Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Boj proti varroáze - strategie - část 4

4. prosince 2007 v 17:14 | Eman |  Varoáza
Další pokračování seriálu o boji proti roztočům, tentokrát shrnutím dynamiky jejich populace...

Strategie

Pepa Včelař měl typické hlodavé pocity ve střevech protože způsoby, které praktikoval na roztoče varroa začínají selhávat. Slyšel jsem stížnost na posledním shromáždění: "Jak dlouho můžeme pokračovat v takovém podniku, kde 30% našich aktiv každý rok zmizí?" Mnoho komerčních včelařů používá kombinaci nejnovějších chemikálií na pásku a modlí se za to, aby to zase fungovalo. Nemají ústupovou pozici a je to hrozné. Mají pravdu ve svém odhadu, že model se zázračnou zbraní na roztoče jde cestou kamery Polaroid - "funguje to výtečně pro chvíli, ale po delší době to pak nedělá co potřebujeme".
V předchozích článcích této série byl uveden pohled do budoucnosti: IPM (integrované ošetřování proti škůdci) a skutečnost, že můžeme šlechtit včely, které mají vrozenou schopnost bojovat proti roztoči. Myslím, že je jen slušné vám říct, že IPM proti varroa je práce za pochodu. Nemohu každému z vás nabídnout dozorce a bezchybnou metodu k udržení varroázy pod kontrolou. Je příliš mnoho proměnných, jako je délka sezony ve vaší oblasti, klima, vlhkost, druh včel, stresové činitelé, vaše včelařská praxe, velikost provozu, váš čas a finanční omezení. Je to učební proces pro mě, pro včelařské vědce, pro včelaře obecně. Co vám ale mohu dát je informace - teorii a vědu o metodách, strategii a techniku, které se osvědčily u jiných. Bude na vás jak pro sebe složíte věci dohromady (v této sérii vám k tomu pomohu).
Může se někdy zdát, že obracím někoho na víru. Dovolte abych byl upřímný. Mám jen dva plány: (1) pomoci včelařům být úspěšný a mít zisk z aplikace současného výzkumu, a (2) udržet zdravý med neposkvrněný kontaminací chemikáliemi. Všichni jsme viděli co se tento rok stalo letos s čersvou úrodou špenátu, když noviny rozšířily zprávy že sklizeň malé farmy byla otrávena - zbytek nešťastných špenátových firem mohl úrodu vyhodit! Stejná věc se stane s medem pokud nevyčistíme naše chemické metody.
Na začátku jsem plánoval napsat tento článek o monitorování úrovně roztočů (lepkavými dny apod). V procesu pokusů namalovat graf (Obr.2) k zobrazení fluktuace populace roztočů během roku, jsem hledal dobrá data abych mohl namalovat křivku přesně. Hledání mě vedlo ke zkoumání dynamiky populace. Došel jsem k tomu, že klíč k vytvoření efektivní strategie na kontrolu roztočů je dobře pochopit dynamiku populace. Jenom potom můžete inteligentně srovnávat pravděpodobnou účinnost různých strategií a metod boje proti roztočům. To je stěží akademický problém. V mém vlastním včelařském provozu jsem omezil čas a peníze, které investuji na kontrolu roztočů, takže chci dostat více muziky za své peníze. S pochopením dynamiky roztočů to dokážu udělat.
Jaká je dynamika populace varroa ve včelstvu?
Začněme pochopením, proč je pro varroa typické, že problém vznikne na podzim. Podívejte se na Obr.1.
Obojí - včelí a roztočí populace jsou na své nejnižší právě před prvním líhnutím plodu na jaře. Včelí populace šplhá rychlejším tempem než roztočí až do poloviny léta, kdy včely začnou ubývat. Roztoči začínají pomalým startem, potom nastoupí během sezony chovu trubců na jaře a v létě. Všimněte si jak poměr roztočů ke včelám stoupá dramaticky začátkem září. Když to nastane, včely skutečně cítí dopad roztočů varroa - plod je stresován nebo hyne, viry se nekontrolovatelně množí a generace včel tvořící zimní chomáš je oslabená a zranitelná. Pro přehled poškození, které varroa parazitismus působí na včelstvu se podívejte do vynikající příručky z Nového Zélandu. **
Klíčový moment k pamatování je to, že intenzita zamoření (procent, nebo roztočů na 100 včel) je důležitější než celková populace roztočů - silné včelstvo dokáže zvládnout více roztočů než slabé. Při více než 2% zamoření na jaře, produkce medu prudce klesá. Při více jak 5% zamoření na podzim, přežití včelstva trpí (ačkoli se podzimní ekonomický práh mění podle autorů od 1% do 11%) (Currie & Gatien 2006). Vrátíme se k procentnímu zamoření a ekonomickým úrovním poškození v příštím článku.
Nekontrolovaný varroa se může opravdu pomnožit! 12-násobné zvětšení je typické v krátké sezoně 128 dní chovu plodu (Martin 1998). Avšak jeho populace se může zvětšit 100 až 300 krát je-li chov plodu spojitý! (Martin and Kemp 1997).
Jsou tu také velké zmatečné faktory. Některé roky, je populace roztočů nízká přes hranice (asi kvůli horkému a suchému počasí) a není potřeba ošetřovat (Harris, et al 2003; a osobní pozorování). Na jakékoli včelnici jsou obvykle velké rozdíly včelstvo od včelstva v úrovni roztočů, zvláště když se používají různé linie matek. Jestliže je zásoba kolabujících včelstev poblíž, invaze roztočů může zhatit vaše nejlepší snahy o jejich potlačení. A nakonec, roztočíci, tracheal mites, nosema, viry, a chemicky zasažené plásty mohou způsobit, že jsou pro včelstvo fatální relativně nízké úrovně roztočů.
Je snadné pokládat veškeré tyto informace za ohromující! Bohužel, jak naše zázračné chemické léky selhávají kvůli bezmyšlenkovitému ošetřování, včelaři budou nuceni namáhat své mozky aby zůstali ve hře! Tento článek je pro mě nejtěžší ze série, kde jsem se pokusil zhustit stav vědeckých znalostí do praktických doporučení pro Pepíka Včelaře. Dovolte mi začít modelem dynamiky populace roztoče varroa.
**
Momentálně zjišťuji (9.12.2007), že novozélandská stránka není dostupná. Příručku najdete taky zde
Obdivuji, jak dokáže Nový Zealand s 4.2 miliony obyvatel zpracovat takovou kvalitní publikaci. Je velmi čtivá, názorná a poučná. Asi by si z orgánů na NZ měla vzít poučení naše SVS, místo stálého omílání vyhlášek, které jsou opisovány z roku na rok už od nepaměti a nepřipouští alternativy. Stejně si řadový včelař dělá co chce, lajdáci nic, přepečliví do písmena a někdy bezmyšlenkovitě dodržují literu zákona. Ti pečliví mohou někdy dopadnout se včelami hůř než lajdák, co má štěstí na méně zamořenou oblast s nepříznivými podmínkami pro roztoče.
V jednom z nedávných článků jsem ukázal jak v Plzni jdou tvrdě proti varroáze. Neříkám, že to, co tam píšou proti roztoči nepomůže, ale myslím si, že to bude drtivá většina včelařů ignorovat. A o to přeci nejde. Ideál by byl, kdyby každý ve vlastním zájmu pochopil podstatu boje proti parazitům a staral se aktivně sám. Pokud na to někdo nemá čas ani možnosti, měl by mít možnost si vyžádat pomoc a patřičně ji odměnit. Včely jsou věc, jejich ztráta je problém majitele, a zákon je zákon - to je teorie a kde není žalobce není ani soudce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jan Burgel Jan Burgel | E-mail | 4. prosince 2007 v 20:19 | Reagovat

Byl izraesky virus akutní paralyzy nalezen, identifikován v Čechách, v Evropě?

děkuji JB

2 Eman Eman | Web | 5. prosince 2007 v 6:29 | Reagovat

Je to varianta Kašmírského viru, tak možné je, že se najde i jinde než v USA, Izraeli, Austrálii, ty jsou dost daleko od sebe. Proč ne? Ony stačí ty viry, které byly nalezeny ve Francii a u nás.

3 Vít Heral Vít Heral | E-mail | 2. února 2008 v 14:59 | Reagovat

Člověk a včela.

Myslím si že celkový úbytek včel na světě nemá na svědomí Varroza ale také člověk.Nejprve včelu začal pouze nepatrně využívat až do dnešní doby kdy ji začal rabovat a parazitovat na její práci.Přitom si vůbec neuvědomil že včela k svému životu člověka nepotřebuje.Největší chybou bylo že začal včelu převychvávat(šlechtit)ke svému obrazu.Začal ji organizovat a normovat život a určoval kde má žít a v jakém množství.

4 Eman Eman | Web | 3. února 2008 v 7:28 | Reagovat

Máte pravdu, vždyť jenom zavlečení Varroa D. do Evropy a jiných zemí je vina člověka. V Austrálii se VD doposud nevyskytuje, ale mají tam ostatní nemoci včel, které na zemi byly od nepaměti. Včela má tu smůlu, na rozdíl od jiného hmyzu, že si hromadí med a člověk je přirozený mlsoun. Ale ostatní hmyz si taky nemůže vyskakovat, zemědělci se svými chem. postřiky mu dávají zabrat.

Člověk je nahá opice, predátor, který v potravním řetězci a daleko vychytralejšími způsoby než jiní predátoři ničí přírodu. S tím se moc nedá dělat, jen chytře a rychle tu situaci řešit.

5 Jan Burgel Jan Burgel | E-mail | 16. března 2010 v 9:56 | Reagovat

Dle informace ing Titěry IVAP, izraelský virus akutní paralyzy nebyl nalezen.
Ale tak jako na příklad mutují viry prasečí chřipky tak i mutuje tento IVAP a ten byl na územi CR nalezen ve dvou mutacich.
Jan Burgel

6 sachyev sachyev | E-mail | Web | 16. března 2010 v 11:58 | Reagovat

[5]: Nevím nic o systematickém monitorování virů ve včelách na našem území. Přesvědčí mě jen solidní vědecký výzkum. Pokud by se tu něco s viry sledovalo, tak nevím proč by se s tím někdo tajil. Není to laciná záležitost.

Každopádně jediné co proti virům můžeme dělat, je udržet varoázu na co nejnižší úrovni, protože zhoubné včelí viry se v roztočích množí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama