Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Test hygienického chování včel z dálného východu Ruska

17. ledna 2008 v 19:55 | Eman |  Biologie a šlechtění včel
Hygienické chování přispívá k celkové odolnosti včelstev.

Spočívá ve zjištění a odstranění nemocného nebo plodu napadeného roztoči ze včelstva. Tato studie hodnotila hygienické chování domácích včelstev a ARS Primorsky. Ukazuje se, že včely Primorsky jsou více hygienické než domácí včelstva. Toto pozorování napovídá, že je jejich celková odolnost proti nemocem a škůdcům docela dobrá. Použití včel Primorsky zvýší zisk komerčního včelařství snížením nákladů na zvládání nemocí.

Rychlost odstraňování včelstev byla zjišťována použitím kapalného dusíku, a zmražením 7.5 cm průměru zavíčkovaného dělničího plodu zahrnujíc asi 300 buněk. Použitím digitální kamery, byly testovací části fotografovány před nalitím dusíku. Testovací sekce byly mapovány na plastových tabulích aby se usnadnila identifikace. Rámečky s plodem se zmraženými částmi byly vráceny do středu plodového hnízda svých včelstev na 48 hodin. Po vyjmutí ze včelstva se sekce znovu vyfotografovaly. Fotografie se srovnaly a byly počítány zavíčkované a nezavíčkované buňky. Stanovil se počet a procenta buněk které byly zcela vyčištěny.

Fotografie - Kapalný dusík se lije do válců (plechovky bez dna).
Detail ukazuje válec jak se dusík vypařuje.
Výsledky dvou vzorků ukázaly, že včely Primorsky trvale odstraňovaly více mrtvého plodu než domácí včelstva. Pro oba vzorky s 41% ze včelstev Primorsky považovaly za hygienické (>95% odstraněných mrtvých včel). Pouze 21% domácích včelstev ukazovalo hygienickou vlastnost. Nebyla pozorována korelace mezi rychlostí odstraňování a populací dospělých včel.
Odstranění mrtvého plodu
Domácí včely (n=19)
Primorsky včely(n=29)
Vysoká úroveň (>90%)
nízká úroveň (<89%)
7
12
20
9
Hygienická včelstva v obou vzorcích
(>95% odstranění)
4
12

Selecting for Hygienic Behaviour


Medhat Nasr uvedl v konferenci BEE-L některé poznámky a detaily pro metodu testování

Když jsme testovali tisíce včelstev, když jsem byl v Ontariu, zjistili jsme, že abychom dostali spolehlivé výsledky musíte:

1. Vybrat rámek zavíčkovaného plodu, který obsahuje kukly se světle růžovýma očima.
2. Použít menší prstenec izolující 30-50 buněk k ošetření kapalným dusíkem.
3. Použít 4 prstence na úl na jednom rámku se zavíčkovaným plodem, potom aplikovat dusík. Celkový počet buněk je 120-200 v každém úlu.
4. Aplikovat 1-2 dávky kapalného dusíku nejdřív na všechny 4 prstence potom opakovat druhé ošetření po 1-2 minutách. To zajistí že je kukla zabita. Pamatujte že je to zmražení - roztátí co zabije kuklu V některých případech když se aplikuje dusík jednou, kukla přežila a vylíhla se bez problému.
5. Rámek bude umístěn zpátky do úlu do stejné pozice jako byl před aplikováním dusíku.
6. Po 24 h počítat všechny nezavíčkované a odstraněné kukly. Kalkulovat % nezavíčkovaných a odstraněných kukel. Všechny vyklizené buňky nebo částečně odstraněné by měly být považovány za odvíčkované, také. Ve skutečnosti můžete srovnávat nezavíčkované versus odstraněné aktivity na každý úl. Pamatujte že toto jsou dvě různé vlastnosti.
7. Musíte vzít průměr ze 4 čtení pro každý úl k považování aktivit za hygienické. My jsme považovali pouze odstranění kukly je konečné kriterium pro selekci hygienické vlastnosti.
8. Test by měl být udělán mimo dobu snůšky medu. Snůška medu bude povzbuzovat včely k odstranění a vyčištění buněk rychleji. Vaše čísla budou nadhodnocená, jestli testujete během snůšky.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 G.Pazderka G.Pazderka | 18. ledna 2008 v 10:01 | Reagovat

Pokud je včelí larva kvůli poranění roztoči již mrtva, včem v tomto případě přesně spočívá ta výhoda tohoto testu z hlediska hledání protiroztočového chování včel a naco přesně ukazuje?

Jestli nato jaký bude pohled na plod včel ve výsledku, tak si troufnu tvrdit, že plod nebude ve finální fázi napadení žádný. To je ale přeci běžný pohled.

Také jak se přesně postupuje dále ve výběrech, protože otců při přirozeně spářených matkách je více a výběr podle takového testu může být ve výsledku zmatečný a zbytečná práce. Ukazuje to na mnohoúrovňové testy pouze s inseminovanými matkami?

Pokaždé mne napadá mnohem více otázek nad samotnou technikou jak takových poznatků bezchybně plně využít a snad oprávněně pochybuji, že to jsou podmínky běžného chovatele matek. Inseminaci u nás provádí ve spojitosti s těmito testy kolik chovatelů matek?

Spočívá ve zjištění a odstranění nemocného nebo plodu napadeného roztoči ze včelstva.<

2 Eman Eman | Web | 18. ledna 2008 v 10:31 | Reagovat

Takové včely najdou pod víčkem hodně napadenou larvu, kterou vytáhnou a zabrání dalšímu množení roztočů. Některé dokonce samičku Varroa zakousnou. Nic není dokonalé, ale jako kritérium výběru matek k dalšímu množení je to lepší než nic. O tom by asi mohl víc psát ing.Čermák.

3 Karel Jiruš Karel Jiruš | 18. ledna 2008 v 18:51 | Reagovat

V textu to nijak není uvedeno, ale předpokládám, že Primorska včela je na přežití s VD lépe adaptována. Setkala se sním dříve a asi se jí nedostávalo takové péče jako našim včelám. Takže nějaká brutální selekce zřejmě proběhla.V tom případě považuji poznatek o lepším hygienickém chování za zajímavý. Teď jde o to, zda lepši hygienické chování vede k větší odolnosti proti VD, nebo je to jen vedlejší projev té odolnosti.

4 Eman Eman | Web | 18. ledna 2008 v 19:06 | Reagovat

Já myslím, že odolnost proti VD a lepší hygienické chování může do jisté míry souviset. Ty včely mají lepší čuch a skrz víčka jsou schopny zjistit, že v buňce je nějaká zrada. A taky nejsou líné to řešit. Test hygienického chování se dá udělat poměrně jednoduše a vyřadit ty co nevyhovují. Za pár dní máš jasno.

5 Karel Jiruš Karel Jiruš | 18. ledna 2008 v 19:56 | Reagovat

Jasně, ale je třeba rozlišovat "pravděpodobně související" a "prokázanou závislost něčeho na něčem" a taky čeho. Tedy jestli vyšlechtění včel s výborným hygienickým chováním přinese i onu VD odolnost. A nebo jestli včely co přežily "ruský výzkum" mají kromě oné odolnosti i hygienické chování. A třeba i mnoho dalších dobrých vlastností - otužilost, dlouhověkost, bodavost, úspornost, velkou přestávku v plodování.... - potřebných k přežití.

6 Čermák Květoslav Čermák Květoslav | E-mail | Web | 18. ledna 2008 v 22:06 | Reagovat

Nedávno jsem četl článek, kde se právě tato záležitost objasňuje. Klasický hygienický test s usmrceným plodem částečně koreluje s varroatolerancí včel. Jde biologicky o podobné vlastnosti, i když ne totožné.

7 Eman Eman | Web | 19. ledna 2008 v 6:02 | Reagovat

Mě vůbec vrtá hlavou, proč ty včely dovolí roztočí samičce vlézt do buňky před víčkováním. Když si to představím v podobné velikosti, tak je to jako když hrobníci dávají na rakev víko a nechají do rakve vběhnout velkého potkana. Snad ten roztoč včely svým feromonem zmate anebo naše včely ještě nepochopily, že jim roztoči škodí. A některým včelám to asi došlo.

8 Čermák Květoslav Čermák Květoslav | E-mail | Web | 19. ledna 2008 v 9:00 | Reagovat

To je tím, že grooming je u včely medonosné slabý. Ale oni roztoči vlezou do buněk s podem (trubčím) i u Apis cerana, která má mnohem vyšší grooming. On roztoč je dost obratný...

9 Eman Eman | Web | 19. ledna 2008 v 10:09 | Reagovat

Grooming = sebe kartáčování, hřebelcování, česání...

Souvislost mezi groomingem a hygienickým chováním pozoruju u mojí ženy. Takže se to dá očekávat i u včely dělnice :-)

10 Čermák Květoslav Čermák Květoslav | E-mail | Web | 19. ledna 2008 v 15:50 | Reagovat

Ano, některé ženy mají dobrý čistící instinkt, i grooming... :-)

Groomingem u včel se myslí aktivní chytání a likvidace roztočů v úlu.

11 Eman Eman | Web | 20. ledna 2008 v 8:20 | Reagovat

Ještě jedna poznámka k orig. článku z konference BEE-L. Připomíná práci Johna Harbo, který vybíral včely, kde se roztoči málo množí a nazval tento jev SMR (suppressive Mite Reproduction), ale nevěděl co to způsobuje. Později objevil, že některá včelstva včas detekovaly skrz víčka napadenou larvu a vyhodily roztoče a tak jim nedovolily se rozmnožit. Zkratku SMR nahradil VSH (Varroa Suppressive Hygienic).

12 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 20. ledna 2008 v 8:57 | Reagovat

Ten grooming je sice slabý, ale téměř pravidelný. Na podzim, když ubývá plodu, se vyskytuje docela pravidelně.Při použití KM se také zvyšuje, totéž se ukazuje ve smetencích. Není to ovšem asi to, co roztoče porazí, ale spíše o doplňkovou metodu včel. Myslím si, že VT včely budou mít např. 2-3 vlastnosti, potlačující roztoče vyvinutny na průměčné úrovni nebo jednu vysoce nadprůměrnou a další jen doplňkově. Při té přírodní selekci Primorsk nesmíme zapomínat i na to, že tamní včelaři nepoužívali mezistěny, ale jen přirozené dílo. I to mohlo sehrát určitou roli. Primorsk je také křížencem několika včelích plemen s převahou tmavé středoruské včely. Proto také v USA existují jednotlivé linie Primorsk, to zřejmě koresponduje s podílem jednotlivých ras v populaci. Po loňsku ale vyvstal další problém. Viry. Při selekci na VT včely se budeme muste zaměřit tedy i na to. Zdá se, že přirozeně(mají to v genech) dlouhověké včely jsou na ně odolnější. Na V.d. hynou dnes včely jen výjimečně, snad jen v oblastech, kde je zavčelení nízké. Ve středu jsme měli schůzi OV no a při diskuzi o úhynech v minulých létech se ukázalo, že u nás v roce 1974 uhynulo 60% všech včelstev (nejen, že si to někteří včelaři pamatovali, ale je to zaznamenáno i v kronice). To po roztoči nebylo ani vidu ani slechu. Zajímavé, že.

13 Eman Eman | Web | 20. ledna 2008 v 9:41 | Reagovat

To je opravdu zajímavé. Ale podobné informace se objevily i po vyhlášení CCD v USA. Vytáhly se záznamy a od roku 1900 bylo takových katastrofálních úhynů více, kdy o roztočích a virech se nic nevědělo. I za CCD je pravděpodobně více vlivů. Je jednoduché vyhlásit, že za vše může varroa a lajdáci včelaři. Možná to je efektivní, včelaře to vystraší a chytnou se za nos, ale já bych raději znal pravdu.

14 G. Pazderka G. Pazderka | 20. ledna 2008 v 10:51 | Reagovat

Skutečně nešlo o roztočovou nákazu? Kde je ta jistota? Roztočové nákazy a následné hromadné úhyny byly i před varoázou.  

......

Ve středu jsme měli schůzi OV no a při diskuzi o úhynech v minulých létech se ukázalo, že u nás v roce 1974 uhynulo 60% všech včelstev (nejen, že si to někteří včelaři pamatovali, ale je to zaznamenáno i v kronice). To po roztoči nebylo ani vidu ani slechu. Zajímavé, že.<

15 Dalibor Titěra Dalibor Titěra | E-mail | 20. ledna 2008 v 11:19 | Reagovat

V roce 1974 šlo o epidemii nosemózy. Dobře si to pamatuji, protože jsem jezdil s mikroskopem jako asistent ing. Veselého po terénu a nosemy bylo tolik, že jsem to od té doby už v takové intenzitě nespatřil. Postihlo to i Státní statek Tachov a tehdejší kriminálka to vyšetřovala, jestli se nejedná o sabotáž! Když dojde ke kolapsu, mívá to víc příčin, které se   potkají a jedna z nich tomu dá tu příslovečnou poslední kapku.  Kolik je roztočů letos viz: www.stream.cz/video/27985-proc-hynou-vcely/

16 Eman Eman | Web | 20. ledna 2008 v 12:48 | Reagovat

Já jsem v souvislosti se SS Tachov a vyšetřováním slyšel o tom, jak tam někdo nevhodně rozšířil včelstva rozdělením plodu do 2 nástavků, kde plodiště nebylo souvisle nad sebou a proto došlo k masovým úhynům. Ale to asi byl jiný případ.

(15)>Postihlo to i Státní statek Tachov a tehdejší kriminálka to vyšetřovala, jestli se nejedná o sabotáž!

17 G. Pazderka G. Pazderka | E-mail | Web | 20. ledna 2008 v 13:09 | Reagovat

No teď jsem se díval do historie teplotních rekordů a nemusí to být jiný případ. Jde-li tedy o rok 1974, jsou tam dva teplotní rekordy v 3 měsíci (22;26) a taková teplota se může u mnoha včelařů mylně vykládat rozšířením včelstev. V takových úkonech se opravdu dělají chyby všude a nanejvýš jde-li o kolektivní rozhodnutí.("Lojza od vedle už rozšiřuje, já musím také", nebo mohlo dojít i k unáhlenému úkolování - rpzšření na včelnicích SS)

Zdroj dat:http://www.chmi.cz/meteo/ok/extrklem.html  

......

(16)Já jsem v souvislosti se SS Tachov a vyšetřováním slyšel o tom, jak tam někdo nevhodně rozšířil včelstva rozdělením plodu do 2 nástavků, kde plodiště nebylo souvisle nad sebou a proto došlo k masovým úhynům. Ale to asi byl jiný případ.

(15)>Postihlo to i Státní statek Tachov a tehdejší kriminálka to vyšetřovala, jestli se nejedná o sabotáž!

18 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 23. ledna 2008 v 18:54 | Reagovat

Jsem rád, že ing. Titěra připouští více vlivů při masových úhynech. Bylo tomu tak bezpochyby v roce 1974. Dobře si pamatujeme i na úly prázdné včel. To jsem včelařil teprve jedenáctý rok. Ano, nosemóza byla zřejmě nebo určitě rozhodující (to trochu to připomíná i dnešní situaci). Ono nás to ale může čekat i letos (myslím nosemózu).Zprávy o zimování nejsou moc povzbudivé. Jenže masové úhyny se v Evropě (i u nás) dějí pravidelně ročně od r. 2002 a viry se zkoumají ještě déle.My jsme na to nereagovali a virům se začínáme věnovat teprve v posledním roce. Rok 2003 jsme svedli na melicitózu, ačkoli těch oblastí, kde se skutečně vyskytla, bylo málo (ono to ostatně připomíná zase loňský rok).Poplašné zprávy z Rakouska, Německa, Polska a jinde jsme nebrali v úvahu a vlastně ani nyní nebereme. Je zcela evidentní, že našemu výzkumu chybí vlastní praktická zkušenost. Zprostředkované zkušeností z odborné literatury nebo i od včelařů, kteří zaznamenali úhyny, jsou proklatě málo. Tady má VÚD vůči včelařům ohromný dluh, to nelze oddiskutovat. Dluh má i v metodice léčení. Včelaři VÚD vlastně nepotřebují, protože si poradí. Kdo však potřebuje skutečně polopatické návody, to jsou majitelé včel a těch je cca 90%.Praktické návody bych např. očekával v brožurce "Ceký rok proto varroáze". Praktického tam není téměř nic.Chtěl jsem vás požádat o vrácení peněz. Nejhodnotnější jsou skutečně jen ty vložené návody k léčení. Asi se vám to bude zdát příliš tvrdé nebo opovážlivé, ale na to toho mám příliš mnoho za sebou, než abych si mohl dovolit se někomu vlichocovat, nemám to za potřebí. Pokud si nanalejeme čistého vína, budeme skutečná řešení a snahu nahrazovat jen pseudořešeními, pseudosnahami, na které doplatí obor, pokud nám o něj ještě vůbec jde. Na tomto webu jsem se dočetl, že by se měl skutečný výzkum dělat v pohraničí (asi kvůli mešímu zavčelení). Nesouhlasím. Výzkum je třeba dělat v podmínkách, které se reálu nejvíce přibližují. Pokud budeme např. při hodnocení  varroatolerance včel používat prostředky, které zůstávají v díle, výsledky nebudou objektivní a objektivní neboudou ani závěry z nich vyvozované.Je třeba začít pracovat i s tím, že to přinese nějaká rizika a neúspěchy. Vždyť pouze v době minulé se nám vše dařilo na téměř 100%. Jak to dopadlo, víme všichni.  Nelze zkoumat a sedět u PC. Tak lze udělat nějaký vědecký separát, ale ten si dnes udělá každý včelař trochu jazykově zdatný a který vládne internetu (tento web je toho důkazem a př. Veselému za to patří dík). Pro tuto chvíli ale musí včelaři pochopit jedno. Jsme v tom skutečně prozatím sami. Upřímně řečeno, moc nevěřím, že má někdo zájem se přidat.

19 Eman Eman | Web | 23. ledna 2008 v 19:27 | Reagovat

To je slovo do pranice a je to potřeba. Ale já jsem tedy za to, že mám možnost používat léčiva z Dolu vděčný. Rozbory reziduí mě uklidnily, že to s tou jedovatostí není až tak kritické. Samozřejmě jsou to chemické prostředky na nejvyšším stupni pyramidy (Viz článek o IPM). Do jisté doby jsem si myslel, že stačí přesně dodržovat veterinární předpisy, návody k lékům a je to optimální a nejlepší co mohu dělat. Nyní si myslím, že to optimální není, ale je to jen pohodlné a účinné. Asi jako jít na lov s kulometnou rotou a granáty. Cíl se splní, něco určitě trefíme, najíme se a přežijeme.

Podle mého názoru by se více měly propagovat metody průběžného monitoringu a chytré přizpůsobování zásahů podle situace. Prostě dostat do krve zásady IPM. Současně šlechtit na hygienické chování, životní sílu včel a rezistenci. Nemilosrdně likvidovat geny včel, co nemají žádoucí vlastnosti. A ne se je všechny snažit zachraňovat tvrdou chemií. Tolerovat i ty živé kmeny, které jen nelezou jako mravenci po plástu a nosí med, ale také mají nějaké imunitní rysy. Tvrdou chemii si schovat pro nouzovou situaci. Netvrdím, že je to bezpodmínečně nutné, je to můj současný názor, ale on nás všechny naučí život (praxe). Podpora malovčelařů s 5 včelstvy je kontraproduktivní. Ti právě množí ty mrzáky.

20 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 26. ledna 2008 v 10:35 | Reagovat

Již  8 let si selektuji včelstva, která jsou schopnější se warroaze bránit. Nejsou to ale žádní svatoušci. Do poloměru 50 metrů od stanoviště není radno chodit bez kukly. Jarní rozvoj včel je raketový a ubránit se vyrojení je možné jen oddělky. Jen mírně rychlejší pohyb nad plodištěm způsobí poprask a sebesilnější rukavice neodolají žihadlům. Ano, to jsou opravdové včely, tak jak je znám od malička. To, do čeho mohu vlézt v trenýrkách a tričku, to nejsou včely, to jsou mutanti. To je výsledek jednostranného trvalého šlechtění a nenasytnosti člověka. Musíme si pokorně uvědomit, že včela má žihadla, že se umí bránit, že má touhu se rozmnožovat a nad to nám ještě dá i med. Mám nyní včelstva schopná projít rok bez léčení s výsledkem spadu do 3 ks na včelstvo.

21 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 26. ledna 2008 v 17:58 | Reagovat

Vůbec nechci vaše informace zpochybňovat, ale záleží i na okolí. Než mi ukradli včely ze Židlova, kde byly vzduchem 7 km k nejblišží civilizaci, také jsem tam za 19 měsíců léčil včely jen 1x KM (odpařovačem). Síla byla k 22.1. 6 NN 44,8*15,9*10. Rozhodně to nebyly včely, které bych považoval za varroatolerantní. Naopak. Měly pro mě ale tu cenu, že dobře přenášely mírnost, nerojivost a dobrou stavbu. Byla to jakási genetická rezerva. Co se může zdát nadějné na jednom stanovišti, může zklamat na stanovišti druhém.Včely se sice mají touhu se rozmnožovat, ale rojení je příliš komplexní jev(netvrdím problém), než aby se dal zúžit tak, jak to provedl pan Linhart a spol. Některé mají v genech se množit 1x za 10, 5 let, jiné třeba 3x za rok.  U nás se to nevnímá, protože jsme absloutně negramotní ve znalostech vlastností jiných ras (možná i proto mohl pan Linhart a spol napsat to, co napsal. Škoda také, že do svých pozorování nezahrnul základní bod vědeckého experimentu, totiž kontrolní skupinu). O praktických zkušenostech nemluvím už vůbec. V Německu i jinde, kde se Primorsk rozchovává, se její původní rojivost spolehlivě tlumí buckfastkými trubci nebo elgonskými tak, že se rojivost v několika dalších generacích téměř neprojeví.Je to ale složitější téma, selekce. Pokud vím, tuto vlastnost buckfastkých trubců využívají i chovatelé ze Slovinska, kteří se takto snaží eliminovat největší slabinu tamnější kraňky,tj. rojivost. Raketový nástup na jaře znamená prakticky vždy zvýšení rojovéhu pudu ale také zvýšení atraktivity plodu pro V.d. U vás asi budou působit jiné mechanismy.Že by byl tak silně vyvinut grooming? Máte o tom nějakou povědomost? Na náhody totiž nevěřím, protože náhoda pomůže někdy, práce ale vždycky. Tu naši chamtivost, která paradoxně snižuje naše výnosy a další možnosti, ale podepíšu bez váhání. Tak ať se vám daří.

22 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 26. ledna 2008 v 17:59 | Reagovat

Musím se opravit. Síla byla k 22.4. 6NN (i když v lednu tam byly taky).

23 Pavel Holub Pavel Holub | E-mail | 28. ledna 2008 v 13:09 | Reagovat

Pane Dvorský, děkuji za Váš příspěvek a vím o čem mluvíte. Toleranci vůči varroaze jsem ověřoval tak, že jsem ke včelstvům vždy přisunul včelstvo se "šlechtěnou" matkou a z tohoto včelstva (bylo napadené roztočem varroa) jsem míchal plodové plásty do oddělků s varroatolerantními včelstvy (abych je infikoval). Současně s tím jsem na jaře vyzkoušel Bičíkovu protirojovou metodu, čímž jsem poskytl roztočům tu nejlepší živnou půdu.  Na podzim jsem porovnal spad v jednotlivých včelstvech. Ve "šlechtěném" včelstvu byl spad po první fumigaci 100 a více, ve varroatolerantních včelstvech 2 až 9. S groomingem to asi souvisí, neboť letní spady jsou téměř stejné, ale do jara jsou včelstva schopná se roztočů zbavit (v bezplodovém období). V letním spadu bylo 95% světlých až bílých roztočů, někteří byli poškozeni - okousáni.  Poraďte mi, jak ještě to mám dokazovat, aby to bylo průkaznější. Za nenasytností včelařů si stojím, jinak by se již dávno, bez ohledu na ostatní vlastnosti včelstev, prováděl prioritní výběr na varroatoleranci.

24 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | E-mail | 29. ledna 2008 v 19:18 | Reagovat

No, když amatéři po roce 1989 dostali příležitost, dokázali, že ledascos umějí lépe než "profesionálové". Tak se nemáte za co stydět. Ne to co kdo říká, ale co a jak dělá, je důležité. Tak ať se daří.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama