Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Podzimní ztráty včelstev v roce 2007

19. prosince 2007 v 14:59 | Eman |  Varoáza
Stanovisko Výzkumného ústavu včelařského v Dole

Podzim 2007 se stane nechtěným mezníkem v českém včelařství. Poprvé za celé období tlumení varroázy se vyskytly významnější ztráty včelstev, které na řadě míst je možné označit dokonce za hromadné. Do té doby mohla být nákazová situace ve varroáze v České republice označována za stabilizovanou, zimní ztráty byly normální, biologicky zdůvodnitelné (do 10 % stavu zazimovaných včelstev) a hromadné úhyny včelstev jsme znali jen ze zahraničí.

K současné situaci přistupujeme s plnou vážností, útěchou nemůže být skutečnost, že v ostatních státech Evropy jsou ztráty ještě vyšší a v USA dokonce katastrofální. Ani se nesmíme zaštiťovat tím, že se snad prokážou jiné příčiny hynutí včel než je přemnožení roztoče Varroa destructor, tudíž takové, které by včelaře zbavily viny.
Hledají se hlavně v Americe. Do úvahy se berou elektromagnetické vlny z přemíry mobilů, geneticky upravené rostliny, nové systemické pesticidy, Nosema ceranae, stresy z kočování a dosud neznámé mikroorganismy, hlavně viry. I když nelze vyloučit negativní vliv uvedených faktorů, přece jen známky hynutí, nebo spíše, mizení včel (v USA byl pro tento jev zaveden termín CCD-colony collapse disorder) - jsou až nápadně shodné s příznaky varroázy:

Parazitace plodu přemnoženými roztoči poškodí generace včel určených k přezimování. Zvláště silně
poškozené včely se buď nevylíhnou vůbec nebo jsou zmrzačené (deformace končetin, zkrácený zadeček) a hynou krátce po vylíhnutí, ostatní méně poškozené, kterých je většina, nemají žádné zjevné příznaky, ale došlo u nich k poškození vnitřních orgánů a narušení životních funkcí, což se projeví zejména zkrácením délky života. Je prokázáno, že parazitace včelí kukly, byť i jedinou samicí roztoče se projeví měřitelnými rozdíly je vývoji hltanových a voskotvorných žláz. Krátkověké včely krátce před smrtí instinktivně opustí úl. Zátěž způsobená doplňováním zásob urychlí proces hynutí včel a proto nejvíce případů podzimního mizení včel připadá na období krmení a krátce po něm.

Roztoč Varroa destructor je rozhodujícím vektorem šíření včelích virů. Přemnožením roztočů se vytvářejí vhodné podmínky pro jejich škodlivé působení. Viry se u včel ojediněle (endemicky) odedávna vyskytují a nepůsobí hospodářské škody. Teprve po setkání se silnými populacemi roztočů dochází ke škodám. Názorný důkaz o tom podala nedávná americká práce, která zpracovala vztah mizení včel k výskytu nově popsaného izraelského viru akutní paralýzy IAPV (izraeli acute paralysis virus). Nálezy IAPV v mrtvých včelách korelovaly s příznaky CCD. Ve zdravých včelstvech nalezen nebyl. Při tom to není autochtonní (původní) americký vir, ale do USA byl zavlečen s dovozem paketů z Austrálie. Zde se vyskytuje endemicky a nepůsobí žádné škody, protože v Austrálii se nesetkal s roztočem Varroa (Austrálie je dosud bez varroázy). Řada prací naznačuje, že viry se v tkáních roztočů shromažďují a patrně i množí.
Výzkumný ústav včelařský neprodleně přistoupil k analýze příčin ztrát včelstev a pro tento účel experimentálně prověřil čtyři oblasti možných vlivů: účinnost amitrazu, účinnost pyrethroidů, důkazy rezistence a přítomnost virů.

Účinnost amitrazu jsme posoudili z fumigačních monitorovacích křížových pokusů (Varidol x MP 10), které proběhly na více než stovce stanovišť v 13 krajích České republiky. Celková účinnost prvních fumigací za přítomnosti plodu (77,7 % u amitrazu a 79,1 % u tau-f1uvalinatu) zůstala na stejné úrovni jako v roce 2006, přestože rozlohy plodu byly ještě větší než v roce 2006. Pro přesnější stanovení účinnosti bez rušivého vlivu roztočů, líhnoucích se postupně z plodu, jsme vytvořili soubor 220 včelstev, ve kterých byl plod před první fumigací odstraněn. Výsledky 91,2 % u amitrazu a 92,4 % u tau-f1uvalinatu potvrzují obvyklou účinnost, která je na úrovni, požadované při jejich zavádění před více než 20 lety. Navíc výsledky byly validovány smyvem vzorků včel z části tohoto souboru. Metodou smyvu byla naměřena ještě vyšší účinnost.

Účinnost pyrethroidů. Tu jsme opět posoudili z výsledků podletních monitorovacích pokusů (Gabon PA92 x Gabon PF 90) na 53 stanovištích v 36 okresech. Účinnosti obou pyrethroidů (acrinathrin, taufluvalinat) dosáhly průměrných hodnot >90 %, což představuje mírné zhoršení oproti roku 2006. Žádné stanoviště ale nevykázalo totální neúčinnost. Jednotlivých včelstev s účinností < 80 % (tzv. signálů možné rezistence) však podstatně přibylo. Jejich počet dosáhl 17 % ze stavu sledovaných. Vysvětlení vidíme ve zhoršených výsledcích zimního léčení. Vyšší počty přežívajících roztočů po léčení zvyšují pravděpodobnost výskytu rezistentních roztočů.

Rezistence. Roztoče z vybraných podezřelých stanovišť na rezistenci jsme podrobili laboratorním testům in vitro na Petri miskách se záměrně upravenou koncentrací účinných látek: Rezistenci zkoušených populací roztočů se tímto způsobem nepodařilo prokázat. Ukázaly se ale podstatné rozdíly v celkové fitness, která zvýšila nepřímo i odolnost proti léčivům.

Viry. Ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou University Karlovy jsme zorganizovali průzkum výskytu včelích virů na území České republiky. V mrtvých včelách a v roztočích byla potvrzena přítomnost všech v Evropě známých virů. Jsou to: vir deformovaných křídel (DWV-deformed wing virus), vir akutní paralýzy (ABPV-acute bee paralysis virus), vir chronické paralýzy (CBPV-chronic bee paralysis virus), vir pytlíčkovitého plodu (SBV-sack brood virus) a vir černání matečníků (black queen cell virus). Největší frekvenci nálezů má DWV. Mimoevropský kašmírský vir (KBV-kashmir bee virus) nebyl nalezen, přestože byl prokazatelně před několika lety zavlečen do Německa. Přítomnost izraelského viru akutní paralýzy (IAPV) v Evropě dosud není známa.

Na základě současných znalostí můžeme označit tyto jevy za příčiny současné nákazové situace a ztrát včelstev:

1. Postupné zhoršování výsledků podzimního a zimního léčení zjišťované z vyšetření zimní měli od roku 2005. I když zvýšení intenzity bylo jen velmi mírné, mohlo mít vliv na populační dynamiku roztočů, nárůst počtu rezistentních roztočů i množení virů. Podrobné výsledky byly publikovány v červencových číslech časopisu Včelařství včetně návrhů na opatření.

2. Mimořádně teplá zima 2006-2007. Rozsáhlé podzimní a zimní plodování zvýšilo intenzitu varroázy a snížilo účinnost léčení. Výsledky vyšetření zimní měli byly varující. S ohledem na vysoké riziko přemnožení roztočů vydal Výzkumný ústav včelařský doporučení k dalšímu postupu. Předjarní ošetření včelstev však nebylo na mnoha místech v plném rozsahu provedeno a rovněž zvýšená bdělost v letní diagnostice a následném včasném léčení nebyla na dobré úrovni.

3. Velmi dobrý rozvoj včelstev v průběhu sezóny 2007 s vydatným plodováním vytvořil optimální
podmínky pro reprodukci roztočů. Projevila se zvýšená fitness a tím i délka života roztočů, samice
mohly zkracovat délku období mezi reprodukcemi, početnost populací roztoče dosahovala nezvyklých rozměrů (spady po léčení již na konci července byly zaznamenány v tisícovkách roztočů s maximem až deseti tisíc). V důsledku toho i přirozené spady roztočů byly nižší než obvykle a docházelo k podhodnocení situace v rozporu se světovým poznatkem o postupném snižování tolerance včel k roztočům (početnost populace roztočů, kterou je včelstvo schopno přežít se snižuje).

4. Kulminace populační křivky roztočů se dostavila zhruba o měsíc dříve než v jiných letech, čímž zvýšená parazitace plodu postihla ty nejcennější generace zimních včel. Tato skutečnost má nejužší vztah ke ztrátám včelstev.

5. Vysoké zbytkové počty roztočů po léčení. Při vysokých početních stavech populace roztočů i při použití vysoce účinných léčiv znamenalo procentické hodnocení v absolutních počtech nezanedbatelné množství roztočů, kteří přispěli k rychlému obnovení početnosti populace.

6. Reinvaze z divoce žijících a neléčených včelstev. Mírná zima 2006-2007 jistě přispěla k navýšení počtu přežívajících rojů z roku 2006.

7. Vytvoření podmínek pro působení virů.

Závěr:

Nastalá situace ztrát včelstev za příznaků CCD ve světě i u nás vyžaduje ještě mnoho výzkumné práce. Zejména v oblasti virů jsou znalosti nedostatečné. Vždyť efektivní výzkum začal zcela nedávno až po zpřístupnění moderních metod molekulární genetiky (PCR). Bez ohledu na nové výzkumy a třeba i překvapivé výsledky je aktuálně jediným řešením omezení populací roztoče Varroa destructor, a to léčením i zvyšováním přirozené odolnosti včelstev.
Pro nejbližší období vydá včas Státní veterinární správa České republiky novou přílohu k metodickému návodu tlumení varroázy. K tomu bude nutné vytvořit ještě řadu podkladů včetně podrobného vyhodnocení situace u nás i v zahraničí. Zvláště důležitá bude přesná analýza výsledku vyšetření zimní měli, a proto chceme apelovat na včelařskou veřejnost, aby odběru a zasílání zimní měli věnovala zvýšenou pozornost. To bude první krok k nápravě.
Dr. Ing. František KAMLER
Ing. Vladimír VESELÝ, CSc.
Ing. Dalibor TITĚRA, CSc.
(Spoluautoři jsou odborníky VÚVč.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 G. Pazderka G. Pazderka | 19. prosince 2007 v 19:15 | Reagovat

Pro nejbližší období vydá Státní veterinární správa včas novou přílohu k metodickému návodu

tlumení varroázy. <

.......

Tak nani jsem zvědav. Každopádně je to asi jediné sdělení, na které, řešení situace leží.

Nějak jsem ale nezaznamenal praktický poznatek, že samotné totální přemnožení VD bývá ohraničené a lokální a tedy samotný jarní nátěr plodu nebyl letos rozhodující.  To je sice pro někoho asi detail, ale zásadní změna. Léčení reinvazí má nejvyšší prioritu a jeho zanedbání je v mých polohách (Břeclavsko) rovno úhynu.

Jinak můj názor na Gabony zůstává i přes tuto zprávu stále takový, že účinkuje jen v určitých oblastech a za určitých podmínek.

2 Radek Krušina Radek Krušina | E-mail | 20. prosince 2007 v 15:34 | Reagovat

Taktéž jsem zvědav na novou přílohu k metodickému návodu.

Ale myslím, že ta letošní není špatná. Rád bych věděl, kdo se jí však striktně držel.

Jinak Gusto, v Hustopečích to letos asi nebude s úhyny nic strašného. Včely mají v pořádku někdy i včelaři, kteří to dost zanedbali.

Zato na mém druhém stanovišti v okrese Blansko je to katastrofa. Už jsem si koupil nějaké odpařovače kyseliny mravenčí. Příští rok (jestli něco přežije) chci hlavně v létě a na podzim léčit i kyselinou mravenčí v odpařovačích. Formidol začátkem července a gabon tam letos nestačil.

3 Eman Eman | Web | 22. prosince 2007 v 7:30 | Reagovat

Očekával bych od SVS nějaký sofistikovanější postup založený na IPM a nezbytným monitoringem spadu. Je to ale náročnější na pochopení a na čas. Dosavadní postup boje proti roztočům, kdy se přesně v určité termíny organizovaně hodí do včelstva "protiroztočový ruční granát", ať tam někdo je nebo není, je sice statisticky spolehlivější, ale má svá rizika. Letos to zřejmě s těmi termíny nevyšlo. SVS by neměla už nařizovat, ale doporučovat a vydat nějakou moderní publikaci o potírání varroázy i ostatních nemocí (jako například mají na Novém Zélandu). A tolerovat (registrovat) i osvědčené alternativní postupy s kys. mravenčí včetně finanční podpory jako na ostatní léčiva vyráběná výzkum. ústavem. Ať chcete nebo ne, je chov včel a zodpovědnost věcí jednotlivých včelařů. Sankce nic neřeší, a nakonec by se mohly obrátit proti funkcionářům ČSV, protože bude existovat mnohem víc důkazů o tom, že distribuce léčiv nebyla ze strany ČSV dobře provedena. Na základě jakého zákona, či vyhlášky chcete ty funkcionáře trestat? Včelař si nemůže nařízená léčiva sám obstarat. Tady vidím díru v zákonech, ačkoli to není skutečná příčina letošních úhynů.

4 Radek Krušina Radek Krušina | E-mail | 22. prosince 2007 v 13:45 | Reagovat

Ve vyhlášce KVS (Jihomoravského kraje) se vyskytuje jak monitoring spadu, tak nepřímá možnost přizpůsobit si termíny léčení vhodné době.

Viz http://www.svscr.cz/index.php?art=2113

Nepřijde mi to nevhodné. Jen ta nemožnost nahradit gabon kyselinou mravenčí a nebýt přitom v rozporu s nařízením veterinární správy je asi škoda. Ale na druhou stranu existuje výjimka z této metodiky pro „eko“ med. Je to tuším zveřejněné jako informace pro rok 2007 někde na webu ČSV.

Vnímám to podobně.

Každý z nás má zodpovědnost za své včely.

A funkcionáři ČSV nejsou státní zaměstnanci, kteří by měli přejímat zodpovědnost za to, jestli ostatní včelaři dodržují státní nařízení.

Příští rok chystám u poloviny včel vyhlášku SVS porušit a místo gabonu použít kyselinu mravenčí. Chci to vyzkoušet.

A vlastně ani nenadávám na ty, kdo neléčí a periodicky přicházejí o včely, i kdyby jich byla většina. Vždyť pokud je možnost vychovat varroatolerantní či rezistentní včely, je jejich přístup přirozenou selekcí.

Jen je těžší potom u vlastních včel reagovat na vzniklou situaci, protože když každý to dělá jinak a někdo nijak, je nepředvídatelné jak se bude roztoč množit.

Do letošního roku jsem měl ten názor, že pro včely je lepší, dokud to bude fungovat, léčit oficiální metodikou, protože množství účinných látek je poměrně malé a myslím, že pro včely je to méně zatěžující, než jim tam pouštět nesrovnatelně větší množství kyseliny.

Říkal jsem si, že kyselina mravenčí v odpařovačích je v záloze.

Až do letošního roku to fungovalo a včely na varroázu mi nikdy ještě neodešly, i když kolem padaly.

Takže od dalšího roku se chystám zálohu zapojit do léčení. Velmi zajímavé články  k tomu má Leoš Dvorský na konferenci Optimal klubu.

I články na tomto blogu o tolerování roztoče a hledání těch linií včel, které jsou s ním schopné přežít je inspirující.

5 Eman Eman | Web | 23. prosince 2007 v 16:32 | Reagovat

Já už taky ne. Nemá to smysl. Každý má k dispozici dost informací a je to konec konců jeho majetek a nic mi do něho není.

"A vlastně ani nenadávám na ty, kdo neléčí a periodicky přicházejí o včely, i kdyby jich byla většina. "

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama