům ihned. Než je použijete, je třeba je vydezinfikovat KM a min. na 3 měsíce uložit z dosahu včel. Úly po uhynulých včelstvech vždy dezinfikujte.
8) Chovejte pouze vitální včelstva, která jsou méně plodná, avšak dokáží dosáhnout stejné síly jako ta hodně plodná. Jejich včely jsou dlouhověké, ty více vzdorují virům. Reprodukční období roztoče se také u těchto včelstev snižuje.
9) Dbejte, aby včelstva měla dobrý obranný pud. Ve včelstvu vše začíná na česně!
10) Nepoužívejte tzv. varroapasti, do včelstev však vkládejte již zakladenou trubčinu od vybraných trubčích včelstev. Ta musí být z nejlepších včelstev, která máte! Důvěrníci by měli z plemenných matek, dodaných naší organizací, chov trubců z těchto matek co nejvíce podporovat, zakladené trubčí plásty dávat do ostatních. Důvěrníci jsou zodpovědní za genetickou úroveň včelstev svých obvodů.
Z výše uvedeného je patrné, že v normálním roce, kdy nedochází k příliš velké invazi V.d., stačí 2-3 ošetření KM v odpařovačích. V případě vysokého napadení, jako loni, budou mnohde potřebná 3-4 ošetření. Přičemž třetí, resp. čtvrté ošetření je počítáno na reinvazi.To vše bez použití gabonu, varidolu, M1 atp.
Ten, kdo této metodice nevěří, by neměl opomenout provedení včasného jarního ošetření a také včasné letní ošetření gabonem. Je třeba si uvědomit, že ve velkoprostorově vedených včelstvech se dlouhověké včely vytváří průběžně v celém roce. U dvouprostorových úlů je to hlavně v období od cca 20. 7. do 20. 9. (krmíme-li do konce srpna). I zde je důležité fumigovat až když ve včelstvech není plod !!!
Bezpečnostní opatření při práci s KM (kyselinou mravenčí):
1) Pracujte v gumových rukavicích a s brýlemi!!!
2) Při plnění odpařovačů mějte KM pod úrovní obličeje. KM je těžší než vzduch.
3) Při ředění 85% KM na 65% postupujte tak, že do 1 l vody nalijte opatrně 3 l KM. NIKDY NE OPAČNĚ !!! (Vždy kyselinu do vody).
4) Mějte při ruce v lahvi čistou vodu a případné postříkání těla KM ihned opláchněte vodou !!!
5) Odpařovače Nassenheider seženete ve včelařské prodejně, anebo se zeptejte u členů výboru ZO.
Graf: Vývoj roztoče V.d. v jednotlivých letech podle Harrisona.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivan Ivan | 22. února 2008 v 21:23 | Reagovat

Doplnil bych bezpečnostní opatření:

6) S kyselinou manipulujte a odpařovače plňte přímo na stanovišti včelstev pod širým nebem, ne doma. Jednak je zajištěno větrání a jednak rozlití kyseliny na trávu je mnohem menší problém než totéž v kuchyni.

Kdo chce ředit přesně z 85% koncentrace KM na 65% koncentraci, tak do 368 ml vody vlijte 1 litr kyseliny. Nebo do 1103 ml vody 3 litry kyseliny.

2 Eman Eman | E-mail | Web | 23. února 2008 v 8:42 | Reagovat

Asi co člověk, to jiný názor. Každý máme jinak vyvážené informace a zkušenosti.  Na můj vkus je v subjektivních příčinách příliš tvrdá kritika VUD.  Před několika lety jsme měli v ZO přednášet ing.Veselého a to co nám o varroáze řekl, platí stále - i o virech.  Od té doby to postupně studuji a beru více vážně.  

Ono je to se včelaři stejné jako s ostatními lidmi například v otázce životosprávy.

Lékaři varují, že kouření škodí, přejídání škodí, "jezte více zeleniny a ovoce" a lidi stejně nedbají - a to jde o jejich životy, ne o životy hmyzu.   Informace o nemocech a postupech jsou k dispozici, možná by se něco mělo více zdůrazňovat, ale vina je na řadových včelařích.

Mě se například nelíbí, že veterinární předpisy jsou zkostnatělé, není v nich žádná dynamika v přístupu. Proč tam není předepsán monitoring a doporučení jiných metod podle situace? SVS si hraje někde na hlavního arbitra v použitých metodách, dokonce  vloni prý někde nepovolila Gabon a to už volá do nebe. Tomu veterinárnímu chytrákovi bych tu škodu dal zaplatit. Řadový veterinář má včely zcela na okraji svých zájmů a znalostí. Když už je to nezajímá a neznají, neměli by nám bránit se o svá zviřátka se starat jak uznáme za vhodné.  Proč předepisují 3x podzimní fumigaci, když je to nesmysl.

Naštěstí většinou jsou tam rozumní lidé a mají pochopení.

3 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 24. února 2008 v 8:44 | Reagovat

Článek je z našeho Zpravodaje. Není myšlen jako kritika VÚD,je to popsán skutečný stav věcí. Dobře vím, že kritika jěště nikoho nenapravila. To že každý monopol není dobrý, se učí studenti na středních školách. Monopol si nekontrolovatelně diktuje cenu i kvalita pokulhává. To vše odstraní dokonalá konkurence.  VÚD se jako soukromá  firma chová naprosto pochopitelně.  Když už to je jako kritika chápáno, řekl bych, že je to kritika všech, kteří se na současném stavu podílejí svým dílem, tedy i SVS a nás jako funkcionářů a včelařů nevyjímaje. Včelaři si musí umět pomci sami. My v naší ZO Mladá Boleslav se o to snažíme. Např. jsme zřizujeme tzv. varroalinku, kde se včelaři mohou informovat o tom co a jak, jaká je situace s roztočem (u nás to může být jiné než jinde-údolí Jizery), pořádáme přednášku o alternativním léčení, chystáme kurz alternativního léčení. Chceme naučit včelaře přemýšlet, ne jen bezmyšlenkovitě spotřebovávat chemii. Měli by prostě vědět proč co dělají. Já vím, že je to práce často skoro marná, ale pokud budu dělat předsedu ZO, nemohu na to rezignovat.

4 Vít Marada Vít Marada | E-mail | 25. února 2008 v 20:43 | Reagovat

Obviňovat VÚVč v Dole je nesmysl.  Přesně před rokem  rozeslal výzkumák správu, že teplá zima nedovolila zničit populace roztočů a je třeba natřít zavíčkovaný plod. Všechny organizace měli tuto informaci. I média hlásala: VÚVč bije na poplach, je třeba natírat plod.  V naší organizaci jsme všichni plod natřeli a začátkem srpna vložili gabon. Úhyny máme max do 5% a to ne na varoázu. Teť možná ti lajdáci, kteří neposlechli VÚVč dostanou dotaci, aby obnovili svá včelstva a opět namnožili varoázu a o svá včelstva znovu přišli. Dotace na tyto účely jsou zbytečně  vyhozené peníze.

      Po letošní teplé zimě je situace stejná jako v loni. Uvidíme kolik včelařů se ponaučilo.

5 Petr Petr | E-mail | 25. února 2008 v 23:44 | Reagovat

Pokud chce MZe přispět včelařům v rámci úhynů, tak bych to vůbec nespojoval s úhyny u jednotlivců, ale s tím, že bych zadotoval obecně zasíťovaná dna pro monitoring v.d. - tím nepřímo stát podpoří  aktivní včelaře, kteří budou v sezoně znát reálnou invazi v.d. a mohou účinně zasáhnout, třeba i pouze KM.

6 Eman Eman | E-mail | Web | 26. února 2008 v 6:19 | Reagovat

To by nebylo špatné podpořit monitoring v.d.  a vůbec perspektivní metody boje s ním. Ale z pohledu státu se ztratí 50% včelstev a on má zdůvodněný zájem na návratu k původnímu počtu, případně ještě více.  Med se může dovézt. Jak ale motivovat k chovu více včelstev?

V sousedním Německu je dejme tomu milion včelstev (oficiálně 800000)  na 80 milionů obyvatel a nevšiml jsem si, že by se tam hroutilo zemědělství. U nás by na stejné poměry mělo být 150 000 včelstev a je tu 500000. Takže máme ještě rezervy.  Není důvod k panice.

7 Sršeň Sršeň | E-mail | 26. února 2008 v 18:56 | Reagovat

Podpořil bych ty včelaře ,kteří v posledních 10 letech neměli ztráty a nečerpali  žádné dotace na obnovu původních stavů,mimo včelařů vyplavených povodní.

8 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 26. února 2008 v 19:22 | Reagovat

Pokud jde o varroa dna tak s těmi byl na MZe vysloven všeobecný souhlas i praconíky VÚD. Proč se pak do dotací nedostala, ví snad jen bůh. Jestli by bylo co platné bití na poplach, muselo by se tak stát na jaře nebo v létě 2006!!! Před rokem to byl skutečně jen umíráček, nic víc, nic míň. Jenže v roce 2006 by  informaci dostali včelaři jen tehdy, kdyby se někdo biologií roztoče  i u nás zabýval (je to práce asi pro vysoké školy, mají na to čas i kapacitu). U nás tomu tak není. Někde jsem četl ódu na sešítek "Proti varráze bojujeme po celý rok". No ,proštudoval jsem si to přes víkend. Tak to jsem se skutečně "pobavil".  Podle této "metodiky" , když bude vše OK, bude to OK, ale když ne, dá se to bez problému svést na nesprávné použití, které tam skutčně není . Dokonce z této metodiky vyplývá jakási neznalost z biologie včelstva a především tvorby dlouhověkých včel. S různými plodovými křivkami se nepracuje vůbec! Nového tam je jen to připuštěšní KM (formidol)v obdobi duben- červen. Ještě, že o tom nástavkáři na internetu psali. Ale proč a jak, to tam již není. Biologie roztoče V.d. chybí úplně. Jak včelstva hynou na varroázu- je vidět, že taková včelstva nikdo neviděl. Problematika viróz- úplná katastrofa, nic. nic , nic!

Kontrola napadení (červen-červenec) - např. to, že když je v červnu denní spad 3 roztoče, včelstvo spolehlivě do měsíce kolabuje, zcela chybí (že by nebyla zkušenost po loňsku se mi prostě nechce věřit).

Reinvaze- vzpomněl jsem si na dobu, kdy se ohniska s V. d. likvidovala v okruhu 5-ti km. Když včelaři říkali, že to bude k ničemu a včely tam doletí odjinud (i zvýšená rojivost na okrajích pásem), nikdo je nebral vážně. Hned následující rok se ukázalo, že včelaři měli pravdu. Jenže život několika tisícům včelstev již nikdo nevrátí (stejně se v tom nesmyslu pokračovalo dál). Perlu jsem si nechal na konec. Šlechtění na odolnost proti nemocem.

Ten, kdo je trochu vzdělaný v oboru ví, že šlechtění na varrotoleranci jsou velice povzbudivé a probíhají již tak  12-15 let. Nejde o jednotlivá včelstva, ale celé linie, kmeny.  Skutečně si ale nejsem jist, zda některé odnože původní mellifery jsou evropským plemenem a co kříženci? Před nedávnem jsem si přečetl tvořící se Příručku plemenářské práce. Chybí tam pro nás to asi nejdůležitější. Totiž selekce na vyklízení napadeného plodu rozočem V.d. Přitom se ukazuje, že právě takováto včelstva v sobě  mají i sklony ke  groomingu a také celkové počty roztočů (asi vlivem "neatraktivity") jsou nižší. Př. Marada má ale pravdu. VÚD vinit z úhynů je nsmysl, protože tyto , pro mně základy, v jeho metodice chybí. Pokud budeme léčit jako doposud, budeme potřebovat chemie stále  více. Řekněte někdo o předsedovi svazu, že je b......ř, protože má jedno stanoviště OK a na druhém je bez včel. No sytý hladovému prostě nevěří. My se v MB snažíme pomoci sami sobě, proto varrroalinka, proto zavádíme sledování spadu po důvěrnících. Třeba to k ničemu nebude, jenže čekat, že za nás někdo něco vyřeší,  to je ještě větší nesmysl. Z něčeho vznikne vždycky něco, z ničeho vždycky jen nic. Život je prostě pohyb.

9 Petr Texl Petr Texl | E-mail | 26. února 2008 v 23:07 | Reagovat

Co říkáte příloze ve Včelařství. Pořád stejná metodika léčení, nejlépe plošně na jaře nátěr a reklama na léčiva jako vyšitá za naše peníze pro s.r.o. . Jarní nátěry lze nyní provádět ve stř. silných včelstvech a snad v jednoprostorových úlech. Také je zajímavé, že monitoring v příloze  propagují pouze přes trojité podložky, a o zasíťovaných dnech jedna věta. V příloze MV, který právě vychází jsou plánky na zasíťované dno a článek o monitoringu a jak správně reagovat. Dvě přílohy a dva pohledy na stejný problém. Otázka nestranného pozorovatele může znít: a) co je lepší při zdolávání v.d pro včely, med, včelaře a přírodu. b) co je lepší pro výrobce léčiv, vyšetřovate vzorků měli, SVS  a funkcionáře?

10 Anton turčáni Anton turčáni | E-mail | 28. února 2008 v 9:50 | Reagovat

Zmrzačená včela nevychová kvalitního jedince! Eman

Je to omyl. Každá včela, ktorá bola v larválnom štádiu poškodená V.D., nikdy sa nezúčastní procesu výchovy plodu, pretože každá svoj život ukončí skôr, ako sa výchovy plodu zúčastní, jednoducho z úľa odíde na svojich nohách na letáč, z ktorého neodletí, ale padá na zem, kde uhynie.

Včela, ktorá má poškodené lietacie svalstvo, sa  prvého orientačného preletu nezúčastní, frekvencia kmitania krídiel je nízka, čo jej nedovolí odletieť.

Anton

11 Eman Eman | E-mail | Web | 28. února 2008 v 11:43 | Reagovat

Antone, Pominu-li, že článek psal Leoš, tak žádný omyl, protože tvoje tvrzení není nijak v rozporu s tou větou z článku. Ty jsi pouze rozvinul tu jednoduchou větu - a závěr je, že opravdu nevychová, protože odejde, spadne, uhyne. :-)

12 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 28. února 2008 v 16:53 | Reagovat

Př. Turčány má pravdu, ale je to myšleno spíše tak, že nemocné (zmrzačené) včelstvo........ Je to návod pro členy ZO a tak proto někdy ta zjednodušení, musí to pochopit každý. Jinak o poškozeních a jejich stupních bych toho mohl napsat více, to ale nebylo účelem.  U mně ale dost často takovou včelu (často i nevylíhlou, nevybarvenou) vynesou zdravé včely. Je to důsledek hyg. chování.

Díky a zároveň se omlouvám

Leoš Dvorský

13 Čermák K. Čermák K. | E-mail | Web | 28. února 2008 v 18:24 | Reagovat

K [9] - Výhodu zasíťovaných den nejen pro sledování populace kleštíka včelího známe, je jasná. Je fakt, že jsou místa, kde z varroa zásuvek mrtvé roztoče vynášejí mravenci a zkreslují tak spad - dochází k podhodnocení počtu roztočů ve včelstvu. U dolských zásuvek uvnitř dna údajně tomu tak není - to je jediný argument, co mě napadá, že nebyla zasíťovaná varroa dna dána mezi dotovaná technická zařízení. Takže si je musíme vyrábět každý sám. Míra vynášení rioztočů mravenci se dá snadno vyzkoušet. V blízkosti lesa je vyšší, dál od lesa (mravenišť) nepatrná či žádná, podle mých zkušeností...

14 Anton turčáni Anton turčáni | E-mail | 28. února 2008 v 18:49 | Reagovat

Díky a zároveň se omlouvám

Leoš Dvorský

P. Dvorský, v mojom prípade nejde o kritiku  (Vaše kvality už pár rokov poznám), chcel som len poukázať na moje skúsenosti  s týmto naším spoločným nepriateľom. Vždy to môže niekomu poslúžiť.

Niekoľkokrát som napísal o osobnej skúsenosti (ktorá nakoniec potvrdzuje hore uvedenú skúsenosť), včely, ktoré prežijú deštrukciu V.D., idú do zimy zdravé a napriek ich zníženiu počtu npr. na 0,5- 0,7  (čo je z hľadiska jarného rozvoja slabé včelstvo), sú vitálne a dovolím si povedať i zdravé, majú vždy (ak sú iné parametre nie porušené) veľmi dobrý rozvoj. Tento fakt mi potvrdili viacerí včelári, no mýliť sa je ľudské a bolo by to treba potvrdiť. Škoda, že overovanie a dokázanie pravdivosti aj môjho tvrdenia, nemá kto robiť. Pravý včelársky výzkum stagnuje alebo sa vôbec nerobí.

Anton

15 Anton turčáni Anton turčáni | E-mail | 28. února 2008 v 19:05 | Reagovat

Je fakt, že jsou místa, kde z varroa zásuvek mrtvé roztoče vynášejí mravenci a zkreslují tak spad - dochází k podhodnocení počtu roztočů ve včelstvu.

V blízkosti lesa je vyšší, dál od lesa (mravenišť) nepatrná či žádná, podle mých zkušeností. K.Č.

Pozorovanie mravcov v podmetoch včelstiev som robil niekoľko rokov, kde som jasne dokázal odnášanie uhynutých V.D. mravcami a práve najviac pod sieťami, lebo ak majú k ním prístup včely, jednoducho ich odnesú. Potom vyhodnocovanie zanorenia včelstva V.D. môže byť značne skreslené.

Odnášanie mŕtvych V.D. z podmetu na základe môjho článku (www.vcely.sk/zootechnika) zdokumentoval na video Laco Šebošík, redaktor vcely.sk.  (momentálne neviem poskytnúť  odkaz)

K druhej časti:  nikdy som nezaznamenal aby lesné mravce (mal som veľké marvenisko asi 5 m za úľmi), aby patrolovali v podmete včelstiev.

Vždy to boli menšie zemné mravce cca 4 mm, čiernej farny a tie vlastne žijú všade kde máme včelnice, preto môžu navštevoať úle.

16 Skala josef Skala josef | E-mail | 29. února 2008 v 12:07 | Reagovat

Dovolte abych připojil skušenost z letošního zimování.Tak jako všude i v mém okolí mizí včeli.Mě osobně uhynuli 3 včelstva a to spíše díky myším a rejskům z 50 které s dcerou chováme.Problém vidím spíše v síle loni včelstva vyzimovali v síle jakou nepamatuji k tomu byl masivní rozvoj přes to snůška kvůli suchu byla spíš průměrná.Letos sice včelstva přežili poměrně bez ztrát a přesto tak jedna třetina je slabá takže nezbyde než spojovat.Zajímavé je však to že ve všech slabších včelstvech jsou víceleté matky většinou předloňské a jen velmi málo o rok starších zatímco ve dvou třetinách jsou loňské matky.Z tohoto plyne že na ty matky na které nepůsobyla loňská zima zimují naprosto v pohodě a u ostatních se vyskytl problém ze slábnutím.Musím upozornit že všechny matky volně spářené jsou taženy s insiminovaných matek  takže dost matek starších i mladších mají stejnou matku.Léčení na varou proběhlo  u všech stejně 2 x fumigace 1 x aerosol spad roztočů nijak velký,rozbor téměř  bez varo.Je pravda že i přes to provádím na jaře ještě jedno ošetření nátěr plodu a 1 x fumigaci letos únor loni březen.Takže slábnutí včelstev nepřipočítávám na vrub varoáze ale spíše změnám klimatu můj názor je že starší matky začli klást dlouhověké včeli o cirka měsíc až měsíc a půl dříve a tím včelstva začla daleko rychleji stárnout ,vždyť již dlouhověké včeli museli zpracovat cukerné zásoby.Ještě při odběru spadu byli včelstva přibližně ve stejné síle již zhruba po jednom měsícíci se oběvili rozdíli.Musím upozornit že je to pouze názor a teprve letošní sezona která je té minulé velmi podobná možná potvrdí či vyvrátí tuto myšlenku. Poku má někdo podobnou zkušenost byl bych rád kdyby mi ji zdělil.

17 Čermák K. Čermák K. | E-mail | Web | 29. února 2008 v 18:45 | Reagovat

K [15] Nemyslel jsem velké mravence, ti se to mého varroa dna nedostanou. Mravenců je více druhů. Je zajímavé, že ta stanoviště, která mám těsně u lesa, mají zkreslené (snížené) spady (v létě, na podzim už ani ne), ta co jsou dál od lesa, nikoliv. Na každém stanovišti vynášení mrtvých  samiček V.d. může být jiné - nechci tedy zobecňovat. Každý by si to měl vyzkoušet, ověřit, než začne dělat ze spadu závěry.

18 zelenáč zelenáč | E-mail | 29. února 2008 v 19:35 | Reagovat

Prosím o radu:

Můžete mě prosím nasměrovat na nějakou literaturu nebo web odkaz, kde se dovím více podrobnějších informací o aplikaci kyselin,  také o užití a zkušenostech s kyselinou mléčnou?

Také prosím o typ na prodejnu, kde koupím odpařovače - u nás bohužel ani neví že něco takového je. Také pokud víte kde koupit kyseliny.

19 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 2. března 2008 v 22:31 | Reagovat

Potřebné informace najdete ve Včelařských novinách, byl tam článek, dále v asi rok a půl starých číslech Moderníhé včelaře , ty ale asi neseženete, budou rozebrány. O MV je čím dál větší frc. Možná se to dá stahnout na internetových stránách MV.

Dále se o tom obsáhle diskutovalo na Optimal konferenci, jsou tam i kontakty. Další informace jsou  na www.eurosarm.cz  a www. mitegone.com

Ve včelařské prodejně v Praze (Löfelmann) nebo Brně  (Burian) také  najdete vše potřebné. Kdo chce, informace si najde, tak s chutí do toho.

20 Eman Eman | E-mail | Web | 3. března 2008 v 6:06 | Reagovat

na (18) K tomu doplním:  Vlevo nahoře do okénka Hledat (na tomto blogu) si napište kyselina - a najdete spoustu materiálu ke studiu a orientaci.  

Dále je to také návod na Formidolu, který koupíte ve včel. prodejnách a v Dolu.    Jako začátečník nečekejte ale zázraky - včely při aplikaci dostávají "na zadek", mohou přijít o matku atd. - a dejte pozor na rizika zacházení s volnou kyselinou mrav..

Srovnání toxicit různých látek:

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0702/jaka-je-strategie-boje-s-varroazou

Video s aplikací oxalic acid

http://www.youtube.com/watch?v=_macBBNMXIw

nebo zde:

http://www.honeybeeworld.com/formic/default.htm

nebo kys. mléčná:

http://www.dave-cushman.net/bee/lactic.html

a můžete pokračovat na internetu se slovníkem až do alelujá..... :-)

21 Zdeněk Dukát včelař disident Zdeněk Dukát včelař disident | E-mail | 5. března 2008 v 8:04 | Reagovat

Vážení přátelé ,slova ,slova a zas slova.Používejte jich uváženě.Lépe méně.Boj proti V. D. má podle mne tyto zásady:1 dokončit generační výměnu včelařů. Opustit přihlouplou agitaci mezi dětmi. Zaměřit se na střední generaci občanů.2.Uskutečnit zásadní ,obnovné změny v ÚV ČSV.Vú Dol by se musel přizpůsobit novým podmínkám. 3. Zapojit do boje SVS ve všech oblastech ČR.V praktických opatřeních máme několik možných opatření.  1.potěr plodu a násl. fumigace.2.zavedení odpařovačů s dlouhou dobou odparu.Odpařovače M. T. by mohly  být distribuovány již naplněné v igelitu. Podobně jako Formidol.Použít při vhodných teplotách.Použití kys. mravenčí na jaře,je naprostá hloupost.Sám jsem plnil desky Formidolu 3x.Začátkem září.Spad nepatrný.Masivní ,až po fumigaci.Odpařovače použít v červnu, podle počasí i dřív,ale musí být teplo.2.Vytváření oddělků3.letní ošetření kys. mravenčí.4.Další  opatření nařízené SVS. 4.nahrazení fumigace aerosolem.5. Modlit se, a čekat na nový zásadní objev v boji proti VD.......

ú

22 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 5. března 2008 v 10:37 | Reagovat

Co  člověk, to názor. Chci jen říci, co je v naší metodice ošetřování na jaře KM  není nějaký náhlý záchvěv mysli (tak je to u "nové" metodiky VÚD, ti to asi ověřené nemají- neměli na to čas, jen si to přečetli na internetu). Já to mám ověřené i s formidolem již velice dlouho /vždy místo nátěru/. Hlavně nejsem sám, kdo to provádí s KM  a je spokojen. Jde použít jak formidol, tak dlouhodobé nosiče (ty jsou nesrovnatelně účinnější).  Podobné zkušenosti mají i jiné organizace u nás.  Nikomu to však nevnucujeme, každý k tomu musí dojít sám. U KM je ten další spad po fumigaci docela normální. KM totiž všechny roztoče nezahubí, ale poškodí tak, že nejsou schopni se dál reprodukovat nebo jen velmi omezeně (síla včelstev to ukazuje). Dále KM  ničí samečky, ti na podložkách asi nejsou vidět. Stále zdůrazňuji, KM není konkurencí formidolu, to se nedá srovnávat. Je ale konkurencí gabonu a dalších ošetření amitrazem, ty totiž zcela vyřazuje z metodiky, nejsou potřeba nebo jen okrajově, diagnosticky. Proto také ta averze proti MG a Nassenheiderům ze strany některých  ikon oboru.  Pokud jde o nové prostředky, stále zmiňuji Furetto (pořizovací cena od 150-280 EUR)  a podobné systémy. Je až překvapivé, že cechaři na to nepřišli již dávno. 100 včelstev ošetřit za 40 min., to je produktivita!  No, ale třeba naši "velkovčelaři" nepotřebují mít nízké náklady. Podnikatel to však pochopí. I to ukazuje jak na tom s "velkoprovozy" a podnikatelským myšlením ve skutečnosti jsme. To je potřeba změnit ,ne plakat o dotace a pomoc státu. Kdo pomáhá ostatním živnostníkům? To jsem ale otevřel jiné téma.

Leoš Dvorský

23 Eman Eman | E-mail | Web | 11. března 2008 v 19:27 | Reagovat

Jen pro úplnost připomínám článek z včelařských novin z ledna roku 2004:

http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004010801

Kdyby si ho všichni včelaři vloni vzali k srdci, nebylo by tolik problémů. Každý chovatel ovcí si je denně prohlíží a problém přiměřeně řeší. Někteří včelaři jsou ale asi tak oslněni samostatností včel, že nepovažují za nutné sledovat zdravotní stav včelstev.   Vyhlášky SVS to ignorují a stejně málo včelařů je čte. Někteří se dokonce pyšnili tím, že celou dobu nepoužívali Gabon. Prosím, proč ne, nic proti tomu, ale musí to být podloženo soustavným sledováním toho, co se ve včelách děje.

24 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 13. března 2008 v 12:28 | Reagovat

Ve VN vyšly i následující články, týkající se boje proti V.d.

dne 29.9.2003 to byl článek: Boj proti roztoči V.d.

        17.9. 2003:  S oddělky proti varroáze?

Vše v části nemoci...........

Tehdy to možná vypadalo jako najivní pokus něco změnit, odchýlit se . Nyní se ukazuje, že již tedy někteří vnímali novou situaci.

25 Jirka Jirka | E-mail | 7. dubna 2008 v 9:08 | Reagovat

Třicet let šlechtíte včelí stachanovce.Původní genofond je pryč a máme tu

přešlechtěné hybridy náchylné ke všem nemocem  .To je vše.

P.S. Poděkujte výzkumákům :D

26 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 25. dubna 2008 v 12:51 | Reagovat

V zásadě se s tím dá souhlasit. Šlechtitelská kriteria jsou u nás nastavena dost podivně.

27 ikvic ikvic | E-mail | 19. října 2008 v 14:23 | Reagovat

Na zahraničních stránkách jasně píší,že by se nemoly používat nové mezistěny.Při pokusu kdy léčivo chtěli vložit právě do vových mezistěn,zhrůzou zjistili,že vosk i po spracování na mezistěny obsahuje obrovské množství léčiv.A tak se varroa neustále přispůsobuje vyšším dávkám.Proto zkoušeli úmělohmotné mezistěny.Ale pokud chcete dělat nějaké závěry musí te do nich zahrnout i vosk,zimování pouze na cukerných zásobách a dřevěné úly za 20let musí být nasáknuté těmito látkami.I to by se mělo řešit,je to široká škála co může ovlivnit odolnosti varroa.Nikdo to z odborníků nezkoumá.Výskumníci u nás jsou jasně zainteresováni na tom jak zvýšit prodej léčiva a vůbec je nezaji májí důsledky.Jsme za světem zaostalí 50 let ve všem.Ve světě mohou zkoušet zpoustu druhů včel a je dělán výzkum kompletně.Nejvěší vinnu nese asi výzkumný ústav a vedení ČSV.

28 Eman Eman | E-mail | 19. října 2008 v 18:47 | Reagovat

Reakce na (27): V zahraničí používají silnější chemické prostředky s vyšším obsahem účinné látky. Tam je ve vosku víc chemikálií než u nás. To neznamená, že s vámi nesouhlasím, naopak a ve všem. Měli bychom měli mít opravdový Výzkumný ústav, vybavený moderními přístroji a vědci, kteří budou pokud možno objektivně bádat kolem včel a dále nezávislou výrobní firmu, která bude dodávat léčiva za tržní cenu. Včelaři by měli mít možnost volby mezi různými postupy léčení, včetně biovčelaření, IPM by měl být samozřejmostí. Lpění na preferenci Kraňky mi připadá jako zaslepenost a měly by se zkoušet (v tom výzkumném ústavu) i jiné alternativy.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama