Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

České včelaře možná čeká nejhorší sezóna v historii

13. února 2008 v 19:16 | Eman |  Varoáza
ČT 24: Plzeň - Českým včelařům přes zimu uhynulo téměř sedmdesát procent všech včelstev.

Velmi sebekritická reportáž. Částečně může mít pravdu, ale já vím o včelařích, kteří dodrželi vše jak se má a přesto přišli o včely. Není to tak jednoduché jak se zdá. Hodně rezerv má i veterinární správa a její přístup. Ono někdy nestačí tupě dodržovat veterinární nařízení podle kalendáře, ale chce to trochu aktivity a sledování situace ve včelách - o tom vet. předpisy nemluví.
Záleželo také na oblasti, kde se včelaří. Nížiny, kolem řek, a okolí Prahy směrem na jih to odnesly. Vyšší polohy měly štěstí - tam prý tolik problémů nebylo. To jen tak z doslechu - netroufám si dělat nějaké prognózy. Účinnost léčení také záleží na typu úlů. Gabonové pásky nejsou tolik rozšířené, jak jsem si představoval (jeden stojí 8.50 Kč a ještě byl dotován 70% ) - a jsem přesvědčen že jejich včasné nasazení kolem 15.7. mohly situaci zachránit - to jest zachránit plod generace zimních dlouhověkých včel.
Některým škudlilům je za těžko dát do včel léky za 20 -30 Kč a přitom jim včely přinesou úředně podle finančních úřadů 500 Kč za rok, reálně 1000 Kč a více. Tak o co jde?

Já osobně preferuji aerosolování s acetonem v období vánoc. Je to můj vánoční dárek včelám a nemám zatím problémy. Poslední vánoce 2007 by se stejně nic nezachránilo - o osudu přezimování včel rozhodlo vrcholící léto 2007 a vánoce 2006.

Zajímavý je přístroj Furetto. Cena srovnatelná s vyvíječem Aerosolu, ale větší produktivita.

Ze stránky Včelaření pod Přimdou od Míry P.

Fureto a nebo ZAL07

   



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 G. Pazderka G. Pazderka | E-mail | Web | 14. února 2008 v 0:58 | Reagovat

Jestli se takoví chovatelé nedokážou postarat o svá včelstva a dojdou kvůli nákazám o 70% včelstev, ať změní přístup nebo přestanou nejlépe okamžitě včelařit. Prospějou nejen svým peněženkám kvůli každoročnímu shánění včel bůchví kde, ale hlavně přestanou být "varoanosiči - šiřitelé roztočů do okolí a tím pravidelně více a více zhoršovat zdravotní situaci. Jestli to totiž nezvládli  s varoázou doteď, letos to nedokážou s velkou pravděpodobností také.

Jinak koeficient i kolem 50% je ještě dostatečný, ale nad 50% je to už opravdu v lokalitě se zdravotními včelařskými zásahy u včelstev špatné. Tím chci říci, že i metodiky mohou takové být, protože zkrátka nepočítají s latentností a nepřízpůsobení se u včelařů. Ale že je mnoho včelařů vlastně závislých na ZO, kde se nic ve chvíli přemnožení roztoče neděje, je běžné.

2 Eman Eman | E-mail | Web | 14. února 2008 v 6:05 | Reagovat

Souhlasím a vidím v tom i pozitivní stránky, když už k tomu došlo. Vyřadí se z chovu genomy včel, které nejsou perspektivní, dále se včelami odešlo spousta rodin kleštíků i těch hodně rezistentních, a také někteří včelaři se na včelařství možná konečně vykašlou ke prospěchu včel a okolních včelařů. Finančně si pomohou chovatelé oddělků a matek. Takže žádná tragedie - jen někdo ztrácí, jiný získává.

3 Tony Tony | 14. února 2008 v 6:54 | Reagovat

Souhlasím s Emanem, že propad včelstev v roce 2007 bude mít pozitivní stránky - vypadnou rezistentní roztoči, divoké roje a včelstva od "včelařů-nevčelařů". Proto letošní rok, co se týká uhynu včelstev na VD nepředpokládám nijak dramatický.

4 ales ales | 14. února 2008 v 8:15 | Reagovat

S těmi nížinami a vyššími polohami na tom něco bude. U svých 6ti včelstev umístěných přibližně 470 m nad mořem jsem našel při poslední kontrole dohromady 4 spadlé roztoče a zdá se, že jinak se jim daří dobře. Loni dostali Gabon a jednu fumigaci Varidolem, druhá už při nejlepší vůli nevyšla kvůli nízké teplotě a naše včelařská organizace nemá aerosolový vyvíječ, ani o jeho nákupu neuvažuje, že je to prý příliš drahé. Za chvíli se to opravdu nevyplatí, protože včelařů a včelstev v širokém okolí dost ubývá ať už vinou vysokého věku včelařů, nebo kvůli "nevysvětlitelnému padnutí po zimě", což je velmi pravděpodobně zanedbaná varoáza.

Měl bych dva dotazy:

1. Je možné, že by kolaps včelstva nastal i když včelař dělá všechno jak má, tzn. použije Gabon a následně 2 fumigace Varidolem, odevzdá vzorky a pokud mu to je nařízeno, na jaře potírá plod dodaným léčivem (teď si nevzpomínám, jak se to jmenuje)?

2. Je možné, aby včelař, co byl v té reportáži na to, že mu uhynuly včely přišel až teď nebo UŽ teď? Buďto neměl co zazimovat, nebo včely ze zimní generace na jaře vylítnou a odejde až generace následující, ne? Už jsem to viděl. Včelař spokojeně sleduje jarní probuzení včelstva, ale pak za krátký čas se začnou objevovat paralizované mladušky, eventuelně nejsou žádné mladušky a najednou není nikdo doma.

Nešťastné se mi zdá i obviňování okolních včelařů, protože snad každý má ve včelstvech kleštíky a jde jen o to, jak jejich populaci umenšuje, nikoliv o to, že by došlo k hromadné invazi tím, že zákeřní roztoči číhají v cizím úle na loupící včelu. Dále se mi zdá nevhodné i děsit veřejnost hrozbami 70% navýšení ceny medu, protože dobře víme jak to dopadne. Prostě se ho víc doveze.

5 Eman Eman | E-mail | Web | 14. února 2008 v 10:23 | Reagovat

ad 1. Myslím že to možné je (podle vet. nařízení 13.8. bylo někdo už moc pozdě), pokud se to při nepříznivých podmínkách špatně načasuje. Fumigace Varidolem nic nezachrání, pokud je generace dlouhověkých včel narušena.

ad 2. To je také možné, pokud se do včel díval až teď. Já zazimuji včelstvo i v jednom nástavku, čím víc matek tím líp abych mohl testovat schopnost přežít ve špatných podmínkách, včas nakrmím a už se do včel nedívám, neotvírám, neruším. Stejně bych tomu nepomohl - možná to není dobře ale takový já jsem. O životě včel se dovídám z podložek.

Taky příliš nepřeceňuji vliv okolních včelařů co nedostatečně léčí. Dával jsem sem článek o zkoumání reinvaze a její vliv myslím není tak dramatický, jak se někdy říká. Podstatné je monitorovat celý rok včely na podložkách a  rozhodnout o postupu. Neléčit ani moc ani málo - tak akorát, což je to nejtěžší odhadnout. Podle zkušeností, počasí, včel atd. Nejsem žádný expert na léčení a někdy mám víc štěstí než rozumu. Vloni jsem měl ve vzorku z jednoho stanoviště v lednu 60 roztočů na 8 včelstev. Hned jsem je všechny prohlédl znovu dal podložky a zjistil, že to způsobovalo jedno včelstvo, kde nebyly rámky přesně nad sebou. Tak jsem ho natřel M-1 AER a bylo pak v tom roce jedno z nejlepších. Možná mám štěstí na svoji polohu. Nic kategoricky netvrdím.

6 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 15. února 2008 v 8:30 | Reagovat

V životě roztoče hraje velkou roli vzdušná vlhkost, je to hydromil. Možná tam budo i jiné vlivy. U nás podle Jizery to známe moc dobře. Na horách je situace zpravidla lepší. Kdyby se u nás někdo biologií roztoče seriozně zabýval, daly by se dělat i varroamapy a předpovědi, kdy přijde asi tzv. vaarroa rok. Nemuseli by se pak psást se zpožděním červené papíry. V tuto dobu by se ostatně již měl napsat další, který by upozornil na zvýšenou pravděpodobnost nosemózy. Telefonicky jsem to navrhoval Mgr. Sojkovi (tedy ty varroa mapy). Možná, že si to tady někdo přečte, prostuduje nějaké práce ze zahraničí a zahrne to do výkumného programu. To by k něčemu bylo.   Přijde mi ale, že poslední 2 roky byl takový vrchol expanze V.d. (doufám, že se nepletu). Nyní to zase klesne a za takové 2-3 roky znova vyletí. Uvidíme. To jsou jen odhady, vycházející z místních podmínek. V každém případě pozoruji, že údolí kolem řek, různé kotliny a pod  jsou pro V.d. příznivé. Toto mi potvrdilo letos hodně včelařů z jiných krajů, také si toho začínají všímat.  Dále je třeba si všímat plodvého rytmu, to se dá využít k léčení. Když už jedy, tak málo a v pravou chvíli. Ne tak plošně a paušálně, jak to bylo  a je doporučováno. Přesto za špatné uchopení metodiky mohou včelaři  sami a také SVS, ta zastuje stát ne VÚD, jak se stále mnozí dommnvají. Myslím, že došlo i k podcenění situace při jarním ošetření jako důsledek nevěrohodných rozborů měli (ono by to stejně pomohlo jen někde). U nás se to opakuje hodně pravidelně právě v posledních 3-4 létech. Včelaři o tom mluví.  Mohu to potvrdit u sebe ale i hodně dalších včelařů z okresu. Osobně jsem veterináři nesl podzimní spad z jednoho včelstva od jednoho včelaře (před dvěma roky).

Bylo toho plná krabička od zápalek. Veterinář myslel, že je to včelstvo již mrtvé. Nebylo. Tak jsme tu krabičku dali do vzorků. Hádejte jaký byl výsledek rozborů?  Čistá 0 . Nebo, stanoviště mělo 200 V.d na včelstvo, ty včely bych vám ale přál vidět a přitom ten včelař na jaře neléčil, protože tomu prostě nevěřil. Měl pravdu( u nich ale celá organizace pouřívá v létě Nassenheidery). Jen si říkám ,za co vyhazujeme často peníze. Před časem jsem viděl italské zařízení na ošetření včel ,Furetto. Bylo to také ošetření amitrazem. Cena v Kč cca 6-7000 a doba ošetření 2 s na včelstvo. Jó, ve světě jsou k vidění  a přečtení věci. U nás slyšíme jen to samé. No dál to nebudu rozvíjet. Je třeba tlačit více na stát, SVS aby včely nebyly na okraji jejich zámu a třeba zapojit do výzkumu  akademická pracoviště, ta na do mají dostatek intelektuálního potendciálu a výsledky práce se dají vyžadovat a kontrolovat. Hlavně se musíme začít spoléhat sami na sebe. To je nejpodstatnější.

7 Eman Eman | E-mail | Web | 15. února 2008 v 9:55 | Reagovat

Vidím, že dochází k tomu, že komentáře jsou lepší a delší jako samotný článek. Jsem rád, že jsem k tomu zadal podnět. Aspoň někde se ty informace kolem situace s varroázou soustředí.

Ty varroa_mapy jsou zajímavý nápad, ale nic není zadarmo a to by asi chtělo partu nadšenců ochotných monitorovat a údaje sdělovat.

Pak bychom se mohli zaměřit na kritické oblasti a nepracovat paušálně.

8 G. Pazderka G. Pazderka | E-mail | Web | 15. února 2008 v 15:56 | Reagovat

Varroamapa. ...

I přes případnou nepřesnost je to možné. Ale to by musely labiny uveřejňovat data. U těch dat stačí na řádku tabulky fitr typu: "číslo území na kterém je stanoviště" a "celkový zjištěný počet roztočů na daném území ", "počet včelstev". Klidně i další příznaky: "vyšetření na mor", "pozitivní na mor" Žádný jména!

V takovém případě by to stačilo mít určitý univerzální formát (cvs, xml) přepasovat  data na mapu a dílo (třeba online skript) je okamžitě hotov, popř. aktualizován. Nemůže být takový problém taková data získat a uveřejnit, jestli jde o veterináře a zástupce ČSV. Ostatní by klidně mohl udělat i takový IT amatér jako jsem já nebo nejlépe zkušený prohramátor v php, ?... atp. s přístupem zvenku a s DB.

9 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 8. března 2008 v 11:00 | Reagovat

Pane Pazderka, skvělý příspěvek, vaše logika odhaluje neschopnost SVS. Každoročně vyplňujeme "potvrzení o registraci v ústřední evidenci". Každý chovatel má pod číslem registrovaná stanoviště. Každý včelař každoročně musí nechat vyšetřit stanoviště.  Stačí v té evidenci k těm registračním kódům přidat jedno důležité - GPS souřadnice. Ty tam může každý včelař vyplnit buď s pomocí GPS navigace nebo pomocí mapy na internetu.  Pak není problém to vše dát do digitální mapy. Právě na to asi chybí dotace.  Bohužel, mají to v rukách jiní, neschopní!!!

10 Eman Eman | E-mail | Web | 11. března 2008 v 13:42 | Reagovat

Pane Holube,  váš nápad rozšíření registrační databáze chovatelů je moc hezký, ale tady v ČR je to utopie. Tato drahá databáze, která stála vývoj software, poštovní poplatky, výtisky 50000 dvojitých kopií A4 atd. je mrtvá databáze. Včelaři, organizační pracovníci ZO atd. do ni nemají a nebudou mít přístup (ochrana osobních údajů a kdesicosi) a veterináři nemají důvod v ní hledat a ani v ní nehledají.  Údaje jsou tam nepřesné, zastaralé, závislé na tom, jestli včelaři vrátí formulář zpátky. Nikdo to nekontroluje, neporovnává a podle toho to pak vypadá. Je to databáze prakticky nanic, je zavedena proto, aby se dodržel zákon a vyhlášky. Jakékoli další doplňování této "mrtvoly" je plýtvání časem - kromě toho by se zase za nemalý peníz musel upravit software, formuláře atd.... Daly by se např. porovnávat seznamy žadatelů o dotace s tou databází, ale kdo to potřebuje?

Co ale snad má smysl, a to si může každá ZO udělat sama pomocí pár aktivních důvěrníků, je zpřesnit a doplnit svoji vlastní databázi členů a registrovaných včelařů na svém území o GPS souřadnice stanoviště. A to bez dotace, jen z pouhého nadšení pro věc.  Mezi státními orgány a zájmovou občanskou společností je propast, která se na chvilku přemostí při vypuknutí moru v.p.,  povinném odevzdání vzorků měli a objednávání léčiv na včely.  Potom si každý dělá to své a druhého k životu nepotřebuje.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama