Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Proč vlastně včely tančí? Je to možná trochu jinak...

15. prosince 2007 v 7:19 | Eman |  Biologie a šlechtění včel
Opravdu je to s těmi včelími tanečky možná trošku jinak, než jsem si doposud myslel ? ... a možná jste to taky nevěděli...

Když se včela vrátí do úlu po úspěšném výletu za potravou, často "z radosti" tančí řadou pohybů, které odráží zkratkovitou informaci o jejím výletu. Trvání a orientace pohybů v tanci závisí na vzdálenosti a směru zdroje snůšky od úlu.
Profesor von Frisch získal získal Nobelovu cenu za své studie tohoto chování včel, a zejména za práce, které ho přivedly k poznání včelí taneční komunikace, kterou sdělují svým kamarádkám v úlu místo potravy a tak jim ji usnadní rychle najít a využít.
Avšak o této interpretaci se vedly spory a dnes je obecně uznáváno že včely jsou vedeny na vhodná místa snůšky podle pachových stop, včetně těch co si vezmou od úspěšných létavek. Pachová informace je důležitější než informace o místě obsažená v tanečcích létavek. Pokud je to pravda, potom funkce tanců, které obsahují informaci bez její předání ostatním včelám, zůstává nejasná.
Vysvětlení se nabízí v chování jiných druhů, které provádějí takzvané sebepotvrzovací pohyby: pohyby které odráží miniaturu předešlých rozsáhlých pohybů. Například můra Automeris io provádí pohyby po letu které obsahují informace o délce letu. Někeré bezžihadlové včely (Meliponini) také tančí po přinesení potravy. Tyto tanečky, stejně jako u včely medonosné, obsahují informaci o posledním včelím letu, ale tato informace není využita ostatními včelami. Ovšem tance vyzývají a provokují včely letět ven a hledat. Podobně i afrikanizované včely jsou známé tančením, které obsahují informaci o zdrojích potravy, ale tance neverbují jiné včely, protože snůška u tohoto druhu hmyzu je individuální aktivita. Zřejmě tedy včely a ostatní hmyz dělá pohyby, které obsahují informaci ale ta není zcela přenesena.
Abychom si vysvětlili funkci a obsah včelího tance, předpokládejme že sebepotvrzovací pohyby slouží k posílení zapamatování míst, které včela naposledy navštívila. Potom jak včely začnou snášet, spoléhají se na vůně od úspěšných létavek jako vodítko k místům zdrojů potravy. Nakonec toto sebepotvrzující chování přebírá novou funkci, přitahování pozornosti létavek, upozornění na vůně, které nasbíraly úspěšné kamarádky létavky. Takže ačkoli tanec včely obsahuje polohovou informaci o zdroji potravy, je nutné si uvědomit, že tato informace není ostatním včelám předána. Tanec tedy sděluje zejména úspěch při posledním letu a přitahuje pozornost na vůni spojenou se zdrojem potravy.
Jak to vypadá, podívejte se na video

nebo tady
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Čermák Květoslav Čermák Květoslav | E-mail | Web | 15. prosince 2007 v 11:12 | Reagovat

Zajímal by mě zdroj přeloženého článku - předpokládám, že je to od některého amerického autora. Takových pochybovačných  článků o výsledcích výzkumu komunikace včel von Frische, dokonce v seriozních časopisech, bylo za cca uplynulých 20 let více. Kdo si přečte Frischovu knihu o jeho výzkumech, pochopí, že jde o důkladný výzkum, promyšlený, krok za krokem odhalující význam jednotlivých prvků dorozumívání včel a předávání a využívání informací. Bohužel - myslím že v češtině Frischova kniha nevyšla, velká škoda! Jak to tedy, podle mého mínění, vlastně je? Při předávání informací o zdrojích snůšky a následném jejich využívání při hledání nového zdroje včela využívá více smyslů, včetně vůní. Úlohu čichu ve svých pokusech objasňoval i von Frisch! Vychází mi, že (někteří) Američné vytrvale pochybující o pravé úloze včelích tanečků, se nedovedou vyprostit z jednostranného pohledu na věc. Nic nového. Pamatuji např. na jedno období, kdy se zpochybňoval Mendelův objev principu dědičnosti - Mendelismus a Darwinismus se nazýval hanlivě reakční pavědou. A kde je genetika dnes...

K. Čermák

2 Eman Eman | Web | 15. prosince 2007 v 13:11 | Reagovat

Zdroj je v předposlední větě článku. "Já sám za sebe neříkám tak ani tak, ale na má slova dojde" :-). Je to možná tak i tak.

3 Ivan Černý Ivan Černý | 16. prosince 2007 v 19:06 | Reagovat

V roce 1971 Martin Lindauer popsal situaci, kdy předání informace o potravě pomocí tanečků báječně selže - a to je vlastně potvrzení, že jinak funguje.

Jde o toto: tanec obsahuje pouze horizontální (dvoudimenzionální) informaci, a tak naprosto selhává v případě, že zdroj potravy není na zemi nebo v blízkosti země. Včely (A.m.) nemají způsob, jak si sdělit, že potrava je vysoko. Takže, když jako Lindauer umístíte potravu na 20 metrů vysoký stožár a vypustíte odtamtud nasáté včely, zverbované včely z úlu přiletí k patě stožáru, tam potravu hledají a nenaleznou.

Naproti tomu Včely rodu Trigona se neorientují podle azimutu, ale podle pachových značek. Proto nemají se stožárem problém, ale zato neumí např. přeletět přes rybník (když se jim ale přes rybník natáhne provázek, na který si značky udělají, už jim to jde).

Ivan Černý

4 G. Pazderka G. Pazderka | 17. prosince 2007 v 9:14 | Reagovat

Možná si dovolím jednu teorii, myslím si, že podstatná přímá komunikace, kde je významný zdroj snůšky,(pyl, voda, nektar, propolis, medovice) je zvukovou vibrací. Tanec a vůně a chuť zdroje jsou až po ní.

5 Eman Eman | Web | 17. prosince 2007 v 9:50 | Reagovat

Co já vím, tak vibraci používá včela pro vyznačení místa v osmičce, které určuje úhel od svislice, který je roven úhlu letu vzhledem ke slunci. Počet oběhů po osmičce dává vzdálenost po 400 m, 8 oběhů = 400 m, 1 oběh = 3200 m.

Vůně má smysl, chuť už asi ne, to včela pozná sama, jestli to bude nasávat. Pokud do úlu přiletí současně několik včel z různých směrů, tak si včely musí vybrat, kam poletí dřív. Čím asi víc včela usilovněji vibruje, tím je zdroj silnější.

6 G.Pazderka G.Pazderka | 17. prosince 2007 v 12:10 | Reagovat

Předávání informací je založeno na posloupnosti a jedním z prvních vjemů je v tomto případě zvuk. Proto jsem toho názoru, že ty zvukové vibrace jsou dominantní a ne tanec jako takový.Také odkud kam ta vibrace "putuje".

Geometricky vzato je pohyb zvuku po křivkách a

jeho snímání z nějakého bodu kolem takové křivky jako takový naváděcí systém při své

jednoduchosti velmi efektivní. Třetím bodem je gravitace čtvrtým slunce.

V úlech je tma a spoléhat se na oči může jen včelař, když vidí. Včely vidí jinak.

Zvukové vibrace, frekvence při různých událostech. Uzavřený úl je sama osobě dokonalé ozvučné těleso a jedním z vysvětlení proč včely vykusují měkké části (zvukové izolanty)a

dílo a stěny potahují propolisem je, že si vedle dezinfekce budují své "stradivárky", aby dobře slyšely.

Kolem vibrující dělnice jsou většinou asi nezkušené mlaďušky, protože ostatní již zkušené dokážou vyhodnotit podle nabídky vibrací nejlepší nabídku a přitom se nenachází přímo u "megafonu".

7 al al | 18. prosince 2007 v 12:41 | Reagovat

Ani mně se to nezdá. Viděl jsem kdysi dokument, kde výzkumníci používali umělou včelu na hřídelce a s její pomocí rozesílali létavky, kam je napadlo. Touto umělou včelou určitě žádné pachové stopy nepředávali.

8 Čermák Květoslav Čermák Květoslav | E-mail | Web | 18. prosince 2007 v 22:29 | Reagovat

Ano - to, že pomocí tanečků včely nedovedou předat informaci a najít zdroj kolmo vzhůru od povrchu země vlastně nepřímo potvrzuje úlohu tanečků - taková schopnost se u včely prostě nevyvinula, nebyla nikdy během evoluce potřebná.

Při komunikaci včely používají i zvuk - např. trvání zvuku (frekvence mezi 160 a 500 Hz) při tanečku koresponduje (ne však lineárně) se vzdáleností zdroje od úlu. Takže vedle rychlosti tance je info o vzdálenosti doplněna zvuky.

9 Eman Eman | Web | 21. ledna 2008 v 7:03 | Reagovat

Tančící včela předává divačkám také vzorky donesené potravy (Trophallaxis - Regurgitation... zvracení)

viz zpráva zde: http://www.apidologie.org/index.php?option=article&access=standard&Itemid=129&url=/articles/apido/pdf/2005/01/M4051.pdf

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama