Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Strategie IPM a ekonomika včelaření

18. ledna 2008 v 20:00 | Eman |  Varoáza
Přednáška o souvislostech a praktických stránkách IPM a ekonomiky provozu od Dewey M. Caron z University v Delaware.

Přístupu, který přináší IPM ve své celé šíři boje proti VD lépe porozumíme, když si rozebereme a pochopíme náš ryze český dosavadní přístup a metody, které se doposud provozují a jako jediné přednášejí a doporučují. Slabinou tohoto našeho přístupu je to, že se využívá jen část možností v boji proti roztoči, které včelaři ve světě mají a které tam poměrně úspěšně používají. Dalo by se charakterizovat takto :"Používejte výrobky z "Dolu", doufejte a dál se neangažujte"
Tato naše česká metoda je prověřená a skutečně byla přes dvacet let úspěšná. Nejen v boji proti VD, ale i ve vytváření pasívního přístupu včelařů. Ti nemusí dělat nic, ani počítat roztoče na podložce ("mají přeci 15 včelstev, kdo by to dělal?") a je na výzkumnících, funkcionářích a ČSV, aby se starali a vymysleli nějaký lék, nebo zaříkávadlo, jen ať oni mají proboha pokoj a můžou v klidu včelařit.
Tento pasívní přístup většiny je podstatou problému a slabinou dosavadního přístupu. Přišel jiný rok a systém postavený na pasivitě nebyl schopen pružně reagovat.
A místo toho, abychom se zamysleli, jestli chyba není v nás, tak je tady jednoduchá zkratkovitá reakce: "Bylo málo léků. Budeme jich tedy do včel cpát víc a častěji ....."
Je třeba si přiznat, že s roztočem vedeme boj. Ten se nevede jen někdy, kdy se nám to hodí, ale pořád. On proti nám využije okamžitě každou výhodu, kterou dostane. Od nás, systému, přírody, počasí. Je to sice nesportovní, ale tady nejde o Fair Play, ale o přežití. Není to totiž sport, ale boj o život. Jiný boj příroda nezná. Přežívají ti, co se lépe přizpůsobí. Naše včely za výskyt roztoče Varroa Destructor nemohou, toho z Indie (kde si tamní druh včely s ním dokáže poradit) do světa rozšířil člověk a proto je teď řada na nás.

Začátek přednášky (stručná prezentace)

Co znamená IPM?
I=INTEGROVANÉ - ideální použití více metod než jen ošetřování pesticidy
P=PEST - Škůdce - roztoči, ale i ostatní druhy škůdců (patogeny, paraziti, dravci)
M=MANAGEMENT - Ošetřování, zvládání, tlumení i boj.
Jinými slovy:
"Pro vyřešení specifických problémů se škůdci je nasazeno několik technologií současně "

Alternativní termíny:
BMP (Best Management Practices = Nejlepší Ošetřovací Praxe - NOP)
Alternativní léčení (bez pesticidů)
IPM je proces závislý na rozhodování
Roztoči změnili podobu včelařství - již nejsou majitelé včel - Jsme nyní všichni specialisté na léčení!

Čtyři základní strategie pro zvládnutí škůdců

- Nedělat nic
- Snížit počet škůdců
- Snížit citlivost hostitelů
- Použít kombinace posledních 2

Cíle na které je potřeba se zaměřit při vývoji plánu boje proti škůdcům

  • Snížit stav škůdců
  • Zachovat kvalitu prostředí
  • Přijmout tolerovatelnou hustotu škůdců
  • Zvýšit čisté zisky
  • Stanovit časování -- neošetřovat podle kalendáře

Implementace strategií ošetřování proti škůdcům

  • Zjištění škůdce
  • Vyhodnocení velikosti populace škůdců
  • Ekonomické hodnocení - * Hrozí ekonomické nebezpečí?
  • Načasování opatření

Jak dosáhnout tyto cíle

  • Účinné metody vzorkování
  • Správná pravidla rozhodování
  • Integrování řady efektivních taktik pro celkový plán boje
  • Přijetí vyšší úrovně škůdců

IPM v praxi

MONITORING
Úrovně roztočů se mění během sezóny i mezi sezónami. Musíme pečlivě vzorkovat (= hlídat nebo monitorovat) a potom použít nejlepší odhad k určení míry rizika - a jestli se riziko zvýší, zasahujeme!

K tomu účelu musíme
- Rozumět životním cyklům včel a roztočů
- být schopni identifikovat roztoče a předvídat
Varroa Destructor (video)
- Je to jen parazit nebo také přenašeč jiných chorob?
- Mají cenu takové včely s deformovanými křídly nebo bez křídel?


Je toto řešení?

"Rezistentní" roztoči (označení tečkou) se zvyšují s každou generací vlivem:
(1) selekčního tlaku
(2) expozicí insekticidu s menší než optimální úrovní

Počet roztočů se zvyšuje sezónně

Počet roztočů je v různých včelstevech a v různých letech jiný

Monitoring

Na plodu
- dělnic
- trubců
Na včelách
- etherové válení (asi 150 ml včel - 300/500 do 0.5 l sklenice, stříknout tam ether, uzavřít a 10-15 s intenzivně třepat. Pak pomalu válet. Roztoči jsou vidět uvnitř sklenice.
- práškový cukr (místo etheru, který včely zabíjí se použije práškový cukr)
- alkoholové omytí (Isopropyl alkohol

Ve včelstvu
- Lepkavé dno (podložka natřená vazelinou)
- zasíťovaná podložka


Práh pro IPM - neboli kdy zasáhnout?

Monitoring může dodat číslo - "Odborný odhad"
Můžeme dostat jedno nebo více čísel
- použít číslo (čísla) k odhadnutí populaci roztočů
- jeden roztoč ve vzorku = X roztočů ve včelstvu (1=50 v USA -- 1=100 v Evropě)
Je třeba si určit příslušnou míru rizika
- jeden roztoč nebo 100 nebo 1000?
Předpoklad: 3000 roztočů na podzim představuje minimální přijatelné konzervativí riziko???
Porovnání nákladů proti přínosům
Ověření vzorku roztočů [sloupce] podle skutečných počtů [pozadí]
Není to dokonalé, ale celkem dobrý vzájemný vztah

K čemu je Práh?

  • Přijatelná úroveň roztočů - stanoví nezbytnost dalších opatření
  • Použité číslo vyhodnotí efektivitu zásahu
  • Dovolí odhad rizika pokud není do opatření zařazen chemický pesticid
  • Základ pro IPM - rozhodovací proces využívající moderní praxi boje proti škůdcům.
Jaro/léto (Duben nebo květen nebo polovina června)
  • Lepkavá dna - přes 5-10
  • Dospělé včely - přes 3-4
  • Plod - přes 5%
Překročení prahu znamená to, že bude užitečné použít další opatření

V podletí (uprostřed Srpna, v září už je příliš pozdě!)
  • Lepkavá dna - přes 50-60 znamená dodatečná opatření
  • Dospělé včely - přes 10-12
  • Plod - přes 5-10%
Překročení prahu znamená, že bude nutno použít další (chemická) opatření

Trojúhelník opatření IPM

Proti roztoči Varroa - kulturní opatření

  • Umístění včelnice
  • Vyřazování plástů
  • Mezistěny s menšími buňkami (poslední studie však tuto možnost zpochybňují. Myšlenka se opírala o výzkum varroázy u afrikanizovaných včel, které mají buňky 4.7 mm, na rozdíl od evropských včel s 5.1 mm. Zapomnělo se však na kratší dobu mezi zavíčkováním a líhnutím u afrik. včel, která je pro roztoče podstatná. (Taylor M (2005). "Varroa destuctor Not Thwarted by Smaller Cells"), Scottish Beekeeper 82, 252-253. a pokus Randy Olivera
  • Výměna matky z rezistentního kmenu
  • Včely s hygienickým chováním - SMR (surpressed mite reproduction), VSH (Varroa Suppressive Hygienic).
  • Ruský kmen (Primorski)

Fyzická opatření proti roztoči Varroa

  • Zasíťovaná dna (po celou sezonu)
  • Trubčí plásty jako pastička (1X až 8X)
  • Teplo (40-43 st.C po dobu 4 hodin)

Biologické prostředky proti roztoči Varroa

Zatím nebyl vhodný prostředek nalezen
Nejlepší volba se jeví vir nebo houba

Chemické prostředky proti roztoči Varroa

  • Miticidy - Apistan®; Checkmite+®; Amitraz®, Gabon, Varidol, MP-10, M-1, aerosol
  • Kyselina mravenčí - Apicure®; Mite-Away II®, Formidol - používáme v Česku
  • Jiné kyseliny (octová; šťavelová)
  • Essenciální oleje (Thymol Api Life VAR® [thymol + další]; ApiGuard®
  • Jiné - thymol, citronella, hřebíček, kafr, eucalyptol
Semiochemicals - Nasanov gland pheromones + další
Minerální nebo rostlinný olej (FGMO), estery
Grease patties; oil machines, Sucrocide ®
Vysoušecí činidla
Křemelina, mastek, práškový cukr
Pesticidy - Přírodní nebo syntetické musí být schváleny (registrovány) pro legální používání
Nouzová registrace (například Checkmite+) znamená nouzové - dočasné řešení
Přírodní ale neznamená že jsou méně toxické
Surové chemikálie (méně toxické, ale nejsou v pohotovém balení) a vyžadují chytré (a opatrné) včelaře (například kyselina mravenčí - odpařovače MiteGone, Nassenheider).
__________________________________________________________________________

Zdroje informací (ze stránek Randyho Olivera)

Následující stránky jsou užitečné pro pochopení IPM proti varroa D.

Dva manuály ze Spojeného Království (druhý je čerstvý a vynikající!):
Příspěvek New Zealand -authoři Goodwin a Van Eaton vytvořili dokonalou práci: www.biosecurity.govt.nz/pests-diseases/animals/varroa/guidelines/control-of-varroa-guide.pdf
Dobrý materiál o IPM pro Severovýchod USA od Nicholas Calderone:http://www.masterbeekeeper.org/B_files/varroa.htm
Jeden z nejlepších evropských přehledů (těžko to najít na Internet!): Anonymní, FAIR CT97-3688. "Coordination in Europe of integrated control of Varroa mites in honey bee colonies." 1999 Final Technical Report Appendix VI www.alp.admin.ch/themen/00502/00567/00573/index.html?lang=de
Dobrá kniha: Delaplane and Webster, eds. 2001 Mites of the Honey Bee. Dadant and Sons
Stránka Janet Brisson pro síťová dna, Morris Ostrofsky pokus s poprášením cukrem, informace o práškovém cukru www.countryrubes.com
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Karel Karel | Web | 20. ledna 2008 v 21:52 | Reagovat

Jestli to dobře chápu:

Na dělničím plodu je po jednom cyklu 1.3 samičky, tedy 30% přírůstek. Na trubčině 3 dospělé samičky. Tedy přírůstek 200%, zhruba sedmkrát úspěšnější. Tak mě tak napadá, jestli za stávající kalamitou není i letošní móda Bičíkovy protirojové metody?  Skoro polovina plodiště s trubčinou, no neberte to, když Vám to nabízejí. :-))

2 Jana Jana | E-mail | 20. ledna 2008 v 22:43 | Reagovat

Ahoj Karle,

chápeš to dobře. Pokud máš v plodišti hodně trubčiny, zjistíš, že dělničina je bez roztoče. Prostě roztoč ví, co je dobré :-). V podletí stačí trubčinu odstranit a je pokoj. Od rojení i od roztoče.

3 Eman Eman | Web | 21. ledna 2008 v 10:47 | Reagovat

Další samičky dozrají za pár dní mimo buňku. Prý se musí asi 5 dní vozit na včelách. To odstraňování trubčiny je metoda, ale musí se to hlídat. Další práce navíc. Nic pro mě. Do trubčiny se sem tam podívám, abych si potvrdil jiné monitorování.

4 Radek Krušina Radek Krušina | E-mail | 21. ledna 2008 v 21:26 | Reagovat

I mě to s těmi trubci napadlo při úvahách, proč mi zkolabovalo jedno stanoviště.

Trubčí plod jsem nevyřezával.

Dal jsem začátkem července formidol, říkal jsem si, ten to sníží na půlku a v půlce srpna gabon - říkal jsem si, ten by měl být hlavní léčba, s roztoči zatočí.

Včely byly v srpnu perfektní (ale možná to bylo pouze zdání).

V půlce září jsem gabony vyndal. (dvě včelstva z devíti byla zesláblá, ale ostatní na pohled v pořádku).

V půlce října mi zbyly z devíti včelstev tři slaboši a měsíc po vyjmutí gabonu plní roztočů.

Možná to s tím množstvím trubců soviselo.

Neprováděl jsem sice Bičíkovu metodu, ale měl jsem v úlech cca 3 trubčí rámky v plodišti.

Možná se tam roztoči dobře nepříbuzensky zodolnili.

Možná to byla reinvaze.

Možná na tom gabony nebyly tak dobře, jak jsem od nich očekával.

Možná se k tomu přidaly viry.

Možná....

Kdo ví.

Ale pokud ty včely, co ještě mám, se dožijí jara, budu si je hýčkat a rozchovávat.

5 G.Pazderka G.Pazderka | E-mail | Web | 21. ledna 2008 v 22:27 | Reagovat

(4)Ahoj Radku. Hýčkej, rozchovávej a ověřuj si léčiva, jestli skutečně zaberou jak mají. Gabonům nelze věřit, protože mne pokaždé podle velikosti nákazové situace okolí stanovišt víceméně zklamaly.

6 Eman Eman | Web | 22. ledna 2008 v 4:54 | Reagovat

Asi s Gabony jak kde. Nám tady fungují ze všeho nejlíp. Měl by sis udělat rychlý test rezistence roztočů.

7 Radek Krušina Radek Krušina | E-mail | 22. ledna 2008 v 15:09 | Reagovat

Kde je popsaný rychlý test rezistence roztočů?

Díky za případný odkaz.

Radek

8 Eman Eman | Web | 22. ledna 2008 v 15:59 | Reagovat

Metod by se asi dalo vymyslet hodně, ale taková nejjednodušší:

Aplikovat Gabon (nebo Varidol na podzim), spočítat spadlé roztoče a za 3 dny zjistit na vzorku včel kolik na včelách ještě zůstalo roztočů - například pomocí práškového cukru. Do sklenice asi 500 včel, prosypat cukrem, pořádně proklepat a roztoči ze včel opadají. Dají se pak přes mřížku 3 mm prosít. Včely se mohou nakonec vrátit zpátky do včelstva.

http://maarec.cas.psu.edu/pdfs/Varroa_Mites_PMP2.pdf

U nás je po nasazení Gabonu silný spad, takže o účinnosti se dá těžko pochybovat. Problém je, když se G nasadí pozdě. Pak není co zachraňovat.

9 Čermák Květoslav Čermák Květoslav | E-mail | Web | 22. ledna 2008 v 20:24 | Reagovat

Tento [8]postup nemusí být splehlivý, protože práškovým cukrem se nedostanou ze včel zdaleka všichni roztoči a Gabony na podzim mohou být už málo účinné, protože účinnou látku z  nich musí včely roznášet (hodí se v době normální aktivity včel).

Doporučuji tento postup: V létě (srpen, kdy je roztočů už hodně) najít včelstvo bez zavíčkovaného plodu (larvy nevadí) a ovšem po vytočení posledního medu, ošetřit ho Varidolem, počítat 2-3 dny roztoče, potom ho ošetřit buď MP-10 anebo Gabony a zase spočítat 2-3 dny roztoče. Pokud by bylo ještě další takové včelstvo, tak udělat totéž, jen v opačném pořadí léčiv (Gabony den před druhou fumigací vybrat). Spadne-li po 1. léčivu 95 roztočů a po 2. 5, je účinnost 1. léčiva 95%. Pro orientaci dvě včelstva stačí, pro spolehlivější výsledky se takovýto (křížový) test dělá na aspoň 10+10 včelstvech bez plodu, na podzim.

10 Radek Krušina Radek Krušina | E-mail | 22. ledna 2008 v 21:18 | Reagovat

Díky za rady.

Já se chystám ověřit si příští rok gabony tak, že u poloviny včelstev budu léčit gabony, u druhé poloviny jen kyselinou mravenčí odpařovači Nassenheider. U včelstev, kde budu mít gabony, po odstranění gabonů (cca půlka září) se chystám ještě dát odpařovače pro kontrolu, co tam zůstalo.

Zřejmě to nevyhodnotí procentuální účinnost gabonů, ale myslím, že to prokáže, jestli po gabonech budou padat roztoči jen jednotlivě, nebo víc.

Radek Krušina

11 Eman Eman | Web | 22. ledna 2008 v 21:28 | Reagovat

Už jsem si vzpomněl. Jeden postup testování rezistence roztočů je také uveden zde. Krok po kroku.

http://ars.usda.gov/Services/docs.htm?docid=7474

12 Leoš Dvorský Leoš Dvorský | 25. ledna 2008 v 14:19 | Reagovat

Pro Karla a Janu. Kdyby to tak bylo jak tvrdíte. Jenže já u sebe nemůžu vůbec potvrdit, že by se V.d. více množil na trubčině. Výjimku tvořil materiál z Chorvatska, který mi přivezl jeden hospodský asi před sedmi roky (chtěl mi udělat radost). Tam to platilo. Loni padly a vyřadily se tak z chovu stejně jako před časem Wurmovky z VÚD, přestalo mě bavit je pořád zachraňovat.Bude to tedy i genetická záležitost. Pokud jde o tzv. varroapasti, je třeba si uvědomit, že včelstvo bez trubců je jako houba a nasává je z širokého okolí. To je často mnohem horší, než když se ve včelstvu množí roztoči (když už to tak někde třeba je), ale příbuzní. Lépe je do včelstev vložit zakladené trubčí plásty z trubčích včelstev na stanovišti. Krom toho se vyřezáváním trubčiny zbavujeme i těch trubců, kterým se V.d "vyhnul" a oni nemohou tuto vlastnost předávat dál. Mám ale zkušenost, že trubci byli prvním ukazatelem, že se včelstvech roztoč přemnožuje. Při proletech to byli nejprve trubci, kteří měli např. poškozená křídla.Když jsem nechal stanoviště bez přílivu "cizí krve", situace se během cca 4 let srovnala (ročně měním cca 70% matek, někdy i více). Jakmile jsem materiály zamíchal (třeba z různých stanovišť), projevilo se to znovu. To také něco může ukazovat ve vztahu k příbuzenskému páření matek i V.d.,nechci to ale rozebírat. Fakt ale je, že např. v okolí Mnichova Hradiště, kde jsou velké úhyny, to někteří včelaři svádějí na metodu pana Bičíka a spol., protože díky počasí nestačili trubčí plásty v podletí vyřezat. Ono se to ale rádo svádí na druhého ale chybu bychom měli hledat nejprve u sebe, pomoci stějně musíme sami. Na druhou stranu ale stále platí, že sytý hladovému nevěří, proto někdy ty jednostranné a rychlé soudy.

13 Radek Krušina Radek Krušina | E-mail | 4. února 2008 v 20:42 | Reagovat

Tak mě napadlo při přemýšlení o úhynech včelstev na varroázu, co se stane vlastně se včelami?

Když včelstvo zkolabuje, všechny uhynou?

Nebo některé, nebo třeba mnohé, v panice opouštějí úl, na nich roztoči, a potom se vžebrávají do okolních úlů?

Napadlo mě, že potom by vlastně nemuselo docházet k reinvazi jen loupeží cizími včelami, ale i téměř nepozorovaně.

Nevíte někdo, jestli o tom nejsou nějaké dostupné zveřejněné informace?

14 Eman Eman | Web | 4. února 2008 v 22:05 | Reagovat

Já to vidím tak, že po kolapsu včelstva dojde k loupeži a některé včely se přidají k nim a i s roztoči a se vžebrají k loupeživému včelstvu. Tak dojde k reinvazi v srpnu - září, ale na dlouhověké včely to nemá zásadní vliv. Podzimní fumigace ty roztoče zničí. Plod v září - říjnu není pro včelstvo a jeho přežití podstatný. Je to jen můj názor na věc, slovo do diskuze.

15 Radek Krušina Radek Krušina | E-mail | 5. února 2008 v 0:53 | Reagovat

To jsem taky tak podvědomě vnímal.

Někdy to tak zřejmě opravdu je.

Ale problém je tehdy, když uhynulá včelstva na varroázu nebyla vyloupená.

Zůstanou úly plné zpracovaných zásob.

Včely se nemohly přidat k loupícím včelám, protože nebyla loupež.

A ne vždy bylo počasí pod 10°C (od září do října).

16 Evžen Babík Evžen Babík | 8. dubna 2008 v 15:44 | Reagovat

Něco k účinnosti Gabonů ze Zlína.

Loni v srpnu jsem pro VU Dol dělal křížové pokusy na Gabony zakončené fumigací (3 druhy léčiva za sebou).

Červen a červenec jsem sledoval spady u 26 včelstev na 2 stanovištích. Spady byly 0 až kusy s nárůstem koncem července, max. denní spad 20 varoa.

Po záměně Gabonů( 90 za 92 nebo naopak) zareagovaly zvýšeným spadem 4-ry včelstva (u 3 asi reinvaze, 1-ny výrazný spad-2oo varoa), u ostatních spad plynule klesal.

Na konci pokusu jsem fumigoval:

- 2-je nasypaly 5-krát víc než za celé léčení (470,  550)

- 2-je nasypaly 1/2 spadu(130,230).

Největší spady byly na stanovišti, kde je hodně včelích stanovišť( infekční tlak), v lese jsem měl 10-krát nižší spady.

Největší spad u rekordmanek - G 90    2.700varoa, G 92   100varoa, Varidol FUM    115varoa, celkový spad 2.900varoa. To je vzorový poměr, jaké díly z celkového spadu byly po jednotlivých lécích.

Bylo možné pozorovat vliv matek na dcery ve vysokých spadech - k citlivosti na varoázu.

Pěkný den.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama